Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 

Vliv dopravy na životní prostředí - polyaromatické uhlovodiky v odtokové vodě a sedimentu z dálničního tělesa
Tříska, Jan ; Adamec, V. ; Růžičková, Kamila ; Huzlík, J. ; Marešová, V.
Doprava je jedním ze zdrojů znečištění životního prostředí PAHs. Práce se zabývá stanovováním jejich obsahu v sedimenteh a odtokových vodách z vybraných lokalit z okolí dálnic.

Dálniční estakáda
Repta, Michal ; Jurík, Michal (oponent) ; Panáček, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh mostu pro převedení dálnice D47 přes údolí. Ze tří navržených variant je podrobně zpracována varianta dvoutrámové konstrukce. V podélném směru je konstrukce navržena jako spojitá o osmi polích. Rozpětí jednotlivých polí je 25 + 6 x 35 + 25 m. Podrobný návrh nosné konstrukce vybrané varianty mostu je proveden podle mezních stavů včetně zohlednění vlivu výstavby mostu na jeho návrh. Statický model nosné konstrukce je proveden jako prutový. Je zpracován statický výpočet a vypracována přehledná výkresová dokumentace a vizualizace mostu.

Zhodnocení migrační propustnosti krajiny - případová studie na dálnici R 10
Novák, Libor ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem technických bariér na množství nehod se zvěří. Na dálnici D10 se během let 2006 až 2014 stalo celkem 598 nehod, ve kterých byla sražena zvěř. Bylo vyčleněno celkem 6 kategorií bariér: 1) žádná bariéra, 2) kovové svodidlo, 3) betonové svodidlo, 4) vyztužené kovové svodidlo, 5) protihluková stěna, 6) plot, které byly během terénního průzkumu zaměřeny. Následně byl přidán územní průmět zaznamenaných nehod a řešeny jejich vazby. V práci je dále řešen vliv urbanizovaných ploch a vytvořena hustota nehod na 1 km dálnice. Výsledky ukazují, že nebyl prokázán vliv technických bariér v kontextu celé dálnice (p=0,73164) . Z analýzy hustoty nehod vyplývá několik rizikových míst, kde dochází ke shlukování nehod >19 nehod/km. Veškeré rizikové hotspoty vykazují shodné vlastnosti. Nacházejí se v blízkosti lesních biotopů nebo jimi prochází liniové prvky zeleně.

Návrh přírodovědné výukové trasy Údolím Mže u Pavlovic (Tachovsko)
HŮLOVÁ, Jana
Jana Hůlová, 2010: Návrh přírodovědné výukové trasy Údolím Mže u Pavlovic (Tachovsko).Cílem této diplomové práce je návrh přírodovědné výukové trasy vedoucí údolím Mže v okolí Pavlovic. Trasa by měla sloužit jako terénní doplněk při výuce biologie a regionálního zeměpisu a regionálního dějepisu na školách v okolí dané lokality. Diplomová práce zahrnuje charakteristiku území a kapitolu zabývající se výběrem trasy, jednotlivých zastávek a jejich využitím. Trasa obsahuje celkem 13 zastávek, ke kterým byly vytvořeny tématické informační texty. Každé zastávce je věnována podkapitola zahrnující popis zastávky, pracovní text, příklady didaktického využití zastávky a prací v terénu (otázky a úkoly). Přílohový materiál je tvořen fotodokumentací z míst jednotlivých zastávek, historickými pohlednicemi Pavlovic a Josefovy Huti, mapami.

Public Private Partnership and PPP project of construction higwways in Slovakia
Vitko, Juraj ; Kapinusová, Jana (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novodobým fenoménem v zajišťování veřejných statků a to pomocí Public Private Partnership. V první části se pokusím shrnout to nejdůležitější z teoretických znalostí o PPP. Na úvod vymezit základní pojmy příslušející tématu PPP, definovat co vůbec PPP je, načrtnout teoretické možnosti systematického využívání PPP, vymezit základní charakteristiky, základní typy PPP, výhody a nevýhody PPP, a na závěr teoretický průběh PPP projektu. V další části bych chtěl představit připravovaný PPP projekt výstavby dálnic a rychlostních komunikací na Slovensku. Pokusím se ho analyzovat, hlavně po finanční stránce, nastínit dopady na státní rozpočet po dobu trvání projektu a porovnat financování formou PPP a PSC. V závěru mé bakalárskej práce bych chtěl zdůraznit úspěch a neúspěch PPP projektů v zahraničí.

