|
|
Formování českého stranického systému 1943-1945
Langerová, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá obnovou českého stranického systému v letech 1943-1945. V úvodu práce je pozornost věnována otázkám likvidace stranického systému v roce 1938, stranickému systému za druhé republiky a jejich zasazením do kontextu teorií stranických systémů. Další část práce se zabývá utvářením představ domácího i zahraničního československého odboje o budoucí podobě stranického systému, zejména spolupráci londýnského a moskevského exilu. Práce popisuje vztahy a jednání Komunistické strany Československa, sídlící v Sovětském svazu a konkurenčních demokratických stran, kteří měli hlavní sídlo v Londýně, kde úřadoval i prezident Beneš a Státní rada. Zejména tyto vztahy bude zkoumat výzkumná otázka, která se zabývá mírou vlivu vzájemného jednání mezi Londýnem a Moskvou na poválečné stranické uspořádání. Hypotéza, že aktivita Československé komunistické strany v moskevském exilu byla klíčová, bude v dílčích pasážích této práce testována a posléze potvrzena či vyvrácena v závěru. Závěrečná kapitola se věnuje počátkům obnovy a programové a organizační formě stranického systému v letech 1944 - 1945 a počátkům činnosti stran v rámci Národní fronty v roce 1945. Důraz se klade na vliv komunistické strany na poválečný vývoj Československé republiky a její sílící vliv na stranické i vládní rovině.
|
|
|
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru
Solar, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce popisuje vztah mezi komunistickým režimem a tuzemskou rockovou scénou od jejích počátků až po pád totality. Rozebírá postupy státního aparátu proti hudební komunitě i možnosti, jaké se rockovým hudebníkům v jednotlivých dekádách nabízely pro jejich tvorbu. V práci jsou popsány nejznámější kauzy typické pro jednotlivá období - počátky rock'n'rollu v Československu, akce proti dlouhovlasým mladíkům, underground a alternativní hudba v letech sedmdesátých a v neposlední řadě punk, nová vlna a metal v letech osmdesátých. Nechybí ani srovnání se situací na západ od československých hranic a zamyšlení nad faktory, které vedly establishment k vyhraněnému vztahu k rockové hudbě. Přestože československý režim byl ve své politice vůči rockové hudbě jedním z nejméně tolerantních, snahy o potlačení její obliby nikdy nebyly zcela úspěšné a ve své podstatě jen prohlubovaly odcizení a znechucení větší části mládeže vůči komunistickému režimu. Martin Solar
|
|
|
Ústavní vývoj a politický systém ČSR po únoru 1948
Trnka, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje ústavnímu a politickému vývoji v Československu po státním převratu v únoru 1948, který provedla Komunistická strana, aby získala absolutní moc. Autor zkoumá charakter politického systému bezprostředně po převratu, jakož i rozpory mezi ústavně-právními předpisy a dobovou realitou. Autor vychází z teze, že některá ustavení nejen ústavy, ale i dalších zákonů byla jen deklarativní zástěrkou pro nezákonné upevňování totalitárního režimu. Práce se nejdříve věnuje období před únorem 1948 a aspektům, které vedly k převratu, dále pak vývoji nové ústavy, která ale nebyla do převratu dokončena, následně jsou rozebrány samotné únorové události s důrazem na to, nakolik proběhly v souladu s ústavním pořádkem. V dalších kapitolách je analyzováno období po únoru 1948, kdy docházelo k nezákonnému upevňování moci KSČ, politickým čistkám a radikální přeměně společnosti. Autor dochází k tomu, že o budoucím směřování Československa bylo rozhodnuto již brzo po roce 1945 infiltrací bezpečnostních složek komunisty. Ty také sehrály důležitou roli v samotném převratu. Zatímco KSČ tvrdila, že samotný akt demise části ministrů a doplnění vlády proběhlo ústavní cestou, politický tlak na prezidenta, formování akčních výborů po celé zemi, umělé organizování manifestací sloužících k nátlaku a vyhrožování -...
