| |
|
První pozemková reforma 1919
Korolus, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Československá pozemková reforma mezi světovými válkami měla zlepšit strukturu hospodařství státu přerozdělením půdy velkostatků. Dalším cílem bylo odstranění nežádoucího vlivu pozemkové aristokracie (německé a maďarské). Tento rozsáhlý projekt probíhal v letech 1919 -- 1935, kdy byl oficiálně prohlášen za ukončený. Problematika pozemkové reformy je v ČSR významná i pro další obobí (po 2. Světové válce, při restitučních sporech). Pod reformu spadalo přibližně 29 % rozlohy státu (více než 4 miliony hektarů). Přibližně polovinu zabraných majetků získali noví nabyvatelé, druhá byla ponechána těm stávajícím. Tímto přesunem byly naplněny oba zmíněné cíle. Nejmenší usedlosti byly zvětšeny o půdu velkostatků a získaly tak na efektivitě. Majetek pozemkové šlechty se snížil o polovinu a tím poklesl i její vliv. Přes nedostatky v legislativě a provádění reformy byly její hlavní cíle naplněny a já ji v daných podmínkách považuji za úspěšnou. Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout pouze za jiných podmínek, například v delším časovém horizontu. V mezinárodním porovnání se jednalo o třetí nejrozsáhlejší projekt tohoto druhu (po Rumunsku a Rusku).
|
|
Řízení ve vzdělávání (se zaměřením na zdravotně a sociálně znevýhodněné jedince)
Muchová, Zdeňka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vzdělávání žáků se zdravotním a sociálním znevýhodněním v základní škole. Počty těchto žáků se v běžných školách neustále zvyšují. Současná reforma školství umožňuje školám pomocí svého nového vzdělávacího programu pro tyto žáky vytvořit podmínky integrace do běžné třídy. Teoretická část je zaměřena na změnu obecně - jak ji lidé vnímají, jaké jsou její typy, jaké jsou možnosti řízení lidí při změně aj. Dále se zabývá problematikou zdravotně a sociálně znevýhodněných žáků a jejich integrací do běžné školy. Praktická část práce se věnuje výzkumnému šetření. Použitím výzkumných metod je analyzován současný stav systému integrace na jedné základní škole a zjištěny možnosti rozvoje a změn. Celkovým výstupem výzkumu je vytvoření návrhu Rozvojového programu integrace.
|
| |
|
Specifika personálního výběru pro obsazování manažerských (řídících) pozic ve školském systému České republiky v komparaci s personálním výběrem do řídících struktur mimo oblast školství
Strejcovská, Barbora ; Krutská, Dagmar (vedoucí práce) ; Hamerníková, Dana (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá rozdíly mezi výběrem a následnou alokací lidských zdrojů na manažerské posty v resortu školství versus komerční sféře. Práce vychází z dlouhodobého sledování popisovaných rozdílů a využívá základní poznatky z personální psychologie včetně moderních psychologických metod typologií osobnosti. V práci jsou použity výsledky elementárního empirického šetření osob z oblasti školského i neškolského, veřejnoprávního i soukromého sektoru, a to na základě výstupů osobnostního dotazníku MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Práce se snaží nejen o popsání základních rozdílů v obou přístupech, ale ve svém Závěru se pokouší o předložení elementárních až bazálních návrhů řešení coby součást probíhající změny školského systému v České republice, a to za využití inspirativních materiálů mimo jiné z tzv. Bílé knihy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praktické využití této práce je možné zejména v oblasti optimalizace využívání personálních zdrojů školského managementu, a to v přímé vazbě na školská zařízení zřizovaná Magistrátem hlavního města Prahy.
|
|
Adaptace dětí na roli školáka
Vísnerová, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza dat z pozorování v první třídě základní školy. Žák je na počátku školní docházky konfrontován s mnoha požadavky. V práci se pokouším poodhalit proces školní adaptace z hlediska novopečeného školáka. Nejprve se snažím definovat základní oblasti, na něž se dítě vstupem do školy musí adaptovat. V nich se poté zaměřuji na dílčí prvky školní adaptace a z nich plynoucí požadavky na psychiku žáka. Na základě pozorování jsem určila tři hlavní oblasti, "kontexty": 1. fyzický kontext, 2. sociální kontext a 3. školně-úkolový kontext. Fyzický kontext se vztahuje ke všemu neživému v rámci adaptace na školu - prostory a předměty. Žák se musí naučit orientovat v novém prostředí a organizovat své školní pomůcky a potřeby. Sociální kontext souvisí s adaptací na sociální prostředí ve škole (ostatní žáci, učitelé apod.). Školně-úkolový kontext je zaměřen specificky na požadavky vyplývající z učení, školní práce. Důležitým regulátorem školní adaptace žáků v první třídě je třídní učitelka, jež tento proces řídí. Vzhledem k náročnosti procesu plného osvojení role školáka, je mojí další významnou snahou identifikace takových projevů chování učitelky, které usnadňují žákům adaptaci na školní prostředí. Klíčová slova: první třída, školní adaptace, role školáka, žákovství
|
| |
|
Změna managementu Divadla Na zábradlí v sezóně 2013/14
Levý, Adam ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Abstrakt: Tématem bakalářské práce je management změny, konkrétně změna managementu divadla, na praktickém příkladu Divadla Na zábradlí, velmi úspěšné a známé pražské příspěvkové organizace. Bakalářská práce se zabývá specifiky managementu, obzvláště pak managementu změny a jeho zvláštnostmi v oblasti divadla, subjektu v rámci neziskového sektoru. Věnuje se managementu divadla jakožto příspěvkové organizaci, problematickému skloubení umění a managementu, který je v podmínkách českých neziskových organizací stále podceňován. Má práce je zaměřena na změnu v organizaci s ohledem na specifika divadelního prostředí. Po teoretickém úvodu do problematiky se věnuje konkrétním tématům přímo navázaným na situaci, která v Divadle Na zábradlí roku 2013 v nastala.
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
| |
host ::
