|
Vývoj sourozeneckého vztahu ovlivněného tělesným postižením
FLAŠKOVÁ, Petra
Rodina je základní jednotkou pro růst dítěte v jakémkoliv směru. Předpokladem pro optimální vývoj je pocit bezpečí, lásky a stálost rodinného prostředí. Dítě má úzký vztah, jak ke svým rodičům, tak ke svému sourozenci. Sourozenec nabízí citovou oporu, sdílení úspěchu i zklamání, udržení tajemství před rodiči nebo se může stát zdrojem pro učení sociálním rolím. Na druhé straně mohou vznikat různé konflikty a nedorozumění. Mezi sourozenci se může také objevit žárlivost a rivalita. Každý sourozenecký vztah je svým způsobem specifický. Pokud má jeden ze sourozenců tělesné postižení, tak i přes tuto odlišnost se mezi nimi může vytvořit pevné pouto. První kapitola teoretické části se zabývá sourozeneckou konstelací a jejími jednotlivými charakteristikami pořadí narození. Druhá kapitola se snaží naznačit, co vše sourozeneckou konstelaci ovlivní. Ve třetí kapitole se rozebírá vztah mezi sourozenci, kteří tvoří vlastní subsystém rodiny. Musí se dělit o pozornost svých rodičů. Zdravotní postižení se definuje ve čtvrté kapitole této práce a dále pokračuje tělesným postižením. Zvláštní pozornost je věnována dětské mozkové obrně a přidruženým postižením. Praktická část si klade za cíl, zjistit, jak se vyvíjí vztah mezi zdravým sourozencem a sourozencem s tělesným postižením. Dílčími cíli práce je zjistit, zda ve vztahu hraje roli sourozenecká konstelace a jaké jsou kladeny nároky od rodičů na zdravého sourozence. Pro realizaci praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr informací od respondentů byl prováděn metodou dotazování. Zvolenou technikou se stal polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo od dubna do července 2013. Vybraný soubor byl tvořen třemi skupinami respondentů. V první skupině byli intaktní sourozenci, druhou skupinu tvořili sourozenci s tělesným postižením, kteří jsou v sourozeneckém vztahu s první skupinou respondentů a ve třetí skupině byli rodiče těchto sourozenců. Rozhovor s druhou skupinou nebyl ve všech případech možný z důvodu hloubky mentálního postižení. Výzkum naznačil, že informování o postižení sourozence je jedním z důležitých faktorů pro vývoj vztahu. Jejich budoucí vztah se odvíjí od reakce zdravého sourozence na informaci o tělesném postižení sourozence. Rizikovým obdobím pro vývoj sourozeneckého vztahu bylo dospívání. V dospělosti se tento vztah opět stabilizoval. Předpokladem pro vývoj vztahu ovlivněného tělesným postižením, bylo společné trávení volného času. V dětství tohoto času bylo podstatně více než nyní v dospělosti. Výzkum prokázal vliv sourozenecké konstelace. Výměna rolí se sourozencem s postižením, kdy se mladší zdravý sourozenec stává prvorozeným místo sourozence s těžkým postižením. Zvýšené nároky na zdravého sourozence jsou v úspěšnosti a naplnění představ rodičů, které nemohli být naplněny u dítěte s postižením. Zdraví sourozenci akceptovali zvýšenou péči rodičů o jejich sourozence s tělesným postižením, přesto se v několika případech objevila žárlivost zdravého dítěte na dítě s postižením. Tato bakalářská práce by mohla být vhodným informačním zdrojem pro rodiny s dítětem s tělesným postižením. Dále by mohla posloužit pro pracovníky v pomáhajících profesích.
