| |
|
Analýza a návrh struktury intranetu
Novák, Miroslav ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá, Zuzana (oponent)
Intranet je v dnešní době nedílnou součástí skoro každé firmy jakýchkoliv rozměrů i oblastí působnosti. Ve své práci i v osobním životě se často setkávám s různými intranety, které většinou nemají pozitivní ohlasy. Mívají však společný základ problému, který obvykle spočívá ve špatné struktuře, což je důvodem volby mého tématu práce. Jejím cílem je provést analýzu stávajícího intranetu v konkrétním podniku a následně za pomoci metody card-sorting vytvořit návrh nové struktury, jak by mohl intranet vypadat. Práce je primárně zobecněným postupem, jak při takové realizaci postupovat a jakými oblastmi se zabývat. Teoretická část diplomové práce se věnuje tématům informační architektury a samotnému pojmu intranet, přičemž zmiňuje nejčastější problémy, se kterými jsem se právě u intranetu setkal a na které poukazuji. Praktická část se již zabývá samotnou analýzou, kde se zaměřuji na strukturu současného intranetu, kategorizaci obsahu, vazby na další systémy, kastomizace, způsob řízení oprávnění, zjišťování spokojenosti a návštěvnosti intranetu. Analýza je realizována manuálním procházením současného intranetu v podniku. Jiné metody nebo přístupy nebyly z důvodu technických omezení nebo nedostatečných oprávnění umožněny. Na základě výstupů analýzy kategorizace webů a metody card-sorting je představen návrh nové struktury, který je však pouze demonstrací samotné metody, jak k návrhu přistoupit, a to zejména z důvodu malého vzorku uživatelů, který byl pro realizaci poskytnut.
|
|
Proces adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti
Maturová, Inha ; Šmíd, David (vedoucí práce) ; Legnerová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti. Její cílem je zjistit, jak probíhá adaptační proces nových zaměstnanců ve vybrané společnosti a zda odpovídá potřebám organizace v této oblasti. V praktické části se zabývám zkoumáním a vyhodnocením průběhu adaptačního procesu nově přijatých zaměstnanců ve vybraném podniku. V rámci praktického výzkumu bylo použito několik kvalitativních metod. První metodou je rozbor vnitropodnikové dokumentace věnované adaptačnímu procesu. Tou druhou je strukturovaný rozhovor s vedoucí personálního úseku vybrané společnosti. Výsledkem této práce je závěr, že adaptační proces ve vybrané společnosti naprosto odpovídá potřebám organizace.
|
|
Obraz umělce v českých hraných filmech poúnorových let
Šlingerová, Alena ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Když došlo roku 1948 v Československu ke komunistickému převratu, získala absolutní moc také komunistická kulturní politika. Provedla v kultuře zásahy organizační, regulativní i esteticko-normativní. Tyto změny znamenaly zásadní přehodnocení statusu umělce ve společnosti. Umělci z řad inteligence se měli přizpůsobit potřebám nového zřízení. Jejich tvorba podléhala zakázkám a dohledu shora. Protežováni byli umělci vycházející z dělnické třídy a lidová tvořivost. Za vzor sloužilo umění SSSR a vybraní velikáni z dějin naší kultury. Kinematografie, na niž byl kladen především požadavek aktuálnosti, se na novém obrazu umělce také podílela. Dělo se tak především na poli životopisných snímků o našich klasicích a filmů exponujících folklór a kulturní život pracujícího lidu. Ve filmech Písnička za groš a Nezlob, Kristino se stalo ústředním tématem začlenění umělce do nové společnosti. Jako epizodní postavy se objevily též zcela negativní typy umělců, této nové společnosti nepřátelských. Toto spektrum odpovídá obecné typologii lidí, která byla používána v umění, publicistice a veřejném projevu vůbec - rozdělení na uvědomělé, kolísající a zcela nepřizpůsobivé, určené k vytěsnění. Pokud se vyskytuje postava umělce, kterou nelze jednoznačně přiřadit do žádné ze tří kategorií, je to v ojedinělých filmech, které...
