|
Nejvýznamnější potravinové zdroje lipofilních vitaminů
Šafránková, Simona ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Základní poznatky o živinách a jejich potřebě by měly být nedílnou součástí vzdělání každého člověka. Mezi nezbytné živiny zajišťující plnohodnotné fungování organismu patří vitaminy. Vitaminy jsou esenciální látky, které mají v lidském organismu významnou úlohu. Hrají důležitou roli při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem. Vzhledem k tomu, že k jejich objevení došlo teprve v průběhu 20. století, výzkumy o jejich účincích na lidský organismus stále probíhají.
Vitaminy jsou rozlišeny do dvou základních skupin, vitaminy rozpustné ve vodě, tzv. hydrofilní (skupina vitaminů B a vitamin C) a vitaminy rozpustné v tucích, tzv. lipofilní (vitamin A, D, E, K).
Vitamin A je důležitý pro zajištění správného vidění a rozeznávání barev. Podporuje růst a kvalitu kostí, a je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vyskytuje se v potravinách živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, mléko, maso, a játra. V potravinách rostlinného původu je zastoupen mnoha provitaminy, z nichž nejvýznamnější je beta karoten. Velmi bohatým zdrojem těchto provitaminů jsou listové zeleniny, jako jsou špenát nebo zelí.
Doporučená denní dávka vitaminu A je podle norem České republiky 800 mikrogramů. Tato potřeba závisí na pohlaví a věku jedince. Nedostatek vitaminu A způsobuje světloplachost a zhoršené vidění. Nadbytek vitaminu A může být pro organismus toxický. Zajímavé je, že beta karoten za toxický považován není.
Vitamin A se řadí mezi labilní vitaminy. Je citlivý na teplo, světlo a kyslík. Ztráty při šetrné přípravě pokrmů a při obvyklých stravovacích zvyklostech činí přibližně 20 %.
Vitamin D tvoří skupina několika biologicky účinných látek, z nichž nejvýznamnější je vitamin D2, ergokalciferol, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, a vitamin D3, cholekalciferol, přítomný v živočišných zdrojích potravin.
Vitamin D se v lidském organismu chová jako hormon, tzn., že vzniká na jednom místě organismu, ale působí v jiné části těla. Zajišťuje příjem a vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje jejich rovnováhu. Dále podporuje imunitní systém a může pomoci při léčení lupénky.
Doporučená denní dávka vitaminu D se pohybuje mezi 2,5 až 10 mikrogramů. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy a také kojenci a děti. Nedostatek vitaminu D porušuje homeostázu vápníku a metabolismus fosfátů. Nadbytek vitaminu D způsobuje hyperkalcémii.
Nejvýznamnější potravinové zdroje vitaminu D jsou játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margaríny a mléko.
Vitamin D je citlivý na kyslík a světelné záření, skladováním ani přípravou pokrmů není aktivita vitaminu D výrazně ovlivněna.
Vitamin E je významným antioxidantem. Je důležitý pro udržení zdravé buněčné stěny, kůže, svalů, nervů, erytrocytů, srdce a také je potřebný pro správnou funkci krevního oběhu.
Doporučená denní dávka vitaminu E je 8 až 20 mg. Jeho potřeba se zvyšuje při vystavování se slunečnímu záření a škodlivým vlivům, při zvýšené tělesné námaze a při přijímání většího množství nenasycených mastných kyselin. K nedostatku vitaminu E u zdravých lidí v podstatě nedochází, neboť je zastoupen téměř ve všech základních druzích potravin. K hypervitaminóze vitaminu E dochází také jen zřídka, jelikož přijímáním běžné stravy žádné riziko předávkování nehrozí.
Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu E jsou rostlinné oleje (slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra a vnitřnosti.
Vitamin E je považován za nejstabilnější lipofilní vitamin. Zpracováním potravin dochází jen k minimálním ztrátám tokoferolu, tyto ztráty činí přibližně 10 %.
Vitamin K v lidském organismu podporuje srážlivost krve a společně s vitaminem D se podílí na neustálé tvorbě a přestavbě kostí.
Zdrojem vitaminu K jsou potraviny rostlinného i živočišného původu, např. maso, játra, mléko, zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka vitaminu K se pohybuje okolo 0,01 až 0,14 mg. Nižší potřebu příjmu vitaminu K mají kojenci a děti do tří let. Nejčastější příčinou hypovitaminózy vitaminu K je narušení střevní mikroflóry podáváním různých léčiv, např. antibiotik. Příliš vysoké dávky vitaminu K se mohou v organismu hromadit a vést k rozpadu erytrocytů, k poškození jater a u dětí mohou způsobit žloutenku.
