|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
| |
|
|
Konflikt ve Východním Timoru v kontextu realpolitiky, 1974 - 1977
Hlubučková, Lucie ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
(abstrakt) Práce je případovou studií použití realpolitiky ze strany Spojených států během konfliktu ve Východním Timoru. Vychází zejména z primárních pramenů v podobě deklasifikovaných dokumentů americké administrativy mezi lety 1974 - 1977, skrze které interpretuje tehdejší rozhodovací procesy a priority vrcholných státníků. Prostor je věnován zejména Henrymu Kissingerovi. Ve své druhé části se práce zabývá různými přístupy k realpolitice a jejich vztahem k morálce. Na základě případu invaze do Východního Timoru práce argumentuje, že Kissingerův koncept realpolitik byl příliš amorální a ziskuchtivý a měl ve svém důsledku negativní dopady nejen na okolní svět, ale také na Spojené státy.
|
|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
Úloha a význam Otto von Bismarcka v mezinárodních vztazích
Bucifalová, Karolína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Práce analyzuje osobnost Otto von Bismarcka v kontextu dějin mezinárodních vztahů a je zaměřena na to, jak železný kancléř ovlivnil mezinárodní vztahy. Jednotlivé kapitoly se postupně zaměřují na období sjednocování Německa tzv. krví a železem v roce 1871 až po počátek první světové války. Práce tedy zachycuje postupné sjednocování Německého císařství, Bismarckův koncert velmocí a následný přechod od Realpolitik k Weltpolitik po jeho odchodu z úřadu.
|
host ::
RSS.