|
|
Stigmatizace pacientů s duševním onemocněním
Vitásková, Lucie ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Šimon (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stigmatem jako známkou odlišnosti. Konkrétně je zaměřená na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem práce je zjistit, které faktory ovlivňují postavení duševně nemocných v české společnosti a zjistit tak, do jaké míry je stigmatizace přítomná. Teoretická část obsahuje základní informace o duševní nemoci a stigmatizaci v souvislosti s duševní nemocí. Jedná se o shrnutí historie, popisu tvorby stigmatizace pomocí negativních stereotypů, předsudků a diskriminace. Práce dále obsahuje rozdělení stigmatizace dle několika kritérií. Praktická část je cestou k odpovědím na výzkumné otázky, jejichž cílem je zjistit, jak vnímají postavení duševně nemocných a jejich případnou stigmatizaci přímo jedinci s psychickou vadou nebo nemocí. Její nedílnou součástí je tedy analýza šesti polostrukturovaných rozhovorů, ze kterých byly informace pro její tvorbu získávány. V závěru práce nacházíme odpovědi na výzkumné otázky. Stigmatizace duševně nemocných je podle respondentů ve společnosti přítomna, ačkoliv pociťují její eliminaci. Jestli duševně nemocného poznamená, závisí na mnoha faktorech, především pak na zázemí a prostředí, ve kterém se jedinec se svojí nemocí a stigmatem potýká.
|
|
|
Filantropie kultury a umění: Motivace současných českých mecenášů
Chalupová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rostoucímu fenoménu "nové generace" českých mecenášů kultury a umění a jejich motivacím. První teoretická část exponuje pojem filantropie obecně a mecenášství kultury a umění v kontextu jak historickém a současném, tak světovém i českém. Práce také představuje stručný přehled teoretických konceptů vysvětlujících altruistické chování a přehled dosavadních výstupů ze zahraničních výzkumů, které se věnují tomu, kdo jsou filantropové, a jaké jsou jejich motivace k dávání. Autorka se dále věnuje definování českých mecenášů a překážkám, kterým musí v českém prostředí čelit. Klíčovou část práce tvoří zpráva z realizovaného kvalitativního výzkumu, který byl proveden na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedenácti představiteli nových českých mecenášů kultury a umění. Cílem výzkumu je zkoumání postoje k filantropii obecně, k umění a kultuře konkrétně, a dále motivace mecenášů vedoucí k podpoře uměleckých organizací a subjektů. Na základě srovnání s vybranými zahraničními výzkumy autorka zjišťuje, že ve většině oblastí vedou české mecenáše k podpoře (nejen) umění a kultury víceméně stejné motivace jako jejich západní kolegy. Čeští mecenáši kultury a umění jsou ale dosud nejistí v tom, co je skutečně ovlivňuje a motivuje, a skromní v propagaci české filantropie i v debatách...
|
|
|
Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Tato bakalářská práce je výzkumem na téma "Konstrukce evropské identity v dokumentech Evropské unie". Z podkladů, jimiž byly studium téma a rešerše odborné literatury, přistupuje práce na základě konstruktivistického přístupu ve formování identit k výzkumu konstrukce Evropské identity v dokumentech Evropské unie. Tato bakalářská práce klade za cíl zjistit "V jaké povaze konstruuje Evropská unie evropskou identitu ve svých dokumentech?" Výzkumná práce nejprve definuje formování identity ve vztahu k existenci Evropské unie a k její činnosti. Následně je ilustrativně představen proces evropské integrace, neboť smlouvy evropské unie jsou s ním nerozpojitelně spojeny. Teprve pak jsou charakterizovány vybrané dokumenty Evropské unie a jí předcházejících organizací a je na ně zaměřena obsahová analýza. Během obsahové analýzy byla zaměřena pozornost na indikátory "principle/principles/values", "identity", "European identity". Konečná část práce je věnovaná rozšířené úvaze o zjištěných poznatcích o tom, v jaké povaze unie konstruuje evropskou identitu, a reflexi těchto poznatků k vybraným výzkumům. Na základě této úvahy je definitivně zodpovězena výzkumná otázka.
