Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 605 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Cesty přenosu hepatitidy typu C u uživatelů návykových látek.
BACÚŠANOVÁ, Veronika
Hepatitida typu C je jednou z hlavních příčin vzniku chronických jaterních onemocnění zejména u mladých lidí. Počet infikovaných osob ve světě se pohybuje v rozmezí od 170 {--} 200 milionů, což znamená asi 3% světové populace. Prevalence je závislá na zeměpisné poloze státu a jeho socioekonomické úrovni. Nejvyšší prevalence je v Africe, jižní Americe a jihovýchodní Asii. Závažnou skutečností je, že ve většině případů má tato nákaza jen mírný nebo asymptomatický průběh. Klinický obraz bývá necharakteristický a diagnóza pacienta bývá někdy stanovena až ve velmi pokročilém stadiu onemocnění, jako je jaterní cirhóza nebo hepatocelulární karcinom. V minulosti bylo nejvýznamnější cestou přenosu nákazy hepatitidou typu C podávání krevních transfuzí. Po zavedení screeningových testů počátkem devadesátých let se počet nakažených touto cestou výrazně snížil. V současnosti je v souvislosti s tímto onemocněním velkým problémem intravenózní toxikomanie. Více než polovina případů hepatitidy typu C vznikla v důsledku vzájemného sdílení injekčních stříkaček, jehel a dalších pomůcek mezi drogově závislými, mezi nimiž je prevalence onemocnění až 85%. Jejich terapie je ovšem velmi složitá záležitost, vzhledem k tomu, že nespolupracují pravidelně s ošetřujícími lékaři tak, jak by bylo zapotřebí. K dalším možným způsobům nákazy patří sexuální kontakt s nakaženou osobou či méně častý přenos z matky na dítě. Proti viru hepatitidy C doposud neexistuje účinná očkovací látka. Pro zabránění přenosu nákazy je důležité především vyhýbat se kontaktu s tělesnými tekutinami infikovaných osob. V teoretické části své práce jsem se zaměřila na shrnutí poznatků o hepatitidě typu C a některých aspektů problematiky užívání návykových látek. Ve druhé praktické části jsem se zaměřila na zmapování chování a postojů intravenózních uživatelů drog a na rizika významná pro šíření výše zmíněného onemocnění v drogové populaci.

Kvalita hlasu a života u pacientů s časným stadiem karcinomu hrtanu léčených laserovou endoskopickou chordektomií 1. - 5. typu nebo radioterapií
Bahannan, Abdulrehman ; Slavíček, Aleš (vedoucí práce) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Léčba CHE l-lll a RT nemá odlišný vliv na hodnoty stroboskopických parametrů. Léčba CHE IV-V přináší zhoršení stroboskopických parametrů ve srovnání se skupinou pacientů léčených CHE l-lll nebo RT. CHE l-lll má obdobný vliv na parametry MDVP a VRP jako RT. Signifikantní rozdíl ve smyslu horších hodnot byl prokázán mezi výsledky po léčbě typu CHE l-lll a CHE IV-V resp. mezi RT a CHE IV-V. Lze zkonstatovat, že z uvedených výsledků získaných pomocí dotazníku VHI, se jeví zlepšení celkové kvality života při léčbě CHE l-lll jako marginálně významné proti skupině po léčbě RT. Proti tomu léčba CHE IV-V přináší statisticky významně zhoršení celkové kvality života spojené s kvalitou hlasu hodnocené pomocí VHI. Většina sledovaných parametrů byla závislá nejen na typu zvolené léčebné modality, ale také na lokalizaci a velikosti tumoru. V některých případech i na věku nemocných a kouření. Výsledky subjektivního a objektivního hodnocení v souboru byly shodné po RT a laserových chordektomiích l-lll. U chordektomie I. a II. typu, dokonce u některých parametrů výrazné lepší výsledky. Jen u rozsáhlých typů chordektomii byla subjektivní kvalita hlasu horší než po radioterapii. Před III.-V. typem chordektomie má přednost radioterapie. Výsledky byly po obou léčebných postupech srovnatelné a to podmíněn mírou a velikostí...

