|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
Terminologie nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a analýza ekvivalentního vyjádření ve francouzštině
VOSTRÁ, Žaneta
Práce se zabývá terminologii nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a následně analýzou ekvivalentního vyjádření ve francouzštině. Celá práce je složena ze dvou velkých částí, a to z části teoretické a z části praktické. V teoretické části je vymezen odborný funkční styl, právní jazyk, právní překlad společně s překladatelskými postupy a krátký exkurz do českého a francouzského občanského zákoníku. Teoretická část se zabývá navržením překladu vybrané terminologie z nového občanského zákoníku z oblasti fyzických osob, přičemž vybrané pojmy jsou rozděleny do tří skupin podle společných znaků. Cílem této práce je tak vypracování ekvivalentů vybrané terminologie.
|
|
Návrh propagace na internetu vybrané společnosti
Žáková, Dominika ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Hřebejková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je navrhnout firmě TAKE ADVICE s.r.o. vhodné nástroje pro propagaci na internetu. Teoretická část práce byla zpracována na základě odborné literatury a článků na téma marketingu, jeho zásad a základních poznatků. Dále práce pojednává o rozdílu mezi fyzickým výrobkem a službou, o charakteristických vlastnostech služeb a úpravách marketingového mixu na základě poznatků o službách. Poslední bod teoretické části je zaměřen na internetový marketing. Popsány jsou nástroje internetové komunikace, které jsou vhodné pro menší firmy vzhledem k finanční náročnosti těchto nástrojů. Praktická část přináší návrh jednotlivých nástrojů internetové komunikace, které jsou vhodné pro použití vybraného subjektu, kterým je malá firma nabízející služby v oblasti účetnictví. Subjekt doposud nevyužíval žádnou formu internetové komunikace, a tak návrh obsahuje i ty nejzákladnější prvky.
|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
|
Zhodnocení výživy koní v současné době, kdy se kůň stává předmětem zájmových chovů
Nápravníková, Eva ; Mudřík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj koně, jeho domestikaci a soužití s člověkem. Byla stanovena hypotéza "Běžně používané krmné dávky v zájmových chovech koní neodpovídají skutečné potřebě živin stanovených dle jejich konkrétních sportovních výkonů".
Kůň je nepřežvýkavý býložravec, jehož trávení vlákniny je založené na fermentaci v tlustém střevě. Z toho plynou určitá omezení a požadavky na techniku krmení a složení krmné dávky pro jednotlivé koně. Je zde popsán průchod zaživatiny trávicím traktem a vstřebávání přijatých živin v jednotlivých částech trávicí soustavy.
Další část práce je zaměřena na metabolismus během fyzické práce, adaptabilitu na trénink a fyziologie tréninku. Je zde věnována část na využití energie z krmiva, kde je popsán rozdíl mezi anaerobním a aerobním metabolismem.
Pro přijetí nebo vyvrácení hypotézy byli vybráni tři koně rozdílného jezdeckého využití. Prvním byla pony klisna plemene Welsh Part Bred (WPB) výkonosti parkur stupně pony L, druhým byla klisna plemene Český teplokrevník (ČT) výkonosti parkur L a drezura L, posledním byla pony klisna WPB využívaná k rekreačnímu ježdění. U všech třech sledovaných koní byly vypočteny nutriční hodnoty krmných dávek ze sledovaného období. Byly porovnány se skutečnými požadavky jednotlivých koní dle jejich fyzického zatížení.
Bylo zjištěno, a tím byla potvrzena hypotéza, že u sledovaných koní nebyly brány v úvahu jejich skutečné potřeby dle aktuálních sportovních výkonů. Zjištěné údaje byly převedeny do grafu. U větších výkyvů hodnot v krmné dávce bylo poukázáno na nebezpečí, které koni hrozí při dlouhodobém zkrmování nevhodně sestavené krmné dávky.
Diplomová práce seznamuje majitele koní využívaných v zájmových chovech s nutností sestavení krmné dávky dle aktuální fyzické zátěže jejich koní. Špatnou krmnou dávkou a technikou krmení mohou způsobit koni nenapravitelné újmy na zdraví.