O stabilitě vitaminu K doposud není známo mnoho informací. Bylo zjištěno, že se vitamin K rychle rozkládá na světle, ale jeho ztráty při přípravě pokrmů jsou minimální.
|
|
Návrh originálního kusu nábytku pro moderní interiéry
Schořovská, Veronika ; Bomba, Jan (vedoucí práce) ; Podlena, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou návrhu multifunkčního nábytku pro byty s malou výměrou. V první kapitole je částečně zmapován vývoj multifunkčního nábytku v historii, poté je zde představeno několik variant návrhů od světoznámých designerů a jejich rozbor, a na konec je zde blíže specifikována otázka vývojů a trendů v bydlení. Druhá kapitola se zaměřuje na přiblížení postupu práce designera při navrhování nábytku, tedy představení designu jako procesu. V třetí kapitole je pak popsán postup vlastního návrhu multifunkčního nábytku. Návrh obsahuje více materiálových řešení i cenovou kalkulaci pro jeden vybraný typ materiálu. V příloze jsou pak k nalezení skici nábytku ve fázích jeho vzniku, konstrukční výkresy a vizualizace.
|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
|
Vývoj masných plemen skotu pocházejících z britských ostrovů
Khajlová, Anna ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na chov krav bez tržní produkce mléka. Literární přehled je dále detailně zaměřený na vývoj a uplatnění čtyř vybraných masných plemen britského původu v podmínkách chovu masného skotu u nás v České republice.
V úvodu bakalářské práce je popsán především původ a domestikace skotu. Značná část práce je věnována také masné užitkovosti, její kontrole a nakonec i klasifikaci a zpeněžování konečného produktu dle jednotného sytému SEUROP uplatňovaného v zemích Evropské unie. V této kapitole bylo současně popsáno několik nejdůležitějších faktorů ovlivňujících masnou užitkovost, které ovlivňují celkové výsledky chovu, včetně jeho rentability.
Ve druhé polovině bakalářské práce jsou shrnuty základy chovu masného skotu z hlediska organizace během kalendářního roku, tedy v pastevním, ale i zimním období. Je zde přiblížena problematika reprodukce, telení a základního opatření během odchovu a odstavu telat. V dalších kapitolách jsou objasněny okolnosti rozvoje chovu a současné stavy masných plemen v ČR. Také jsou zde popsány dva základní systémy v chovu masných plemen skotu, jedná se o systém intenzivního výkrmu a chov nedojeného skotu v extenzivních podmínkách, který je podrobněji charakterizován v samostatné kapitole.
V posledních kapitolách jsou detailně představena čtyři vybraná masná plemena pocházejících z britských ostrovů, která jsou v našich podmínkách nejčastěji chována právě v extenzivním systému chovu nedojeného skotu. Je zde také přiblížená historie chovu těchto vybraných plemen, včetně uvedení vývoje početních stavů od počátku chovu do současnosti.
Kromě podrobných charakteristik těchto vybraných masných plemen a popisů jsou zde uvedeny a shrnuty také výsledky užitkovosti v rámci kontroly užitkovosti masných plemen skotu. U každého plemene jsou zpracovány především výsledky týkajících se hmotností telat v jednotlivých úsecích odchovu a to do 365 dne věku navíc v závislosti na pohlaví.
V závěru jsou zmíněna kritéria selekčního programu, chovný cíl a standard těchto čtyř vybraných masných plemen britského původu.
|
|
Vady sýrů a možné příčiny jejich vzniku
Mazal, Marek ; Legarová, Veronika (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno o vadách sýrů a možných příčinách, které se podílejí na jejich vzniku. Problematika vad sýrů je zaměřena jak na technickou stránku výroby, tak na mikrobiální rizika možné kontaminace. Zde se práce soustředí především na mikrobiologickou kvalitu mléka, která je při výrobě sýrů klíčová. Vstupní mikrobiologická kvalita mléka při výrobě sýrů je velmi důležitá, ale jsou zde další fáze výroby, kdy může být mléko kontaminováno, a to nejen během jeho úpravy, ale i během jeho převozu
a skladování. Z důvodu kontaminace mléka je patrné, že je nutné takové mléko tepelně upravit, aby nedošlo ke znehodnocení finálního produktu. Tepelná úprava mléka však neřeší tento problém úplně, jelikož některé mikroorganismy jsou vůči tepelné úpravě přirozeně odolné nebo ji dokážou přežít ve formě spor. Dalším způsobem kontaminace bývá také vstup mikroorganismů při výrobě, zrání, ale také špatným uskladněním. V těchto fázích však sýr nemusí být znehodnocen pouze mikroorganismy, důležitou roli zde hrají také fyzikální faktory, jako vodní aktivita, pH, obsah soli a teplota, které ovlivňují přirozenou mikroflóru, jež se ve finálním výrobku vyskytuje. Nicméně je důležité uvědomit si, že v rámci sýrů existují rozdíly v náchylnosti k tvorbě patogenů, nejméně jsou ohroženy dlouhozrající sýry a to díky nízkému pH, které zabraňuje vývoji mnoha patogenů, které by mohli ohrozit kvalitu daného sýru.
