|
|
Vztah olfaktorických funkcí a psychopatologie u pacientů s poruchou autistického spektra
Dudová, Iva ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Drtílková, Ivana (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Cílem naší práce bylo vyšetřit čichové funkce (čichový práh, čichovou identifikaci a čichovou preferenci) a zjistit jejich vztah k závažnosti psychopatologie u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 35 pacientů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem (průměrný věk 10,8 ± 3,6 let; 31 chlapců) bylo porovnáno s 35 zdravými kontrolami (průměrný věk 10,4 ± 2,4 let; 28 chlapců). Obě skupiny se statisticky významně nelišily ani průměrným věkem (p = 0,598), ani zastoupením pohlaví (p = 0,324). Čichová identifikace a čichový práh byly měřeny pomocí testu Sniffin' Sticks. Čichová libost byla měřena na 5-ti položkové škále při použití testu Sniffin' Sticks, části čichové identifikace. Pro určení závažnosti autistické psychopatologie byla použita observační škála dětského autistického chování CARS (Childhood Autism Rating Scale). U osob s PAS bylo naměřeno ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně nižší skóre čichového prahu v testu Sniffin' Sticks (6,3 ± 3,1 vs. 7,9 ± 2,0; p = 0,025), tedy zjištěna výrazně snížená senzitivita. Pacienti s PAS byli signifikantně lepší ve správné identifikaci vůně pomeranče (94 vs. 63%; p < 0,05) a signifikantně horší ve správné identifikaci vůně hřebíčku (40 vs. 74%; p < 0,05). Pro dalších 14 položek nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pro celkové skóre...
|
|
|
Antiagregační účinky citalopramu
Richter, Tomáš ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Matějovská Kubešová, Hana (oponent)
Úvod Citalopram je preferovaným lékem v léčbě deprese, který patří do skupiny léků se zpětným vychytáváním serotoninu (SSRI). Při dlouhodobém užívání vede k výraznému poklesu serotoninu v trombocytech. U léčených se popisují častější krvácivé projevy, vysvětlované jeho antiagregačním účinkem, který více či méně platí i pro ostatní přípravky ze skupiny SSRI. Cíl práce Cílem práce bylo zjistit: a, zda léčba citalopramem (2 týdny) ovlivní koncentrace tromboxanu B2 v plazmě b, zda je závislost mezi očekáváným poklesem tromboxanu B2 a koncentrací citalopramu v plazmě Metody a soubor pacientů V souboru starých a polymorbidních pacientů jsme provedli klinické a laboratorní vyšetření před a po 14-denní léčbě citalopramem v dávce 20 mg denně. Kromě jiných vyšetření jsme sledovali koncentrace tromboxanu a citalopramu v plazmě. Ze 160 pacientů, u kterých jsme zahájili vyšetření, bylo k hodnocení zavzato 78 pacientů. Výsledky V naší studii jsme prokázali, že i krátkodobá léčba citalopramem vedla k významnému poklesu koncentrace tromboxanu B2 v plazmě a míra suprese tromboxanu B2 korelovala s výší koncentrace citalopramu v plazmě. Zajímavý byl i fakt, že koncentrace citalopramu v našem souboru značně převyšovaly obvyklé koncentrace u mladších jedinců při stejné dávce citalopramu. Závěr Léčba citalopramem vede k...
|
|
|
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika metodami klinické a experimentální neuropsychologie
Marková, Hana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Ve snaze o nalezení kauzální léčby neurodegenerativních onemocnění vedoucích k syndromu demence se úsilí o jejich rozpoznání ubírá do stále časnějších stádií. Ze stádia syndromu demence se ústřední bod zájmu přesunul do prodromálních a preklinických stádií onemocnění. V centru pozornosti neuropsychologického výzkumu je charakteristika časných kognitivních markerů a vývoj metod, které budou schopny tyto markery spolehlivě zachytit a určit míru rizika progrese kognitivního deficitu na individuální úrovni. Teoretická část poskytuje přehled dosavadního poznání na poli neurodegenerativních onemocnění, nejvíce pozornosti je věnováno Alzheimerově nemoci (AN) jakožto nejčastější příčině syndromu demence. Předkládáme aktuální směr neuropsychologické diagnostiky v časných stádiích AN, tedy způsoby subjektivního a objektivního hodnocení kognitivní výkonnosti, a na základě toho zdůvodňujeme cíle empirické části disertační práce. Empirickou částí disertační práce rozšiřujeme dosavadní poznání na poli AN, diskutujeme sedm původních publikací, které sledují tři základní cíle: prozkoumání povahy subjektivních kognitivních stížností u jedinců v riziku rozvoje AN, hodnocení potenciálu vybraných standardních a experimentálních neuropsychologických metod k diagnostice časných stádií kognitivního deficitu a validizace...