Podnikatelské příležitosti ve stavebnictví vybraných zemí střední a východní Evropy
Vacek, Jiří ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Přikrylová, Jana (oponent) ; Horňák, Pavol (oponent)
Jak ukazují výsledky realizovaného několikaletého výzkumu stavebnictví ve vybraných zemích střední a východní Evropy, celosvětová ekonomická krize měla a má značný dopad na stavební sektor zejména ve třech ze čtyř analyzovaných zemí Visegrádské čtyřky (v České republice, Maďarsku a na Slovensku). Analýza situace v Polsku však naznačuje, že i tato země bude zřejmě zbylé tři následovat, neboť aktuálně dochází k přehřátí tamního stavebnictví. Krize se konkrétně projevila výrazným výpadkem investic jak z veřejného, tak i z privátního sektoru (a byly a jsou jí postiženy stavební společnosti napříč celým trhem, tj. jak velké, tak i střední a malé firmy, a rovněž, z pohledu jejich zaměření, jak z oblasti pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Při srovnání výsledků publikovaných později pro stavebnictví statistickým úřadem a predikcí ředitelů stavebních společností z našeho výzkumu (s osmi měsíčním předstihem) se ukazuje, že v krátkodobém horizontu, tj. do jednoho roku, jsou dané predikce validní a vedoucí představitelé stavebních společností jsou schopni do značné míry predikovat směrování svého sektoru při využití kategorií růst nebo pokles (pokud nebereme v potaz přelomy hospodářského cyklu, v nichž může docházet stejně jako v jiných sektorech i ke krátkodobé panice s negativním vlivem na kvalitu predikcí, jak ukázaly empirické údaje z roku 2009 v ČR). V těchto dimenzích dochází téměř pravidelně k predikcím, které se následně objeví i ve finálních údajích lokálních statistických úřadů. Jak ukázal náš výzkum, přesnější predikce, tj. konkrétnější číselné předpovědi vývoje srovnatelné s údaji ČSÚ publikovanými zpětně, bylo možné potvrdit v České republice i na Slovensku. Tyto zjištěné závěry potvrzují, že vyvinutá a následně aplikovaná metodologie při zpracování tohoto výzkumu je schopna poskytovat relevantní a kvalitní predikce vývoje sektoru, které mohou vedoucí představitelé společností úspěšně využít při svých rozhodováních o dalším směřování své společnosti. Tuto skutečnost potvrdila i praxe -- aktuálně využívá výstupy výzkumu přes 4700 uživatelů v České republice a další v ostatních zemích (bylo publikováno přes 600 mediálních výstupů, atd.). Tím došlo i k potvrzení úspěšné realizace prvního ze tří cílů stanovených v úvodu této disertační práce, a to provádět a pravidelně poskytovat kvalitní informace a predikce budoucího vývoje stavebnictví, které by pomáhaly vedoucím představitelům společností v řízení jejich organizací a při rozhodování o podnikatelských příležitostech ve stavebnictví vybraných zemích střední a východní Evropy. Závěry a výsledky studií byly pravidelně prezentovány a diskutovány na Setkáních lídrů českého, slovenského i polského stavebnictví, kterých se zúčastnili ředitelé předních stavebních společností i zástupci vlád jednotlivých zemí (např. posledního Setkání lídrů slovenského stavebnictví 2012 se zúčastnilo 260 představitelů včetně ministra dopravy, předchozích Setkání lídrů českého stavebnictví se účastnili i např. ministři Pavel Dobeš, Kamil Jankovský, Martin Kocourek, atd.). Tím je zároveň předkládán i nový rozměr v oblasti poskytování analytických informací pro dané odvětví -- zejména svou určitou dynamičností a možností kvalitnější percepce a kognitivního poznání získávaných informací na straně uživatele těchto výstupů našeho výzkumu. Diskuse k výsledkům výzkumu, vzhledem k tomu že byla vedena mezi největším investorem -- tj. zástupci státu, a na druhé straně předními představiteli stavebních společností, také způsobila, že se informace z výzkumu dostávaly pravidelně k rozhodujícím činitelům (decision makers) sektoru a zodpovědné orgány tudíž mohly bezprostředně reagovat a alespoň částečně tak zmírňovat průběh krize ve stavebnictví (sektor v ČR doposud ztratil méně než 15 % svého objemu) -- čímž došlo k naplnění i druhého cíle této disertační práce. Třetím cílem disertační práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku: Zda lze díky geografické blízkosti zkoumaných trhů a značné podobnosti realizovaných stavebních prací/aplikovaných technologií bez výraznějších komplikací využít podnikatelské příležitosti a expandovat z ČR i do sousedních zemí a nahradit tak výpadky v domácí produkci exportem stavebních prací. Jak ukázaly výsledky analýz, které se soustředily na zkoumání chování stavebních společností, hlavním problémem, s kterým se stavební společnosti potýkají napříč celým regionem a který má největší dopad na hospodářské výsledky stavebních společností, je byrokracie ze strany státu. Jedná se zejména o zbytečně komplikovanou legislativu, nadměrné požadavky státu na samotné společnosti, ale také o vyhlašování a nečekané rušení výběrových řízení, atd. S těmito komplikacemi bojují především malé a střední firmy, velké společnosti jsou díky svým větším kapacitám schopny tyto problémy řešit rychleji. Společnosti napříč všemi trhy dále také bojují s nedostatečnou poptávkou a tvrdou konkurencí. V Polsku zmiňují ředitelé stavebních společností i vysoké náklady na práci, které doposud nebylo možné redukovat vzhledem k stále rostoucí křivce trhu a omezené dostupnosti volných pracovních kapacit. Pro získávání nových zakázek preferují stavební společnosti ve třech ze čtyř zemí využívání osobních kontaktů a dlouhodobou spolupráci se zadavatelem, pouze v Polsku jsou jako nejlepší hodnocena výběrová řízení, především díky značně vyššímu podílu zakázek, které jsou financovány ze strany státu (a ten musí zadávat zakázky výběrovými řízeními ze zákona). Klíčovou prioritou pro stavební společnosti v České republice, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku je na dalších 12 měsíců zvýšení efektivity jejich fungování, tzn. optimalizace jejich interních procesů tak, aby co nejvíce eliminovaly své náklady, snížily režii a poskytly možnost nabízet lepší podmínky pro své zákazníky. Pokud se tedy vrátím k uvedené výzkumné otázce, můžeme konstatovat, že i přes rozdílnou ekonomickou situaci (rozdílnou fázi hospodářského cyklu, v které se jednotlivé země nacházejí) a i přes jisté mírné rozdíly, které v chování firem na jednotlivých trzích výzkum identifikoval, je pro stavební společnosti expanze do okolních zemí možná, a to bez výraznějších zásahů do způsobů jejich chování, které aplikují na svých domácích trzích. Zároveň však je nutné dodat, že expanze není v současnosti příliš běžná. V segmentu velkých společností, které jsou zpravidla ve vlastnictví zahraničních korporací, není vstup na blízké trhy žádaný (mateřské firmy těchto společností mají v sousedních zemích své pobočky a docházelo by tak ke zbytečnému překrývání jejich nabídky). U středních a malých firem jsou hlavním omezením investiční náklady spojené se vstupem na zahraniční teritorium. Některé společnosti si ale s tímto faktorem umějí poradit a na okolních trzích se již pohybují (např. díky partnerské spolupráci s místní firmou). Z pohledu stavebního zaměření je možné říci, že největší potenciál je zde pro specializované stavební firmy s vyšší přidanou hodnotou. Na základě několikaletého výzkumu a provedených analýz predikcí vývoje spolu s 2500 provedenými a vyhodnocenými interview s vedoucími představiteli společností podnikajících ve stavebnictví zemí Visegrádské čtyřky je možné konstatovat, že zejména v Polsku a na Slovensku existují výhodné podnikatelské příležitosti pro expanzi českého stavebnictví, jak pozemního, tak i inženýrského do těchto uvedených zemí. Tuto tezi potvrzují konkrétní příklady řady společností, které již do těchto zemí expandovaly nebo svou expanzi připravují (například, díky výstavbě rozsáhlého úseku dálnice na Slovensku se stala Eurovia CS největší stavební společností v ČR měřeno velikostí obratu a předběhla tak i firmu Skanska; Skanska ČR naopak využívá své vysoce kvalitní kapacity na železniční stavby na zakázkách v Polsku, atd.).