Při výrobě sýrů by měli být uváženy vhodné způsoby, jež by měli eliminovat potenciální rizika kontaminace a příslušných vad. Nejdůležitějšími operacemi by měli být řádné hygienické procedury, správné výrobní a zemědělské postupy. Samozřejmostí by měla být přítomnost systému analýzy rizika a stanovení kontrolních kritických bodů (HACCP). Pro předcházení vad je tedy nezbytná pravidelná kontrola daných parametrů v důležitých fázích výroby.
Velice důležitou otázkou v oblasti vad sýrů, je konzumace takto vadných sýrů, kde je pro člověka poměrně velkým rizikem spotřeba sýrů kontaminovaných mykotoxiny,
které se nemusí dostat do sýru primárně přítomností mikroskopických hub, ale také formou derivátů toxinů, které pozřou zvířata spolu s potravou.
|
|
Vliv vodního stresu brambor na obsah monosacharidů v hlízách
Podhorecká, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivu stresových faktorů na vybrané metabolity, především monosacharidy. První část je věnována stručné charakteristice brambor, tedy významu plodiny, původu, morfologii, pěstování, dále jsou popsány nároky brambor na prostředí i výživu.
V další části je podrobněji rozebírána problematika chemického složení hlíz se zaměřením na sacharidy. Brambory jsou oblíbeným zdrojem sacharidů a jsou konzumovány v celosvětovém měřítku. Dále jsou brambory bohaté na vitaminy zejména vitamin C, B1, B3 a B6, rovněž obsahují vysoký obsah minerálních látek, hlavně draslíku a hořčíku. Jako další jsou v bramborách přítomny barviva, antioxidační látky, fenolové a příbuzné látky, bílkoviny a v malé míře i lipidy. Uvádí se, že bílkoviny hlíz brambor řadíme mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu, z nichž patatin je považován za hlavní zásobní bílkovinu a je uložen ve vakuolách. Látky, které naopak působí negativně na lidský organismus, jsou tzv. glykoalkaloidy, syntetizované rostlinami čeledi Solanaceae. U brambor je nejvýznamnější alfa-solanin a alfa-chaconin.
Hodnota hlíz je dána především jejich chemickým složením, které z nich vytváří potravinu a surovinu. Obsah cukrů v hlíze je relativně nízký (0,5 % v původní hmotě) a i přesto má jejich obsah význam jak z hlediska zpracovatelského, tak i senzorického. Mezi hlavní redukující monosacharidy je řazena glukosa a fruktosa, obvykle s koncentrací od 0,15 do 1,5 %. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje vnitřní a vnější znaky kvality především smažených výrobků.
Některé studie potvrzují, že hromadění sacharidů by mohlo pomoci odolávat extrémním stresovým podmínkám, zejména nízkým teplotám, zasolení či vodnímu deficitu.
V další kapitole byl vytvořen souhrn stresových faktorů působících na rostliny, se zaměřením na brambory. U rostlin lze hovořit o stresu, pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí určitou mez. Hlavním tématem a zároveň nejvíce limitujícím faktorem je nedostatek vody neboli vodní stres. Dále byly zmíněny i ostatní abiotické faktory a okrajově i faktory biotické.
Působením stresové reakce vzniká určitá úroveň adaptačních schopností. Přechodně může dojít k aklimatizaci, tedy zvýšení odolnosti vůči abiotickým stresorům. Většina rostlin se pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. V rámci kapitoly byly rovněž rozebrány změny během skladování a úpravy brambor, kdy dochází k nežádoucímu tmavnutí hlíz. Nadměrné množství redukujících cukrů způsobuje nepřijatelné hnědnutí smažených produktů.
Poslední kapitola teoretické části se zabývá vybranými metodami stanovení sacharidů. Obecně se jedná o metody založené na redukčních vlastnostech sacharidů, na barevných kondenzačních reakcích, měření optické aktivity, měření indexu lomu látek, separačních metodách a dalších.
