|
|
Long Journey to Freedom: The Life of Evangelical Church of Czech Brethren in 1968-1989 in the Testimony of the Older Generation of its Ministers.
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kunter, Katharina (oponent) ; Fitschen, Klaus (oponent)
česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...
|
|
|
Vztah římskokatolické církve ke kinematografii v českých zemích mezi lety 1918 - 1948
Hasan, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Katolická církev zintenzivněla po první světové válce svůj zájem o sekularizující se svět. Začala hledat nové strategie, jak se aktivně a tvůrčím způsobem zapojit do kulturního dění. Jednou z oblastí, ve které se tento trend jasně ukázal, se stala kinematografie. Již brzy po vynálezu kinematografu se mezi katolíky začaly objevovat nejrůznější nápady a plány, jak s filmem naložit. Zezdola vzniklým iniciativám následně papež požehnal a zahrnul je v encyklice Vigilanti Cura do svého plánu. Tato studie se snaží zorientovat čtenáře v pestré směsici zajímavých a často protichůdných hlasů a názorů, které směrem k filmu zaznívaly od českých katolíků. Katolické aktivity na poli filmu jsou rozděleny do tři základních oblastí: produkce, klasifikace a distribuce. Do první oblasti spadá snaha o výrobu vlastních katolických filmů. Problematika je v této studii demonstrována na příkladu peripetií doprovázejících natáčení filmu Svatý Václav a na následném vztahu katolíků k hotovému dílu. Klasifikace filmů z katolických pozic byla prováděna systematicky a koordinovaně. Studie se zabývá genezí katolických cenzurních institucí, smyslem cenzury a také vztahem české domácí praxe k zahraničí a k Vatikánu. Distribuce filmů probíhala především v rámci sítě orelských kin. Ve studii jsou popsány obecné podmínky orelských...
|
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štemberk, Jan (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918 1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova Československo, první republika, Plzeň náboženství, sociální hnutí
|
|
| |
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí jako obraz dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Disertační práce ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934-1942 a opět 1945-1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokatolické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, pomocí nichž ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka - duchovního správce i statutárního zástupce - v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin. Klíčová slova 20. století, církev římskokatolická, Československo, komunismus, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897-1963)
|
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého hnutí. Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nové výzvy, s nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné regionální údaje jsou porovnávány s podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova: Československo, první republika, Plzeň, náboženství, sociální hnutí
|
|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu
Kolouch, František ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Pehr, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu DISERTAČNÍ PRÁCE Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu ABSTRAKT: Disertační práce se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949 - 1968. Práce představuje nejdříve snahy poúnorové komunistické vlády o přeměnu římskokatolické církve na národní církev, podřízenou státu, a neúspěšná vyjednávání zástupců vlády s biskupy. Stěžejní část disertační práce se zabývá internací biskupů na příkladu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha a brněnského biskupa Karla Skoupého. Oba biskupové byli nejdříve zadržováni ve svých rezidencích a později odvezeni mimo diecézi a řadu let internováni v utajovaných objektech pod dohledem Státní bezpečnosti. Cílem a smyslem celé práce je uceleně představit internaci biskupů v těchto objektech. Práce se opírá především o archivní materiály a svědectví pamětníků. Na jejich základě popisuje běžný život biskupů v internaci a její organizaci. Dalším cílem je ukázat, jaký dopad měla izolace biskupů na římskokatolickou církev. Výsledkem je snaha o ucelené, systematické a faktografické zpracování internace biskupů, jednoho z mnoha zločinů komunistického režimu v rámci pronásledování...
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
host ::
RSS.