|
|
Analýza vlivu sociální politiky na porodnost v jednotlivých krajích ČR
Dvořák, Josef ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi porodností a nástroji státní sociální podpory. Cílem této práce je odhalit vztah mezi těmito dvěma veličinami. Dílčím cílem je pak prozkoumat specifika působení nástrojů sociální podpory v konkrétních krajích České republiky. Zaměřil jsem se na výzkum na úrovni celé ČR i jednotlivých krajů v období mezi lety 1993-2014. Při hledání těchto vztahů byla použita metoda srovnání rozdílů ve vývoji veličiny míry plodnosti. Následně byl sestaven regresní model vypočítaný pomocí metody fixních efektů. Pro vzorek konkrétních krajů byla aplikována metoda nejmenších čtverců. Provedeným výzkumem se ve všech modelech podařilo popsat více než 80 % variability. Na základě této práce je možné předvídat chování obyvatel při změně výše některých dávek. Hlavním zjištěním je, že nejvíce motivující jsou opatření jako rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
|
|
Adaptace dětí na roli školáka
Vísnerová, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza dat z pozorování v první třídě základní školy. Žák je na počátku školní docházky konfrontován s mnoha požadavky. V práci se pokouším poodhalit proces školní adaptace z hlediska novopečeného školáka. Nejprve se snažím definovat základní oblasti, na něž se dítě vstupem do školy musí adaptovat. V nich se poté zaměřuji na dílčí prvky školní adaptace a z nich plynoucí požadavky na psychiku žáka. Na základě pozorování jsem určila tři hlavní oblasti, "kontexty": 1. fyzický kontext, 2. sociální kontext a 3. školně-úkolový kontext. Fyzický kontext se vztahuje ke všemu neživému v rámci adaptace na školu - prostory a předměty. Žák se musí naučit orientovat v novém prostředí a organizovat své školní pomůcky a potřeby. Sociální kontext souvisí s adaptací na sociální prostředí ve škole (ostatní žáci, učitelé apod.). Školně-úkolový kontext je zaměřen specificky na požadavky vyplývající z učení, školní práce. Důležitým regulátorem školní adaptace žáků v první třídě je třídní učitelka, jež tento proces řídí. Vzhledem k náročnosti procesu plného osvojení role školáka, je mojí další významnou snahou identifikace takových projevů chování učitelky, které usnadňují žákům adaptaci na školní prostředí. Klíčová slova: první třída, školní adaptace, role školáka, žákovství
|
|
Krize - rozpad rodiny očima dítěte
Nevoralová, Monika ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Hadj - Moussová, Zuzana (oponent)
Tato práce přinesla mnoho témat, kterým by bylo dobré věnovat větší pozornost. Je zřejmé, že nepříznivá rodinná atmosféra, popř. rozvod rodičů, může být pro dítě rizikovým faktorem v mnoha oblastech. Rozhodujícím faktorem je však spíše atmosféra (klima) v rodině než samotný rozvod rodičů. Větší škodu mohou způsobit nezdravé vztahy v rodině něž rozvod, rozchod rodičů. Úplná harmonická rodina je pro děti pochopitelně nejlepší, na druhou stranu harmonické prostředí rozvedené rodiny je pro jejich další vývoj prospěšnější než disharmonická úplná rodina. Z tohoto důvodu nelze problémy vyskytující se u dítěte přičítat vždy samotnému rozvodu rodičů. Tím dochází ke zjednodušení a zároveň k zavádějící představě, že všechny děti, jejichž rodiče se rozvedli, jsou problémové. Jistě je pravdou, že u nich může díky této situaci nastat zvýšené riziko vzniku různých potíží, ale stejně tak může být ohroženo mnoho dalších dětí, jejichž rodiče rozvedeni nejsou, ale doma panuje nepříznivá atmosféra atd. V některých případech mohou být důsledky rozvodu dokonce i pozitivní, jak vyplývá i zvýše uvedené analýzy. Záleží vždy na mnoha faktorech. Především na tom, zda přetrvávají konflikty i nadále mezi bývalými partnery. Dále záleží i na osobnosti a odolnosti dítěte, na prostředí, osobách, které dítěti mohou být v době krize v rodině...
|
|
Empirická analýza využívání paušálních výdajů v ČR
Švihlíková, Aneta ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Brabcová, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá analýzou míry využívání paušálních výdajů v České republice u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a příjmy z nájmu dle § 9 ZDP. Na základě údajů o celkovém počtu poplatníků s příjmy, u kterých je možné využití paušálních výdajů, a počtu poplatníků, kteří je skutečně využívají, je zjišťován vztah mezi legislativními úpravami zákona o daních z příjmů v letech 2008 - 2013 v oblasti paušálních výdajů a četností využití paušálních výdajů v jednotlivých letech. Tyto skutečnosti jsou navíc u poplatníků s příjmy dle § 7 ZDP zkoumány s ohledem na druh jejich hlavní činnosti. Zvláštní pozornost je pak věnována zákonným omezením v roce 2013 a jejich dopadu na poplatníky dle výše jejich příjmu a na poplatníky uplatňující slevu na druhého z manželů bez příjmů a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
