|
|
Obraz umělce v českých hraných filmech poúnorových let
Šlingerová, Alena ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Když došlo roku 1948 v Československu ke komunistickému převratu, získala absolutní moc také komunistická kulturní politika. Provedla v kultuře zásahy organizační, regulativní i esteticko-normativní. Tyto změny znamenaly zásadní přehodnocení statusu umělce ve společnosti. Umělci z řad inteligence se měli přizpůsobit potřebám nového zřízení. Jejich tvorba podléhala zakázkám a dohledu shora. Protežováni byli umělci vycházející z dělnické třídy a lidová tvořivost. Za vzor sloužilo umění SSSR a vybraní velikáni z dějin naší kultury. Kinematografie, na niž byl kladen především požadavek aktuálnosti, se na novém obrazu umělce také podílela. Dělo se tak především na poli životopisných snímků o našich klasicích a filmů exponujících folklór a kulturní život pracujícího lidu. Ve filmech Písnička za groš a Nezlob, Kristino se stalo ústředním tématem začlenění umělce do nové společnosti. Jako epizodní postavy se objevily též zcela negativní typy umělců, této nové společnosti nepřátelských. Toto spektrum odpovídá obecné typologii lidí, která byla používána v umění, publicistice a veřejném projevu vůbec - rozdělení na uvědomělé, kolísající a zcela nepřizpůsobivé, určené k vytěsnění. Pokud se vyskytuje postava umělce, kterou nelze jednoznačně přiřadit do žádné ze tří kategorií, je to v ojedinělých filmech, které...
|
host ::
RSS.