|
|
|
Sociální sítě z hlediska teorie dohledu
Janda, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Josef (oponent)
Práce se zabývá obecným trendem rozšiřování dohledu, který stále více prostupuje do každodenního života a jehož objektem se dnes nevyhnutelně stává každý z nás. Na příkladě online sociální sítě Facebook tak text poukazuje na jeho všudypřítomnost a zároveň skryté techniky, jimiž jsou od uživatelů ve velkém získávány informace. Tato data produkovaná samotnými uživateli skrze sociální sítě mají dnes stále rostoucí cenu, což je ukázáno na fenoménu spotřebitelského dohledu. Data shromažďovaná v databázích automaticky produkují virtuální obraz jednotlivce, který ho v úkonech uskutečněných v prostředí kyberprostoru v mnoha případech zcela zastupuje. Důsledkem tak může být například diskriminace jedince či personalizace internetového prostředí a nerovný přístup k produktům a informacím. Představení asambláže dohledu ukazuje, že moderní dohled je oproti minulosti decentralizovaný jev, který nemá jediný zdroj, a jejímž objektem se stává každý, kdo se na internetu pohybuje. K uchopení problematiky byla použita studia dohledu (v originále Surveillance Studies), jejichž hlavním představitelem je kanadský sociolog David Lyon. Struktura práce zhruba kopíruje vývoj tohoto vědního oboru. Práce ukazuje, jaké místo v sociálních vědách zastává panoptikon jakožto hlavní koncept teorie dohledu v době moderních...
|
|
|
Proměny myšlení o vědě: Paralely konceptu épistémé M. Foucaulta s konceptem paradigma T. S. Kuhna
Řeháček, Pavel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
Obsahem mé bakalářské práce je představení dvou teoretiků vědy, Michela Foucaulta a Thomase S. Kuhna a jejich pojetí vědy samotné. Ústředním pojmem Michela Foucaulta je épistémé, kterou můžeme chápat jako epistemologické pole, které umožňuje vědění. Foucault tento pojem zasazuje do prostředí archeologie vědění, což je metodologický nástroj pro jeho bádání. Dále se práce věnuje vysvětlení pojmu diskurs, který zde slouží jako výpovědní hodnota dané epochy. U Foucaulta tato práce ještě strukturuje épistémé do tří historických období, která jsou od sebe odděleny diskontinuitami. V pojetí Thomase S. Kuhna je nejdůležitějším pojmem paradigma. Tento pojem je vzorem vědeckého výzkumu pro jednotlivá historická období a představuje hodnoty a postupy bádání. Paradigma funguje v cyklu normální vědy, během které dochází ke kumulaci problémů - anomálií. Když věda nezvládá anomálie vysvětlit, po čase dochází k vědecké revoluci a cyklus se opakuje. Poslední část práce je věnována porovnání obou konceptů.
|
|
|
Nostalgie v sociologické perspektivě
Šotola, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Cílem této práce je představit nostalgii v sociologické perspektivě, to znamená poukázat na její důležité sociální aspekty. V textu je nastíněn historický vývoj pojmu nostalgie a představeny některé teoretické konceptualizace nostalgie, které odhalují různorodé dimenze fenoménu nostalgie. Nostalgie je dále představena v kontextu moderní doby a paměti. Zvláštní pozornost je věnována vztahu ideje pokroku a nostalgie. Práce také tématizuje přítomnost nostalgického paradigmatu v sociální teorii.
|
|
|
Kriticko-realistická filosofie vědy, její důsledky a přínos pro metodologii sociálních věd
Zich, Jakub ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Kritický realismus uznává epistemický relativismus, to znamená víru v to, že naše poznání není konečné, úplné a není čirým odrazem skutečnosti. Odmítá však kritický relativismus vyznačující se vírou v nemožnost výběru toho adekvátnějšího popisu skutečnosti. Abychom dokázali reflektovat míru a povahu našeho poznání, musíme nejprve odhalit ontologický status věcí, které zkoumáme - a to jak v přírodních, tak sociálních vědách - což implikuje jednoznačné odmítnutí teze o korespondenci našeho vědění o věcech s jejich substantivní existencí. Abychom se přiblížili poznání pravé podstaty věcí, nesmíme se omezit na naše omezené zkušenosti s událostmi, které jsou produktem spolupůsobení konkrétních generativních mechanismů a kauzálních vztahů. Z tohoto důvodu je zapotřebí vyšší míra abstrakce a teoretické zakotvení našich poznatků. Naše teorie o generativních mechanismech poté mohou být na základě empirického zkoumání dočasně potvrzeny, částečně vyvráceny, nebo pozměněny; vždy však s vědomím, že naše zkušenost je pouze zkušeností s variabilními manifestními projevy, které jsou podmíněny vyšším strukturálním upořádáním. Všechny tyto teze představují pojítko mezi přírodními a sociálními vědami. Následující text diskutuje i mnohé odlišnosti a rovněž to, co tyto odlišnosti znamenají pro sociálně-vědní bádání.
