|
|
romské ženy a reprodukční zdraví
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Reprodukčním zdravím se rozumí schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. Péče o reprodukční zdraví je záležitostí každé ženy. Se zdravím úzce souvisí i láska k rodině. Pro Romy je rodina velmi důležitá, protože je zdrojem síly, pevných kořenů a uspokojuje základní životní potřeby jejích členů. Diplomová práce s názvem Romské ženy a reprodukční zdraví se zabývá především reprodukčním zdravím romských žen, do čehož spadá plánované rodičovství u romských žen, těhotná romská žena, potrat, porod, antikoncepce a také klimakterium či preventivní screeningová mamografie. Problematika reprodukčního zdraví je poměrně závažná, neboť preventivní prohlídky tvoří základ pro další léčbu v případě zachycení onemocnění. V diplomové práci byly stanoveny cíle zjistit, zda se provádí osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen, zjistit, zda romské ženy plánují rodičovství, zda je plánování rodičovství ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, v kolika letech dochází k porodu prvního dítěte, zda romské ženy chodí během svého života na preventivní gynekologické prohlídky, zda mají romské ženy informace o očkování proti karcinomu čípku děložního a také zjistit, zda romské ženy během klimaktéria užívají hormonální substituční terapii. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že se osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen neprovádí. Hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Druhá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy plánují vznik těhotenství tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že plánované rodičovství je u romských žen ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, to se nepotvrdilo. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že k porodu prvního dítěte u romských žen dochází okolo 17. roku života. Tuto hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Pátá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy během svého života chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Šestá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy nemají informace o očkování proti karcinomu čípku děložního. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit. Sedmá hypotéza měla potvrdit že romské ženy během klimaktéria neužívají hormonální substituční terapii. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Ke kvalitativnímu šetření byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První otázka je zaměřena na to, jakým způsobem ovlivňuje snížený socioekonomický statut romských rodin počet narozených dětí. Druhá výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími gynekologickými onemocněními, která se vyskytují u romských žen v průběhu života. Třetí stanovená otázka byla zaměřena na problémy romských žen, které souvisí s těhotenstvím. Poslední čtvrtá stanovená otázka byla zaměřena na to, zda nechávají romské ženy své dcery očkovat proti karcinomu čípku děložního. Díky výzkumným otázkám bylo zjištěno, že dotázané respondentky neměly problémy s otěhotněním, že pokud se vyskytly zdravotní potíže během těhotenství, tak se respondentky nechaly hospitalizovat, aby předešly komplikacím, že snížený socioekonomický statut neovlivňuje počet dětí v romské rodině, že pět dotázaných respondentek z devíti nemělo během života gynekologické potíže, že všechny dotázané romské ženy mají informace o očkování proti karcinomu děložního čípku a pouze tři ženy z devíti dotázaných by nenechaly svou dceru naočkovat.
|
|
|
Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Potřeba je projevem nedostatku, chyběním něčeho či porušením vnitřní rovnováhy a ovlivňuje jedince k chování, které má rovnováhu znovu vytvořit. Potřeba jistoty a bezpečí je dominantní potřebou zejména u malých dětí. Je to potřeba vyhýbat se ohrožení a nebezpečí a projevuje se obecnou lidskou tendencí eliminovat úzkost. Lze ji uspokojit prostřednictvím spolehlivého a jistého mezilidského vztahu. Pocit jistoty a bezpečí umožňuje člověku získání důvěry, životních hodnot, spolehlivosti, nezávislosti, orientaci v lidském společenství i v materiálním světě. Hospitalizace dítěte znamená výrazný zásah do života jedince. Dítě je v nemocnici separováno od rodiny, od svého domácího prostředí, omezováno v pohybu, upoutáno na lůžko a obklopeno cizími lidmi v cizím prostředí s odlišným denním režimem. U dětí hovoříme o hospitalizmu, pokud jsou podmínky v nemocnici nebo ústavu, kde je dítě dlouhodobě umístěno, tak nepříznivé, že je dítě poškozováno ve svém vývoji. Z léčebného hlediska má umístění dítěte v nemocnici i kladné stránky, jako je stálý lékařský dohled a odborná péče. Jako cíl práce jsem si zvolila zjistit, zda jsou uspokojovány potřeby u často hospitalizovaného dítěte. Stanovila jsem dvě hypotézy. Potřeba bezpečí a jistoty není uspokojována u často hospitalizovaného dítěte (H1), spolupráce sestry s rodinnými příslušníky v době hospitalizace dítěte je minimální (H2). Stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ke zpracování praktické části své bakalářské práce na téma: {\clqq} Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty.`` jsem použila kvantitativní výzkum. Jako techniku sběru dat jsem použila řízený rozhovor, pozorování a dotazník, kde jsou výzkumným souborem pacienti dětského oddělení českobudějovické a písecké nemocnice a jejich rodinní příslušníci. Výsledky ukazují, že při hospitalizaci dítěte u něj vzniká nízká míra obavy z nemocnice, jejího prostředí a zdravotnického personálu, naopak však velkému procentu dětí je v nemocnici smutno, jak po rodině, tak po kamarádech, domácím mazlíčkovi i po jejich hračkách. Při hospitalizaci dítěte je více jak polovina rodičů ubytována se svým dítětem a průměrná délka hospitalizace dítěte je ve třech pětinách 1 týden, v jedné čtvrtině případů 2-4 týdny, v jedné desetině případů 5 a více týdnů, a pouze velice nízké procento dotazovaných na otázku délky hospitalizace dítěte neodpovědělo. Informaci dítěti o nemoci, se kterou je hospitalizováno, mu poskytuje v nadpoloviční většině případů ošetřující lékař a v jedné pětině rodiče dítěte a necelá jedna desetina dotazovaných na zadanou otázku neodpověděla. Chtěla bych, aby tato práce posloužila jako učební text a byla poučným materiálem, jak pro zdravotnický personál, tak i pro rodiče hospitalizovaných dětí.
|
host ::
RSS.