|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
|
|
|
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
|
|
Obraz amerického filmu v 50. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje obrazu amerického filmu vytvářeného novináři v československých filmových periodikách v období po 2. světové válce a v 50. letech v Československu. Kladu si za cíl ukázat nakolik se pohled československých filmových novinářů na americkou kinematografii ve vytyčeném období měnil, jaká témata zahrnoval a nakolik se shodoval s ideologickou linií KSČ. V práci jsem vycházel z dobových filmových periodik, především časopisů Kino, Filmová práce, Filmové noviny a komunistického kulturního časopisu Tvorba. První kapitola práce pojednává o kulturní a politické situaci, především v období třetí republiky, se zaměřením na filmová periodika a filmové novináře. Druhá kapitola je samotný pohled na americký film prezentovaný v československých filmových periodikách. Tato kapitola sestává z pěti částí, přičemž první část je obecné uvedení a definování konkrétních jevů a zbylé čtyři ukazují obraz amerického filmu na konkrétních tématech.
|
|
|
Alternativní politické myšlení v Československu mezi léty 1969 - 1977: aktéři, sociální sítě, ideologie
Jansa, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce je věnována politickému myšlení opozice v Československu v letech 1969 - 1977. Na základě analýzy opozičních dokumentů se snaží ukázat myšlenkový a sociální kontext opozičních hnutí, jejich představy a politické cíle. První část se zabývá institucionálním vývojem opozice a jejím vztahem k normalizační moci. Druhá část rozebírá programová prohlášení opozice, všímá si specifik v představách jednotlivých skupin o politickém, společenském i hospodářském uspořádání a jejich kontextualizace. Poslední část je pak věnována tématům, které byly společné napříč celým spektrem opozice. Zvláštní pozornost je věnována vztahu opozice k socialismu a dynamice představ o legitimitě opoziční činnosti.
|
|
|
KSČ a politický vývoj v okrese Ústí nad Labem v letech 1945-1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Anotace: V diplomové práci se na základě studia pramenů a literatury zaměřuji na studium aktivity KSČ v okrese Ústí nad Labem v časovém úseku let 1945 - 1948. Svůj zájem soustřeďuji zvláště na tyto tematické okruhy: organizační činnost, kádrová práce, odborová činnost a působení v orgánech politické správy (ONV a MNV Ústí nad Labem). Přirozeně se budu dotýkat i působení ostatních politických stran, s nimiž se komunisté při naplňování svých cílů střetávali. Práce by tedy měla komplexně postihnout a zhodnotit činnost KSČ v okrese a zasadit ji do širších souvislostí.
|
|
|
Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
Hunčovská, Barbora ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tématu používání přepravních zvířat v první světové válce nebylo dosud v českém prostředí věnováno takřka žádné pozornosti historiků. Předkládaná bakalářská práce se snaží tuto mezeru alespoň z části zaplnit. Postihuje cestu koní a dalších tažných, nákladních a jezdeckých zvířat celou válkou na všech jejích frontách a odpovídá na otázky, jakým způsobem byla tato zvířata ve válce využívána, s čím se na bojišti potýkala a jaké se jim dostávalo péče. Studium historických pramenů administrativní i osobní povahy domácí i zahraniční provenience kombinuje s poznatky etologie koní a jim příbuzných zvířat. Práce se dále podrobně věnuje i vztahu vojáků první světové války ke koním sloužícím v armádě a pokouší se určit místo válečných koní v obrazu a paměti první světové války.
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
host ::
RSS.