|
|
Albína Dratvová, její filosofické myšlení a boj za emancipaci žen
Křístková, Tereza ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Albíny Dratvové, první docentky přírodních věd a filosofie, pozitivistkou a tvůrkyní propedeutik. Hlavním cílem práce je vhled do filosofie autorky, dále pak připomenutí této často opomíjené filosofky 20. století a také zamyšlení se nad počátkem československého emancipačního hnutí. Pracuji především s primární literaturou napříč životem autorky a srovnávám ji například s dílem Tomáše Garriguea Masaryka, Františka Krejčího a Františka Čády. Celou prací nás provází osobní deník autorky, který sepisovala po dlouhých 40 let života. Zároveň je členěna na tři základní témata a to etika, školství a ženská otázka. V první kapitole, etické části, se zaměřuji na téma práce a vliv Františka Krejčího, rozebírám texty Smutek vzdělanců a Etika tvůrčí práce. U druhé kapitoly, tématu školství, jsou rozebrány propedeutiky autorky, které se skládají z psychologie, dějin filosofie a logiky. Právě v psychologické části je věnován prostor vlivu Františka Čády. V poslední kapitola je určena ženské otázce a je zde obsaženo srovnání pohledu Dratvové a Masaryka, vývoj emancipace u nás a rozbor knihy Duše dnešní ženy. Autorku podrobuji vlastní kritice především za velice subjektivní přístup a genderové stereotypy. Na druhou stranu velice oceňuji její nadčasový přístup v pedagogice...
|
|
| |
|
|
Genderové stereotypy ve hře a výběru hraček
Kubrová, Barbora ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hyánková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nadčasovým tématem genderových stereotypů při hraní a při výběru hraček. V teoretické části objasňuje pojmy jako je gender, pohlaví, maskulinita a feminita a v souvislosti s tím sleduje genderovou identitu, její vznik u osobnosti a s ní spojené genderové role. V další části se zajímá o pojmy hra a hračka, rozděluje hru na několik kategorií, a poté se hlouběji dívá na hračku a hru nejen z hlediska filosofického, ale i z hlediska vývojové psychologie, což čtenáři umožní lepší vhled do problému. Po objasnění základních pojmů, pokračuje práce ke genderové preferenci různých typů hraček a k tomu, jak tento jev souvisí s výchovou a společností. Cílem této práce je zjistit, zda se ještě dnes projevují genderové stereotypy ve hře, a proto si v empirické části klade právě tuto otázku a zkoumá tento problém pomocí výzkumu v terénu skrze pozorování dětí ve volné hře. KLÍČOVÁ SLOVA Gender, genderové stereotypy, genderová identita, genderové role, hraní si, hra, výchova, společnost
|
|
|
Hra v životě dospělých
Pešáková, Tereza ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hry u dospělých důležitost celkově roli životě dospělého člově snaží se ji zařadit na stejnou úroveň jako například láska dokázat, že nejde jenom zábavu vyplnění volného času e středu zájmu je tedy především ontologický pohled na hru. Dále se práce zabývá herními , které pronikají do každodenního života upozorňuje na úskalí spojená se hrou, která se vymkla může tak docházet například závislostem, násilí lži. KLÍČOVÁ dospělí život, štěstí
|
|
|
Vzdělání a výchova v díle Martina Bubera jako dialog v podobě setkání a rozhovoru
Kotek, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou filosofie dialogu ve 20. století s důrazem na tuto filosofii v díle Martina Bubera. Nejprve se práce bude zabývat samotným pojmem. Krátce se zaměří na současníky Bubera, konkrétně Ferdinanda Ebnera a Franze Rosenzweiga, kteří se zabývali obdobnou tématikou. Dále bude pozornost zaměřena na osobnost Martina Bubera, popsání jeho života s důrazem na jeho židovské kořeny myšlení. Následně bude rozebrán Buberův pohled na filosofii dialogu jako setkání a rozhovor. To bude provedeno na základě analýzy a rozboru jeho děl. Cílem následujícím bude propojit jeho pojetí dialogu se vztahem k výchově a vzdělávání. Zde budou na základě jeho díla ilustrovány také konkrétní příklady, na nichž se ukáže obraz Buberova myšlení konkrétněji. Práce došla za pomocí metody analytické, kompilační a hermeneutické k závěru, jak je možné využít dílo Martina Bubera pro dnešní svět. KLÍČOVÁ SLOVA dialog, setkání, výchova, vzdělávání, chasidismus
|
|
|
Výchova, dialog a totalita ve filozofické reflexi
Dobiáš, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce interpretuje titulní pojmy v kontextu otázek krize výchovy a vzdělání a představuje příspěvek filozofie pro pedagogiku. Východiskem úvah jsou otázky možnosti rozvoje svobodného myšlení v rámci soudobého (formálního) vzdělávání. Práce připomíná původní smysl výchovy a vzdělání a poukazuje na úskalí pojetí jakožto procesu formování - způsobem podléhajícím vnějškovým vlivům a často vedeným převážně s ohledem konformace do přednastavených společenských mechanismů a struktur. Do protikladu takového pojetí staví původní výchovu jako dialogickou otevřenost a bezprostřednost totožnou s lidským vztahováním jako takovým. Práce odkrývá výchovu jako autentickou možnost postmoderního člověka, schopného svobodného (odpovědného) sebeurčování, který se otevřeným přehodnocováním vlastního myšlení stává imunnějším vůči manipulaci a totalitnímu myšlení. Klíčová slova Výchova, vzdělání, krize, filozofie, etika, dialog, totalita, věda, svět, technika, autenticita, transcendence, předmětnost, přirozenost, svoboda, spontaneita, vůle, myšlení
|
|
| |
|
| |
|
|
Vznik a vývoj filosofických názorů na postavení ženy ve společnosti
Antošová, Lenka ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato diplomová práce sleduje problematiku filosofického názoru na pojetí ženy a na úlohu ženy v dějinách a ve společnosti. Práce má za úkol předložit na pozadí jednotlivých dějinných epoch (starověk, středověk, novověk, 20. století.) obraz ženy, který byl vždy odrazem soudobé společnosti. Metodou filosofické reflexe hledá příčiny redukce lidství na mužství a zkoumá důsledky tohoto uspořádání pro ženy. Práce se zaměřuje především na úlohu ženy v rodině, výchově a vzdělání. Nedílnou součástí této práce je také pohled na vztah muže a ženy jako základní kategorie každé lidské společnosti. Završením práce je analýza a zhodnocení tohoto dějinného vývoje, na jehož pomyslném konci stojí žena dnešní, v dílech filosofů tvořících na konci 20. století. klíčová slova: postavení ženy - dějiny - společnost - vztah - pohlaví - rodina - výchova - vzdělání - filosofická reflexe
|
|
|
Mýtus ve filosofické reflexi
Ratajík, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této práee bylo ukázat mýtus v různých úhlech pohledu, v souvislostech. Snažili jsme se především překonat zjednodušující, zvulgarizované užití pojmu mýtus a odkrýt jeho skutečný význam. Došli jsme k tomu, že dříve, než začneme o mýtu uvažovat, musíme si uvědomit dva základní významy tohoto slova, které je vlastně označením dvou odlišných jevů. V kapitole Mythus a mýtus nám pomohl tyto dva významy rozlišit Zdeněk Neubauer, který mýtus v původním smyslu slova označuje jako mythus, na rozdíl od mýtu v přeneseném smyslu, kdy má toto slovo význam představy nebo myšlenkového schématu.
|
host ::
RSS.