Analýza vlivu dálnice D1 na rozvoj města Humpolec po roce 1989: srovnání socioekonomických faktorů s městem Chotěboř
Mikula, Karel ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Vztah mezi regionálním rozvojem a dopravní infrastrukturou, je v současnosti jednou z nejvíce diskutovaných problematik mezi odborníky i širokou veřejností. Na druhou stranu v rámci Česka existuje překvapivě velice málo kvalitních vědeckých studií, které by se tímto tématem podrobně zabývaly. Předložená diplomová práce se zabývá vlivem dálnic na regionální rozvoj. Hlavní část této práce představuje případová studie, která má za cíl zhodnocení vlivu dálnice D1 na město Humpolec po roce 1989, v porovnání s referenčním městem Chotěboř. Analýzy jsou provedeny na základě kvazi-experimentálního přístupu hodnocení jednotlivých socio-ekonomických indikátorů, s důrazem na ekonomické subjekty. Závěry z tohoto výzkumu jsou dále podloženy dotazníkovým šetřením, které je ovšem pro svojí nižší vypovídající hodnotu spíše doplňkovým zdrojem. Na základě předem stanovených hypotéz, provedené analýzy prokázaly pozitivní vliv dálnice D1 především na firmy a zaměstnanost, což následně s kvalitní místní samosprávou a dalšími faktory podněcuje rozvoj celého města Humpolec. Můžeme tak konstatovat, že dálnice D1 byla jedním z hlavních faktorů rozvoje města Humpolec, ne však jediným.

