Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 209 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.07 vteřin. 

Zúčtovací vztahy týkající se dodavatelsko odběratelských vztahů určitého podnikatelského subjektu a jejich zachycení v účetnictví
SKLÁŘOVÁ, Tereza
Vstup České republiky do Evropské unie má výrazný vliv na zvýšenou poptávku po stavebních pracích, s čímž úzce souvisí projekční činnost, kterou se společnost XY, s.r.o. zabývá. Tento průmysl představuje jedno z nejvýznamnějších ekonomických odvětví v Evropě, proto se pro společnosti působících v oblasti projekční a inženýrské činnosti vytvořilo velké množství příležitostí, které se daří českým podnikatelům za daných podmínek velmi dobře využít. Cílem této bakalářské práce je vymezení problematiky dodavatelsko odběratelských vztahů z pohledu provedení účetních operací, které účetní jednotka provádí pro účely vedení účetnictví. Nejdůležitějším cílem této bakalářské práce je zhodnotit pohledávky a závazky na základě získaných informací, provést analýzu účetních operací ve vybrané společnosti a navrhnout způsoby vymahatelnosti pohledávek, které jsou v tomto případě největší problematikou, kterou se společnost XY s.r.o. zabývá.

A false portrait of Beatrice Cenci and its influence on art and literature from 18th to 21th century
Polláková, Petra ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Hlavná téma tejto diplomovej práce vychádza zo staršej seminárnej práce nazvanej Nepravý portrét Beatrice Cenci ako inšpirácia pre literatúru a umenie 19. až 21. storočia, ktorá vznikla v rámci Ikonografického seminára II., vedeného Prof. Lubomírem Konečným a PhDr. Hanou Hlaváčkovou na Ústave pro dějiny umění Filozofickej fakulty Univerzity Karlovy v Prahe v akademickom roku 2006/07. Seminár s podtitulom Popisy obrazů/ Obrazy popisů bol zameraný na problematiku ekfráze v dejinách európskeho umenia od antiky až po súčasnosť. Hlavným cieľom seminárnej práce sa stalo podrobnejšie skúmanie bohatej ikonografickej tradície, ktorá sa už niekoľko storočí viaže ku talianskemu barokovému obrazu znázorňujúcemu poprsie mladej ženy, otáčajúcej ponad rameno tvár smerom k divákovi (obr.1). Tento obraz od neznámeho autora, dnes v zbierkach Galleria Nazionale D'Arte Antica v rímskom paláci Barberini, bol koncom 18. storočia mylne identifikovaný ako portrét talianskej renesančnej šľachtičnej Beatrice Cenci. Tá bola roku 1599 popravená v Ríme za spoluúčasť na vražde svojho otca Francesca Cenciho. Krása a vznešenosť Beatrice ako i podozrenie, ktoré padlo na Francesca Cenciho, že svoju dcéru nútil do incestného vzťahu, viedli ku postupnej "glorifikácii" tejto ženy, i napriek zločinu, ktorého sa účastnila. Beatrice, ktorá už v...

Právní úprava vlastnických vztahů k ostatkům lidského těla - prevence forensní odpovědnosti v medicíně
Brabec, Karel ; Marx, David (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce "Právní úprava vlastnických vztahů k ostatkům lidského těla - prevence forenzní odpovědnosti v medicíně" jsem si vybral především v souvislosti s výstavou Bodies… The Exhibition, která se konala v průběhu roku 2007 v Praze. Tato výstava, putující po celém světě, vzbudila ve všech destinacích (New York, Sao Paulo, Madrid) četné diskuze nejen o stránce morální a etické, ale i o stránce právní, především kvůli nejasnému původu vystavených exponátů. Další mou motivací bylo to, že již několik let působím na anatomickém ústavu 3. lékařské fakulty a výuka anatomie probíhá především na materiálech pocházejících z těl dobrovolných dárců. Zajímalo mě tudíž právní ošetření této praxe a to, jak je toto praktikováno v jiných státech, neboť během svého studijního pobytu v severoitalských městech Udine a Padova jsem se setkal s tím, že ne všude probíhá výuka anatomie tak názorně, jako je zvykem v našich zeměpisných šířkách.

Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura

Kulturní ekologie, kulturní materialismus a marxismus
Szeryński, Tadeusz ; Soukup, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Ve své pracl se snazlm přiblížit vztah díla tří významných zástupců americké antropologie dvacátého století k učení Karla Marxe. Strukturu textu tvoří čtyři poměrně nezávislé oddíly, spojené tématem aplikace materialistických principů při rozboru fenoménu člověka a jeho kultury. V prvním z nich předkládám svou interpretaci obrazu člověka a přírody v učení Karla Marxe. Vedle Marxova pojetí individua a jeho aktivity věnuji rovněž pozornost jeho koncepci struktury a vývoje lidské činnosti na společenské úrovni, kde tato praxe získává podobu socio-ekonomických formací, jejichž sled tvoří lidské dějiny, odvíjející se v souladu s dialektickými zákony. Ve druhém oddílu práce zkoumám vliv Marxova díla na pohled na člověka a kulturu v pracích Leslieho Alvina Whitea. Inspiraci Marxovými teoriemi lze identifikovat nejen ve Whiteově pojetí struktury a vývoje kulturního systému, ale i v jeho chápání vztahu člověka ke kultuře a v některých pasážích, týkajících se politické ekonomie. Třetí část pojednává o kulturním materialismu Marvina Harrise. Snažím se zde vystihnout, jak Harris využil určité fragmenty Marxovy metody historického bádání při výstavbě své výzkumné strategie. V zásadě zavrhl dialektickou epistemologii spolu s revoluční doktrínou jednoty teorie a praxe a otevřeně přejal v pozměněné podobě Marxovu tezi o...

Člověk v raném díle Karola Wojtyly
Burda, Petr ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Šprunk, Karel (oponent)
Práce Člověk v raném díle Karola Wojtyly se zabývá vnitřní stavbou a finalitou humanistické koncepce Karola Wojtyly a jejího vztahu k moderním filosofickým pohledům na skutečnost člověka. Wojtyla se snaží spojit fenomenologickou metodologii s metafyzikou, přičemž se důsledně drží fenomenologické analýzy zkušenosti člověka, který člověka rozkrývá jako osobu. Člověk odhaluje sám sebe ve světle vnitřní zkušenosti jako nepotlačitelné pnutí k sebetranscendenci. V rovině myšlení je puzen k totální pravdě, v rovině bytí je puzen k plnosti bytí a na úrovni sociální je puzen k totalitě lásky. V této linii lze číst rané dílo K. Wojtyly, které je konstituováno především na dvou skutečnostech. Jedním pólem elipsy je pravda o člověku a druhým pólem je pravda o Ježíši Kristu. Wojtylovo rané dílo je výrazným a originálním příspěvkem do dialogu mezi jednotlivými pohledy na člověka., které ve dvacátém století přinesly různé humanistické koncepce. Raným dílem Karola Wojtyly je nazváno jeho dílo filosofické a literární, které bylo napsáno do roku 1978, kdy byl Karol Wojtyla zvolen papežem.

Jazyk a individualita. Několik poznámek ke srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem
Beran, Ondřej ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Glombíček, Petr (oponent)
Práce se pohybuje na poli srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem (obecneji: analytické a kontinentální filosofie), má však spíše systematický charakter, a zabývá se otázkou vztahu mezi jazykem, intersubjektivitou a individualitou. Husserl a Wittgenstein ukazují, že naše zkušenost sveta (svet, jak ho známe), je vždy naší zkušeností sveta ("svetem pro nás"), že tato zkušenost je bytostne intersubjektivní, a intersubjektivita je bytostne jazyková. Podoba zkušenosti sveta není arbitrární, nelze ji však "realisticky" oprít o "objektivní" svet, nanejvýš zduvodnit "zevnitr", pragmaticky. Primárne pragmatický charakter naší zkušenosti umožnuje její rozruznení (plausibilní formu relativismu), a naopak ciní problematickými pokusy klást její smysl mimo ni (absolutní teleologické urcení dejin). Ukazuje se také, že Husserlova koncepce, jež klade ne-jazykový život vedomí "pred" jazyk, a individuální subjektivitu "pred" intersubjektivitu", celí jistým problémum; respektive že touto cestou nelze postihnout fenomény myšlení (duševního života) a individuality, jak je bežne chápeme. Heidegger se s Wittgensteinem shoduje v tom, že spatruje v našem jazyce neprekrocitelnou hranici naší zkušenosti sveta - jazyk je médiem, v nemž je nám dán smysl sveta, do nehož jsme se narodili, a v normativním smyslu nás presahuje....

