|
|
Frege a Husserl o objektivitě
Jankovská, Lenka ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beran, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá raným dílem významných logiků a filo- sofů Gottloba Frega a Edmunda Husserla na přelomu 19. a 20. století. Především se věnuje jejich řešení objektivity aritmetiky a objektivity jako takové. Zpočátku se oba vydali stejným směrem a ostře odmítali psycho- logismus. Zavedli podobné rozlišení smyslu a významu. Význam věty je pro Frega pravdivostní hodnota, pro Husserla stav věcí. Smysl je způsob směřování k objektu, intencionalita. Ve větě pro Frega myšlenka a pro Husserla noema. Oba kladli důraz na objektivitu čísla, avšak každý se postupně vydal jiným směrem. Frege ztotožnil číslo s extenzí pojmu, což však později dovedlo jeho systém ke sporu. Husserl získával číslo pomocí abstrakce, čímž se vystavil Fregově přísné kritice. Klíčová slova Frege, Husserl, objektivita, logika
|
|
|
"Zpátky na drsnou půdu": uplatnění filozofie pozdního Wittgensteina v metodologii antropologie a sociálních věd
Vejnbender, Kristina ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Beran, Ondřej (oponent) ; Hvorecký, Juraj (oponent)
Úkolem této práce je rozbor pozdní filozofie Ludwiga Wittgensteina s cílem ukázat její možné uplatnění v metodologii antropologie a společenských věd. Práce se věnuje rozboru několika klíčových pojmů filozofie pozdního Wittgensteina, mezi nimiž jsou jazyková hra, životní forma, rodinná příbuznost, kritéria smysluplnosti a skepticismus. Výzkum vychází z Wittgensteinovy antifundamentalistické představy o významu jako užití slov a rekapituluje polemiku o důsledcích, které z tohoto pohledu plynou. Z mé analýzy vyplývá, že mezi rysy Wittgensteinem inspirované metodologie mohou patřit následující charakteristiky: upřednostňování praxe před teorií, důraz na rozmanitost příkladů a na výzkum běžného jazyka. Dalším nástrojem ke zkoumání kritérií porozumění je důraz na odvracenou stranu jistoty životní formy v podobě selhání kritérií a skepticismu. Ve své práci dospívám k názoru, že pouze selhání kritérií a skepticismus umožňují určit hranice jednotlivých kritérií a zviditelnit dynamické významy obsažené v jazykové a společenské praxi. Výše uvedené požadavky splňuje etnografická práce Veeny Das, které se věnuji v závěrečné kapitole disertace.
|
|
|
Návrh malého (vířivého) bubnu z vertikálních bloků a jeho výroba
Beran, Ondřej
Bakalářská práce je zaměřena na návrh a výrobu malého vířivého bubnu z vertikálních bloků. Je zde zachycen přesný technologický postup výroby bubnu od surového řeziva přes zpracování dřeva, sesazení korpusu, lepení až po nános povrchové úpravy a následnou montáž. Dále se práce zabývá testováním akustických vlastností vyrobeného bubnu a metodikou testování. Je zde porovnání výrobku s bubnem z překližované desky vyrobeným sériovou výrobou.
|
|
|
Frege a Husserl o objektivitě
Jankovská, Lenka ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beran, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá raným dílem významných logiků a filo- sofů Gottloba Frega a Edmunda Husserla na přelomu 19. a 20. století. Především se věnuje jejich řešení objektivity aritmetiky a objektivity jako takové. Zpočátku se oba vydali stejným směrem a ostře odmítali psycho- logismus. Zavedli podobné rozlišení smyslu a významu. Význam věty je pro Frega pravdivostní hodnota, pro Husserla stav věcí. Smysl je způsob směřování k objektu, intencionalita. Ve větě pro Frega myšlenka a pro Husserla noema. Oba kladli důraz na objektivitu čísla, avšak každý se postupně vydal jiným směrem. Frege ztotožnil číslo s extenzí pojmu, což však později dovedlo jeho systém ke sporu. Husserl získával číslo pomocí abstrakce, čímž se vystavil Fregově přísné kritice. Klíčová slova Frege, Husserl, objektivita, logika
|
|
|
Jazyk a individualita. Několik poznámek ke srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem
Beran, Ondřej ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Glombíček, Petr (oponent)
Práce se pohybuje na poli srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem (obecneji: analytické a kontinentální filosofie), má však spíše systematický charakter, a zabývá se otázkou vztahu mezi jazykem, intersubjektivitou a individualitou. Husserl a Wittgenstein ukazují, že naše zkušenost sveta (svet, jak ho známe), je vždy naší zkušeností sveta ("svetem pro nás"), že tato zkušenost je bytostne intersubjektivní, a intersubjektivita je bytostne jazyková. Podoba zkušenosti sveta není arbitrární, nelze ji však "realisticky" oprít o "objektivní" svet, nanejvýš zduvodnit "zevnitr", pragmaticky. Primárne pragmatický charakter naší zkušenosti umožnuje její rozruznení (plausibilní formu relativismu), a naopak ciní problematickými pokusy klást její smysl mimo ni (absolutní teleologické urcení dejin). Ukazuje se také, že Husserlova koncepce, jež klade ne-jazykový život vedomí "pred" jazyk, a individuální subjektivitu "pred" intersubjektivitu", celí jistým problémum; respektive že touto cestou nelze postihnout fenomény myšlení (duševního života) a individuality, jak je bežne chápeme. Heidegger se s Wittgensteinem shoduje v tom, že spatruje v našem jazyce neprekrocitelnou hranici naší zkušenosti sveta - jazyk je médiem, v nemž je nám dán smysl sveta, do nehož jsme se narodili, a v normativním smyslu nás presahuje....
|
|
|
Role imunitní odpovědi v patofyziologii infekčních meningitidy
Beran, Ondřej ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Bartošová, Drahomíra (oponent) ; Langmeier, Miloš (oponent)
Souhrn Infekční záněty CNS zůstávají onemocněními s vysokou morbiditou a mortalitou. Z tohoto důvodu je nutné zdokonalit současné diagnostické a terapeutické postupy či případně zavést nové metody diagnostiky a léčby. Tento vývoj je podmíněn dokonalejším poznáním patofyziologických mechanizmů, které provázejí tyto závažné infekce. V disertační práci byly předloženy výsledky 4 klinických a 1 experimentální studie. Cílem provedených studií bylo prohloubení znalostí o imunopatofyziologii infekční meningitidy (IM) pomocí sledování změn parametrů buněčné imunity, koncentrací cytokinů i endogenní endokrinní odpovědi při infekčních zánětech CNS. Dalším záměrem této práce bylo posoudit možnost využití některého z vyšetřovaných parametrů jako biomarkeru v diferenciální diagnostice IM. Výsledky provedených klinických studií potvrdily, že imunitní odpověď je při akutně probíhající bakteriální (BM) i aseptické (AM) meningitidě kompartmentalizovaná do CNS. Hlavní změny probíhají v intratekálním prostoru, nicméně i v periferní krvi byly dokumentovány významné alterace některých parametrů přirozené a adaptivní imunity. Co se týče významných zjištění v případě imunitní odpovědi při IM, přinesly naše studie tyto výsledky: U pacientů s BM jsme kromě potvrzení očekávané převahy neutrofilů v likvoru prokázali přítomnost...
|
|
| |
host ::
RSS.