|
|
Obnova bývalého zájezdního hostince v Tišnově
Velazquez Hernandezová, Natalie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je obnova kulturní památky bývalého zájezdního hostince zv. Peklo v Tišnově. Předmětem návrhu bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG035 Ateliér obnovy památek. Cílem bylo navržení obnovy objektu hostince, jeho nové funkční využití a návrh rodinného domu pro majitele. Mým hlavním konceptem je uvedení budovy hostince do co nejvíce intaktní podoby a její přizpůsobení soudobým požadavkům na novou náplň kulturního centra v kombinaci se zachováním hodnotných konstrukcí a prvků. Nejvýraznějším zásahem do vnější podoby objektu jsou dvě přístavby na západním průčelí, které v sobě skrývají hygienické zázemí a zázemí pro zaměstnance. Viditelná nadzemní přístavba je od objektu oddělena proskleným spojovacím krčkem tak, aby bylo i nadále možné vnímat původní podobu. Druhý přistavovaný objekt hygienického zázemí je propojen výtahem s nadzemní přístavbou, ale nachází se pod nově upraveným terénem, a tak k objektu z exteriéru viditelně přibývá pouze malý tubus se vstupem z dolního dvora. Objekt novostavby rodinného domu je od objektu hostince oddělen a objímá stávající sklep, jehož konstrukce bude zajištěna a začištěna a bude i nadále sloužit svému účelu. Sklep nebude sice patrný zvenčí, ale jeho hodnota zůstane zachována v interiéru jako skrytý poklad. Jedná se o pozemek v historickém jádru města Tišnov, kde bylo třeba vyřešit oddělení soukromé a veřejné zóny, terénní úpravy a napojení přístaveb na stávající objekt. Navrhovaný koncept pracuje s rozdělením pozemku na dvě výškové úrovně, které jsou vázány k historickému členění pozemku, na tzv. horní a dolní dvůr. Horní dvůr je pojat jako zpevněná plocha u severní hranice pozemku určena pro jarmarky, workshopy a bazary s možností parkování 3+1 (pro hendikepované) aut. Dolní dvůr tvoří převážně zeleň a je zděným plotem rozdělen na soukromou zahradu s domem pro majitele u zá
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
ŽIVOTNÍ POCIT BAROKA
Ciprová, Barbora ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Smetana, Matěj (vedoucí práce)
Diplomovou práci vnímám jako vyústění dlouhodobějších úvah nad vztahem architektury a hudby, i nad tím, co zahrnují pojmy genius loci, paměť místa či místně specifické umění. Díky bližšímu setkání s broumovskou krajinou a v ní rozmístěných sakrálních stavbách navržených architekty Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhoferovými, se tyto úvahy propojily v termínu baroko. Práce je experimentem zkoumajícím různorodost současných hudebních přístupů reagujících na jednotné zadání, které vychází z principů barokní architektury.
|
|
|
Obnova barokní fary v Sebranicích
Ivanová, Charlotte ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a provádění stavby barokní fary v Sebranicích u Boskovic. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby 3 - Obnova památek. Cílem ateliérové práce byla obnova a nové funkční využití stávajícího a v současnosti nevyužívaného památkově chráněného objektu barokní fary. Stávající podoba fary pochází z 18. století a v současnosti je ve špatném technickém stavu. Je důležité její statické zabezpečení. Při návrhu jsem se zaměřila na budoucí využití objektu a praktičnost při maximálním zachování památkově hodnotných částí. Stávající objekt je doplněn o přístavbu s technickým zázemím a proměněn na kulturně-komunitní centrum obce. Zatímco první podlaží poskytuje komunitní prostory pro různé workshopy, v druhém podlaží se nachází muzeum loutek a multifunkční sál. Důraz byl též kladen na funkčnost celého areálu. Ten je stavbou rozdělen na tři části. Východní část s komunitní zahrádkou, západní s letním kinem a prostorem pro konání větších kulturních akcí a severní se zahradou vedoucí k malému objektu knihovny. Celé revitalizované území tak může sloužit občanům pro různé typy akcí a být plně využíváno.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže v Moravské Třebové
Šelemba, Michal ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem práce je nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže na Křížovém vrchu v Moravské Třebové realizovaná roku 1755. Hlavní část práce se zabývá teologicky promyšleným ikonografickým konceptem maleb. V tomto smyslu jsou sledovány jednotlivé náměty doprovázené latinskými nápisy z Bible, liturgických textů a výňatků z děl církevních otců a zároveň jsou revidovány starší nepřesné či chybné názory týkající se ikonografie malby. Práce se dále hlouběji zabývá souvislostí mezi liturgickou funkcí kostela a ikonografií malby zobrazující Legendu sv. Kříže a náměty týkající se posledních věcí člověka a záchranných prostředků pro duše v očistci za výrazného přispění Eucharistie a kultu Pěti ran Páně podporovaných potridentskou teologií. Cílem práce je poukázat na zajímavý ikonografický program regionálního uměleckého díla, který svým zpracováním při komparaci se soudobými nejvýznamnějšími realizacemi nástěnného malířství zaujímá jedinečné postavení.
|
|
|
Leopold I. ve světle česky psaných pohřebních kázání z roku 1705
MIŠTOVÁ, Marie
Předkládaná bakalářská práce se zabývá pohledem na císaře Leopolda I. v pohřebních kázáních sepsaných na jeho počest v roce 1705. Hlavním cílem je představit asociace spojené s císařovou osobností na základě česky psaných smutečních přednesů. Kromě představení konkrétních postav a předmětů, k nimž byl uvedený císař přirovnáván, přibližuje předkládaná práce taktéž životní příběh zesnulého panovníka. Rovněž je v rámci práce představen koncept vnímání smrti v raném novověku.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
|
|
|
Barokní devoční grafika v českých zemích aneb Motiv Palladia země české v grafické tvorbě 17. a 18. století
KADLEC, David
Diplomová práce je pojata teoreticko-praktickou formou. Ústředním předmětem zájmu je barokní devoční grafika. Jednotlivé kapitoly seznamují čtenáře s její historií, účelem a dalšími souvislostmi, které se k ní vztahují. Jedná se například o mariánský kult, kult světců nebo poutnictví. Předkládaná práce nadále rozvádí téma devoční grafiky skrze jména barokních grafiků a rytců, kteří působili na našem území, a jejichž díla ovlivnila produkci náboženské grafiky. Závěrečné kapitoly teoretické části jsou věnovány rozboru náboženských grafik zachycujících motiv Palladia země české. Praktická část diplomové práce zpracovává poznatky získané z části teoretické a pracuje s motivem Palladia země české a převádí ho v rámci autorské tvorby do podoby devoční grafiky.
|
host ::
RSS.