Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 252 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 


Metoda sdružených gradientů
Segeth, Karel
Snaha řešit soustavy lineárních algebraických rovnic je stará již dva tisíce let. V příspěvku se zabývám metodou sdružených gradientů, která je ( teoreticky ) přímá metoda, ale v praxi může být považována za iterační metodu. Přehledně popisuji známou modifikaci metody, předpodmíněnou metodu sdružených gradientů, která může konvergovat rychleji než původní metoda.

Od problému momentů k moderním iteračním metodám - historické souvislosti a inspirace
Tůma, Martin ; Strakoš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zítko, Jan (oponent)
V této práci studujeme spojistosti mezi problémem momentů a moderními iteračními metodami. Uvedeme krátké shrnutí historie studia problému momentů. Ukážeme několik jeho definic a uvedeme motivace a výsledky několika významných matematiků, kteří se problémem momentů ve své práci zabývali. Dále ukážeme, jak spolu souvisí různé definice problém momentů, Gauss-Christeffelova kvadratura, teorie ortogonálních polynomů, řetězové zlomky, Sturm-Liouvillův problém, redukce modelu v lineárních dynamických systémech a některé iterační metody, jako je Lanczova metoda a metoda sdružených gradientů.

Vliv iniciace na blokovou polymeraci styrenu
Vojáček, Jakub ; Běťák, Lukáš (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce v literární části shrnuje poznatky z oblasti radikálové iniciace blokové polymerace styrenu, zejména polymerace využívající mono- a bifunkčních iniciátorů, dále fotoiniciace a termicky iniciované radikálové polymerace styrenu. Praktická část je zaměřena na sledování vlivu podmínek polymerace na konverzi monomeru, molekulovou hmotnost, hustotu a viskozitu polymerační směsi. Experimenty byly prováděny s monofunkčním iniciátorem (dibenzoylperoxidem), při teplotě polymerace 91 °C, atmosferickém tlaku a různých koncentracích iniciátoru. Stanovení konverze monomeru bylo prováděno gravimetricky, hustota byla stanovována titrační metodou a viskozita pomocí Stokesova vztahu. Molekulové hmotnosti byly vypočteny pomocí Kuhn-Mark-Houwink-Sakuradovy rovnice

Fotogenerace náboje v organických polovodičích
Heinrichová, Patricie ; Kratochvílová, Irena (oponent) ; Cimrová,, Věra (oponent) ; Weiter, Martin (vedoucí práce)
S nástupem komerční výroby organických solárních článků roste i zájem o detailní poznání základních elektronových procesů souvisejících s fotogenerací náboje, které umožní dosáhnout vyšší účinnosti fotovoltaické konverze. Tato práce se zabývá studiem fotogenerace nosičů náboje v organických polovodičích, především v -konjugovaných polymerních materiálech. První část práce popisuje současné poznatky o fotogeneraci nosičů náboje v polymerních solárních článcích. Následuje experimentální a výsledková část, která se věnuje studiu polymerních solárních článků připravených z elektron donorních polymerů MDMO-PPV, Tg-PPV, PCDTBT a PCBTDPP a elektron akceptorních derivátů fullerenu PC60BM a PC70BM. Výsledky práce jsou rozděleny do tří hlavních částí: 1) studium přenosu náboje mezi elektron donorním a elektron akceptorním materiálem optickými metodami, 2) studium přenosu náboje mezi elektron donorním a elektron akceptorním materiálem optoelektrickými metodami a 3) vývoj organických solárních článků na flexibilních substrátech, zabývající se z velké části depozičními metodami tenkých vrstev funkčních materiálů.

Studium transportních mechanismů receptorově specifických radiofarmak v ledvinných buňkách.
Cihlo, Jan ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Šimůnek, Tomáš (oponent) ; Komárek, Pavel (oponent)
Souhrn Renální akumulace radioaktivně značených specificky působících látek může být klinickým problémem při diagnostice, ale především při léčbě disponovaných malignit kvůli potencionální radionefrotoxicitě těchto látek. Jedním z cílů této práce bylo navržení vhodného in vitro modelu, který by umožňoval posuzování kumulačních charakteristik jednotlivých látek v ledvinách a hledání možných opatření vedoucích ke snížení míry zpětné reabsorpce buňkami renálního tubulu. Navržený model využívající renální OK buněčnou linii ke studiu transportních mechanismů radioaktivně značených specificky působících látek poskytuje další možnost posuzování radionefrotoxicity těchto látek. Diskutovaná in vitro metoda byla standardizována a využita při studiu transportních závislostí zástupců radioaktivně značených analogů somatostatinu (111In/125I/90Y/177Lu-DOTA-Tyr3-oktreotát, 111In/90Y/177Lu-DOTA-1-Nal3-oktreotid), protilátek (111In/90Y/99mTc-AntiCD66) a značeného albuminu (FITC-albumin, 99mTc-albumin). U všech studovaných radioaktivně značených látek byla zvládnuta technika radioaktivního značení a následné radiochemické analýzy pomocí metod HPLC a/nebo ITLC-SG. U studovaných specificky působící látek (radioaktivně značené peptidy a protilátky) nebyl prokázán podstatný vliv radioaktivního značení na buněčnou internalizaci....

