Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 959 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.09 vteřin. 


Fenomen figura
Nejedlá, Jitka ; Fulková, Marie (oponent) ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce sestává ze tří částí, teoretické, výtvarné a didaktické. Zkoumá způsoby tvorby významu při zobrazován, člověka V teoretické části práce sleduje podstatu, specifika a historii figurativního zobrazování. Výtvarná část je reflexí vlastní tvorby, hledáním formálních a obsahových zdrojů realizovaného cyklu obrazů. V didaktické části je nejprve reflektována tvorba vlastního pojet, vyučován,. Poté je představen vlastní pedagogický projekt, ve kterem jsou uplatněna zj.sten. z teoretické a výtvarné části.


Výzkum období popelnicových polí v Čechách – současný stav a perspektivy
Jiráň, Luboš
Výzkum období popelnicových polí v Čechách určitým způsobem retarduje, je třeba zlepšit výchovu a zvýšit počet specialistů a zapojit se do mezinárodních projektů.

Johann Hiebel, malíř fresek
Fronek, Jiří ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Malíř Johann Hiebel (1679/1681 - 1755), původem ze Švábska byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky, vydal své nejlepší schopnosti. Svou první velkou a neobyčejně zdařilou zakázkou fresek pro kostel sv. Klimenta v Praze (1714 - 1715) si získal vysoké renomé a navázal s jezuity české provincie dlouhodobě užší vztahy. Následně pro ně realizoval další zakázky, které patří k jeho vrcholným opusům - fresky v řádovém kostele v Klatovech (1716), opět v pražském Klementinu - Kongregační kapli Zvěstování P. Marii (1723) a sál knihovny (1724), a nakonec i ve slezské Svídnici - kaple Beatissimae Virginis in Sole (1726) farního kostela JS. Dalším ohniskem Hiebelovy tvorby se stal klášterní kostel premonstrátek v Doksanech kde v letech 1720 -1721, 1729 - 1732 namaloval rozsáhlý mariologicko-christologický cyklus fresek. V roce 1722 byl dokonce angažován bádenskou markraběnkou k výzdobě...

Výtvarné umění a sport
Černá, Michaela ; Havlásek Tatarová, Lucie (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Název: Výtvarné umění a sport Abstrakt: V bakalářské práci se autor snaží postihnout a porovnat sport a umění, zachytit momenty kdy jsou si podobné, jejich vzestup nebo potlačení. Nedílnou součástí sportu je pohyb, který se stal pro umělce nelehkým úkolem a výzvou, zajímavé je jak výtvarné umění pohyb zpracovávalo. Dále je zde popsán sport nebo rekreace v průřezu historií. Autor zvolil kapitoly z dějin umění, které mají blízko ke sportovní tématice. Začíná již od pravěku a postupně se dostává do moderních uměleckých směrů. Bakalářská práce se zabývá také pedagogickým využitím tělesné a výtvarné výchovy. Od historických faktů se tato část dostává až k současné důležitosti těchto předmětů a jejich využití ve školách. Reálné propojení tělesné a výtvarné výchovy je zde doloženo výtvarným projektem pro 12leté žáky základní školy, který se touto problematikou zabývá. Nedílnou součástí práce je autorova reflexivní část, kde popisuje výtvarný projekt, své pocity a reakce veřejnosti na svou práci.

Výtvarné činnosti jako prostředek porozumění významu adventní doby ve volném čase dětí mladšího školního věku
MARŠÁNOVÁ, Hana
Cílem práce je, aby děti mladšího školního věku prostřednictvím výtvarných činností, lépe porozuměly původnímu významu adventu. Teoretická část se zabývá definicí volného času, neformální výchovou, charakteristikou mladšího školního věku, vývojem poznávacích procesů dítěte mladšího školního věku, adventem a některými adventními symboly. Praktickou část tvoří výtvarný projekt, který je realizován ve volném čase dětí.

