|
| |
|
|
Vyvolávání afektivních stavů prostřednictvím obrazového a audiovizuálního materiálu. Srovnávací studie.
Novák, Ondřej ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V experimentálním přístupu k emocím se pro vyvolávání afektivních stavů nejčastěji používají emocionálně nabité obrázky a filmové klipy. Není jisté, která z těchto dvou metod má větší účinek. V teoretické části jsem popsal konceptuální ukotvení těchto metod, jejich teoretické srovnání, a metody jim příbuzné. V empirické části jsem u vzorku 124 studentů přímo porovnal prožitkové, behaviorální a fyziologické reakce vyvolané obrázky a filmy. Pozitivní film vyvolal silnější reakce než pozitivní obrázky. Negativní film a negativní obrázky vyvolaly podobně silné, ale mírně odlišné reakce. Rozdíl mezi nimi lze vysvětlit rozdílnými temporálními charakteristikami obou metod. Jde teprve o druhý výzkum na toto téma, a první, který využívá měření reakcí na více než jedné úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití Rosenzweigova obrázkového frustračního testu u dospělých v psychologickém poradenství
Míková, Gabriela ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce zpracovává možnosti využití Rosenzweigova obrázkového frustračního testu v psychologickém poradenství u dospělé populace. Nejdříve je věnován prostor vymezení psychologického poradenství v našem prostředí. Dále je rozpracována kapitola zabývající se projektivními metodami v psychologické diagnostice dospělých. V práci je ústřední pozornost věnována popisu Rosenzweigova obrázkového frustračního testu, jeho administraci, vyhodnocení a psychometrickým ukazatelům. Je uvedeno několik příkladů využití této metody v různých oblastech teoretické i aplikované psychologie. Hlavní prostor je věnován možnostem využití této metody v rámci psychologického poradenství. Zpracovány jsou konkrétní možnosti diagnostického využití této metody podložené výzkumnými studiemi. Empirická část práce se zabývá měřením vývoje směru a typu reakcí probandů, kteří prošli intervenčním programem. Pro zaznamenání předpokládané změny je využit Rosenzweigův obrázkový frustrační test.
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce
Páchová, Anna ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
NÁZEV: Možnosti tréninku pracovní paměti a jeho vliv na kognitivní funkce AUTOR: Anna Páchová KATEDRA: Psychologie ŠKOLITEL: PhDr. Miroslav Rendl, CSc. ABSTRAKT: Tématem této disertační práce je studium možností rozvoje vyšších poznávacích funkcí pomocí tréninku funkcí bazálnějších. Z analýzy stávající literatury vyplynulo, že (1) funkcí, která bývá nejčastěji spojována (na neurální i behaviorální úrovni) s vyššími poznávacími procesy, je pracovní paměť (WM), (2) kapacitu WM lze rozvíjet pomocí jádrového tréninku a zlepšení v této oblasti má efekt i na další paměťové funkce. V otázce transferu do oblasti poznávacích funkcí (inteligence) jsou však zatím výsledky nejednoznačné. Tréninkové programy byly evaluovány s různými skupinami osob, avšak pozornost nebyla věnována tréninku WM v kontextu sociokulturního znevýhodnění. A to i navzdory tomu, že korelační i neuropsychologické studie ukazují, že WM bývá u dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem (SES) oslabena. Cílem této práce je tedy ověření možností tréninku WM a jeho vliv na rozvoj kognitivních funkcích se zvláštním důrazem na efekt u dětí z rodin s nižším SES. Za tímto účelem byl navržen 400 minutový PC program zaměřený na trénink WM. Trénování se zúčastnily dvě skupiny dětí, které se lišily v parametru SES (střední či vysoký SES - české děti,...
|
|
|
Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých skupin
Höschlová, Eva ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název disertační práce: Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých pracovních skupin Autor: Mgr. Eva Rozehnalová Školitel: MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. Abstrakt: Teoretická část práce nejprve stručně představuje téma skupinové komunikace a identifikuje faktory, které ji ovlivňují. Následné shrnutí poznatků z oblasti studia vlivu komunikace na výkonnost pracovních skupin dokládá nejen důležitost zkoumání skupinové komunikace, ale také rozvoje metod, které jsou schopny ji měřit. Text dále pokračuje přehledem takovýchto metod, přičemž zvláštní pozornost je věnována nejen jejich specifikům a vzájemným rozdílům, ale také údajům o jejich validitě a reliabilitě. Poslední kapitola teoretické části práce stručně popisuje metodu sociomapování v kontextu měření skupinové komunikace a rovněž shrnuje dosavadní poznatky z oblasti zkoumání její reliability a validity. Empirická část sdružuje celou řadu studií realizovaných za účelem ověření kvality nástroje sociomapování v oblasti skupinové komunikace. Na úrovni sociomapování jakožto vizualizační metody byla zjišťována přesnost translace numerických dat do vzdálenostní matice i shoda posuzovatelů při interpretaci sociomap komunikace v týmu. Studie prokázaly, že sociomapování poskytuje relevantní podklady o...
