| |
|
Tick-borne encephalitis - from pathogenesis to therapy
PALUS, Martin
The proposed thesis contributes to the knowledge about tick-borne encephalitis and its pathogenesis. The thesis describes pathogenesis and immunopathogenesis of tick-borne encephalitis, impact of host's genotype in clinical course determination, immune response of patients with acute tick-borne encephalitis, the mechanism of tick-borne encephalitis virus migration into central nervous system and virus interaction with cells of neurovascular unit as well as potential medical interventions.
|
|
Residual cognitive capacity in unconscious patients. Event related potentials and cerebral blood flow study
Holečková, Irena ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Polívka, Jiří (oponent) ; Rektor, Ivan (oponent) ; Stejskal, Lubor (oponent)
unknown voice. For SON contrasts, robust cerebral blood flow activation present over temporal, frontal and parietal cortices, in hippocampus and in the precuneus could be associated with speech, novelty and self recognitions processing. Familiar and non familiar voice activated the prefrontal cortex differently, suggesting different retrieval processes, although corresponding ERP response could not be differentiated. OBSAH 1 Úvod 3 2 Teorie 3 2.1 Metody vyšetřování mozkových funkcí..................................................3 2.2 Evokované potenciály .............................................................................4 2.3 Pozitronová emisní tomografie ...............................................................5 2.4 Poruchy vědomí.......................................................................................6 2.5 Vyšetřování kognitivní kapacity u pacientů s poruchou vědomí...........8 In the fourth experiment {5 unconscious patients: 3 permanent vegetative states( PVS) and 2 minimally conscious states (MCS) }in order to most effectively define the degree and extent of possible cognitive function in unconscious patients, a complex approach - a combined ERP and PET study was applied. 2.5.1 Evokované potenciály a akutní stadium poruchy vědomí - kóma .............8 2.5.2 Vyšetřování...
|
|
Estrogen receptor beta (ERβ) in testicular cells and sperm
Dostálová, Pavla ; Žatecká, Eva ; Děd, Lukáš ; Dorosh, Andriy ; Postlerová, Pavla ; Jonáková, Věra ; Dvořáková-Hortová, Kateřina ; Pěknicová, Jana
Estrogen is a steroid hormone that plays an important role during sperm development in the male and female reproductive tract. Estrogen signalling is a complex process that depends on cell milieu and presence of receptors. Thanks to the steroid nature of estrogens, they can pass through the plasmatic membrane and bind to the intracellular estrogen receptors (ERs). Within the cell, there are several pools of ERs. One of them is localized to the cell nucleus and their activation leads to direct or indirect binding to DNA and ultimately to alternation in gene expression (genomic pathway). Other pools of ERs are associated with plasma membrane or are located in cytosol. Activation of membrane associated ERs leads to rapid non-genomic responses. Nowadays, two classical estrogen receptors are known – ERα and ERβ. Since ERβ is a predominant variant in testes, we focused our study on expression of ERβ variants in murine testes and sperm. We detected two variants of ERβ at mRNA level in both, testes and sperm. These variants differ in 54 nucleotids within the ligand binding domain and this variability results in different affinity to estrogen. We analyzed individual testicular cell types (spermatogonia, spermatocytes, spermatids, Sertoli cells) by RT-qPCR. Our results suggest that both ERβ variants are coexpressed in the same cell type and may therefore interact together. This may have consequences in mediating of estrogen signalling. Moreover, ERβ is expressed more in the later stages of spermatogenesis suggesting the role of ERβ in these stages or alternatively in spermatozoa alone. At the protein level, we detected ERβ in nuclear, membrane and cytosolic fraction prepared from testicular tissue suggesting the involvement of both, genomic and non-genomic, pathways of estrogen signaling in testes. In sperm, anti-ERβ antibodies localized ERβ in acrosome region and tail which is in accordance with the known role of estrogen on capacitation, acrosome reaction and motility.
