|
Místní Agenda 21 (v rámci České republiky)
DOUPOVCOVÁ, Eva
Práce se věnuje problematice trvale udržitelného rozvoje a programu místní Agenda 21 v obecném přehledu i v konkrétních podmínkách České republiky. Teoretická část je zaměřena na dokumenty, instituce a principy udržitelného rozvoje a také na obecné informace o místní Agendě 21. Je zde definován pojem udržitelný rozvoj, jeho základní pilíře a také kritéria místní Agendy 21. Praktická část práce analyzuje a následně zhodnocuje a porovnává vybraný indikátor udržitelného rozvoje. Na základě výsledků jsou samostatně porovnávány 2 obce v Jihočeském kraji. Součástí práce jsou přílohy pro doplnění informací.
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
|
Důchodová reforma České republiky
Štekerová, Nikol ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Česká republika čelí, a v následujících letech bude i nadále čelit, nepříznivému demografickému vývoji, proto je velmi důleţité se otázkou reforem důchodového systému zabývat. Beze změn by se současný stav stal zcela neúnosným. Autorka závěrečná práce hodnotí jednotlivé důchodové pilíře, včetně zrušeného druhého pilíře a navrhuje řešení v několika oblastech. Těmi nejvýznamnějšími jsou motivy pro zlepšení politické a ekonomické situace, neboť úspěšnost jakékoliv reformy závisí právě na výkonnosti ekonomiky, eliminaci demografického rizika, včetně prvků pro podporu porodnosti a migrace, a celkové restrukturalizaci důchodů. K restrukturalizaci důchodů je navrţeno několik vhodných řešení, jako je například zavedení podnikových penzí dle švédského modelu, coţ by eliminovalo i otázku předdůchodů. Dále pak by mělo být v soukromém důchodovém pojištění dáno více moţností obyvatelům České republiky tak, aby si kaţdý mohl vybrat jemu nejbliţší a nejvýhodnější moţnost zaopatření v důchodovém věku.
|
|
Ochrana osobnosti v právním řádu České republiky
Houdek, Miroslav ; Uhlík, Milan (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tématem diplomové práce je ochrana osobnosti v právním řádu České republiky. Jejím cílem je pomocí vhodných metod konkretizovat možné způsoby ochrany osobnosti v právním řádu České republiky, zjistit počet oznámených a Policií ČR vyšetřených případů včetně způsobu jejich řešení a v případě zjištění nedostatků v právní úpravě, organizaci a řízení práce, navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci. V teoretické části jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které upravují ochranu osobnosti platnou na území České republiky. V praktické části je nejprve provedeno zhodnocení právní úpravy, na které navazují navržená opatření vedoucí k eliminaci nedostatků na úseku ochrany osobnosti. Následuje analýza nasazených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a analýza statistických dat vybraných případů realizovaných ze strany Policie ČR. Na konci empirické části je proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, který je určený příslušníkům Policie ČR a občanům. Výsledné hodnoty jsou zanalyzovány, vyhodnoceny a převedeny do přehledných grafů a tabulek. Na závěr je navržena změna právního předpisu ve smyslu de lege ferenda.
|
|
Zahraniční obchod České republiky s Irskem se zaměřením na vybranou společnost
Dekanová, Jana ; Toth, Štefan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení vývoje zahraničního obchodu České republiky s Irskem se zaměřením na konkrétní českou společnost usilující o získání většího tržního podílu na irském trhu.
V rámci literární rešerše je charakterizován zahraniční obchod obecně a vztahy mezi Českou Republikou a Irskem v souvislosti se zahraničním obchodem. Pozornost je rovněž zaměřena na strategickou analýzu, nezbytnou pro získání konkurenční výhody a dlouhodobého úspěchu na trhu.
Praktická část práce představuje společnost Fenix s.r.o., která působí na trhu již dlouhou dobu. Na základě provedených analýz vnějšího a vnitřního prostředí a shrnutím prostřednictvím SWOT analýzy budou navrhnuty podnikové strategie, které vyplynou z provedené strategické analýzy.
|
|
Analýza příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky
Ročková, Kamila ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje analýze příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky se zaměřením na konkrétní kapitolu rozpočtu, kapitolu 307 Ministerstvo obrany. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje výklad základních pojmů, které se týkají veřejných financí v České republice. Praktická část pak v sobě zahrnuje analýzu rozpočtových příjmů a výdajů České republiky a ministerstva obrany. K závěru praktické části je zhodnoceno hospodaření České republiky a kapitoly 307 státního rozpočtu České republiky Ministerstva obrany a také jsou zde nastíněny návrhy opatření na zefektivnění nakládání s veřejnými financemi v rámci České republiky i resortu.
|
|
Problematika zvolené destinace na trhu cestovního ruchu v České republice - Sevilla
Žídková, Denisa ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hricová, Daniela (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza cestovního ruchu vybrané destinace, v tomto případě Sevilly, na trhu České republiky. První část se zabývá teoretickými přístupy ke zkoumané problematice. Dále je provedena stručná charakteristika daného území z několika hledisek. V následujících kapitolách je proveden samotný výzkum. V rámci turismu dané destinace jsou rozebírány různé konkrétní faktory, které ho ovlivňují. Další kapitola analyzuje chování a preference účastníků cestovního ruchu na základě dotazníkového šetření. V návaznosti na odpovědi respondentů je proveden průzkum trhu České republiky, přičemž výsledné nabídky jednotlivých cestovních kanceláří jsou shrnuty na konci této práce. Výsledkem je zhodnocení postavení zvolené destinace na českém trhu a návrh možných doporučení pro podnikatelské subjekty cestovního trhu, které realizují své obchodní aktivity v dané destinaci.
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
host ::