Využití databázových aplikací v klinickém výzkumu
Telička, Zdeněk ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech využití databázových aplikací v klinickém výzkumu vědeckých pracovníků 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro výzkumné účely v současné době lékaři používají k zaznamenávání sledovaných informací získaných vyšetřením pacientů (klinickým, laboratorním a zobrazovacími metodami) tabulkové procesory. Důvodem je absence vhodného programového prostředku, který by byl součástí nemocničního informačního systému a který by umožnil ukládání předem definovaných parametrů, které lékaři požadují sledovat. Nedostatkem tabulkových procesorů je nemožnost sdílet data mezi více lékaři, protože s každou studií si lékaři vytvářejí své vlastní tabulky a dochází tak k redundanci dat. V této práci se dále zabývám vývojem relační databázové aplikace typu klient-server a jejího uživatelského prostředí, která umožní nejen ukládání strukturovaných dat, ale zjednoduší i jejich další analýzu ve výzkumných projektech. Databáze rovněž umožňuje sdílet data mezi různými pracovišti kliniky a tím zvýšit efektivitu práce výzkumných týmů. Zajímavými vlastnostmi aplikace jsou její spolupráce s nemocničním informačním systémem při výměně dat (výsledků laboratorních vyšetření a osobních dat pacientů) a schopnost generovat textové zprávy ze...

Tuková tkáň jako endokrinní orgán: význam při vzniku a rozvoji inzulínové rezistence diabetu
Haluzík, Michal ; Schreiber, Vratislav (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Endokrinní produkce tukové tkáně je velmi komplexní proces reagující na řadu endogenních i exogenních vlivů. Jedním z důležitých modulátorů, u kterých se předpokládá komplexní působení včetně možného ovlivnění endokrinní funkce tukové tkáně jsou aktivátory receptorů PPAR-. V poslední době byla navíc objevena i řada nových faktorů produkovaných adipocyty, z nichž některé mají schopnost přímé vazby s PPAR. Příkladem takovéhoto faktoru je fatty acid binding protein 4 (FABP4), který kromě vazby s PPAR může jejich aktivaci ovlivňovat i nepřímo modulací dostupnosti jejich endogenních ligandů - volných mastných kyselin. Bližší objasnění těchto vztahů může být velmi důležité pro hledání nových preventivních a/nebo terapeutických postupů u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. (...) Celkově výsledky práce ukázaly významný podíl endokrinní funkce tukové tkáně na metabolických regulacích a významnou modulační úlohu PPAR receptorů v těchto procesech.

Účinnost piracetamu na pokročilou demenci s klinicky převažujícími symptomy vaskulárního typu - retrospektivní sledování
Kovtun, Vladimír ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Zadák, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN Vzhledem ke skladbě a medikaci nemocných, hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici, uskutečnílo se v průběhu let 2001 až 2004 restrospektivní neinvazivní sledování účinku piracetamu. Jeho efekt byl pozorován u vybraného souboru 150 pacientů v průměrném věku 84,29 roků (+- 3,5 r.) se symptomatikou pokročilé demence vaskulárního typu a medikací piracetamu. Diagnóza vaskulární demence splňovala u všech současná platná kritéria a trvání onemocnění bylo 6 a více měsíců. Kontrolní skupina obdobně postižených osob dostávala placebo. Zhodnocení efektu bylo zaznamenáno po 12 měsících léčby. Signifikantně významnější pozitivní efekt preparátu piracetamu nebyl v této indikaci shledán. Důvody spatřuji v pokročilosti nárůstu ireverzibilní složky dementního syndromu s nenávratnou ztrátou kompenzačních možností mozku. Z uvedeného vyplývá důležitost včasného záchytu demencí, kdy je ještě možnost jejich pozitivního ovlivnění. Jde o celospolečenský úkol nedozírného významu, který překračuje hranice České republiky a posouvá důležitost geriatrie a gerontofarmacie na nejpřednější místo společenského žebříčku. K jednoznačnému vyjádření o vhodnosti indikace piracetamu u pokročilých forem vaskulární demence je pochopitelně zapotřebí dalších a mnohem rozsáhlejších studií.

Ovlivnění pokročilých stadií demence s klinicky převažující vaskulární symptomatikou preparátem pentoxifyllinem
Mészárosová, Jitka ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN V zamyšlení se nad vysokou spotřebou pentoxifyllinu, především u demencí vaskulárního typu, bylo v průběhu let 2001 až 2004 v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici provedeno dvanáctiměsíční retrospektivní sledování u souboru 176 nemocných. Při splňování současně platných kritérií vaskulární demence, klinický obraz u nich představoval její pokročilé známky. Při sledování nebyl shledán pozitivní vliv léčby na výskyt cerebrovaskulárních příhod ani na mortalitu postižených. Výsledky neprokázaly statisticky významný vliv léku na projevy pokročilé demence uvedeného typu, i když podle jeho farmakologické charakteristiky by se dalo příznivé ovlivnění. Znalost problematiky vyššího věku se svými specifiky se jeví jako nezbytný předpoklad vzdělání lékaře. S tím nedílně souvisí i včasný záchyt demencí. Vysoká spotřeba pentoxifyllinu je důvodem více odborných prací, které mají za cíl prokázat jeho účinnost a oprávněnost preskripce. Rozsáhlá studie z roku 1996 dokládá jeho příznivý efekt. U lehčích typů postižení byly i u nás vysledovány náznaky zlepšení. Definitivní rozhodnutí o vhodnosti této léčby by měly doložit další a rozsáhlejší multicentrické studie. ___________________________________________________________________________ _