|
|
Vliv zkrmování lněného semínka na kvalitu mléčného tuku koz
Malá, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce)
Druh podávaného krmiva, jeho kvalita, forma úpravy a technika krmení ovlivňují složení a kvalitu mléka. Podíl složek mléka je velmi proměnlivý v závislosti na výživě a zdravotním stavu jedince. K největším změnám dochází v obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk je zodpovědný za přirozenou chuť mléka. Ovšem z hlediska moderního světa a zdraví lidí, jsou nasycené mastné kyseliny obsažené v mléčném tuku považovány za negativně působící složky s následným vznikem kardiovaskulárních onemocnění a vzniku atherosklerózy u lidí. V současné době tedy roste poptávka po nenasycených mastných kyselinách v mléce, jakožto zdraví prospěšné variantě. Z tohoto důvodu je snaha ovlivňovat složení nebo obsah mastných kyselin v mléce dojných zvířat. Jedním ze způsobů jak významně zvýšit obsah žádoucích MUFA a PUFA kyselin v mléčném tuku je použití olejů nebo semen olejnin v krmné dávce. Velice pozitivní vliv má lněné semínko, které mimo jiné obsahuje vysokou hladinu kyseliny linolenové.
Cílem této práce je provést a vyhodnotit analýzu mléčného tuku u koz, které jsou přikrmovány lněným semínkem v extrudované formě v porovnání s kontrolní skupinou koz bez příkrmu. Lze předpokládat, že zkrmování lněného semínka zvýší obsah mléčného tuku, včetně omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
|
|
Vývoj imunitní odpovědi na alergeny jedu blanokřídlého hmyzu u specifické alergenové imunoterapie
Hrabánková, Eva ; Kučera, Petr (vedoucí práce)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera) čítá na sto tisíc druhů hmyzu (jen na našem území žije kolem 15 000 druhů) 1 . Někteří jedinci disponují bodavým a jedovým aparátem, který jim primárně slouží k obraně před nepřítelem nebo omráčení kořisti1, 2, 3. Bodnutí nebo kousnutí člověka se může manifestovat různým způsobem. Ne příliš častou, ale závažnou nebo dokonce fatální komplikací je systémová alergická reakce. Systémová imunoterapie alergeny příslušného hmyzu ("Specific Alergen Immunotherapy" - SAIT), zkráceně jedová imunoterapie ("Venom Immunotherapy" - VIT), je jedinou kauzální terapií, zabraňující vzniku závažné nebo život ohrožující IgE zprostředkované anafylaktické reakci při následujícím bodnutí příslušným druhem hmyzu4 . Jejím smyslem je dlouhodobé navození imunologické tolerance (specifické hyposenzibilizace) proti systémově podávaným alergenům5 . Iniciální pokusy o VIT byly prováděny již ve 20.letech minulého století, přičemž zprvu využívané celotělové extrakty ("whole body extreacts" - WBEs) byly, vzhledem ke srovnatelné účinnosti s placebem, nahrazeny v 70. letech extrakty jedovými, jež se užívají pro diagnostiku i terapii dodnes3 . Mechanismus navození imunologické tolerance prostřednictvím SAIT je komplexní a dosud ne zcela probádaný. Pravděpodobně navozuje tvorbu tzv. "blokujících" protilátek třídy...
