|
|
Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro reformní proces v Československu
Uxa, Šimon ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro československé reformy z období Pražského jara je věnována srovnání základních prvků jugoslávského samosprávného modelu, který se v balkánském státě vyvíjel od konce 40. let minulého století a předních vizí a cílů československého reformního procesu z druhé poloviny let šedesátých. Hospodářský systém Titovy Jugoslávie představoval fakticky jedinou alternativu direktivního sovětského modelu, který po vzoru Sovětského svazu kopírovaly ostatní státy východního bloku. Zejména z tohoto důvodu je tedy velice pravděpodobné, že českoslovenští odborníci při zdokonalování vlastní hospodářské řídicí soustavy hledali inspiraci v již zaběhlém jugoslávském systému, jehož pozitiva i nedostatky již byly prokázány v praxi. Pro potřeby této komparace bylo vybráno pět hlavních pilířů obou hospodářských systémů, kterými jsou: plánování, postavení podniků, cenová soustava, zahraniční obchod a soukromé podnikání. Výběr těchto sledovaných jevů je podmíněn již jejich samotnou existencí a především značným významem pro jugoslávský experiment i reformy Pražského jara. Klíčivá slova: Jugoslávie, samosprávný socialismus, Československo, reformní proces, 60. léta 20. století, plánování, cenová soustava, postavení podniků
|
|
|
Cesta Černé Hory k nezávislosti: role Mila Djukanoviće
Hurajčíková, Veronika ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat cestu Černé Hory k nezávislosti v její poslední etapě, respektive v období od rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie a vzniku Svazové republiky Jugoslávie v roce 1992 až k vyhlášení nezávislé Černé Hory v roce 2006. V této souvislosti bude pozornost zaměřena především na politiku Mila Djukanoviće a jeho proměnu od komunistického prominenta a Miloševičova spojence k muži, který začal spolupracovat se Západem a usilovat o nezávislost Černé Hory. Na základě získaných informací se autorka pokusí shrnout a zhodnotit, jakou roli sehrála Djukanovićova politika a v čem spočíval její význam na cestě Černé Hory k její nezávislosti. V závěru se také pokusí zamyslet se nad tím, jak může jedna osoba, respektive její posun v myšlení, změnit a ovlivnit dějiny a chod celého státu. Kromě samotné politiky Mila Djukanoviće bude pozornost zaměřena i na média a samotnou politickou stranu Mila Djukanoviće, Demokratickou stranu socialistů (DPS). Konkrétně se bude autorka věnovat i jejich roli a významu na cestě Černé Hory k její nezávislosti, zejména pak tomu, jak ovlivňovaly politiku Mila Djukanoviće nebo, jak se s jejich působením musel Milo Djukanović vypořádat.
|
|
|
Domination of ethnic identity in post-Dayton Bosnia and Herzegovina
Aćimovac, Milena ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Daná práce zkoumá otázku identiny v Bosně a Hercegovině. Země zdevastovaná válkou od počátku 90. let prošla velkými sociálními změnami, které hluboce ovlivnily současnou situaci. Přestože má BaH dlouhou historii poměrně jasné specifikace svých charakteristik, současný stát je komplikovanější než si mírotvůrci, dobrovolníci a mezinárodní učenci představovali. Práce představuje předválečné soužití tří etnických skupin tzv. "sousedskou fenomenologií". Autor používá mediální diskurzivní analýzu hlavního zpravodajského programu dvou veřejných stanic. Výsledky představují nejen diskriminaci, ale také bližší náhled na profesionalitu, či spíše její nedostatek, a jasně vykreslují politicky zkažený program.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
| |
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
|
|
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina
Slavková, Markéta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina Mgr. Markéta Slavková Abstrakt (čeština) Tento projekt otevírá téma ozbrojeného konfliktu a následného post-konfliktního rozvoje v bývalé Jugoslávii, přičemž problematiku netradičně analyzuje skrze subdisciplínu antropologie jídla. V centru zájmu stojí způsoby produkce, přípravy a konzumace potravy v Srebrenici, BaH v kontextu dramatických změn, kterými region prošel zhruba za posledních několik desetiletí. Jídlo je podmínkou reprodukce, primární formou interakce se světem, mediátor socializace, znak identity a sociální koheze a v neposlední řadě i nástroj moci. V tomto smyslu Farquhar podotýká, že "mantra": 'Jsi to, co jíš,' je i nadále tématizovaná v rámci společenských věd (Farquhar, 2006: 146). Na druhou stranu, otázkou zůstává, co se děje se vztahem mezi sociálním aktérem a jeho/její potravou, když hladoví - za podmínek všeobecného materiálního nedostatku, který nastává v době války. Tento projekt se snaží nalézt odpovědi na zvýše zmíněné otázky na základě dlouhodobého etnografického výzkumu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.