| |
|
Problematika štafetové předávky na 4×100 m ženy
Nepomucký, Josef ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Korbel, Vladimír (oponent)
Název diplomové práce: Problematika štafetové předávky na 4x100 m ženy Zpracoval: Josef Nepomucký Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, PhD. Cíle práce: Hlavním cílem práce bylo provést hodnocení techniky a úrovně štafetové předávky ve štafetě 4x100 m v kategorii žen, které následně vedlo k rozšíření poznatků v této disciplíně a nastínilo možné problémy štafetové předávky. Metodika práce: Metodika práce byla zaměřena na pedagogické hodnocení vztahu mezi sportovním výkonem ve štafetě na 4x100 ma členkou štafety. Ve své práci se věnuji třem problémovým oblastem: Nejprve jsem se zaměřil na posouzení úrovně štafetové předávky podle Dostála (1985), Vonsteina (1988) a Obersteho s Wiemeyrem (1991). Poté jsem analyzoval techniku výběhu na jednotlivých úsecích před vlastní štafetovou předávkou. Třetí bod se týkal zjištění názorů k tréninku štafetové předávky z hlediska podmínek v atletických klubech Výsledky práce: Na základě videoanalýzy z jednotlivých závodů a anketm1lo šetření lze konstatovat, že úroveň přípravy štafetových družstev žen je nízká, chybí pravidelná, systematická příprava, neboť se vše podřizuje individuálním potřebám sprinterek. Štafetové týmy až na výjimky nastupovaly ve stejném složení. Sledované štafetové týmy dosahovaly v průběhu sezony průměrných výsledků. Nejpoužívanější...
|
|
Právní aspekty založení a vzniku obchodních společností
Tihlaříková, Jana ; Hladíková, Irena (oponent) ; Musilová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obchodními společnostmi, speciálně pak problematikou založení a vzniku obchodních společností, na kterou nahlíží nejen z právního, ale i daňového a účetního hlediska. Kromě základních informací o daném tématu obsahuje také výhody a nevýhody jednotlivých právních forem obchodních společností a cenné poznatky o finanční a časové náročnosti celé problematiky z praxe.
|
|
Právní otázky direct marketingových sdělení v České republice
Demuthová, Martina ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Hubková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá problematikou direct marketingu, jeho nástroji a právními předpisy s ním souvisejícími. Direct marketing je forma marketingové komunikace, při které je využíváno přímo komunikace se zákazníkem. V současné době jeho význam v marketingu stále roste, a s tím roste také množství tzv. nevyžádaných obchodních sdělení, které jsou v práci rovněž charakterizovány. V práci je nejdříve vysvětlen pojem direct marketing, jeho výhody a nevýhody, jednotlivé nástroje a jejich role v současné době. Dále je shrnuta současná právní a etická úprava a orgány zajišťující samoregulaci v ČR. V rámci práce je proveden výzkum na vzorku více než 300 respondentů, zjišťující frekvenci, s jakou se s DM setkávají, jejich postoj k jednotlivým nástrojům a aspekty, které jim vadí na jednotlivých formách DM komunikace.
|
| |
|
Yoik: musical tradition of the Sámi
Jirešová, Stanislava ; Bidlo, David (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Tradičná hudba Sámov žijúcich na severe Škandinávie a polostrova Kola patrí medzi prastaré kultúrne dedičstvo. Sámsku hudobnú tradíciu predstavuje takzvaný jojk, prevažne sólová vokálna hudobná forma bez inštrumentálneho sprievodu. Špecifická práca s hlasom dáva jojku nezameniteľnú farbu a je pre Sámov najdôležitejším rysom odlišujúcim jojk od iných hudobných foriem. Tak ako sa líšia sámske jazyky v jednotlivých oblastiach Laponska, líši sa i štýl a štruktúra jojkov. Cieľom tejto práce je predstaviť tradíciu sámskeho jojku v stredoeurópskom prostredi, kde je táto problematika zatiaľ málo známa. Práca je zameraná najmä na hudobnú stránku jojku. Jej ťažiskom je vlastná traskripcia dvadsiatichdvoch vybraných nahrávok jojkov, ktoré pochádzajú najmä z oblasti fínskeho Laponska a boli nahrané v rokoch 1961-1963. Práca charakterizuje melodiku jojku z hľadiska tónového materiálu a melodickej línie, ďalej rytmickú stránku jojku a stručne pojednáva i o hudobných formách typických pre tento hudobný žáner. Okrem toho práca obsahuje i prehľad doterajšieho bádania o sámskej hudbe a zmieňuje sa i o regionálnych rozdieloch jojkov v jednotlivých oblastiach Laponska.
