|
| |
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
|
|
|
Roztroušená skleróza a měření T2 relaxačního času ve strukturách centrální šedé hmoty mozkové
Burgetová, Andrea ; Vaněčková, Manuela (vedoucí práce) ; Süssová, Jana (oponent) ; Lisý, Jiří (oponent)
Cíl: Cílem je poskytnout kvantitativní důkaz zvýšeného ukládání železa v bazálních gangliích u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) ve srovnání s kontrolní skupinou. Dalším cílem je zjistit vztah mezi akumulací železa a dalšími u RS stanovovanými parametry: lesion load (LL), brain parenchymal fraction (BPF). Soubor a metodika: K měření byla použita T2 relaxometrie (T2). Pomocí MR bylo vyšetřeno 970 pacientů s klinicky definovanou RS a 117 kontrol, včetně sekvence MultiechoGrase k výpočtu T2. Dále byli pacienti rozděleni na 3 podskupiny dle hodnoty LL (1.LL<2cm3 , 2. LL 2-5cm3 a 3.LL>5cm3) a 3 podskupiny dle BPF (1.BPF<84,25; 2.84,25<=BPF<=86,35; 3.BPF>86,35). T2 byl korelován mezi skupinami spárovánými dle věku. Závěry: Práce poskytla kvantitativní důkaz zvýšeného ukládání železa v bazálních gangliích u pacientů s RS ve srovnání se zdravými kontrolami. Dále jsme zjistili, že v podskupině s nízkým objemem plak (dle LL) je ukládání železa v bazálních gangliích větší než u zdravých kontrol a v podskupině s velkým objemem LL. Změny obsahu železa v mozku podporují hypotézy o neurodegenerativní složce nemoci.
|
|
|
Sekundárně progresivní forma rozroušené sklerosy : volumometrie změn v MR obraze versus klinický stav
Mašek, Martin ; Seidl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Süssová, Jana (oponent) ; Lisý, Jiří (oponent)
Sekundárně progresivní forma roztroušené sklerosy (SPRS) vzniká přechodem z relaps-remitentní formy (RRRS), u neléčených pacientů s RRRS dochází k přechodu do SPRS průměrně po 10-20 letech. Určení přechodu do stadia sekundární progrese je u pacientů s RRRS pouze na základě klinického nálezu obtížné. Stanovení přechodu RRRS do SPRS je nicméně důležité, protože obě formy se liší terapeutickým postupem i prognosou. V první části naší studie jsem se zaměřil na soubor pacientů s diagnostikovanou SPRS a zkoumal patologické změny v MR obraze s otázkou, do jaké míry jednotlivé patologické nálezy při MR vyšetření odpovídají tíži klinického postižení. Mezi zkoumané patologické nálezy patřila hypersignální ložiska v modu FLAIR (Fluid Attenuated Inversion Recovery), hyposignální ložiska v T1 váženém obraze a v neposlední řadě mozková atrofie. S použitím speciálního softwaru, vyvinutého na našem parcovišti, byl vyhodnocen objem výše popsaných ložiskových lézí (lesion load) a úbytek mozkové tkáně v průběhu tří let studie a volumometrické výsledky byly následně korelovány s klinickým stavem pacientů, vyjádřeným hodnotami EDSS (Expanded Disability Status Score). Ze všech tří zkoumaných parametrů byla statisticky signifikantní korelace potvrzena pouze mezi progresí klinického stavu a nárůstem mozkové atrofie. Progrese...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.