Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reflexe cest v díle Zdeňka Matěje Kuděje
Křenová, Kateřina ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Tato diplomová práce si klade dva cíle. Prvním, hlavním cílem je přinést ucelený obraz života Zdeňka Matěje Kuděje, a tím zároveň přispět k literárněhistorickému zkoumání vývoje české literatury na počátku 20. století. Monografie, která by poskytovala životopis, jenž by pokrýval všechny etapy života tohoto spisovatele, totiž zatím neexistuje. Badatelé mají k dispozici jen několik doslovů, které se však zabývají vždy pouze jednotlivými úseky autorova života, jež se k dané knize bezprostředně vztahují. Dále o něm najdeme poměrně stručné informace v různých slovnících spisovatelů a v Památníku národního písemnictví Je zachována jeho nepříliš rozsáhlá pozůstalost čítající tři kartony. Tento text se proto se ve své první části na základě vyjmenovaných pramenů pokusí zrekonstruovat osudy spisovatele, který je znám především jako jeden z přátel Jaroslava Haška. Navzdory usilovnému pátrání se mi nepodařilo získat úplný záznam či svědectví o všech životních peripetiích tohoto příslušníka české bohémy. Na druhou stranu je úvodní část této práce prvním uceleným svědectvím o jeho životě. Dnes lze již jen málo údajů bezpečně ověřit. Přestože jsem se snažila o kritickou analýzu dostupných pramenů, informace pocházející mnohdy z vyprávění a vzpomínání Zdeňka Matěje Kuděje nebo jeho přátel, mohou být proto vzhledem k...
Rok 1848 v české literatuře
Kácovská, Jana ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Revoluce 1848 ve svém beletristickém zobrazení v české literatuře obvykle nestojí v centru pozornosti autorů. Je využívána spíše jako prostředek kompoziční, jako pozadí či kulisa, před níž leží vlastní jádro literárního díla s jinými společenskými tématy. Autorům tak slouží nikoli jako cíl jejich práce, ale spíše jako zatraktivňující prostředek k jeho dosažení. Historičnost revolučních událostí je v českém beletristickém obrazu roku 1848 jevem sekundárním, pouze u některých autorů vstupuje do díla prostřednictvím dokumentárních popisů (například bojů na barikádách, rozmístění vojsk během svatodušních bouří apod.). Významová heterogennost této látky je tak obměňována pouze prostřednictvím reflexe toho období českých dějin, kdy jednotlivé texty s danou problematikou vznikaly. Beletristický obraz revoluce 1848 v českých zemích se začal utvářet v podstatě bezprostředně po samotných událostech. Pomineme-li letáky a politické písně, které vnikaly paralelně s historickou událostí či krátce po ní, rozsáhlejší reflexe revoluce přináší již tvorba 60. let, kdy po pádu bachovského absolutismu nastává doba možností svobodnějšího projevu.
Romány Zdeňka Lahody v kontextu české detektivky 60. - 90. let 20. století
Hudečková, Hana ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Cílem práce bylo vypracovat životopisnou charakteristiku spisovatele a překladatele Zdeňka Lahody, charakterizovat jeho beletristické práce s přihlédnutím k jeho překladatelskému úsilí a začlenění jeho detektivní prózy do vývojového kontextu kriminálního žánru v české literatuře od 60. do 90. let 20. století. Práce se snaží definovat detektivku jako žánr. Tato práce shrnuje dílo Zdeňka Lahody a porovnává jeho vlastní tvorbu a jeho překladatelskou tvorbu. Větší úsilí věnoval Zdeněk Lahoda své překladatelské činnosti, velmi často překládal ideologizovanou socrealistickou literaturu, detektivky, dobrodružné příběhy a povídky. Jeho vlastní tvorba nezapadá už do kontextu 90. let, a proto se jeho díla znovu nereeditují.
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
Hřbitov jako literární prostor v české epice 19. století
Procházková, Žaneta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
V české epice nacházíme nejrůznější přístupy autorů ke smrti, odrážejí tak onu mozaikovitost názorů člověka 19. století, navíc se v nich mísí prvky kulturně sociální s prvky předchozí literární tradice, přitom jde, jak jsme si ukázali, o vlivy pocházející z různých historických období. Hřbitov bývá označován jako zahrada mrtvých, svaté pole, místo posledního odpočinku, příbytek věčnosti… Tato pojmenování v sobě skrývají některé z možných přístupů k prostoru hřbitova, popř. hrobu. V epice se setkáváme s koncepcí hřbitova jako zahrady či pole, dále se hřbitovemlabyrintem a (okrajově) hřbitovem-bytostí, hrob bývá přirovnáván k lůnu, loži či příbytku. V zásadě můžeme vypozorovat tři základní situace, kde a za jakých okolností se v české epice objevuje prostor hřbitova: hřbitov vytváří hlavní kulisu děje, vrací se jako leitmotiv nebo se vyskytne v ději pouze jednou, vždy však na místě výrazně exponovaném. Na umístění v rámci textu pak závisí funkce, kterou prostor hřbitova plní.