|
|
Taneční divadlo Piny Bausch
Faustová, Markéta ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Christov, Petr (vedoucí práce)
Pina Bausch a soubor Tanztheater Wuppertal k sobě neodmyslitelně patří. Choreografka se stala vedoucím tohoto německého tanečního souboru v roce 1973 a od té doby ho vede dodnes. Nikdy nevytvořila choreografii pro jiný soubor či jiného tanečníka. Během tohoto pětatřicetiletého spojení se soubor dostal mezi taneční špičku a stále sklízí úspěchy po celém světě. Byl a stále je inspirací pro mnoho mladých tvůrců. Je zároveň historií, ale i současností. Hned zpočátku své kariéry dala Pina Bausch jasně znát, že její tvorba bude výjimečná. Žádné bariéry, ať již ve vyjádření témat, tak v použití výrazových prostředků, pro ní neexistovaly. Ve svých dílech organicky propojovala tanec a divadlo a vytvořila tak nový umělecký žánr nazývaný teoretiky- taneční divadlo. Dokázala stmelit mohonárodnostní soubor o šestadvaceti členech, s kterým pracovala velmi úzce na přípravě jednotlivých kusů. Zejména z počátku byli její tanečníci nuceni do každé choreografie zapojit kus svého já. Příprava inscenace totiž spočívala v tzv. otázkovém principu. Pina Bausch pokládala při zkouškách tanečníkům otázky, na které museli improvizovanými pohybovými či divadelními scénkami odpovídat. Z této banky materiálu pak vybírala základ pro nový kus. Její první díla byla tedy zejména o lidech. Diváci viděli na scéně realitu, reálné osoby, které...
|
|
Analýza ekonomické situace v EU v kontextu strategie Evropa 2020
Žáková, Pavlína ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Práce se soustředí na analýzu ekonomické situace v EU se zaměřením na strategii růstu pojmenovanou Evropa 2020. V první části se je popsáno, proč vyplynula potřeba pro tuto novou strategii, jsou rozebrány jednotlivé cíle, priority a stěžejní iniciativy a následuje vysvětlení, jakým způsobem tento systém funguje. Druhá část práce se zaobírá detailní analýzou jednotlivých cílů z pohledu různých zainteresovaných skupin a zaměřuje se také na pokrok v jednotlivých zemích vzhledem k jejich národním cílů. Tuto část uzavírá celkové zhodnocení pokroku vůči cílům strategie. Závěrem je uvedeno krátké zhodnocení a predikce ekonomické situace v EU z hlediska HDP, inflace a trhu práce.