|
|
|
Proměny sociální politiky v českých zemích po roce 1945 na příkladu vzniku a přijetí zákona o potírání alkoholismu
Seifertová, Tereza ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se věnuje proměnám sociální politiky v Československu po druhé světové válce a na příkladu vzniku zákona o potírání alkoholismu ilustruje, jak tyto změny v konkrétním případě vypadaly. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o tom, jak byl problém alkoholismu v české společnosti po roce 1945 vnímán, sledován a posuzován a jaké byly možnosti eliminace tohoto negativního jevu ze strany státních institucí a příslušných organizací. Časově je studie vymezena obdobím od května 1945 do dubna 1948, kdy byl zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu přijat. Základní a v práci potvrzenou hypotézou tak bylo, že snaha státu o lepší zajištění a péči o občany se projevila institucionalizací boje proti alkoholismu a s tím spojenými většími zásahy do osobních práv. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, první kapitola popisuje vnímání alkoholismu v kontextu celé poválečné sociálně-politické situace v Československu, druhá kapitola se věnuje iniciativám, jež k návrhu zákona o potírání alkoholismu vedly a zejména jednotlivým rezolucím. Třetí kapitola analyzuje samotný zákona a závěrečná, čtvrtá kapitola pak se zabývá dalšími aktivitami, které byly na poli boje proti alkoholismu vedeny. Studie vychází zejména studia dobových pramenů a literatury.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
| |
|
|
Jugoslávský model socialismu jako inspirace pro ekonomické reformy 60. let 20. století v NDR, ČSSR a Maďarsku
Uxa, Šimon ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce Jugoslávský model socialismu jako možná inspirace pro ekonomické reformy 60. let v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku se věnuje tématice vytváření určitých modifikací a specifik ekonomických systémů uvnitř východního bloku. Za fakticky jedinou alternativu dominantního, direktivně centralizovaného sovětského modelu byl několik let považován tzv. jugoslávský experiment, který se v balkánském státě vyvíjel již od dob sovětsko-jugoslávské roztržky z konce 40. let minulého století. Právě v 60. letech se mnohé státy východního bloku, které až dosud prakticky kopírovaly sovětský ekonomický model, pokusily o uskutečnění ekonomických reforem, které by pomohly odbourat mnohá negativa dosavadní ekonomické soustavy a tím stabilizovaly a zefektivnily hospodářský vývoj. Je zcela přirozené, že při hledání nových možností a stimulů představoval jugoslávský samosprávný systém jednu z možných inspirativních cest jak reformovat často nefunkční hospodářské soustavy. Hlavním cílem práce je snaha ukázat jak reflektovali plánovači ekonomických reforem v Německé demokratické republice, Československu a Maďarsku v praxi vyzkoušený jugoslávský model a do jaké míry představoval inspiraci pro ekonomické reformy v těchto zemích. Klíčová slova: Samosprávný socialismus, Nový ekonomický...
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Edvard Beneš a slovenská otázka v druhém československém zahraničním odboji
Kadlecová, Zita ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
Předkládaná práce Edvard Beneš a slovenská otázka v druhém československém zahraničním odboji se zaměří na výklad vybraných otázek z dějin československé politiky v období druhého zahraničního odboje v Paříži, Londýně a Moskvě mezi lety 1938-1945. Výklad se bude soustředit na proměny československé politiky a plánů odboje, především s ohledem na problematiku Slováků a Slovenska, v období od podzimu roku 1938 do jara 1945. Práce se pokusí analyzovat proměny ve vnímání slovenské otázky v prostředí československého exilu, zaměří se zejména na tuto otázku ve vztahu k prezidentovi E. Benešovi, jeho spolupracovníkům a slovenským členům rezistence. Tato problematika bude zkoumána v kontextu vývoje válečných událostí, stavu zahraniční akce i situace doma, tedy v protektorátě i na území Slovenska. Sledováno bude také působení opozičních proudů a jejich stěžejních představitelů na poměry v exilu. V práci si kladu za cíl objasnit vývoj pojetí slovenské otázky v průběhu různých fází fungování zahraničního odboje, ukázat vliv mezinárodní situace, zahraničněpolitické orientace exilového státního zřízení, událostí ve vlasti a postojů klíčových reprezentantů exilu i domácího odboje. Při zpracování tématu budu vycházet z poznatků odborné politologické a historické literatury, z edic dokumentů, memoárové literatury a...
|
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
host ::
RSS.