Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jiří Weil mezi Ruskem a Čechami
Kittlová, Markéta ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Jiří Weil mezi Ruskem a Čechami" se zabývá tvorbou Jiřího Weila z hlediska jeho celoživotní provázanosti s Ruskem a ruskou sovětskou kulturou. Práce zkoumá oblast publicistické, časopisecké překladatelské a beletristické tvůrčí činnosti Jiřího Weila, což jsou sféry, v nichž se autorova spjatost s ruským prostředím projevila nejvíce, a všímá si také životních osudů tohoto spisovatele, souvisejících s Ruskem. Na základě analýzy daných oblastí v časovém rozmezí let 1920 - 1939 dospívá práce ke zhodnocení Weilova působení jakožto zprostředkovatele ruské (po)revoluční kultury v meziválečném Československu a popisuje také otisky, které Weilovo napojení na sovětské prostředí zanechalo v jeho beletristické tvorbě z tohoto období i v jeho biografii.
The project of Boris Akunin - an example of literary strategy at the turn of XX-XXI centuries
Volkova, Natalia ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
This work deals with the literaturary project "B. Akunin", which was defined by it's creator G. Chkhartishvili as a "quality literature for the mass reader". When they wish to characterise the project, critics emphasize the use of an adventure plot combined with interesting style and intertextual play. We see a tendency to place the project in the "middle level", which in their hierarchy is somewhere between the literature created for the "happy few" and consumer fiction. However convergence of mass and elite culture is too general a trend in postmodernist literary strategy to be sufficiently characteristic of a concrete author. Our research covers all the texts published to the present day under the names of both G. Chkhartishvili and B. Akunin. It was the part of the extratextual strategy of the author to construct an image of himself as a writer of serious, almost scientific prose, who began to write detective stories for his own and his readers' enjoyment. The author generally uses mass clichés whenever he describes his heroes and action scenes in the story. He uses a great many simple references to the other literaturary works in his texts which should be understandable by every reader. At the same time we find other, more complicated references requiring knowledge of a wider literary "encyclopedia"....
Cesta k žánru. K rané historii detektivky v české literární kultuře (do roku 1928)
Řadová Holanová, Markéta ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Wutsdorff, Irina (oponent) ; Šidák, Pavel (oponent)
Cesta k žánru. K rané historii detektivky v české literární kultuře (do roku 1928) (abstrakt disertační práce) Ústředním tématem předkládané disertační práce je raná historie detektivní prózy v české literatuře a literární kultuře. Polemizujeme přitom se zažitým pojetím dějin české detektivky, které dosud převládá v literárněvědné bohemistice, jež jako první nacionalizovanou detektivní prózu označuje román Tajemství obrazárny Emila Vachka, který vyšel na konci dvacátých let dvacátého století. Naším cílem nebylo tento model dějin radikálně přepsat, ale spíše ho zasadit do historického kontextu - počínaje druhou polovinou devatenáctého století -, kterému byla dosud věnována pouze okrajová pozornost. Současně jsme se pokusili ukázat těsné spojení mezi představou o počátku žánru v prostředí národní literatury a vnímáním, potažmo definicí dané žánrové kategorie. Teoretickým ukotvením disertace byly zejména novější angloamerické práce revidující starší představy o dějinách detektivky, které nejčastěji vycházely z určité normativní představy o detektivní próze. Jak upozornila novější literatura předmětu, teleologické konstrukce historie žánru - příznačné pro starší bádání - mohou z jejích dějin vyřazovat díla, která nesplňují později stanovená normativní pravidla žánru, ačkoli v době svého vzniku mohla...
Světové názory a interpretační komunity v literárním poli Československa 30. let 20. století
Borovička, Lukáš ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce si klade dva hlavní cíle: 1) vrátit do literárněvědného uvažování pojem "světový názor", značně zdiskreditovaný v kontextu oficiálního marxismu období státního socialismu, a 2) prokázat užitečnost pojmu v literárněhistorické praxi. Těmto cílům vychází vstříc uspořádání práce. Úvodní kapitola přináší několik sond do užívání sousloví světový názor a pojmových diskuzí na něj navázaných. V tomto rámci je "vědecký světový názor" z období státního socialismu konfrontován s řadou jiných výkladů pojmu, například s pojetím "vidění života a světa" u F. X. Šaldy. V kapitole druhé navrhuji své pojetí termínu světový názor pro účely současného literárněvědného výzkumu. Nejprve rozlišuji světový názor od mentality a ideologie, následně v návaznosti na výzkumy bruselského týmu The Worldviews Group přibližuji vlastní definici světonázoru. Vzhledem k tomu, že se zmíněný tým nezabývá interpretacemi literárních textů, pro přístup k tomuto svébytnému materiálu z nastíněné perspektivy využívám aktualizovanou a mírně upravenou koncepci Terryho Eagletona, jejíž původní podoba byla publikována jako součást monografie Criticism and Ideology (1976). Podstatná je především diferenciace a) světového názoru jako hodnotové konstrukce určitého jedince, b) ideologie jako kolektivně sdíleného souboru idejí s ambicemi...