The Image of Italy and Italians in the works by E. M. Forster and Henry James
JEŘÁBKOVÁ, Silvie
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Obraz Italů a Itálie v dílech E. M. Forstera a Henryho Jamese," protože mám velmi blízký vztah k Itálii a protože mi přijde zajímavé porovnat, v čem se liší a v čem shoduje zobrazení Itálie a jejích obyvatel u těchto autorů. V úvodu své práce popisuji, jakou roli sehrála Itálie v průběhu historie, jaký byl její význam a jak ovlivnila ty, kteří se do ní vydali. Vysvětluji důležitou úlohu Itálie během "cesty za zdokonalením," která byla součástí vzdělání mladých anglických mužů především v 18. století a která se nazývala "kavalírská cesta," a také poukazuji na to, že různá italská města byla vnímána rozdílně. Důležitou roli přitom sehrály předsudky a stereotypy, jak také v úvodu své práce zmiňuji. Dále vysvětluji, proč autoři včetně Forstera a Jamese zasazovali děj svých děl do Itálie. Představuji jednotlivá Forsterova a Jamesova díla s touto tematikou a shrnuji nejdůležitější aspekty jejich užití italského prostředí a postav. Srovnání reprezentace Itálie a Italů v dílech těchto autorů je cílem mé práce. Ve své práci se nejprve věnuji vztahu E. M. Forstera k Itálii a jeho dílům s italskou tematikou. Zaměřuji se na role a funkce Itálie a na italské postavy v těchto dílech, přičemž tyto sledované jevy následně porovnávám. Stejný postup volím posléze u H. Jamese, u něhož rovněž nejdříve popisuji jeho postoj k Itálii a poté jeho díla, jejichž děj je zasazený do Itálie nebo v nichž jsou italské postavy. Tato díla srovnávám opět se zřetelem na autorovo zachycení Itálie a jejích obyvatel. V další části své práce porovnávám zmíněnou tvorbu obou autorů. Zaměřuji se přitom na zasazení děje do Itálie a na zobrazení umění, dále na roli Itálie v dílech obou autorů, na podobnosti a rozdíly italských postav, na kulturní předsudky, stereotypy a xenofobii v dílech a také popisuji, do jaké míry se E. M. Forster nechal inspirovat tvorbou H. Jamese, přičemž čerpám z Forsterova kritického díla Aspekty románu a informace konfrontuji s některými kritickými texty jiných autorů, jako například s článkem Kevina J. H. Dettmara a recenzí Edmunda Whitea. V závěru své práce analyzuji filmové adaptace Forsterových a Jamesových děl s italskou tematikou a porovnávám je s předlohami, podle nichž byly natočeny. Všímám si přitom podobností a rozdílů v zachycení Italů a Itálie.

Možnosti využití arteterapie u dětí ve speciální škole
DRÁPALOVÁ, Alena
Bakalářské práce se zabývá využitím arteterapie v různorodé skupině žáků speciální základní školy. Odpovídá na otázku, jak efektivně pracovat s heterogenní skupinou žáků mladšího školního věku, kteří mají odlišné vývojové potřeby. Posuzuje vhodné využití metod a forem práce s touto skupinou a hodnotí benefity a limity arteterapie s ohledem na fungování skupiny. Účinnost arteterapie jako metody je ověřována prostřednictvím pozorování výtvarného posunu jednotlivých žáků. Hledáním souvislostí výtvarného posunu s chováním žáků ve skupině, které je také ověřováno rozhovorem se školním psychologem a rodiči žáků. Autorka dospěla k závěru, že arteterapie v heterogenní skupině žáků je pro skupinu přínosná z hlediska porozumění individuálním odlišnostem jednotlivých členů skupiny a nácviku sociálních dovedností včetně pomoci a empatie. Nicméně má své výrazné limity především v možnostech reflexe výtvarných děl, které jsou dány výrazně odlišnými vývojovými potřebami jednotlivých žáků a limitují hloubku diskuze nad jednotlivými tématy.

Komparace TVP (na pozadí RVP) mateřské školy běžného typu a waldorfské mateřské školy v oblasti rukodělné činnosti a umění.
SLACHOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je komparace třídních vzdělávacích programů mateřské školy běžného typu a waldorfské mateřské školy v oblasti rukodělné činnosti a umění. Z tohoto důvodu se teoretická část zabývá nejprve základními dokumenty mateřských škol, ideologickým východiskem waldorfské pedagogiky a metodikou uměleckých činností ve waldorfské mateřské škole. Praktická část přináší výsledky kvalitativního výzkumu, realizovaného rozborem školních a třídních vzdělávacích programů, pozorováním uměleckých činností a prostřednictvím rozhovorů s učitelkami.