|
|
Vliv architektury na ústavní právo
Šedová, Barbora ; Preuss, Ondřej (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
96 Vliv architektury na ústavní právo Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o propojení architektury a ústavního práva. Oba obory se mohou navzájem ovlivňovat, a přetvářet tak svůj obraz ve vnímání lidí. Architektura a urbanismus budov státních institucí totiž významně souvisí s národní symbolikou, s možností identifikovat se se státem, s chováním lidí v prostoru, se znázorněním pravomocí těchto institucí, ale zároveň je jejich podoba často ovlivněná politickými rozhodnutími. Cílem diplomové práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje architektura právo. Architektura totiž může znázorňovat a zhmotňovat principy, na kterých je stát založen. Vzhled a uspořádání budovy tak mohou mít vliv na fungování instituce sídlící uvnitř, zároveň mohou ovlivňovat také to, jak budovu a potažmo instituci vnímají občané. Tento obecný cíl je pak rozveden při analýze českého ústavního systému, který je charakterizován jako systém s parlamentní formou vlády, ačkoliv je možné pozorovat názory, že se přibližuje systému poloprezidentskému. Tento názor, který je zakořeněn především v domnění občanů, totiž mohou podporovat také vzhled a umístění sídel ústavních institucí. Práce se proto věnuje především podobě budov institucí, které mají zásadní význam na fungování systému vlády, a sice budov parlamentů a hlav států. Diplomová práce...
|
|
|
Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Fuksová, Veronika ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice postavení Senátu jako jedné z komor Parlamentu České republiky. Základní otázkou prolínající se celou prací je, zda má Senát v České republice odůvodněnou pozici. Tato otázka je pokládána v několika konotacích, ať už v komparaci s druhými komorami jiných států a jejich funkcemi, tak i z hlediska postavení českého Senátu v jeho dílčích pravomocech. Bakalářská práce je uvedena stručným přehledem historického vývoje zákonodárných orgánů v období od první republiky až do počátku devadesátých let, kdy došlo ke zformování současné podoby bikamerálního parlamentu. Další kapitoly se zaměřují na jeho následný vývoj, který je poznamenán obdobím, kdy Senát nebyl ustaven a jeho funkce tak zabezpečovala Poslanecká sněmovna. Dále se bakalářská práce zaměřuje na otázky související s ústavním a zákonným zakotvením Senátu, na otázky rozsahu a efektivity využívání jeho pravomocí a vypořádání se s kritickými názory. Na závěr jsou shrnuty výsledky, ke kterým jsem na základě analýzy došla, zodpovězena výzkumná otázka a stanoven možný následující vývoj. Klíčová slova: Senát, Parlament ČR, ústavní systém, tradice, bikameralismus, pravomoci
|
|
| |
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR
Fučík, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR Diplomová práce se věnuje diskusi o změnách volebního systému do Senátu. V práci jsou reflektovány návrhy zákonů na změnu volebního systému do Senátu z minulosti, rozhovory se zástupci politických stran zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR. Dále rozhovory odborníky z oblasti ústavního práva a politologie. Jednotlivé návrhy byly analyzovány a vysvětlen jejich princip a účinky. V poslední části jsou formulovány souhrnné výstupy politických stran a hnutí, odborníků a názor autora práce. Klíčová slova: Senát, volební systémy, politický systém, ústavní systém, změna volebního systému, většinové volební systémy, Česká republika, parlament.
|
|
| |
|
|
Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Holásek, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
1 Autor: Mgr. Jan Holásek, LL.M. Shrnutí/Abstrakt Téma práce: Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky Rigorózní práce na téma "Jaký Senát? Postavení Senátu v ústavním systému České republiky" (dále rovněž jen "práce") diskutuje postavení a fungování Senátu České republiky. Záměrem této práce je vyzdvihnout základní principy dvoukomorových parlamentů, zmínit historii dvoukomorových struktur v moderní historii Československa a České republiky, popsat hlavní principy fungování druhých/horních komor v ústavních systémech, které mohou být pro český Senát inspirací, popsat principy zakotvení, fungování a pravomocí současného Senátu České republiky, včetně dosavadních návrhů na úpravu postavení Senátu v ústavním systému. Záměrem práce je rovněž zvážit způsoby, kterými by bylo možno posílit postavení Senátu v ústavním a politickém systému České republiky, navrhnout konkrétní úpravy pravomocí Senátu s cílem posílení jeho postavení tak, aby byl Senát respektován nejen politickými reprezentacemi, ale rovněž odbornou a veřejností a občany České republiky. Po úvodních ustanoveních se část první zabývá základními principy ústavně právního zakotvení Senátu a jeho historickým vývojem od založení prvního českého Senátu v roce 1920 do ustavení současného Senátu českého parlamentu v roce 1996. Část...
|
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Postavení Senátu v ústavním systému České republiky
Fuksová, Veronika ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice postavení Senátu jako jedné z komor Parlamentu České republiky. Základní otázkou prolínající se celou prací je, zda má Senát v České republice odůvodněnou pozici. Tato otázka je pokládána v několika konotacích, ať už v komparaci s druhými komorami jiných států a jejich funkcemi, tak i z hlediska postavení českého Senátu v jeho dílčích pravomocech. Bakalářská práce je uvedena stručným přehledem historického vývoje zákonodárných orgánů v období od první republiky až do počátku devadesátých let, kdy došlo ke zformování současné podoby bikamerálního parlamentu. Další kapitoly se zaměřují na jeho následný vývoj, který je poznamenán obdobím, kdy Senát nebyl ustaven a jeho funkce tak zabezpečovala Poslanecká sněmovna. Dále se bakalářská práce zaměřuje na otázky související s ústavním a zákonným zakotvením Senátu, na otázky rozsahu a efektivity využívání jeho pravomocí a vypořádání se s kritickými názory. Na závěr jsou shrnuty výsledky, ke kterým jsem na základě analýzy došla, zodpovězena výzkumná otázka a stanoven možný následující vývoj. Klíčová slova: Senát, Parlament ČR, ústavní systém, tradice, bikameralismus, pravomoci
|
|
| |
host ::
RSS.