Vliv carbamazepinu na homeostázu hormonů štítné žlázy
Šimko, Julius ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Souhrn Úvod: Léčba carbamazepinem (CBZ) je spojena s ovlivněním homeostázy hormonů štítné žlázy (ŠŽ), vzácně včetně rozvoje klinicky manifestní hypotyreózy. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv CBZ na homeostázu hormonů ŠŽ v časné fázi medikace CBZ u nemocných léčených substitiční hormonální terapií pro primární hypotyreózu v porovnání s nemocnými, kteří recentně ani v minulosti neprodělali onemocnění ŠŽ. Materiál a metodika: Prospektivně bylo sledováno 29 nemocných indikovaných k léčbě CBZ. Před zahájením medikace CBZ byly u těchto nemocných vyšetřeny následující parametry: hladina tyrotropinu (TSH), celkového tyroxinu (TT4), volného tyroxinu (FT4); protilátky proti tyreoperoxidáze (TPO-ab) a tyreoglobulinu (TG-ab). Hladiny TSH, TT4 a FT4 byly poté sledovány v týdenních intervalech po dobu 7 týdnů. 19 nemocných nemělo před zahájením medikace CBZ v anamnéze onemocnění ŠŽ (kontrolní soubor A); 10 nemocných bylo léčeno L-tyroxinem (medián dávky 100μg/den) pro primární hypotyreózu, dle vstupních hodnot hormonů ŠŽ všichni kompenzováni, resp. eutyroidní (soubor B). Výsledky: V kontrolním souboru A jsme zaznamenali signifikantní (cca 15-25%) pokles hladiny TT4 již od prvního týdne sledování (Friedman, p<0.001), pokles hladiny FT4 (cca o 10-15%) byl též signifikantní a to od 2. týdne sledování (p<0.001). Současně...

Purifikace viru mozaiky jetele bílého (white clover mosaic virus) s následnou přípravou antiséra a izolací IgG pro sérologickou detekci viru pomocí ELISA
KOLÁŘOVÁ, Klára
Viriony viru mozaiky jetele bílého (WClMV)byly purifikovány modifikovanou metodou dle Wettera (1960). Dále bylo imunizací králíka připraveno antisérum a z něj získány virově-specifické protilátky. Nakonec byly optimalizovány vhodné podmínky pro sérologickou detekci viru pomocí DAS-ELISA a porovnány s komerčně dostupným kitem.

Vliv facilitační fyzioterapie na imunologický profil nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní
Řasová, K. ; Brandejský, P. ; Kučera, P. ; Martinková, Patrícia
Podle nejnovějších vědeckých poznatků můžeme pomoci fyzioterapie ovlivňovat imunologické procesy a tím zasahovat do patogeneze onemocněni RS. Možnost ovlivňovaní hypotalamo-hypofyzární-adrenální osy je nejlépe prozkoumána a i u RS bylo již provedeno několik pilotních studii, které potvrzuji, že pravidelná zátěž submaximální intenzity vede k adaptačním (imunomodulačním) procesům imunitního systému (1, 2, 3). Fyzioterapie využívající neurofyziologických poznatků má však mnohem větší potenciál, který se však musi ověřit. Potenciální mechanizmy účinku fyzioterapie na imunitní systém vyplývají z propojeni mozečku s limbickým systémem (via motor cortex, hypotalamus a via hypotalamus - paleocerebellum a neocerebellum) (4). Fyzioterapie využívá různých senzomotorických technik v různých posturálních pozicích, čímž stimuluje mozeček a tím ovlivňuje i další systémy, mezi nimi i imunitní. Cílem této studie je porovnat vliv facilitací fyzioterapie na imunologický profil nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní (RS).

Mezidruhové srovnání vazebností nově připravených radiofarmak na bílkoviny krevní plazmy
Drymlová, Petra ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Petra Drymlová Konzultant: Prof. PharmDr. Ing. Milan Lázníček, CSc Název rigorózní práce: Mezidruhové srovnání vazebností nově připravených radiofarmak na bílkoviny krevní plazmy. Vazba na plazmatické bílkoviny je jedním z parametrů, které významně ovlivňují farmakokinetiku léčiva. Cílem této rigorózní práce bylo stanovit vazebnost tří potenciálních radiofarmak na bílkoviny lidské, hovězí, králičí a potkaní plazmy metodou rovnovážné dialýzy při 37řC. Konkrétně šlo o značený bifunkční chelát 111In-DTPA-oxn, derivát běžně používaného chelatonu DTPA, a dva značené receptorově specifické peptidy- analog somatostatinu 177Lu-DOTA-NOC a derivát gastrinu 111In-DOTA-MG-1. Výsledky ukazují, že plazmatická vazebnost 111In-DTPA-oxn je stejně jako vazebnost standardní látky 111In-DTPA velmi malá a z farmakokinetického hlediska nevýznamná. Naměřená plazmatická vazebnost radioaktivně značeného derivátu somatostatinu 111In-DOTA-NOC je v rozmezí 30,0- 41,4 % a roste v pořadí: hovězí < králičí < lidská < potkaní plazma. Statisticky významný rozdíl vzhledem k lidské plazmě byl nalezen pouze u hovězí plazmy. Výsledná hodnota plazmatické vazebnosti značeného peptidu 111In-DOTA-MG-1 byla velmi malá a i přes...