|
|
Animoterapie a její využití pro klienty PN Bohnice
Steklá, Daniela ; Dokoupilová, Adéla (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Animoterapie je poměrně mladý obor využívající pozitivní vliv zvířat na psychické, fyzické či sociální zdraví člověka. Dělíme ji dle metody, formy či zvířat, která jsou k terapii využita (hiporehabilitace, canisterapie, felinoterapie, aj.). Z hlediska využití zvířat v terapii je důležitá specifikace metod AAA (aktivity) a AAT (terapie). Zatímco AAT je cílená metoda indikována lékařem a je nutné vést záznamy o průběhu terapie, AAA je metoda přirozené interakce mezi klientem a zvířetem a podmínky stanovené u metody AAT splňovat nemusí. Terapie a asistence za přítomnosti zvířat může být indikována téměř pro každého klienta vyjma alergiků a klientů trpících panickou hrůzou ze zvířat. Všechny typy animoterapie by měl provádět nebo na ně dohlížet kvalifikovaný odborník s odpovídajícím vzděláním, jehož úkolem je stanovit cíle a postupy jednotlivých terapií s ohledem na zdravotní stav klienta a jeho aktuální psychické rozpoložení. Znalostí psychického stavu klienta a jeho diagnózy předchází terapeut vzniku nebezpečných situací jak pro klienta, tak i pro zvíře působící v terapii. Tato terapie je využívána jako doplňková k léčebným či rehabilitačním metodám. Může například napomoci ke vzniku nebo prohloubení vztahu mezi klientem a jeho terapeutem. Zatím není oficiálně uznána jako léčebná metoda.
Socioterapeutická farma při Psychiatrické nemocnici Bohnice v Praze využívá pro terapii hlavně koně tzv. hiporehabilitace (HR) a malá zvířata. Metoda HR působí komplexně na psychický i fyzický stav člověka a zahrnuje všechny formy léčebného či rehabilitačního využití koně pro osoby hendikepované či zdravotně oslabené. Koně jsou na farmě využíváni pro fyzioterapii a psychoterapii, zatímco malá zvířata jsou využívána formou návštěvního programu na odděleních geronto psychiatrie. Terapeuti na základě mnohaletých zkušeností vypracovali vlastní metodiky těchto terapií, s kterými dosahují výborných výsledků.
Výsledky studií dokazují, že animoterapie má pozitivní vliv na všechny věkové kategorie klientů a široké spektrum onemocnění. Jedná se o velice perspektivní a v poslední době diskutovaný obor, který potřebuje řadu dalších studií, aby byl uznán jako léčebná metoda.
|
|
Organoleptické vlastnosti zvěřiny a výrobků z ní
Henrychová, Marie ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Práce se zabývá organoleptickými vlastnostmi zvěřiny a masa hospodářských zvířat. Pozornost je věnována i masným výrobkům vyrobených ze zvěřiny. Posuzovala se platnost hypotézy, která zní: Organoleptické vlastnosti zvěřiny se statisticky významně liší od masa hospodářských zvířat. Bylo provedeno porovnání výsledků odborných prací, které se touto problematikou zabývaly. Organoleptické vlastnosti masa jsou podmíněny i fyzikálními vlastnostmi a chemickým složením, proto se práce zabývá i některými důležitými charakteristikami z této oblasti.
Výsledky práce ukazují, že existují statisticky významné rozdíly v organoleptických vlastnostech zvěřiny a masa hospodářských zvířat a výše uvedená hypotéza je platná. Z chemicko-fyzikálních hodnot srovnávaných druhů mas je signifikantní zejména rozdíl v obsahu tuku a profilu mastných kyselin. U všech druhů sledované zvěřiny byl zjištěn nižší obsah tuku a příznivější skladba mastných kyselin, hlavně vyšší obsah kyselin polyenových. Významné rozdíly byly i v obsahu dusíkatých látek, aminokyselin a hemových barviv. Ve většině případů byl u zvěřiny uváděn vyšší obsah vody. Celkový obsah bílkovin se výrazně nelišil, ale byly zjištěny výrazné rozdíly v jejich složení. Při senzorickém hodnocení byly potvrzeny statisticky významné rozdíly u intenzity a příjemnosti chuti, vůně, křehkosti a šťavnatosti masa. Výrazné rozdíly byly i u barvy.
Specifické vlastnosti zvěřiny se přenáší i do zvěřinových výrobků. Zde jsou rozdíly tlumeny ostatními komponentami, jako jsou jiné druhy mas a přídavné látky.
|
|
Využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí
Vodvárková, Aneta ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dostupné poznatky k tématu využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí a především také vlivu na jejich zdravotní stav. Kombinuje znalosti z vědecké literatury, které jsou doplněny praktickou metodikou a zkušenostmi získanými přímo v České republice.
Velký význam vztahu mezi člověkem a zvířetem ukazuje na to, jakým způsobem mohou zvířata ovlivnit psychický i fyzický stav klienta. Z mnoha vědeckých studií totiž vyplývá, že terapie se psem jsou velkým přínosem, speciálně pro děti. Významnou cílovou skupinou pro zoorehabilitace jsou klienti s tělesným postižením. Studie potvrzují pozitivní vliv a účinky právě na tyto klienty a zlepšení se prokazuje jak po stránce psychické, tak i fyzické. Existují různé formy zoorehabilitace se psem, které jsou při rehabilitaci tělesně postižených dětí využívány. Při práci s tělesně postiženými klienty se osvědčilo především polohování a programy pro rozvoj jemné motoriky.