|
| |
|
SAN MINN (ANEB) UMĚLEC, KTERÝ DÁVÁ PŘEDNOST TVORBĚ A OBRAZŮM PŘED SVÝM ŽIVOTEM
Zeya, Pyin Nyar ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Nikdo nemůže ovládat svobodné myšlení a inspiraci umělce. Přestože jeho obrazy a tvorba byly vystaveny velkému tlaku a na nátlak shora zakázány, jejich umělecká hodnota nikdy neklesla. Proto píši tuto práci.
San Minn vystoupil zbarmského malířského mainstreamu a nikdy nenamaloval komerční obraz. Je stále věren své víře v umění a malbu a přichází vždy s novými způsoby, jak přistoupit malování. Jeho tvorba se podstatně odlišuje od jeho souputníků a jeho styl se výrazně liší. V barmském malířství je unikátním jevem. Naskytla se mi možnost studovat jeho styl, myšlenky, způsob uvažování a jeho odhodlání s jakým umění vytváří.
Moje práce má za cíl ukázat život umělce a malíře, který vyrostl a žil 50 let pod vojenskou nadvládou, a skrze pohled na jeho případ popsat vývoj a stav výtvarné scény v Barmě. Zprostředkuji tak nejen zájemcům o malbu, ale všem ostatním čtenářům vhled do barmského malířství a místní umělecké scény. Doufám, že moje práce tak bude vhledem prospěšným a barvitým.
Zdá se, že jakožto malíř, San Minn chce, aby jeho publikum cítilo a zažilo jeho práce, ale jen zřídka odhaluje svůj osobní život, který se odvíjí za jeho plátny. Pro mě je tato práce zároveň i příležitostí jeho osobní rovinu alespoň trochu poodkrýt na následujících stránkách.
xxxxxxxxx
Cíl Práce
Má práce může být zajímavá pro každého, kdo se zajímá o současnou uměleckou scénu Barmy (Myanmaru).
Umožňuje čtenáři, aby se dočetl o jednom z nejslavnějších a nejvýznamnějších umělců a uměleckých směrů v Barmě (Myanmaru). Jeho malby jsou svědectvím o více než 40 let dlouhé cestě pod dohledem cenzury, avšak na každém kroku ukazují na jeho nebojácnost řešit politické a sociální otázky.
Mnohé z uměleckých děl San Minna jsou autobiografické, vytváří břitký sociální komentář k populární kultuře a zrcadlí sociální hodnoty, stejně jako situace, které jejich autor prožíval.
xxxxxxxxxxxx
|
|
Vliv médií na proměnu demokracie
Půlpánová, Barbora ; Pehe, Jiří (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Masová média jsou od prvopočátku nedílnou součástí demokracie. Nejen že jsou ukazatelem jejího správného fungování, ale svou podstatou jí rovněž utvářejí. Při pohledu do historie je patrné, že technologický pokrok a změna ve způsobu informování vždy stály také u proměny v politické oblasti. Spolu s narůstajícím vlivem však začala média ztrácet svojí původní funkci prostředníka mezi veřejnou sférou a politikou, a z kritického mezičlánku se postupem času stal významný hybatel společenského dění. Klasická média, tedy tisk, rádio a televize, tak částečně nesou odpovědnost za komercionalizaci veřejného prostoru a depolitizaci občanů - jevů, jež jsou vlastní současné podobě většiny zastupitelských demokracií. Když se k tomu připojí silný vliv globalizace, který významně oslabuje legitimitu národního státu, zjistíme, že řada aspektů klíčových pro demokracii, je v ohrožení. Určitou naději proto představují média nová, internet a sociální sítě, jež svou interaktivní podstatou zatahují občana zpět do centra dění. Od toho si proto řada odborníků slibuje zvýšení občanské angažovanosti a možné vytvoření nového demokratického uspořádání založeného na větší participaci. KLÍČOVÁ SLOVA Masová média, demokracie, veřejná sféra, občanská angažovanost, internet, sociální sítě, participativní demokracie, deliberativní...
