|
|
Avantgarda 20.-30. let - Praha a Moskva
Dofková, Jekaterina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Vztahy mezi českou a ruskou avantgardou nebyly dosud řádně prozkoumány, a proto cílem tohoto výzkumu bylo pochopení skutečných faktů a odhalení „bílých míst“, spojených se svérázným rozvojem avantgardní architektury v Československu a SSSR. Pomoci komparativní a historiografické analýzy, se vytvořila celková více či méně podrobná rekonstrukce dějin meziválečného období, jež byla mnohdy opačně interpretována pod politickým tlakem sovětského režimu. Disertace analyzuje vliv politického režimu na architekturu, určuje reflexi dění v sovětském svazu na názory československých architektů, prostřednictvím svědectví o vzájemných kontaktech, vzájemné kritiky a spolupráci v oblasti architektury. Práce shrnula a přinesla nové informací ohledně českých architektů, již projektovali pro SSSR, nebo rovněž tam působili. Výzkum se zakládá na archivních dokumentech, článcích ve specializovaných soudobých časopisech, polemice mezi českými a ruskými architekty.
|
|
|
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
| |
|
| |
|
|
The Geopolitics of Photography Exhibitions. Showcasing Soviet Photographers in Interwar Czechoslovakia
Parkmann, Fedora
This paper presents interwar exhibitions of photography as spaces of exchange, self-promotion, and competition for recognition in the heart of a global geopolitics of photography. Focusing on the participation of Soviet photographers at several large-scale international exhibitions organized in Czechoslovakia in the 1930s, it shows that both the Czech and Soviet organizers took advantage of exhibitions to serve their respective interests: The Soviet Union to strengthen its cultural diplomacy, and the Czech supporters of Soviet photography to popularize functional and committed photographic approaches among their fellow countrymen.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
| |
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
host ::
RSS.