Česká populární fantastika 1990-2012 v kontextu kulturním, sociálním a literárním
Kudláč, Antonín ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Antonín Kudláč Česká populární fantastika 1990 - 2012 v kontextu kulturním, sociálním a literárním Disertační práce se zaměřuje na zkoumání populární fantastiky v českém prostředí v rozmezí let 1990 - 2012. Populární fantastika je definována jako segment populární kultury, který využívá fantastických motivů a je vyjádřen prostřednictvím různých uměleckých a mediálních forem (literatura, film a televizní pořady, výtvarné umění, hry apod.); práce využívá jako základní médium pro výzkum této oblasti fantastickou literaturu (science fiction, fantasy, horor). Pro vymezení a pochopení podstaty populární fantastiky mají mimořádnou důležitost její příjemci (tzv. fanové), kteří tvoří osobitou subkulturu nazývanou fandom. Disertace, stojící interdisciplinárně na pomezí kulturní antropologie, sociologie, literární vědy a mediálních studií, vychází z hypotézy o aktivním a tvůrčím přístupu příjemců produktů populární kultury, kteří těmto kulturním artefaktům dávají vlastní významy, vzájemně je sdílejí a využívají je pro své vlastní zájmy. Tento přístup se opírá především o teoretické práce Johna Fiskeho a Henry Jenkinse, zejména o koncepci participatorní kultury a kulturní divergence. Práce sestává ze dvou částí. V první je nejprve souhrnně představen vývoj výzkumu populární kultury v euroamerickém akademickém...
Romány Zdeňka Lahody v kontextu české detektivky 60. - 90. let 20. století
Hudečková, Hana ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Cílem práce bylo vypracovat životopisnou charakteristiku spisovatele a překladatele Zdeňka Lahody, charakterizovat jeho beletristické práce s přihlédnutím k jeho překladatelskému úsilí a začlenění jeho detektivní prózy do vývojového kontextu kriminálního žánru v české literatuře od 60. do 90. let 20. století. Práce se snaží definovat detektivku jako žánr. Tato práce shrnuje dílo Zdeňka Lahody a porovnává jeho vlastní tvorbu a jeho překladatelskou tvorbu. Větší úsilí věnoval Zdeněk Lahoda své překladatelské činnosti, velmi často překládal ideologizovanou socrealistickou literaturu, detektivky, dobrodružné příběhy a povídky. Jeho vlastní tvorba nezapadá už do kontextu 90. let, a proto se jeho díla znovu nereeditují.
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
Antiutopie. "My" a "Oni" v české a světové próze 20. století.
Pavlova, Olga ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (oponent)
V této diplomové práci se především věnuji analýze kanonických antiutopických děl (J. Zamjatin My a G. Orwell 1984), na základě tohoto pozorování vymezuji pět kritérií, podle kterých antiutopický fikční svět funguje. V následujících částech sleduji roli a místo těchto kritérií v dílech české literatury v průběhu 20. století.
Lenka Procházková, její literární kariéra, život a dílo - monografická studie
Zídková, Lea ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Lenky Procházkové, spisovatelky, jež do neoficiální literatury vstoupila koncem sedmdesátých let a je literárně činná do dnešních dnů. V Úvodu jsou představeny důvody, které nás vedou k zájmu o Lenku Procházkovou; dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž přistupujeme k následujícím rozborům, a jejichž platnost má práce podpořit. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které využíváme - prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole nazvané Životní okolnosti provázející a spoluurčující literární kariéru Lenky Procházkové představujeme podrobnou spisovatelčinu biografii. Důraz je kladen na dětství, které autorka prožila v Olomouci a v odloučení od rodičů, a především pak na studentská léta (základní až vysokoškolská studia) již strávená v Praze. Formativní léta prožila budoucí autorka po boku inspirativní babičky, maminky, ale hlavně otce - spisovatele Jana Procházky, k němuž od útlého dětství vzhlížela, a jenž ji v životě i psaní ovlivnil nejvíce. Období dospívání jsme věnovali přiměřeně (tj. v tomto případě hodně) prostoru,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 JANÁČEK, Petr
2 Janáček, Patrik
4 Janáček, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.