Na canisterapeutický tým, složený ze psovoda a jeho psa, jsou kladeny vysoké nároky pro složení daných zkoušek a musí spolu dokonale spolupracovat. Je tedy nezbytná naprostá ovladatelnost psa, jeho odpovídající charakter a výcvik. I psovod musí na dané činnosti být výborně připravený, vzdělaný a zajistit svému psovi a klientovi bezpečí během aktivit.
Ačkoliv jsou zoorehabilitace se psem v České republice poměrně často praktikovány, nejedná se o lékařsky uznanou metodu rehabilitace. Není tak daná jasná a použitelná metodika a terminologie. Právě to by se tedy mělo stát předmětem dalšího výzkumu.
|
|
Využití psa v ergoterapii
Fílová, Zuzana ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou možné způsoby využití psa v ergoterapii. V práci je popsána ergoterapie jako léčebná metoda, její historie, definice a hlavní cíle. Na tuto část navazuje popis terapií s využitím zvířat, jejich možnosti využití a princip fungování.
Výzkumy ukazují, že terapie s využitím zvířat mají u klientů řadu pozitivních účinků v oblasti jejich fyzického i psychického zdraví stejně jako klientům pomáhají k lepší sociální integraci. Všechny tyto oblasti spadají zároveň do ergoterapeutické praxe a shodují se s hlavními cíli ergoterapie. Využití psů v ergoterapii má tedy své velké opodstatnění.
V literární rešerši jsou uvedeny možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti psychického zdraví pacientů jako je například vliv psa na psychickou pohodu pacientů nebo využití psa ke zmírnění pocitu méněcennosti u psychicky nemocných pacientů. Pes se také zdá být velmi vhodným a účinným motivačním prvkem ke komunikaci a spolupráci s terapeutem, k sociální interakci nebo může sloužit jako motivace k pohybu.
Práce se dále zaměřuje na možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti fyzického zdraví. V práci je popsán pozorovaný vliv přítomnosti psa na zvládání bolesti u hospitalizovaných pacientů. Velmi důležité je také využívání psů jako kompenzační pomůcky.
Práce poukazuje na nutnost dalšího vědeckého zkoumání dané oblasti a získávání relevantních důkazů se zapojením větší skupiny zkoumaných osob.
Součástí práce jsou návrhy canisterapeutických jednotek, které ukazují konkrétní možnosti využití psa v ergoterapii. Jednotky byly vypracovány ve spolupráci s odborníky v oblasti ergoterapie.
|
|
Využití obohacení prostředí u zájmově chovaných koček
Benešová, Lucie ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Obohacení prostředí, neboli environmentální enrichment, zahrnuje různé formy psychických i fyzických stimulací. Je to jeden ze způsobů, jak zvířatům zpříjemnit život vchovném zařízení, zoologické zahradě či domácnosti. Vhodná forma obohacení může pomoci omezit, či úplně eliminovat problémové chování a v některých případech i behaviorální
problémy. Obohacení je možné rozdělit do 5 typů - sociální, pracovní, fyzické, senzorické a potravní obohacení. Pro kočky a kočkovité šelmy je vhodné potravní obohacení a smyslové obohacení. Ani další 3 typy pro kočky nejsou nezajímavé. Cílem práce bylo popsat možnosti
obohacení prostředí pro kočky chované v lidské péči se zaměřením především na kočky domácí. Součástí práce je také kapitola týkající se obohacení prostředí v zoologických
zahradách (pro velké i malé kočkovité šelmy) a dále pro kočky domácí, které se dostanou do útulků. Mimo teoretické části práce byl vypracován a respondentům (chovatelům koček)
poskytut dotazník s několika otázkami týkajícími se chovu koček, znalosti pojmu enrichment a využití obohacení prostředí chovateli. Byly zjištěny zajímavé výsledky. Nejvíce dotazovaných chová kočku v domácnosti jako společníka (85 %), pouze 15 % respondentů vede chovatelskou stanici. Většina respondentů chová kočky bez průkazu původu a jen necelých 30 % má kočku s průkazem původu. Převážná část chová kočku alespoň 3 roky (75 %), jen 25 % chová kočku méně než 3 roky. Přes 66 % chovatelů chová více než 1 kočku. Více než 58 % koček je chováno pouze v interiéru a dalších 10 % koček je chováno v interiéru s přístupem do uzavřené venkovní voliéry. Jen necelých 19 % koček má neomezený přístup ven. Více než 66 % respondentů chová i další zvíře (např. psa, hlodavce, plazy, rybičky, papoušky). Pokud jde o povědomí o pojmu jako takovém, respondenti většinou nevěděli co enrichment = obohacení prostředí znamená (jen 29 % zná význam pojmu enrichment). Nicméně při dalším hodnocení bylo zjištěno, že značné množství respondentů obohacení využívá (přes 43 %). Přes 21 % chovatelů používá sociální enrichment, 21 % fyzický enrichment, téměř 6 % potravní enrichment, více než 1 % chovatelů používá pracovní enrichment a jen 0,8 % používá enrichment senzorický.
|
host ::