|
|
Vliv obchodních bariér na migraci mezi státy
Břehovský, Jan ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Účelem práce je zejména určit charakter vztahu mezi otevřeností zemí mezinárodnímu obchodu a migrací. Hypotézou je, že pokud země klade mezinárodnímu obchodu méně umělých překážek, dochází k jeho rozvoji a tím, podle Stolper-Samuelsonova teorému, k vyrovnávání cen výrobních faktorů v jednotlivých ekonomikách. Sníží-li se také rozdíly v cenách práce a ve výši mezd, může dojít i k poklesu migrace, neboť pak dojde ke snížení výnosů a/nebo ke zvýšení nákladů migrace. Analýza je provedena pomocí dvou regresních modelů, ve kterých hledám hlavní determinanty emigrace a imigrace do zemí. Modely jsem odhadl na panelových datech z vybraných zemí Evropské unie za posledních 15 let. Výsledky ukázaly, že otevřenost mezinárodnímu obchodu je skutečně jedním z významných faktorů, který snižuje výši migrace mezi státy. Stanovená hypotéza tak byla empiricky potvrzena.
|
|
Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci
Mokrejšová, Veronika ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Vyhnálek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá dodavatelsko-odběratelskými vztahy v potravinářském řetězci a možnostmi jejich regulace. Cílem je zhodnotit dopady regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím Zákona o významné tržní síle a jejím zneužití na subjekty v potravinářském řetězci a případně navrhnout alternativní řešení regulace těchto vztahů. V práci je stanovena následující hypotéza: Zákon o významné tržní síle nevede ke změně poměru sil mezi dodavateli a odběrateli. Práce je rozdělena do pěti logických celků. První z nich vymezuje problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména tzv. "nekalých" praktik. Důraz je kladen na přístup Evropské komise a posuzování "nekalosti" dle dopadu na spotřebitele, investice a hospodářskou soutěž. Ze srovnání podílů na trhu a rentabilit vyplývá, že dodavatelský sektor jako celek není proti maloobchodu znevýhodněn, vyjednávací převahu mohou mít obchodníci spíše vůči vybraným dodavatelům z řad malých a středních podniků. Za "nekalé" jsou pak, i na základě mikroekonomické analýzy, považovány retroaktivní změny a nadměrné přenášení rizik na obchodního partnera. Druhá část mapuje způsoby regulace pomocí tvrdých a měkkých prvků práva na úrovni EU, jejích jednotlivých členských států se zvláštním důrazem na Českou republiku a Zákon č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Výsledkem je konstatování, že regulace je v EU nestejnorodá a v různých zemích přináší různé výsledky. Třetí celek nastoluje možnosti samoregulace prostřednictvím společenské odpovědnosti firem, přičemž hlavní potenciál řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů vidí v aplikaci stakeholder dialogu, ve kterém smluvní strany společně hledají příčiny protichůdných pozic, které se skrývají v jejich potřebách a zájmech, a snaží se identifikovat společné potřeby a vytvořit sdílenou hodnotu, která ve prospěch obou vytvořenou hodnotu zvyšuje, místo aby ji přerozdělovala ve prospěch jednoho z nich. Čtvrtá část přináší výsledky výzkumu mezi maloobchodníky, dodavateli obchodních řetězců a zemědělci, jejich názory na zákon o významné tržní síle, na změny, které přinesl, a také na jednotlivé "nekalé" praktiky. Bylo zjištěno, že dodavatelům zákon příliš nepomohl, postavení při vyjednávání zlepšil pouze u nepatrné části respondentů a nesplnil ani úlohu ochrany malých a středních podniků. Praxe dodavatelsko-odběratelských vztahů zůstává po úpravě právních formulací ve smlouvách téměř stejná jako před účinností zákona, jedinou významnou změnou je zkrácení lhůty splatnosti na 30 dní, které ovšem mnohým dodavatelům nevyhovuje. Zemědělců se zákon nedotkl, maloobchodníci jej chápou jako překážku v podnikání a nadbytečnou regulaci. Tato část tedy potvrzuje hypotézu této práce. Poslední část práce navrhuje řešení problematiky prostřednictvím zapojení mnoha zainteresovaných stran od samotných obchodních partnerů (samoregulace), přes stát (regulace univerzálním zákonem), až po zákazníky, nevládní neziskové organizace a média (vytvoření poptávky po zodpovědném chování podniků).
|
host ::
