| |
|
Vývoj povrchového reliéfu u lité niklové superslitiny In738LC po nízkocyklové únavě za pokojové teploty
Samek, Petr ; Obrtlík, Karel (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Nízkocyklová únava je důležitým hodnotícím parametrem u součástí z materiálů, které jsou během svého provozu vystaveny náhodnému střídavému napětí, které je dané teplotními výkyvy při provozu nebo odstávkách např. leteckých motorů. Zkoušky nízkocyklové únavy byly provedeny na vzorcích superslitiny Inconel 738LC při stálé pokojové teplotě 23°C. Samotný experiment probíhal v určitých intervalech skládajících se ze samotného cyklování a pozorování změn povrchového reliéfu pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Na tomto materiálu byl již v ranném stádiu nízkocyklové únavy pozorován výrazný povrchový reliéf. Bylo provedeno srovnání naměřených výsledků v rámci různých pozorovacích metod.
|
|
Je hodnota dovozu zboží ze zemí mimo EU do České republiky více či méně ovlivněna změnou nominálního a reálného měnového kurzu než u zemí v rámci EU ?
Vereš, Jan ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vztah mezi dovozem zboží ze zahraničí do České republiky a změnami měnových kurzů. Prvotní hypotézou práce je prokázat pozitivní vliv depreciace domácí měny na saldo obchodní bilance v dlouhém období. K tomu slouží celkem osm vytvořených ekonometrických modelů, které byly zkonstruovány s využitím časových řad z období mezi lety 2003-2016. Těchto osm modelů je rozděleno po dvou mezi čtyři vybrané státy.Pro každou zemi jsou tedy vytvořeny dva modely, které sledují vývoj obchodní bilance České republiky a daného státu ve dvou různých časových obdobích. U každého modelu je vždy jako vysvětlující proměnná použit reálný efektivní měnový kurz, tempo růstu HDP pro ČR a tempo růstu HDP zkoumané země. K modelům se vztahuje i druhý úkol této práce, a to analýza rozdílů v chování jednotlivých modelů v závislosti na tom, zda sledovaná země v modelu patří do EU či nikoliv. Cílem je tak zjistit, zda v důsledku existence cla na dovoz zboží ze zemí mimo EU je možné pozorovat viditelné rozdíly v chování daných proměnných, které byly zahrnuty do modelů. Na základě výsledků všech osmi modelů byla hlavní hypotéza potvrzena pouze pro tři ze čtyř zemí. V modelech pro Německo, Čínu a Francii vyšel vztah reálného měnového kurzu a obchodní bilance pro dlouhé období jako pozitivní, pro kratší období byly výsledky nejednoznačné. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena, avšak její přidaná hodnota je rozporuplná. Výsledné modely pro jednotlivé státy sice vykazují některé znatelnější rozdíly a dá se na základě nich určit, zda je vliv změny kurzů na obchodní bilanci menší či větší u zemí kde se clo vyměřuje. Na druhou stranu z výsledků lze poznat, že vzorek pouze čtyř zemí je nedostatečný k tomu, abychom z této analýzy mohli vyvozovat nějaké závěry.
|
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
|
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.
|
|
Memy a teorie univerzálního darwinismu
Havlík, Vladimír
Stať se zabývá filosofickými východisky a předpoklady teorie memů. Centrální otázkou je analýza univerzálního darwinismu jako obecného a univerzálního evolučního principu či zákonitosti, která nastává v každém prostředí vždy, když jsou splněny požadované podmínky. Evoluční proces lze tak popsat jako algoritmický proces, který vede ke vzniku organizované uspořádanosti. Darwinismus v tomto obecnějším univerzálním smyslu poukazuje k rozdílnosti přežití libovolného druhu sebereplikující se kódované informace, která má nějaký vliv na svou pravděpodobnost, že bude replikována. Stať zdůrazňuje metodologickou důležitost memetiky v tom, že umožňuje nahlédnout rozmanitost kulturního vývoje z jednoduché unifikující perspektivy.
|
|
Vývoj auditorské profese
Ryznerová, Magda ; Králíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Janda, Antonín (oponent)
Cílem diplomové práce "Vývoj auditorské profese" je přiblížit čtenáři profesi auditorů se zaměřením na současnou situaci na auditorském trhu, řešenou v Zelené knize "Politika v oblasti auditu: poučení z krize", ve které Evropská komise představila řadu námětů ke zlepšení současného stavu auditorské profese, a jejímž vydáním 13. října 2010 odstartovala veřejnou konzultaci (ukončenou 8. prosince 2010). Součástí práce je komparace názorů vybrané skupiny respondentů a shrnutí stanovisek všech respondentů členěných do jednotlivých skupin dle příslušnosti. Následuje nástin aktuálního dění okolo daného tématu a počínání Evropské komise.
|
|
Inovační systém Francie
Horáková, Jana ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá francouzským inovačním systémem a jeho výkonností. Jejím cílem je zanalyzovat inovační výkonnost Francie, její inovační politiku a zjistit, jaký význam má inovační systém pro francouzskou ekonomiku a konkurenceschopnost. Součástí práce je také příklad aktéra systému a jeho pohled na podnikatelské prostředí ve Francii. První kapitola se zabývá termíny souvisejícími s inovacemi a vytváří teoretický základ představením teorií spojených s inovacemi a inovačním systémem. Druhá kapitola zkoumá vývoj francouzského inovačního systému, na bázi statistik nastiňuje inovační výkon a následně se soustředí na inovativní podnikání a inovační politiku. Závěrečná kapitola hodnotí, zda se Francii povedlo splnit cíle nezbytné k posílení inovační kapacity na základě předchozí analýzy. Současně představuje aktéra inovačního podnikání, společnost Raise, a její roli v systému.
