|
|
Čtyřicet let časopisu Krkonoše; lokální periodikum v české společnosti
Luštinec, Ondřej ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Bakalářská práce "Čtyřicet let časopisu Krkonoše; lokální periodikum v české společnosti" pojednává o vývoji regionálního časopisu Krkonoše (od roku 2002 Krkonoše - Jizerské hory), který v roce 2008 dovršil 40 let své nepřetržité existence, a snaží se jeho vývoj pozorovat v souvislosti s vývojem české společnosti. Porovnává, jestli časopis odrážel politické a společenské změny v Československu a později v České republice, nebo jestli se v některém období těmto změnám vymykal. Sleduje zejména období konce 60. let, nástup normalizace, konec 80. let, výrazné ekonomické změny na počátku 90. let, ale i vývoj časopisu po roce 2002, kdy došlo k změně jeho názvu. Práce obsahuje řadu grafů a tabulek, které odrážejí jak vlastnosti současných čtenářů časopisu Krkonoše - Jizerské hory, tak i desítky let staré politické názory občanů Československa. Rozsáhlá část je věnována rozhovorům s tvůrci Krkonoš, kteří vzpomínají jak na samé počátky časopisu v roce 1968, tak i popisují situaci o 40 let později.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Politické procesy vedené komunistickým režimem proti ženám na příkl.M.Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové a jejich medializace v dobovém českém denním tisku
Dovenerová, Sylvie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Cílem této práce je analyzovat mediální pozornost věnovanou třem ženám procesu Milada Horáková a spol. v květnu a červnu 1950 na stránkách čtyř dobových českých deníků. Autorka se pokusí vystihnout definici charakteristiky ženy- nepřítele komunistického režimu. Tento konkrétní proces, konstruovaný v sovětském stylu, představuje jednu z nejhorších kapitol komunistického režimu padesátých let. Teoretická část se zabývá politickými, hospodářskými a společenskými změnami v Československu po únorovém převratu 1948. Vystihuje důvody, které stály u zrodu inscenovaných procesů v Československu. Praktická část využívá elementární nástroje kvantitativní obsahové analýzy a zaměřuje se na rozsah a srovnání mediální pozornosti Milady Horákové, Fráni Zemínové a Antonie Kleinerové v jednotlivých denících a na interpretaci všech obrazů daných žen, které média nabídla veřejnosti. Práce odhaluje propagandistické zobrazení třídního nepřítele v tisku za účelem záměrné manipulace s veřejným míněním.
|
|
|
Prezentace novinářů České televize na sociálních sítích s ohledem na opatření určující pravidla a způsob jejich vystupování
Poláková, Anna ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo detailně představit dokument vydaný ředitelem Zpravodajství a sportu České televize Zdeňkem Šámalem s názvem Desatero pro práci novinářů České televize na sociálních sítích. Tento dokument doporučuje redaktorům České televize, jak mají komunikovat na svých osobních profilech na sociálních sítích. V této souvislosti je součástí práce rovněž poměrně rozsáhlá rešerše, která čtenářům představuje, zda podobný dokument vydávají i jiná veřejnoprávní média v Evropě. Důležitou otázkou v rámci této problematiky byla novinářská autonomie a svoboda slova, které by takovýmto typem dokumentu mohly být teoreticky ohroženy. Pro komplexní přiblížení celé problematiky je v rámci této práce také praktická část, jejíž součástí jsou rozhovory s redaktory ČT, díky nimž je čtenářům představen také subjektivní pohled, a to jak na Desatero, tak na svobodu slova jako takovou. Diplomová práce tedy seznámila čtenáře s dokumentem vydaným Českou televizí a podrobně představila podobná opatření, která využívají jak naši geografičtí sousedé, tak např. Francie či Velká Británie (její veřejnoprávní televizí BBC se české Desatero inspirovalo nejvíce). Teoreticky ukotvila problematiku svobody slova novinářů, a také blíže představila sociální sítě, kterých se dokument úzce dotýká. V praktické části...
|
|
|
Role médií při šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů
Hamrník, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů a na roli médií v tomto procesu. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy a téma práce je zasazeno do širšího kontextu. Je přiblíženo fungování dezinformačních médií, nechybí popis tuzemské scény. Mezi další kanály využívané pro klamání příjemců jsou zařazené e-maily a aplikace, sociální sítě a také ústní šíření. Speciální pozornost se věnuje standardním médiím a pravidlům, podle nichž mají fungovat. Na teorii navazuje praktická část, která mapuje šíření konkrétních dezinformací nejen prostorem médií, ale i fact-checkingových iniciativ. Za příklady jsou zvoleny konspirační teorie o požáru katedrály Notre-Dame, hoaxy o údajných uprchlících v Chebu, o novináři České televize Marku Wollnerovi a o poslankyni Olze Richterové a kauza pochybné neziskové organizace Mezinárodní dětský kříž. K jejich analýze dochází prostřednictvím smíšeného modelu výzkumu: Sběr dat probíhá kvantitativní metodou, při práci s nimi jsou následně uplatněny kvalitativní metody spojené se zakotvenou teorií. Cílem je definovat a popsat podoby, které média dezinformacím ve svých výstupech dávají, a určit, v kterých případech dezinformace sama aktivně šíří.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
host ::
RSS.