|
|
Studium vybraných aktivních látek v českém pivu
Pařilová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických i dalších aktivních látek u 22 různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na nalezení rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část popisuje kromě nejužívanějších metod analýzy hlavních aktivních látek – tj. proteinů a polyfenolů rovněž technologii výroby piva a specifika složení a výroby produktů označovaného evropskou ochrannou známkou „České pivo“. Analýza celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, antioxidační aktivity a většiny pivovarských charakteristik byla provedena spektrofotometricky. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla použita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Pro orientační analýzu bílkovin byla využita vertikální elektroforéza PAGE-SDS a mikrofluidní elektroforetický systém Experion (BioRad). Z celkového počtu 22 vzorků bylo 15 českých a 7 zahraničních piv, u nichž byly srovnány hodnoty základních pivovarských parametrů, skupinových antioxidantů i jednotlivých fenolických látek. Srovnání bylo provedeno rovněž pro piva balená v lahvích a v plechovkách a též pro piva alkoholická a nealkoholická. Jako modelový srovnávací vzorek byl použit český chmel odrůdy Sládek. V závěrečné části práce byla zhodnocena využitelnost stanovení sledovaných fyziologicky aktivních látek pro rozlišení piv vyráběných různým způsobem a navrženy parametry vhodné pro posouzení autenticity Českého piva.
|
|
|
Enkapsulace různých typů enzymů do organických částic.
Hazuchová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na enkapsulaci různých typů enzymů do organických částic. Teoretická část je věnována enzymům a jejich obecným vlastnostem, struktuře, aktivitě a využití, dále potom procesu enkapsulace a jejím technikám. Jsou zde popsány i některé metody využívané k analýze částic, a sice stanovení distribuce velikosti částic pomocí dynamického rozptylu světla a stanovení stability částic pomocí zeta potenciálu. V experimentální části jsou popsány metody přípravy částic, metody stanovení enkapsulační účinnosti a metody stanovení velikosti a stability částic. Během samotného experimentu byly enkapsulovány, jednak pomocí ručních příprav a jednak pomocí enkapsulátoru, čtyři typy enzymů. U těchto částic byla následně stanovena jejich enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Částice byly vystaveny působení umělé pankreatické, žaludeční a žlučové šťávy, rovněž tak působení simulovaných potravin, a následně byla sledována jejich stabilita.
|
|
|
Analýza polyfenolických látek v různých typech kávy
Jašková, Martina ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zkoumání množství biologicky významných látek u vybraných druhů pražených mletých káv, rozpustných káv a tekutého rozpustného kávového extraktu. Jednotlivé kávy se od sebe liší technologickým zpracováním, stupněm pražení a složením. V praktické části bylo provedeno stanovení celkových polyfenolů, celkových flavonoidů pomocí spektrofotometrické metody a celková antioxidační aktivita metodou ABTS v jednotlivých extraktech káv. Dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza některých antioxidantů a kofeinu pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Součástí práce byla senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Difúzní vlastnosti opačně nabitých organických molekul v roztocích hydrofilních polyelektrolytů
Rýcová, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem fyzikálních interakcí záporně nabitých polymerů s malými ionogenními fluoreskujícími molekulami. Ověřuje přítomnost této vazby pomocí fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a poskytuje komplexní pohled na tuto problematiku. Cílem bylo prozkoumat koncentrační závislost na difúzních vlastnostech systému. Pro tento experiment byl zvolen poměr P/D, kde P představuje počet vazných míst na polymeru a D reprezentuje počet vazných míst na molekule fluorescenční sondy. Jako polymery byly zvoleny hyaluronan sodný, chondroitin sulfát sodný a polystyrensulfonát sodný, a jako fluorescenční sondy byly použity akridinová oranž a Rhodamin 6G. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky kladnému náboji na fluorescenční sondě bude docházet k elektrostatické interakci se záporným nábojem polymeru. U akridinové oranže nebyla vazba jednoznačně prokázána, u Rhodaminu 6G byla interakce detekována.