|
|
Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Potřeba je projevem nedostatku, chyběním něčeho či porušením vnitřní rovnováhy a ovlivňuje jedince k chování, které má rovnováhu znovu vytvořit. Potřeba jistoty a bezpečí je dominantní potřebou zejména u malých dětí. Je to potřeba vyhýbat se ohrožení a nebezpečí a projevuje se obecnou lidskou tendencí eliminovat úzkost. Lze ji uspokojit prostřednictvím spolehlivého a jistého mezilidského vztahu. Pocit jistoty a bezpečí umožňuje člověku získání důvěry, životních hodnot, spolehlivosti, nezávislosti, orientaci v lidském společenství i v materiálním světě. Hospitalizace dítěte znamená výrazný zásah do života jedince. Dítě je v nemocnici separováno od rodiny, od svého domácího prostředí, omezováno v pohybu, upoutáno na lůžko a obklopeno cizími lidmi v cizím prostředí s odlišným denním režimem. U dětí hovoříme o hospitalizmu, pokud jsou podmínky v nemocnici nebo ústavu, kde je dítě dlouhodobě umístěno, tak nepříznivé, že je dítě poškozováno ve svém vývoji. Z léčebného hlediska má umístění dítěte v nemocnici i kladné stránky, jako je stálý lékařský dohled a odborná péče. Jako cíl práce jsem si zvolila zjistit, zda jsou uspokojovány potřeby u často hospitalizovaného dítěte. Stanovila jsem dvě hypotézy. Potřeba bezpečí a jistoty není uspokojována u často hospitalizovaného dítěte (H1), spolupráce sestry s rodinnými příslušníky v době hospitalizace dítěte je minimální (H2). Stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ke zpracování praktické části své bakalářské práce na téma: {\clqq} Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty.`` jsem použila kvantitativní výzkum. Jako techniku sběru dat jsem použila řízený rozhovor, pozorování a dotazník, kde jsou výzkumným souborem pacienti dětského oddělení českobudějovické a písecké nemocnice a jejich rodinní příslušníci. Výsledky ukazují, že při hospitalizaci dítěte u něj vzniká nízká míra obavy z nemocnice, jejího prostředí a zdravotnického personálu, naopak však velkému procentu dětí je v nemocnici smutno, jak po rodině, tak po kamarádech, domácím mazlíčkovi i po jejich hračkách. Při hospitalizaci dítěte je více jak polovina rodičů ubytována se svým dítětem a průměrná délka hospitalizace dítěte je ve třech pětinách 1 týden, v jedné čtvrtině případů 2-4 týdny, v jedné desetině případů 5 a více týdnů, a pouze velice nízké procento dotazovaných na otázku délky hospitalizace dítěte neodpovědělo. Informaci dítěti o nemoci, se kterou je hospitalizováno, mu poskytuje v nadpoloviční většině případů ošetřující lékař a v jedné pětině rodiče dítěte a necelá jedna desetina dotazovaných na zadanou otázku neodpověděla. Chtěla bych, aby tato práce posloužila jako učební text a byla poučným materiálem, jak pro zdravotnický personál, tak i pro rodiče hospitalizovaných dětí.
|
|
"Pravá maskulinita" z ženské perspektivy
Čižinská, Anna ; Vinopal, Jiří (oponent) ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
K námětu této diplomové práce mě přivedla moje kamarádka, když mi v rozhovoru na téma muži řekla: "Chlap nesmí být moc hodný, to je s ním potom nuda. Prostě musí být trochu zlý." To mě zaujalo natolik, že jsem si začala více všímat, jak ženy v mém okolí hodnotí muže a jestli zastávají stejný názor. Překvapivě jsem zjistila, že žen a dívek, které se na muže dívají podobným způsobem, není málo. Co však přesně takové pojetí pro tyto ženy znamená a co se za ním skrývá? Výroky tohoto typu vypovídají něco o způsobu, jakým je společnost nastavena v pojetí "spráyné" a žádané maskulinity. V současné době se diskutuje stále víc o "krizi maskulinity", o tom, že muži ztrácí své jednoznačné postavení ve společnosti i v rodině a musí si budovat novou identitu. Tento proces je však postupný a společenské změny probíhají pomalu. Ve společenském klimatu, ovlivňovaným médii jako jsou nejrůznější ženské časopisy životního stylu, by se mohlo zdát samozřejmostí, že současná žena chce dnes už úplně jiný typ muže než její předchůdkyně z dřívějších generací. S tím se pojí předpoklad, že si důvěřuje, prosazuje se ve společnosti a vybírá si partnera, který bude jejím rovnocenným protějškem. Je však skutečnost opravdu taková? Mají ženy v České republice už nyní dostatek sebevědomí na to, aby vytvářely rovnocenné partnerské vztahy?...