|
|
Civilní nouzové plánování v České republice a jeho rozvoj a úloha v rámci Severoatlantické aliance
POPELÁŘ, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se zabývá civilním nouzovým plánováním v České republice a jeho rozvojem a úlohou v rámci Severoatlantické aliance. Hlavní část práce v teoretické oblasti, je zaměřena na civilní nouzové plánování (CNP) na úrovni NATO a civilní nouzové plánování na úrovni České republiky. V prvním případě je práce zaměřena na vysvětlení konceptu civilního nouzového plánování, jeho vznik a vývoj v podmínkách Aliance. Je zde popsán průběh vývoje CNP, při změně strategických koncepcí NATO, změny priorit a zaměření CNP v důsledku změny politické situace. Důležité pro pochopení problematiky je vyobrazení úkolů, které CNP v rámci Aliance plní a rovněž Ministerská směrnice, coby hlavní dokument pro civilní nouzové plánování. Podrobně bylo popsáno pět základních úloh, které jsou aktuální již od platnosti první Ministerské směrnice a jejichž platnost přetrvává do dnešních dob. Nedílnou součástí CNP NATO bylo vyobrazení jeho organizační struktury, která je pro pochopení prakticky orientované části nezbytná. Druhá sekce hlavní části je orientovaná na civilní nouzové plánování v podmínkách České republiky. Na této úrovni je civilní nouzové plánování metodickým nástrojem k usměrňování havarijního a krizového plánování, kde zabezpečuje jejich soulad a zabraňuje duplicitě s obranným plánováním. Jsou zde charakterizovány oblasti, na které se CNP zaměřuje a vyobrazeno legislativní i institucionální zajištění. Hlavní část praktické oblasti je zaměřena na plnění hlavních úkolů jednotlivými gestory, kteří fungují v rámci čtyř základních plánovacích skupin. Pro co možná nejlepší přehled realizace úkolů Ministerské směrnice, byl zvolen následující postup: hlavní úkoly Ministerské směrnice a plnění těchto úkolů, bylo rozděleno na tři hlavní části, a to dle kategorií cílů Ministerské směrnice. Jednotlivé cíle jsou plněny v rámci čtyř plánovacích skupin. Plánovací skupiny jsou poté rozděleny do rezortů, které jsou v České republice jejich gestory. Výsledkem je přehledné vyobrazení, kde můžeme vidět hlavní úkoly jednotlivých ústředních orgánů státní správy, plnění těchto úkolů v rámci Aliance a jejich realizaci do podmínek České republiky. U každého úkolu je rovněž možné vidět, zda již byl splněn, či je stále rozpracován a jeho plnění se překlene do období další Ministerské, nyní už Politické, směrnice. V diskuzi je rozebrána problematika plnění jednotlivých úkolů, stejně jako důležitost finančního zajištění civilního nouzového plánování. Na závěr diskuze je kladen důraz na nezbytnost propojení národní a alianční úrovně. Ta je zajištěna přes stálé zástupce ve výboru CEPC a zástupce v jednotlivých plánovacích skupinách. Na příkladu několika členských zemí je ukázáno, jak funguje (i nefunguje) komunikace mezi zástupci v systému CNP na několika úrovních. V závěru práce je zhodnocena legislativní a institucionální provázanost CNP České republiky a Aliance. Na rozdíl od institucionální provázanosti, která je plně dostatečná, tomu tak není u provázanosti legislativní. V systému provázanosti je rovněž zdůrazněna důležitá úloha stálého zástupce CEPC a zástupců plánovacích skupin. Hlavní část závěru je věnována faktům vycházejícím z výsledků a diskuze práce, které vypovídají o naplnění cílů práce. Systém fungování civilního nouzového plánování České republiky byl shledán jako velice efektivní a to i ve srovnání s dlouholetými členy jakými jsou kupříkladu Velká Británie či Francie. Na druhou stranu i přes prokázanou kvalitu a efektivitu by bylo přínosné zanesení civilního nouzového plánování do právního řádu ČR, pro jeho ucelenou legislativní podobu. Tato změna by neměla ani takový vliv na pracovní činnost, jako spíše určitou politickou váhu. Na závěr je kladně zodpovězena výzkumná otázka, jež měla zhodnotit, zda současný stav fungování CNP v České republice pokrývá potřeby Severoatlantické aliance.
|
|
Specifika vykazování a financování neziskových organizací
Poláchová, Martina ; Ištvánfyová, Jana (vedoucí práce) ; Zouhar, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifiky vykazování a financování neziskových organizací. Popisuje nadace a nadační fondy, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby a vysoké školy. Věnuje se vykazování, finančnímu plánování, rozpočtům a zdrojům financování neziskových organizací. Uvádí daňovou a účetní problematiku týkající se neziskových organizací. Praktická část se zabývá pěti vybranými veřejnými vysokými školami. Hodnotí jejich hospodaření ve třech letech, počty studentů a zaměstnanců -- jejich počet, vývoj a stav. Zabývá se také fondy, které představují vlastní zdroje financování neziskových organizací.
|
host ::