Metodika práce se týká stanovení redukujících monosacharidů (glukosy, fruktosy) a sacharosy pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) ve čtyřech vybraných odrůdách brambor ze sklizně roku 2015.
|
|
Porovnání nutričních hodnot různých druhů jedlého hmyzu
Maňhal, Daniel ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
Nárůst světové populace je konfrontován s omezenou plochou využitelnou pro produkci potravin, která při současném trendu nárůstu obyvatel, bude v blízké době nedostačující. Západní civilizace by měla následovat řadu asijských, afrických a jihoamerických států, kde je hmyz běžnou součástí jídelníčku. Konzumace hmyzu má řadu výhod. Hmyz má lepší konverzi krmiva, větší procento poživatelných částí, než běžná hospodářská zvířata, a také produkuje několikanásobně menší objem skleníkových plynů, po přepočtu na kilogram živé hmotnosti. Potenciálním rizikem entomofágie je schopnost některých druhů hmyzu produkovat toxiny, jež mohou u citlivých osob způsobovat alergické reakce. Nutriční obsah hmyzu závisí na mnoha faktorech: přírodovědném druhu, vývojovém stádiu, pohlaví a potravě. Obecně je však hmyz bohatým zdrojem živin, srovnatelným, či vyšším než konvenční druhy masa.
V praktické části práce byly analyzovány nutriční hodnoty cvrčka stepního (Gryllus assimilis), pocházejícího z umělého odchovu v České republice. Konkrétně byla pozornost zaměřena na obsah sušiny, hrubých bílkovin, tuku a stanovení profilu mastných kyselin. Sušina byla stanovena pomocí infračervených vah. Hrubé bílkoviny byly stanoveny metodou podle Kjeldahla. Tuk byl ze vzorku extrahován studenou fází podle Soxhleta a následně určen gravimetricky. Z vyextrahovaného tuku byl pomocí plynového chromatografu stanoven profil mastných kyselin. Tyto naměřené hodnoty byly dále porovnány s nutričními hodnotami uváděnými v literatuře. Důraz byl kladen na porovnání s ostatními druhy hmyzu, využitelnými v entomofágii, a na porovnání nutričního složení uměle odchovaného hmyzu a hmyzu pocházejícího z volné přírody. Pro uvedení hmyzu do kontextu s ostatními potravinami, byly tyto hodnoty porovnány s běžně konzumovaným konvenčním masem.
Z výsledků analýz je patrné, že hmyz chovaný v České republice je svým kvalitativním složením velice podobný druhům z odlišných geografických oblastí a z nutričního hlediska může plně konkurovat konvenčnímu masu.
|
|
Půdní organická hmota, její složky a důvody, proč je nutno tyto složky rozlišovat
KRÁTKÁ, Petra
Z různých médií, ale i z laické a odborné literatury se často dozvídáme o půdní organické hmotě jako celku, který se ve svých vlastnostech nijak zvlášť neodlišuje, nebo o názvoslovných nepřesnostech, ze kterých se dedukují často chybné závěry o půdní úrodnosti, poklesu obsahu humusu a tím i špatném hospodaření. Toto je důvod, proč jsem se v této práci zabývala literární rešerší o půdní organické hmotě a jejích složkách, které je nezbytné od sebe odlišovat, jelikož mají zcela různé vlastnosti a vznikají i za rozdílných transformačních procesů. Zabývám se vysvětlením pojmů z hlediska členění organické půdní hmoty, kterou lze rozdělit na dvě velké skupiny podle odlišného chování v mineralizaci a iontové výměně-primární půdní organickou hmotu a stabilní humus. Primární půdní organická hmota je spalována za rozkladného exotermního procesu mineralizace a je zdrojem živin a energie pro půdní edafon a rostliny. Humus je stálá organická hmota a humusové látky v půdě významně ovlivňují půdní úrodnost, obsah živin v půdě a drobtovitou strukturu půdy, kdy je nastolen optimální vzdušný, vodní a tepelný režim půd. Navíc mají vysokomolekulární HK schopnost vázat škodlivé těžké kovy.
|
|
Welfare v chovech skotu
Tajzichová, Nikola ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Diplomová práce Welfare v chovech skotu je zaměřena na životní pohodu dojného skotu, a to z odborného pohledu jako na jeden z faktorů kvality chovu, který je v dnešní době vysoce aktuálním tématem. Cílem práce bylo shrnout nejnovější odborné poznatky ohledně welfare dojného skotu a zjistit názor chovatelů v rámci České Republiky na hodnocení welfare v chovech dojného skotu a vhodnost parametrů pro toto hodnocení.