|
|
Sebepojetí v mateřství
Kalodová, Lucie ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Teoretická část diplomové práce se věnuje tématům sebepojetí a mateřství. Část zabývající se sebepojetím obsahuje jeho definici, možnosti zkoumání, aspekty, strukturu a dynamiku. Dále popisuje aspekty zkoumané ve výzkumné části tj. jasnost sebepojetí a sebehodnocení, a poskytuje přehled obecně užívaných metod při výzkumu sebepojetí. Část o mateřství formuluje mateřství jako sociální konstrukt a biologický aspekt, věnuje se ambivalenci k mateřství, mateřství a partnerskému vztahu, mateřství a zaměstnanosti. A nakonec se zabývá publikovanými výzkumnými pracemi na téma sebepojetí v mateřství. Výzkumná část se věnuje jasnosti sebepojetí a sebehodnocení v mateřství. Cílem práce je prozkoumat jasnost sebepojetí a sebehodnocení u matek na RD, které mají první dítě ve věku (0,5-4 roky), a to v porovnání s matkami na RD, které mají též první dítě ve věku (0,5-4 roky) a pravidelně pracují, a s bezdětnými ženami ve věku 25-35 let. K tomu byly užity následující diagnostické nástroje: Škála jasnosti sebepojetí, Rosenbergova škála sebehodnocení, NEO-FFI.
|
|
Integrated structural study of the FrpD protein from Neisseria meningitidis
SVIRIDOVA, Ekaterina
Neisseria meningitidis (N. meningitidis) is a Gram-negative commensal bacterium colonizing nasopharynx of about 10 % of healthy individuals, which can cause invasive diseases, such sepsis and meningitis, upon occasional penetration into bloodstream. Pathogenesis of N. meningitidis appears to be directly related to conditions of limited iron availability. Under these conditions two proteins of unknown function: FrpC and FrpD, are synthesized. FrpD is a highly conserved lipoprotein of N. meningitidis anchored to the bacterial outer membrane. It is known that FrpD tightly binds the FrpC protein, which belongs to the Repeat-in-Toxin (RTX) protein family and may act as bacterial exotoxin. However, the mechanism of FrpD-FrpC interaction and the exact function of this complex are unknown due to the absence of structural information on these proteins. Therefore, we set out to determine the structure of FrpD and provide insights into its interaction mechanism with FrpC and structure-functional relationships of these two proteins. We determined the first crystal and solution structures of the FrpD protein. We found that atomic structures of FrpD reveal a novel protein fold. We uncovered the structure-function relationships underlying the mechanism of interaction between the FrpD and FrpC proteins and tested the putative function of the FrpD-FrpC1-414 complex in vitro. Finally, we proposed the putative function of the FrpD-FrpC1-414 complex as a new minor adhesin of N. meningitidis, which mediates the bacterial adhesion to the host epithelial cells and facilitate the colonization. Our work constitutes the first step in clarifying the molecular basis of the FrpD-FrpC interaction and sets the base for further investigation of the role of FrpD and FrpC in the virulence mechanism of N. meningitidis.
|
|
Charakteristika pracovního chování Čechů a Ukrajinců
BYKOVA, Sofia
Tématem mé bakalářské práce je pracovní chování v rámci vybraného podniku, zaměstnávajícího pracovníky českého a cizího (ukrajinského) původu. Cílem teto práce je vytvoření přehledné a srovnatelné charakteristiky jevu pracovního chování v rámci kultur uvedených států co mají společného a rozdílného, případně neslučitelného, analýza případných konfliktů a souvislost těchto aspektů s mentalitou. Zdůvodněním tohoto cíle je především obor, který studuji. Práce obsahuje informace, které by mohly být zajímavé a přínosné, nejen pro mé osobní účely a budoucí povolání, ale také pro role nadřízených i podřízených, případně pro manažery. Přehled zkoumané problematiky obsahuje specifické body, jako např. základy ekonomické psychologie a behaviorální ekonomie (symbióza psychologického a ekonomického názoru na motivaci a racionalitu jedince), teorie pracovní motivace a reakce na různorodé podněty, charakteristiku pojmu "mentalita", obecná východiska o působení člověka ve světě ekonomiky. Pro naplnění cílů mé práce jsem stanovila následující hypotézy: - Ukrajinská a česká mentalita mají určité podstatné rozdíly, i když jsou tyto národy kulturně blízké. - Pracovníci ukrajinského a českého původu dokážou efektivně fungovat v týmu a vycházet mezi sebou v pracovní činnosti. Rozdíl v mentalitě jim v tom nebrání. - Ukrajinští pracovníci by mohli být žádoucí pro zaměstnavatele v ohledu na vyšší zájem a motivaci. Všechny tři stanovené hypotézy byly přijaté na základě zjištěných údajů a srovnání charakteristik mentality. Češi jsou často tolerantní k jiným kulturám, navíc ukrajinská kultura se tolik neliší a nezpůsobuje komplikace v pracovních vztazích. S ohledem na to, že ve vybraném podniku nebyly zjištěné žádné problémy, spojené s pracovním chováním a rozdíly v mentalitě, těžko se definuje nějaký přínos pro danou organizaci.
|
host ::