|
|
|
(Sociální) konstrukce vědeckého faktu
Jedlička, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Na příkladu vědění dvou epoch - středověku a raného novověku - je diskutována oprávněnost nároků konstruktivistické školy sociologie vědění. První část se nejdříve zevrubně zabývá východisky tohoto diskurzu, především pracemi Ludwika Flecka, Davida Bloora a antropologií vědění Yehudy Elkana. V další části je podán přehled hlavních rysů středověkého náboženského diskurzu včetně zachycení jeho dynamiky formou změn obrazů vědění. Následující kapitola se věnuje klíčovému období vzniku novověké západní vědy, vzestupu empiricko-racionalistickému paradigmatu, etablování vědeckých metod a celospolečenskému pozadí tohoto procesu. Pohyby v hierarchii vědění tohoto období jsou demonstrovány převážně na příkladu anglických přírodních filozofů a anglické společnosti v době restaurace. Kromě konkrétních popisů dobového vědění, čerpaných především z oblasti přírodní filozofie, jsou v práci identifikovány zdroje vědění a způsoby jeho legitimizace i verifikace. Pro obě období jsou také - v souladu tezemi Silného programu - diskutovány možné společenské faktory ovlivňující vědění. Závěr se věnuje debatě o tom, zda se podařilo potvrdit Bloorovu tezi o přítomnosti silné sociální komponenty ve (vědecké) vědění, zda existuje možnost vytvoření obecného modelu interakce mezi společností a věděním a zda je možné stanovit...
|
|
|
Analýza evropské politiky jako evropské identity v čase
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí systematického hledání projevů evropské identity v evropské politice zodpovědět, zda Lze v evropské politice spatřovat stopy po něčem, co je evropskou identitou?. Na základě prostudované literatury a posledních mezinárodních výzkumů v oblasti tohoto téma, stanovil autor způsob, jakým bude zkoumat toto téma - tedy hledat evropskou identitu v politice samotné, než popisovat dějiny sousloví "evropské identita". Díky charakteristice vymezených pojmů politika a identita autor prostřednictvím historické analýzy, analýzy dokumentů, především smluv Evropské unie a jí předcházejících organizací a analýzy přehledu statistických dat, tedy dotazníkového šetření Eurobarometr, analyzuje, zda a jak se projevuje evropská identita v evropské politice. Historická analýza přinesla rozdílné koncepty evropské identity - křesťanství, spor s islámem, kolonialismus, věda (jako ideologie), smysl pro právo (zejména občanské a mezinárodní), člověk - sofista, než analýza dokumentů Unie - zastupitelská demokracie, svoboda, mír, bezpečí, lidská práva, smysl pro právo a hodnoty, z kterých jmenované hodnoty vzešly. Nicméně, obě skupiny konceptů si neodporují, neboť koncepty z historické analýzy se snadno schovají do sousloví uvedeném ve smlouvách Evropské unie "… a hodnoty, z kterých tyto hodnoty...
|
|
|
Původ totalitarismu optikou první generace kritických teoretiků
Danovská, Krista ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obsahem práce je analýza původu totalitárního systému v rámci prací Theodora Adorna, Ericha Fromma, Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho, jakožto představitelů teoretického rámce kritická teorie. Analýza probíhá jak v rovině individuální, kdy text pracuje s výzkumy autorů pracující s konceptem autoritářského charakteru, tak i v rámci celospolečenských faktorů vedoucích k nedemokratickému systému, kdy pracuji s texty sledující filosofii dějin. Práce mapuje celkový kontext působení vybraných autorů, neboť situace, během které první generace kritických teoretiků tvořila svoje díla, byla důležitým prvkem, který ovlivňoval celkové myšlení. Mezi zjištění z vybraných výzkumů patří i fakt, že osoby s nižším společenským postavením jsou mnohem náchylnější tíhnout k totalitnímu systému se silným autoritářským prvkem. Výsledky dvou odlišných výzkumu jeden před válkou a jeden poválečný dokládají, že tíhnutí k nedemokratickému systému je častým jevem. Texty věnující se filosofii dějin naopak dokládají, že kapitalismus a moderní osvícenská společnost v sobě skrývají prvek vedoucí k totalitě. Od tohoto zkoumání však autoři upouští po návratu do Frankfurtu v rámci obnoveného Institutu pro sociální výzkum.
|
host ::
RSS.