|
|
Informovanost žen o významu pupečníkové krve
Grézlová, Lucie ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Formánková, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá všeobecnou informovanost žen o významu pupečníkové krve. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda ženy ve věku 18 - 35 let vědí o dárcovství pupečníkové krve a jejím možném využití. Práce je dělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části je uvedeno několik anatomických faktů, které slouží pro lepší pochopení a orientaci v daném tématu. Podrobně je popisován způsob odběru, zpracování a možnost uchování pupečníkové krve. Dále následují nejčastější varianty upotřebení získaného štěpu a to v podobě transplantace. Nechybí ani výčet častých komplikací spolu s jejich případnou léčbou. Empirická část byla uskutečněna za pomoci dotazníkové metody. Nejprve byly stanoveny nezbytné cíle průzkumu a z nich vyplývající hypotézy. Poté následně sestaven dotazník a vybrán vhodný průzkumný vzorek. Více než polovinu této práce tvoří rozbor jednotlivých odpovědí zpracovaných převážně do tabulek a grafů pro lepší orientaci. Na závěr jsou zhodnoceny získané informace a celý průběh průzkumu spolu s návrhy na možnosti zlepšení informovanosti žen v této oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Úloha imunitních buněk při růstu a spontánní regresi sarkomu u potkanů linie Lewis
Kovalská, Jana ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Práce je zaměřena na studium rozdílů mezi pohlavími potkanů při růstu nádorů, rozdíl v imunitní reakci mezi potkany s progredujícími a spontánně regredujícími nádory ve srovnání s kontrolními zvířaty a na ověření vzniku imunologické paměti. V experimentu jsme použili potkany linie Lewis se subkutánně inokulovatelným sarkomem. Periferní krev samců vykazovala v porovnání se samicemi vyšší počet červených krvinek, vyšší koncentraci hemoglobinu a vyšší hematokrit. Pokusné samice s inokulovatelným sarkomem měly vyšší hladinu CD161 (NK) buněk na počátku experimentu ve srovnání s pokusnými i kontrolními samci a s kontrolními samicemi. V řezech ze spontánně regredujících nádorů byla pozorována silná infiltrace NK buněk v porovnání s progredující nádorovou tkání. Významnými faktory, které mohou ovlivňovat, jestli bude zvíře vykazovat progresi nebo spontánní regresi nádoru, jsou také neutrofilní granulocyty (mohou vykazovat pro-nádorový i proti-nádorový efekt), vaskularizace a rozsah nekrózy v nádorové tkáni. Imunologickou paměť jsme ověřili u malé skupiny samic sekundární inokulací stejných nádorových buněk po kompletním vymizení primárního, spontánně regredujícího nádoru. U žádné ze samic se již sarkom opakovaně nevytvořil. Výsledky dosažené v předložené práci přinesly nové poznatky v problematice nádorového onemocnění u modelu potkana linie Lewis s inokulovatelným sarkomem. Díky podobnosti s chováním některých lidských nádorů mohou mít zjištěné údaje význam i pro oblast klinické onkologie.
|
|
Vliv živé hmotnosti na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni u kanců
Poláčková, Miroslava ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený literární přehled a vyhodnocení výzkumu týkající se vlivu androstenonu a skatolu na živou hmotnost kanců, který je díky moderním trendům ožehavým tématem.
Na základě nové legislativy Evropské Unie bude v roce 2018 ukončena kastrace kanečků ve výkrmu prasat. Z tohoto důvodu se zkoumají nové možnosti výkrmu nekastrovaných jedinců.
Skatol je nepříjemně páchnoucí indolová sloučenina, která je tvořena v tlustém střevě prasat, později dochází k ukládání do tukové tkáně, což zapříčiňuje tzv. kančí pach.
Androstenon je steroid produkovaný Leydigovými buňkami varlat kanců, kdy část je vyplavována močí, částečně se akumulují ve slinách, pro stimulaci prasnic a část se akumuluje v tukové tkáni.
Chromatografická metoda vhodná pro detekci látek odpovídající za kančí pach byla vyvinuta na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem za použití chemických standartů.
Podle výsledků můžeme zhodnotit, že rozdíly mezi imunokastráty a kanci jsou minimální, nejen ve výkrmových ukazatelých, ale také ve výšce hřbetního tuku nebo růstu svalu musculus longissimus lumborum et thoracis. Jedinými se lišícími ukazateli jsou množství androstenonu a skatolu, které potvrzují, že výkrm do vyšších porážkových hmotností kanců je nerentabilní, protože množství těchto látek je mnohonásobně vyšší, než dovoluje evropská norma. Maso kanců je tedy nevyhovující a jsou mnohem lepší volbou imunokastráti.
Hypotézu, že má živá hmotnost vliv na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni kanců jsme tak potvrdili.
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.
|
host ::