Skot je jedním z hlavních odvětví živočišné výroby a je zdrojem pro výrobu mléka, sýrů a masa. Kvalita těchto produktů přímo závisí na životní pohodě skotu, která je nezbytně důležitá pro celkový dobrý zdravotní stav, ať již fyzický či psychický. Ve své práci jsem se zaměřila na welfare zvířat jako takový, který ve své práci podrobně rozebírám z různých perspektiv. Práce se dále věnuje důležitému hodnotícímu projektu Welfare Quality, jehož metodika by se mohla stát základem pro standardizaci hodnocení životní pohody skotu a její certifikaci průkazem původu a kvality výrobků. Dále se práce zabývá možnostmi takového značení produktů se statutem welfare, které by mohlo být také nápomocno k ověření kvality výrobků a pohody zvířat v chovech.
K empirickému výzkumu byly použity dotazníky, pomocí nichž proběhla interview s chovateli dojného skotu, ve kterých byly položeny otázky týkající se základních informací
o konkrétním chovateli a chovu, zdravotního stavu zvířat, pohledu chovatele na welfare zvířat a vhodných parametrů pro hodnocení welfare dojného skotu, dále pak otázky ohledně managementu a produkčních ukazatelů chovu. Závěrem práce je potvrzení nutnosti zlepšení povědomí a informovanosti chovatelů o welfare zvířat, ale i nutnosti zlepšit životní podmínky pro zvířata samotná, a tedy prospěšnost zavedení standardizace a hodnocení welfare za účasti všech zainteresovaných stran, případně i zavedení nějaké formy certifikovaného značení původu výrobku s ohledem na welfare.
|
|
Využití terapie za pomoci ryb Garra rufa pro humánní léčbu
Nacvalač, Tomáš ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Garra rufa obývá biotopy řek, malých vodních toků, nádrží a jezer a jedná se o málo
dotčený druh. Její původní výskyt je v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku. Žije na dně potoků a řek,
kde se pomocí adhezivního orgánu přisává ke dnu a kamenům. Jelikož má Garra rufa malý
pohlavní dimorfismus, je její rozmnožování v zajetí složitější. Pro efektivní rozmnožení je
důležité připravit třecí nádrž tak, aby se vytvořily podmínky co nejvíce podobné těm
v přirozeném prostředí, jako je například období dešťů.
Garra rufa se stává v poslední době velmi oblíbenou, a to díky svému využití
v ichtyoterapii a v zařízeních, kde se provádí takzvaná "rybí pedikúra". V některých zemích
jsou dokonce terapie za pomoci této ryby zakázány a to z důvodu nedostatečné hygieny a často špatných chovných podmínek.
Bakalářskou práci na toto téma jsem si zvolil proto, abych soustředil a posbíral co
nejvíce vědecky podložených informací ke zlepšení názoru na tento druh terapie. V práci
uvádím použití vhodné techniky pro použití v nádržích, která zvyšuje bezpečnost a kvalitu
prováděných procedur jak pro ryby, tak pro osoby, které podstupují celkovou, či lokální
terapii pomocí ryby Garra rufa.
Z hlediska rizika léčby jsem vycházel ze zdrojů, při kterých vědecké týmy testovaly vodu
v nádržích na přítomnost bakterií, jako jsou například Mycobacterium marinum, Aeromonas
hydrophila, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. A uvedl možné druhy přenosu infekcí
na osoby podstupující terapii.
Ne všechny způsoby využití této ryby jsou pouze negativní. Některé mohou naopak
být velmi užitečné. Například při ichtyoterapii, léčbě osob, trpících lupénkou, atopickým
ekzémem, či akné. Výsledky těchto terapií jsou velmi dobré a při dodržování nezbytných
hygienických a bezpečnostních doporučení jsou bezpečné. V oboru akvaristiky je tato ryba
také přínosem, a to zejména pro odstraňování řasy a podle jedné studie pozitivně ovlivňuje
léčení ostatních druhů ryb v případě propuknutí infekce v nádrži.
Práce pojednává i o současném stavu v chovu a bezpečnosti výše zmíněných procedur
v České republice. Tuto problematiku jsem zpracoval podle Ing. Jaroslava Macenauera, který
mi poskytl informace o původu ryb k nám dovážených, správném výběru vybavení nádrže a o
péči, kterou je nutné provádět při zmiňovaných procedurách.
|
host ::