Romány Zdeňka Lahody v kontextu české detektivky 60. - 90. let 20. století
Hudečková, Hana ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Cílem práce bylo vypracovat životopisnou charakteristiku spisovatele a překladatele Zdeňka Lahody, charakterizovat jeho beletristické práce s přihlédnutím k jeho překladatelskému úsilí a začlenění jeho detektivní prózy do vývojového kontextu kriminálního žánru v české literatuře od 60. do 90. let 20. století. Práce se snaží definovat detektivku jako žánr. Tato práce shrnuje dílo Zdeňka Lahody a porovnává jeho vlastní tvorbu a jeho překladatelskou tvorbu. Větší úsilí věnoval Zdeněk Lahoda své překladatelské činnosti, velmi často překládal ideologizovanou socrealistickou literaturu, detektivky, dobrodružné příběhy a povídky. Jeho vlastní tvorba nezapadá už do kontextu 90. let, a proto se jeho díla znovu nereeditují.
Ohlas románu ve verších v české literatuře
Janečková, Gabriela ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ohlas veršovaného románu v české literatuře 19. století. Od poloviny 19. století se v české literatuře stává pro autory přitažlivá forma veršovaného románu, zvláště po seznámení se s Puškinovým Evženem Oněginem. V této práci se snažíme postihnout problematiku veršovaného románu, dále pak přiblížit ohlasy Evžena Oněgina v českém kontextu (vybraná díla 1. Nerudy, B. Kaminského, F. Táborského, K. Legera, M. A. Šimáčka). Větší prostor je následně věnován prvnímu pokusu o zvládnutí žánru - Panu Vyšínskému Gustava Ptlegera Moravského, a vrcholné realizaci veršovaného románu - Magdaléně Josefa Svatopluka Machara.
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
Josef Václav Sládek a začátky české amerikanistiky
Vosmanská, Jana ; Menclová, Věra (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Jeden ze dvou hlavních prostuduji a definuji, cílů jakou práce bude získal J. "amerikanistick9" V. Sládek kulturní zkušenost při ji předal do Spojené státy svém pobytu v Americe a v jaké literární podobě českého povědomí poslední třetiny 19. století. byly stále v česk9ch představách té doby společností při taž li vou svou národní a občanskou svobodou a demokracií. Budu se zab9vat tím, co Sládka díky jeho pobytu v Americe zaujalo. Zaměřím se na témata, která Sl vybíral. Prostuduj i primární zdroje (v9bory článků) a definuji, co a jak Sládek ze své zkušenosti v Americe zprostředkoval. Budu se také věnovat osobní korespondenci, tedy Sládkově soukromé komunikaci. Srovnám témata v analyzovan9ch zdrojích. Jeho pobyt v Americe v letech 1868 1870 byl mimořádnou cestou českého intelektuála, kter9 se vydal do Spojen9ch států skutečně za kulturním a společensk9m poznáním a s cílem zprostředkovat ho české veřejnosti. Tento cíl Sládek naplnil hlavně jako dopisovatel Národních listů; jeho příspěvky z Ameriky vycházely také v Lumíru a Osvětě. Jeho články, fejetony a povídky s americk9mi tématy vzniklé v době jeho amerického pobytu i po něm byly vydány posmrtně knižně Ferdinandem Strejčkem jako Americké obrázky a jiná próza I, II (Praha: J. Otto 1914). V roce 1998 byly vydány opět jako sbírka Má Amerika (Praha:...
Hřbitov jako literární prostor v české epice 19. století
Procházková, Žaneta ; Menclová, Věra (oponent) ; Vaněk, Václav (vedoucí práce)
V české epice nacházíme nejrůznější přístupy autorů ke smrti, odrážejí tak onu mozaikovitost názorů člověka 19. století, navíc se v nich mísí prvky kulturně sociální s prvky předchozí literární tradice, přitom jde, jak jsme si ukázali, o vlivy pocházející z různých historických období. Hřbitov bývá označován jako zahrada mrtvých, svaté pole, místo posledního odpočinku, příbytek věčnosti… Tato pojmenování v sobě skrývají některé z možných přístupů k prostoru hřbitova, popř. hrobu. V epice se setkáváme s koncepcí hřbitova jako zahrady či pole, dále se hřbitovemlabyrintem a (okrajově) hřbitovem-bytostí, hrob bývá přirovnáván k lůnu, loži či příbytku. V zásadě můžeme vypozorovat tři základní situace, kde a za jakých okolností se v české epice objevuje prostor hřbitova: hřbitov vytváří hlavní kulisu děje, vrací se jako leitmotiv nebo se vyskytne v ději pouze jednou, vždy však na místě výrazně exponovaném. Na umístění v rámci textu pak závisí funkce, kterou prostor hřbitova plní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Menclová, Vendula
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.