|
|
|
Profily kognitivního deficitu a použití krátké neuropsychologické baterie u různých typů demence
Bolceková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Pro ly kognitivního de citu a použití krátké neuropsychologické baterie u různých typů demence Eva Bolceková Abstrakt Tato práce se zabývá pro ly kognitivního de citu a použitím krátké neuropsychologické baterie u pacientů s různými typy demence. Vzrůsta- jící prevalence syndromu demence v současné době vede k potřebě efek- tivní diagnostiky kognitivních poruch v klinicko-psychologické praxi. V teoretické části práce přinášíme přehled neurodegenerativních one- mocnění se zaměřením na popis jejich neuropsychologických projevů. Popisujeme jednotlivé kognitivní domény a jejich neuropsychologické vyšetření. Detailně se pak zabýváme Opakovatelnou baterií pro hodno- cení neuropsychologického stavu (RBANS) a její experimentální českou verzí. Ve výzkumné části práce jsme vyšetřili 311 osob s kognitivním de citem a 118 zdravých dobrovolníků. Skupina pacientů zahrnuje osoby s Alzheimerovou nemocí, mírnou kognitivní poruchou, vaskulární kogni- tivní poruchou, nemocí s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární dege- nerací a pacienty s depresí. Popisujeme jejich kognitivní pro ly, uvádíme senzitivitu, speci citu, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty RBANS pro zkoumané skupiny a porovnáváme výsledky kontrolního souboru s normativními daty originální verze testu. Závěrem soudíme, že česká verze RBANS je pro klinickou...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Časná diagnostika kognitivních poruch při neurodegenerativních onemocněních mozku, zejména Alzheimerově chorobě
Magerová, Hana ; Bojar, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
V souvislosti se stárnutím populace vzrůstá prevalence demencí, které se stávají závažným socioekonomickým problémem. Časná diagnostika a na ní závislé brzké zahájení léčby umožňuje oddálit rozvoj nesoběstačnosti pacienta. Roste proto snaha o nalezení časných markerů těchto onemocnění, které by umožnily stanovení diagnózy ještě před rozvojem syndromu demence. Pozornost se soustředí zejména na Alzheimerovu chorobu (ACH), která je nejčastější příčinou demence a zároveň nejlépe ovlivnitelná v současnosti dostupnými léky. Cílem je stanovení diagnózy již ve stádiu mírné kognitivní poruchy (MCI, Mild Cognitive Impairment), která představuje přechodné stádium mezi fyziologickým stárnutím a demencí. Za jeden z možných markerů ACH byla považována porucha čichu, která se objevuje již v nejčasnějších stádiích této nemoci a jejíž tíže koreluje s progresí ACH. Je však k dispozici jen minimum dat o tom, zda vyšetření čichu dokáže odlišit ACH od jiných typů demence. Neurodegenerativní proces počínající v meziotemporálních oblastech mozku rovněž naznačuje možnou časnou poruchu prostorové navigace (zejména její allocentrické složky) či rozpoznávání emocí z výrazu tváře, které jsou funkcemi těchto struktur. Těmto tématům se věnuje předkládaná disertační práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
|
|
Antiagregační účinky citalopramu
Richter, Tomáš ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Matějovská Kubešová, Hana (oponent)
Úvod Citalopram je preferovaným lékem v léčbě deprese, který patří do skupiny léků se zpětným vychytáváním serotoninu (SSRI). Při dlouhodobém užívání vede k výraznému poklesu serotoninu v trombocytech. U léčených se popisují častější krvácivé projevy, vysvětlované jeho antiagregačním účinkem, který více či méně platí i pro ostatní přípravky ze skupiny SSRI. Cíl práce Cílem práce bylo zjistit: a, zda léčba citalopramem (2 týdny) ovlivní koncentrace tromboxanu B2 v plazmě b, zda je závislost mezi očekáváným poklesem tromboxanu B2 a koncentrací citalopramu v plazmě Metody a soubor pacientů V souboru starých a polymorbidních pacientů jsme provedli klinické a laboratorní vyšetření před a po 14-denní léčbě citalopramem v dávce 20 mg denně. Kromě jiných vyšetření jsme sledovali koncentrace tromboxanu a citalopramu v plazmě. Ze 160 pacientů, u kterých jsme zahájili vyšetření, bylo k hodnocení zavzato 78 pacientů. Výsledky V naší studii jsme prokázali, že i krátkodobá léčba citalopramem vedla k významnému poklesu koncentrace tromboxanu B2 v plazmě a míra suprese tromboxanu B2 korelovala s výší koncentrace citalopramu v plazmě. Zajímavý byl i fakt, že koncentrace citalopramu v našem souboru značně převyšovaly obvyklé koncentrace u mladších jedinců při stejné dávce citalopramu. Závěr Léčba citalopramem vede k...
|
|
|
Alzheimerova demence a zátěž pečovatele. Vliv Alzheimerovy demence na psychosociální zdraví pečující osoby.
Zvěřová, Martina ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova demence (AD) je závažné neurodegenerativní, progresivní a ireverzibilní onemocnění. Jde o nejčastější formu demence. S rostoucím počtem nemocných demencí stoupá i počet rodinných příslušníků, kteří o pacienta bezprostředně pečují. Role rodinného pečovatele (RP) je stresující, onemocnění má významný vliv na psychickou pohodu rodinných pečovatelů i na jejich socioekonomický status. Cílem 1. studie bylo posoudit v průběhu 8 měsíčního sledování stupeň zátěže a jeho případnou změnu u rodinného pečovatele, který se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny s progredující Alzheimerovou demencí. Mimo běžné psychiatrické vyšetření byl u nemocných s Alzheimerovou demencí hodnocen test Mini-Mental State Examination (MMSE) k orientačnímu posouzení závažnosti demence a u pečujících osob byl k posouzení zátěže administrován Zaritův dotazník ( Zarit Burden Interview). Bylo posuzováno celkem 60 respondentů - 30 pacientů s Alzheimerovou demencí, kteří se léčí (léčili) na psychiatrické ambulanci Psychiatrické kliniky VFN a 30 rodinných příslušníků, kteří se o ně dlouhodobě starají (24 žen, 6 mužů). Při vstupním vyšetření trpělo demencí mírného stupně 18 pacientů (60%), středně těžkou až těžkou demencí 11 pacientů (36,6 %). U jednoho pacienta bylo skóre MMSE pod 6 bodů. Po uplynutí 8 měsíců od počátku...
|
host ::
RSS.