Geologický průzkum a archeogeofyzikální prospekce v místech těžby Ag rud na trasách liniových staveb v České republice
Hašek, Vladimír ; Krajíc, R. ; Ondra, K.
Projektované silnice v České republice často procházejí oblastmi ovlivněnými předchozí intenzivní těžbou drahých kovů (zlata a stříbra). Povrchová a podzemní těžba zanechala řadu reliktů ve formě různých morfologických depresí, příležitostně doprovázených zbytky jiných objektů patřících k těžbě. Aby se zabránilo nepředvídaným situacím využívají se komplex geofyzikálních metod a vrtných prací. Komplex je integrální částí jak geologického průzkumu tak záchranného archeologického výzkumu. Aby bylo možno demonstrovat praktické využití těchto disciplín, popisujeme průzkum dálnice D3 mezi Meznem a Chotovinami v okrese Tábor a obchvat I/38 v Jihlavě.

Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí a analýza záboru půd podél dálnice D5
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Sub/urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňující přírodní prostředí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí není idylickým procesem, ale často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy. Studie hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují. Klíčová slova: sub/urbanizace, urban sprawl, znečištění, zábor půd, ochrana půd

Dopady čerpání strukturálních fondů EU na příkladech mikroregionů Tachovska
Kluch, Radek ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení vlivu čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na konkrétní oblasti České republiky, kterou je region Tachovsko a na mikroregionech, které se zde nachází. Dílčím cílem je zjištění, zda sledované mikroregiony splňují svojí úlohu v regionu, a zda existují jiné formy malých regionálních uskupení, které jsou schopny efektivně čerpat a rozdělovat finanční prostředky z fondů EU. V první části práce je stručné vymezení regionální politiky a její uplatňování v ČR, doplněné o popis fondů EU, z kterých plyne podpora do regionů. V další části práce je charakterizován region Tachovsko a jeho mikroregiony. Území je analyzováno jak z ekonomického, tak sociálního hlediska a je provedena SWOT analýza. Navazující kapitola se zabývá operačními programy, které jsou pro zkoumanou oblast relevantní. Stěžejní část práce se zabývá zhodnocením projektů jak v programovém období 2004-2006, tak i v současném 2007-2013. Je vytvořen ucelený přehled všech realizovaných a probíhajících projektů, na kterých jsou zkoumány dopady čerpání prostředků z fondů EU. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení pro region i oba mikroregiony, jednak v oblasti čerpání fondů, tak i v oblasti aktivity mikroregionů.