Antropologická konceptualizace sexuálních kategorií
Prokopík, Petr ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Skupnik, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá možnostmi, které má antropologické studium při snaze o konceptuální uchopení bohatých projevů lidské sexuality. Diskutuje problematičnost biologické podmíněnosti a normativnosti studia lidské sexuality a problémy transkulturní aplikace. Na příkladech interpretace fenoménů "hijra", "two-spirit" a "rituální homosexuality" předkládá vědecké návrhy "třetího pohlaví", "třetího genderu" a teorie "sexual lifeways" jako možné nástroje transkulturní kategorizace. Prezentuje původní terénní výzkum zkoumající vytváření specifické, zcela nové alternativní sexuální kategorie v rámci gay komunit v anglickém, německém a českém jazykovém prostředí jakožto situační analýzu, která staví nejen na popisu kulturních významů a symbolů, které aktéři znají, a na analýze historického vývoje, ale i na interpretaci subjektivních faktorů jako individuálních motivací, tužeb a vlastních významů vytvářených a používaných jednotlivci. Snaží se o reflexi vztahů sexuální kategorie a individuálních motivací jednotlivců při formování osobní identity a alternativní sexuální kategorie.

Úloha horských etnik ve společenském vývoji Laosu
Nožina, Miroslav ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Hubinger, Václav (oponent)
Studie se zabývá problémem vztahů mezi horskými etnickými menšinami a centrálními vládami v Laosu. Analyzuje mechanismy společenské a vojenské mobilizace laoských horalů v historické perspektivě od počátků laoského státu, přes období francouzské koloniální správy až po současnost. Hlavními diskutovanými tématy jsou: etnická situace v Laosu, mezietnické vztahy a národnostní politika laoských vlád. Laoská lidově demokratická republika (LLDR) představuje etnicky značně komplikované a málo prozkoumané teritorium. Národnostní menšiny zde tvoří přibližně 70 % obyvatel země. To z Laosu činí jednu z etnicky nejrozmanitějších zemí Asie. Laoská vláda oficiálně přiznává existenci 49 etnických skupin, novější antropologické výzkumy udávají až 236 etnických skupin hovořících jazyky čtyř jazykových rodin - thajské (thaikadai), austroasijské, miao-jaoské a tibetobarmské. Mnoho minoritních etnických skupin obývá venkovské oblasti, které patří mezi nejchudší v zemi. Vysoká etnická diversita a vysoké procento populace tvořené příslušníky národnostních minorit mají značný vliv na situaci v Laosu. Minority zde mají specifickou (často rozhodující) roli v ve společenském dění země. Studie ve své první části analyzuje kritéria a průběh národních censů v různých historických obdobích a poskytuje stručný přehled etnických skupin v...

Negativní humanismus Michela Houellebecqua
Kavalír, Ondřej ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tématem následující práce je románová tvorba Michela Houellebecqa pojímaná ve dvojím kontextu - v kontextu negativního humanismu a nového realismu, který se projevuje v současném francouzském románu. Pracovní hypotézou je teze o spojitosti nového realismu a negativního humanismu v opětovném zájmu o svět společenských jevů, v obavách o jeho stav i v antropologickém a existenciálním zkoumání lidského údělu. V prvních dvou kapitolách se pokusíme vytyčit základní body této spojitosti, jak v souvislosti s tradičním realismem, tak ve vztahu k současné realisticky zaměřené románové tvorbě (Dubois, Beigbeder, Duteurtre, Quintreau). Třetí kapitola je věnována formální výstavbě Houellebecqových románů, analýze jejich intertextových odkazů a ve své druhé polovině také popisu paralel a inspirací, jež spojují Houellebecqovy romány s autory klasické realistické tradice (Balzac, Flaubert, Zola) a s Célinem. Po tomto zařazení do kontextu současného i literárně historického se ve čtvrté, závěrečné, kapitole zaměříme na způsob, jakým se negativní humanismus projevuje především v románové antropologii Michela Houellebecqa, a na jeho inspiraci (Schopenhauer, Baudelaire).