|
|
|
Faktory přispívající k interindividuálním rozdílům v čichových schopnostech a všímavosti vůči pachům
Nováková, Lenka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Vodička, Jan (oponent)
Hlavní náplní disertační práce je výzkum zaměřený na vybrané faktory, které přispívají k rozdílům mezi jedinci v čichových schopnostech a ve všímavosti vůči pachům a využívání čichu při každodenních činnostech u dětí, dospívajících a mladých dospělých. Práce sestává ze dvou částí. Kapitola 1 nejprve obecně shrnuje okolnosti, které v posledních několika málo desetiletích vedly k oživení vědeckého zájmu o lidský čich a přispěly tak i k markantnímu nárůstu počtu psychofyzických studií čichového vnímání. Dále jsou nastíněna vybraná psychofyzická měření čichu, která byla provedena ve studiích zahrnutých v této práci, a k nim vztahující se čichové schopnosti. Poté jsou představeny vybrané faktory, jež, jak ukázal předchozí výzkum, přispívají k interindividuálním rozdílům v psychofyzických testech schopnosti identifikace a diskriminace pachů a čichové senzitivity a jimiž se autorka zabývala ve vlastním výzkumu. Jedná se o vliv pohlaví (jenž je zasazen do rámce vývoje lidského čichu), dětské genderové nonkonformity (či sexuální orientace) a osobnostních rysů. Nakonec jsou krátce zmíněny také intraindividuální rozdíly v čichových schopnostech. Posléze se pozornost přesouvá ke všímavosti vůči pachům. Nejprve jsou představeny možné přístupy, jak lze výzkum lidského čichu přiblížit kontextu každodenního života, z nichž...
|
|
|
Posuzovatelné dimenze ve vnímání fotografií
Kubát, Petr ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou vnímání fotografií. Vychází z práce R. Greena a A. Olivové (2008) a dále ji rozšiřuje. Tito autoři se zabývali tím, jaké globální vlastnosti lidé identifikují ve fotografiích krajin a jak konzistentní je hodnocení těchto vlastností. V této práci jsem použil fotografie obecné, bez tématického omezení. V první části výzkumu jsem určoval, jaké globální vlastnosti lidé určují při rychlém prohlížení obecných fotografií. Získané obecné vlastnosti (omezenost pohybu a zábavnost) byly doplněny vlastnostmi z práce R. Greena a A. Olivové (otevřenost, pohyblivost a přehlednost scény). V druhé části výzkumu jsem zjišťoval za pomoci počítačového programu (hierarchical grouping), jak moc jsou hodnocení těchto globálních vlastností při třídění fotografií konzistentní. Výsledkem je konzistence vyjádřená jako průměr ze všech korelací dané vlastnosti. Ukázalo se, že největší míra shody je u pohyblivosti scény (r=0,516), poté je omezení pohybu ve scéně (r=0,457), následuje otevřenost scény (r=0,450). Nejnižší míru shody vykazovaly vlastnosti zábavnost scény (r=0,283) a přehlednost (r=0,245). Ve srovnání výsledků mezi vlastnostmi posuzovaných u snímků krajin a obecných snímků je vždy vyšší míra shody u fotografií krajin. Nižší shoda u obecných fotografií je dle mého názoru...
|
|
|
Modelling eye movements during Multiple Object Tracking
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Lidé musí sledovat v každodenních situacích více objektů zároveň (např. řízení automobilu nebo kolektivní sporty). Sledování více objektů (MOT) věrohodně simuluje sledování více objektů v laboratorních podmínkách. Když sledujeme cíle v úloze s mnoha dalšími objekty ve scéně, stává se obtížné rozlišit objekty na periférii (crowding). Přestože sledování by mohlo být prováděno pouze pomocí pozornosti, je zajímavá otázka, jakým způsobem lidé plánují své oční pohyby při sledování. V naší studii jsme provedli MOT experiment, ve kterém jsme účastníkům předložili opakovaně několik úloh s proměnlivým počtem distraktorů, nahrávali jsme oční pohyby a měřili jsme konzistenci očních pohybů pomocí Normalized scanpath saliency (NSS) metriky. Vytvořili jsme několik analytických strategií, které se vyhýbají crowdingu a porovnali jsme je s očními daty. Kromě analytických modelů jsme trénovali neuronové sítě na předpovídání očních pohybů v MOT úlohách. Výkon navrhovaných modelů a neuronových sítí jsme vyhodnocovali na datech z nového MOT experimentu. Analytické modely vysvětlovaly variabilitu očních pohybů dobře (výsledky jsou srovnatelné s intraindividuálními rozdíly); předpovědi založené na neuronových sítích byly méně úspěšné.
|
host ::
RSS.