|
|
Úloha autority a princíp partnerstva pri tvorbe choreografického diela
Radačovský, Mário ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
V našom tanečnom umení je veľmi dôležité ak sa môžeme stretnúť s osobnosťami, ktoré ovplyvnia náš život natoľko či už pozitívne alebo negatívne ,že si tento ich odkaz nesieme celým naším umeleckým životom.
Princíp autority ktorá nás denne formuje ,ale aj partnerstva bez ktorého by to celé zrejme nebolo ani možné .Určitá forma partnerstva je viac ako potrebná v našom veľmi náročnom povolaní. Napriek tomu byť tanečníkom nie je povolanie ale skôr o poslanie .
Cieľom mojej práce je pokúsiť sa načrtnúť určite formy autorít na základe mojich osobných skúseností ako aj ponúknuť porovnanie medzi nimi cez vykreslenie určitých modelových situácií ,ktoré som mal možnosť osobne zažiť. Ponúknuť rozličné riešenia určitých situácií .
Vždy ide o nejaký cieľ spoločného snaženia sa naplniť ho. Rozdiel je inteligencií a spôsobe ako vytúžený úspech dosiahnuť. Nakoniec výsledok nie je aj tak to najdôležitejšie ale forma a hlavne ako sme ho dosiahli. Celá moja práca bola o zamyslení a paralelách a novom vnímaní už existujúcich prežitkov.
|
|
Max Frisch: "Andorra" - komplexní scénografické řešení
Trpković, Andrijana ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; TEMPÍR, Nikola (oponent)
Frischovo dílo a obzvláště Andorra se zabývá vyrovnáním se s minulostí a
postojem, jakým k minulosti a činům v ní vykonaným zaujmeme. Zda jsme
schopni sebereflexe, nastavení zrcadla nejen všeobecně - jako národ, ale i v
soukromých životech. Další rovinou hry je nepřizpůsobivost a jinakost hlavní
postavy - Andriho. Frisch zde píše o Andoře, ale zajisté má na mysli své
rodné Švýcarsko, stejně jako já vnímám určitou podobnost ve ,,velikosti"
země, ve které žiji. Tato práce by měla být zamyšlením nad stavem
společnosti a jejím směřováním, stejně jako nad směřováním divadla
(dnešní herec a divák, jejich vzájemný vztah, předstírání vs. autenticita) a
nad stavem kultury všeobecně u nás a také v německy mluvících zemích.
Klíčová
|
|
Metodologie spolupráce režiséra s hercem a současná divadelní praxe
Glogrová, Kateřina ; BURIAN, Jan (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá spoluprací režiséra s hercem během jednotlivých fází inscenačního procesu tak, jak probíhají v běžném divadelním provozu. Jednotlivé fáze inscenačního procesu jsou doplněny vlastní zkušeností autorky s vedením herců, které nabyla především v rámci svého studia na Divadelní fakultě AMU. V druhé části autorka zkoumá problematiku vnitřní pravdivosti a možnosti jejího dosažení v rámci inscenace i hereckého projevu. Součástí přípravy na magisterskou práci byl výzkum, který zahrnoval rozhovory se třemi profesionálními režiséry - Hanou Burešovou, Ladislavem Smočkem a Štěpánem Páclem, jejichž metodu práce autorka popisuje. V závěru práce autorka konstatuje, že je složité vyvozovat obecné závěry o spolupráci režiséra s hercem, která má vždy subjektivní povahu, a že stejně těžko uchopitelná je v obecné rovině i problematika vnitřní pravdivosti. Právě díky mnohosti možností však neztrácejí svou přitažlivost pro další zkoumání.
|
host ::