Filmový obraz jako předmět výchovy a vzdělávání
Arbanová, Linda ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
ANOTACE: ARBANOVÁ, L.: FILMOVÝ OBRAZ JAKO PŘEDMĚT VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ DISERTAČNÍ PRÁCE, 2010, UNIVERZITA KARLOVA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA, KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY, 134 STRAN Disertační práce se zabývá filmovým obrazem a jeho zařazením do kontextu výchovy a vzdělávání v rámci výtvarné výchovy. Zasazuje filmový obraz do širších souvislostí současné teorie filmu a vizuální kultury. Zkoumá specifické vlastnosti filmu ve srovnání se statickými obrazy. Mapuje filmový zážitek jako základní pedagogickou situaci práce s filmem a jako zdroj poznání. Filmový zážitek rozebírá z pohledu žáka-diváka, žáka-filmaře a žáka-herce. Věnuje se novým principům a problémům, se kterými se může praxe výtvarné výchovy setkávat a které vychází ze specifických vlastností filmového obrazu. Disertace obsahuje výsledky výzkumu kvalitativního typu zpracované metodou zakotvené teorie. KLÍČOVÁ SLOVA: VÝTVARNÁ VÝCHOVA, VIZUÁLNÍ KULTURA, FILMOVÝ OBRAZ, FILMOVÝ ZÁŽITEK, DĚTSKÁ FILMOVÁ TVORBA, ANIMOVANÝ FILM, DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

English verbal (pseudo-) compounds from a diachronic viewpoint
Vráblová, Zuzana ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tématem této diplomové práce je popsat vývoj složených sloves ve staré a střední angličtině. (Raná nová angličtina není do výzkumu zahrnuta.) Mým záměrem je dát každému, kdo je "handicapován" neznalostí staré nebo střední angličtiny nebo obojího, možnost nahlédnout do slovotvorných procesů, které umožnili vznik současných složených sloves Marchandovského typu. V jednotlivých kapitolách věnovaných staré a střední angličtině jsem kompozita klasifikovala podle různých kritérií, ať už slovotvorných nebo frekvenčních. Vzniklé skupiny se v obou epochách od sebe výrazně liší. Zatímco počet složených sloves je ve staré angličtině několikanásobně vyšší než v angličtině střední, pestrost středoanglických slovotvorných procesů daleko převyšuje slovotvorbu staroanglickou. Nejzajímavějším jevem středoanglické doby je vznik (a záhy také zánik) pravýh kompozit. Kompozita byla dále srovnávána podle 4 frekvenčním ukazatelů. Nakonec byl celkový obraz vývoje zasazen do typologických souvislostí. Ve své diplomové práci jsem čerpala z nejrůznějších odborných publikací, studií a článků, přičemž páteř celého výzkumu tvořili (staroanglické, středoanglické a historické) slovníky a korpusy (staroanglický a středoanglický).

Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...

Využití testu DMS 48 při diagnostice mírné kognitivní poruchy a počínajících stadií demence
Nikolai, Tomáš ; Loneková, Katarína (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je příspěvkem k diagnostice mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment) a počínajících stadií demence. Při analýze rozdílů v oblasti poškození paměťových schopností byl použit test DMS 48. Výzkumný projekt probíhal při účasti 50 pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI) diagnostikovanou podle aktuálního Petersenova konceptu a 34 osob bez projevů postižení kognitivních funkcí, které tvořili kontrolní skupinu. Výzkum prokázal, že výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 je signifikantně nižší než výkon kontrolní skupiny. Dále byl výkon pacientů s mírnou kognitivní poruchou v testu DMS 48 porovnán s výkonem pacientů v jiných vybraných neuropsychologických testech. Účelem bylo potvrzení schopnosti testu identifikovat hipokampální postižení paměti. Byly vybrány dva neuropsychologické subtesty, které podle teoretického konstruktu měří postižení paměti hipokampálního typu a dva subtesty, které nejsou schopny odlišit hipokampální postižení paměti od jiných typů paměťových poruch. Výsledky prokázaly, že test DMS 48 významně koreluje pouze s výsledky subtestů měřících podle teoretického konstruktu poškození hipokampální paměti. Protože pacienti s hipokampálním postižením paměti mají vyšší riziko konverze do demence Alzheimerova typu, využití testu DMS 48 může v tomto...