|
|
|
Produkce vybraných kvasinkových metabolitů využitelných do potravinových doplňků
Němcová, Andrea ; Čertík, Milan (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy sú prirodzene sa vyskytujúce pigmenty rastlín, ktoré sú tiež produkované mnohými baktériami a hubami. Predstavujú jednu z najviac rozšírených skupín prírodných antioxidantov s významnými biologickými účinkami a mnohými priemyselnými aplikáciami. V tomto smere je zvýšený záujem o karotenoidy ako prirodzené antioxidanty, ktoré majú mimo iné schopnosť znižovať prejavy chronických ochorení, patologických stavov u ľudí a celkovo spomaľujú proces stárnutia. Používajú sa prevažne v potravinárskom priemysle, ale hojne sú využívané aj v chemickom, farmaceutickom či kozmetickom priemysle. Jednou z možností získavania týchto látok je využívanie potenciálu červených kvasiniek, ktoré sú schopné prevádzať rôzne substráty v karoténové pigmenty. V predloženej práci boli testované kvasinky patriace do rodov Rhodotorula, Sporobolomyces a Cystofilobasidium z hľadiska využívania vybraných odpadových substrátov. Boli tiež podrobené náhodnej mutagenéze za účelom zvýšenia produkcie biomasy a špecifických metabolitov – karotenoidov a iných lipidických látok. Ako alternatívne nutričné zdroje boli testované odpadové substráty z poľnohospodárskej a potravinárskej výroby (repka, ryža, pšeničné otruby, jablčná vláknina, cestoviny a lignocelulózové materiály). V niektorých produkčných médiách boli odpadové materiály hydrolyzované extracelulárnymi hydrolytickými enzýmami alebo komerčnými enzýmami za cieľom rozloženia komplexných sacharidických substrátov na jednoduché cukry utilizovateľné kvasinkami. Všetky testované kvasinkové kmene boli schopné využívať tieto odpadové materiály ako jediný zdroj uhlíka a zároveň produkovať pigmenty a obohatenú biomasu. V tejto práci bola študovaná charakterizácia karotenogénnych kvasiniek využitím molekulárnych techník. K tomuto účelu boli amplifikované medzidruhové konzervované sekvencie genómovej DNA, špeciálne oblasti rDNA D1/D2 ribozomálnej podjednotky a úseky ITS1 a 5,8-ITS2 rDNA. Tieto sekvencie boli podrobené analýze pomocou metódy DGGE k porovnaniu odlišností medzi jednotlivými karotenogénnymi kvasinkami. Technika izolácie intaktnej DNA bola optimalizovaná pre karyotypovú charakterizáciu kvasiniek metódou pulznej elektroforézy (PFGE). Jednotlivé karyotypy testovaných kvasiniek obsahovali viditeľné odlišnosti medzi kvasinkovými druhmi a rodmi.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v cereálních produktech
Valentová, Radka ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem biologicky aktivních látek v cereálních produktech. V teoretické části byl zpracován přehled aktivních látek se zvláštním zaměřením na fenolické látky. V praktické části byly u 15 druhů cereálních výrobků stanoveny skupinové parametry - celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a celková antioxidační aktivita. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny některé individuální flavonoidy. Nejvyšší obsah polyfenolických látek byl naměřen u cereálií obsahujících ovoce (maliny, borůvky, tropické a červené ovoce), kakao, lískové oříšky, slunečnicové semínka a u pohanky. Ve všech cereálních produktech byla detekována přítomnost katechinu, epikatechinu, katechin-gallátu, epikatechin-gallátu, kyseliny chlorogenové a kyseliny ferulové. Součástí práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Development of organic UV filtres based on natural extracts
Káčeríková, Martina ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
This diploma thesis is focused on the development of organic UV filters. Organic UV filters were extracted from natural resources and encapsulated into nanomaterial-like delivery systems such as liposomes and nanofibres. SPF of particular extracts and carriers with encapsulated extracts were measured. All of the prepared extracts as well as carriers were characterised for their content of natural substances like phenolic compounds and their antioxidant acitvity, stability, cytotoxicity, micriobial acitivity and their safety were studied too. All of the prepared materials were evaluated as suitable for use in comestic industry. However, in a future, it would be appropriate to add to the study other experimental methods to increase the active substances and at the same time increase the SPF protection factor.
|
|
|
Pokročilé materiály pro organickou elektroniku a bioelektroniku
Šudomová, Lucie ; Márová, Ivana (oponent) ; Weiter, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci vlastností organických materiálů s vlastnostmi polovodičů a to z hlediska jejich potencionálního využití v bioelektronických aplikacích. Teoretická část obsahuje rešerši na téma základní charakteristiky organických materiálů pro organickou elektroniku a bioelektroniku. Jsou zde popsány jak základní struktury a obecné vlastnosti látek vhodných pro využití v bioelektronických aplikacích, tak základní principy zařízení pro bioelektronické aplikace a jejich využití. Praktická část zahrnuje přípravu tenkých vrstev ze dvou typů látek: na bázi polymerů (Poly(3-hexylthiofen-2,5-diyl) a Poly(3,4-ethylendioxythiofen):poly(styren sulfonová kyselina)), a na bázi nízkomolekulárních organických látek (Diketopyrrolopyrrol a 6,13-Bis(triisopropylsilylethynyl)pentacen) První část experimentu je zaměřena na charakterizaci vlastností použitých látek. Druhá část zkoumá biokompatibilitu v rámci reakce s mikroorganismy.
|
|
|
Biotechnologická valorizace vybraných potravinářských odpadů pomocí kvasinek
Majdloch, Robert ; Bendová, Agáta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá biotechnologickou valorizací odpadních substrátů, a to odpadního tuku, syrovátky a peří za pomocí karotenogenních kvasinek. Odpadní substráty slouží jako alternativní zdroje živin pro následné kultivace, díky tomu dochází k jejich utilizaci a následné produkci karotenoidů, ergosterolu, koenzymu Q a lipidů. Teoretická část obsahuje informace o vybraných kmenech karotenogenních kvasinek, jako jsou fyziologické a růstové vlastnosti. Popsány jsou jejich metabolické procesy společně s produkovanými látkami. Též jsou zmíněny příslušné analytické metody pro stanovení metabolických látek. Experimentální část se věnovala řešením baňkových a fermentorových kultivací čtyř vybraných kmenů (Rhodotorula kratochvilovae, Rhodotorula mucilaginosa, Cystofilobasidium macerans a Sporidiobolus pararoseus) na glukóze, glycerolu a odpadních substrátech při různých C/N poměrech (13, 25, 50 a 100). Dále byly jednotlivě popsány postupy zpracování odpadních substrátů, postupy řešící izolaci a stanovení vybraných karotenoidních látek, které byly analyzovány na HPLC/DAD. Obsah a procentuální zastoupení lipidů bylo stanoveno na GC/FID. Ve výsledcích baňkových a fermentorových kultivací vykazovaly kmeny rozdílné produkce u jednotlivých C/N poměrů. Pro nejlepší produkci karotenoidů a ergosterolu byl vybrán kmen Rhodotorula mucilaginosa. Nejvyšší nárůsty biomasy byly dosaženy u Rhodotorula kratochvilovae. Produkce lipidů byla nejvyšší u kmene Sporidiobolus pararoseus.
|
host ::
RSS.