| |
|
Odhad výběru DPH po zavedení elektronické evidence tržeb v ČR od roku 2016
Píchal, Dominik ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává problematiku inkasa daní a s tím spojené jevy jako šedá ekonomika, daňové úniky a nástroje, které vedou k samotnému zefektivnění výběru daní. Elektronická evidence tržeb v českých podmínkách je právě takovýmto nástrojem, který má za cíl zvýšit výběr daní a také zlepšit kontrolu nad daňovými subjekty. Pro svůj metodologický základ byla využita analýza a komparace. Na základě vypracovaných rozborů a srovnání jsem dospěl k závěru, že stanovené teze prokázaly, že elektronická evidence tržeb, ale i evidence tržeb v obecné rovině jako model supervize daňových subjektů, je efektivním nástrojem. Přínosem práce je celkový popis vybraných jevů ovlivňující výběr daní, popis zahraničních modelů evidencí tržeb a především popis a analýza budoucího českého modelu.
|
|
Srovnání platebních zajišťovacích instrumentů používaných v zahraničním obchodě
Štrossová, Šárka ; Němečková, Iveta (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Práce je rozdělena na část teoreticko-metodologickou a část analytickou. Vrámci teoreticko-metodologické části jsou analyzovány základní platební zajišťovací instrumenty, konkrétně dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, směnka, faktoring, forfaiting a bankovní záruka. Předmětem analýz je přiblížení hlavních znaků jednotlivých nástrojů a průběhu jejich poskytování z obecného hlediska. Následně jsou instrumenty porovnávány mezi sebou, a to pomocí výhod a nevýhod, které účastníkům přinášejí. Další část práce tvoří analýza poplatků spojených s využitím jednotlivých zajišťovacích instrumentů ve vybraných bankách a komparace nástrojů na základě zvolených kritérií. Analýza poplatků je provedena nejprve obecně, následně na modelových příkladech. Na základě syntézy výsledků provedené analýzy a ostatních zjištění, zejména výhod a nevýhod, které jednotlivé nástroje přinášejí, je provedena komparace těchto instrumentů dle zvolených kritérií. Konkrétní využití platebního zajišťovacího instrumentu je uvedeno v případové studii.
|
|
Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost dospělé populace
Elhenický, Patrik ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Potměšil, Jaroslav (oponent)
Název diplomové práce: Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u dospělé populace. Cíle práce: Zpracovat a prezentovat výsledky současné dospělé populace v oblasti vnímání a vztahu k vlastnímu tělu, nejen v oblasti fyzické, ale také v oblasti psychické. Porovnat rozdíly mezi mužskou a ženskou populací ve výše uvedených problémech a porovnat rozdíly mezi venkovskými a městskými lidmi. Metoda: Sběr dat pro tuto diplomovou práci byl prováděn anketovým šetřením pomocí dotazníkové metody. Bylo použito standardizovaného dotazníku, který byl převzat z mezinárodního výzkumu sportu, zdraví a tělesného sebepojetí v zemích střední a východní Evropy (Mrázek, Fialová, Bychovskaja, 1995). Dotazník obsahoval kapitoly týkající se osobních údajů, zdravotního stavu, činností vztahující se k tělu a fyzické aktivity, subjektivního popisu těla, vztahu k tělu a sebepojetí. Celkem se odpovídalo na 129 otázek, z nichž byli k práci analyzovány jen ty, které se týkaly zvoleného tématu. Výsledky: Výsledky poukazují na určité změny v hodnocení tělesného vzhledu, vztahu k vlastnímu tělu i sebepojetí mužů i žen. V potvrzených hypotézách je poukazováno na rozdílnost sebevědomí žen a mužů při hodnocení svého vzhledu, kdy se muži celkově hodnotili lépe nežli ženy. Dále také na rozdíly v sebepojetí a vtahu k vlastnímu tělu mezi...
|
|
Daň z příjmů v České republice a Evropské unii
Nováková, Marta ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
ZÁV R P ekážky jsou ony obávané v ci, které spat íte, když odvrátíte pohled od svého cíle. Henry Ford V této rigorózní práci jsem se zabývala pohledem na da z p íjm fyzických a právnických osob z hlediska jejích jednotlivých konstruk ních prvk , p i emž jsem se snažila o srovnání zdan ní v eské republice a ve státech Evropské unie v etn n kolika kandidátských zemí. V Evrop se zatím neobjevují významn jší snahy o harmonizaci p ímých daní, jako je tomu na poli n kterých daní nep ímých. Každý stát, a lenský i ne lenský, si proto vytvá í vlastní právní úpravu a p izp sobuje ji svým hospodá ským podmínkám. P esto však všechny zem zachovávají stejný postup p i zjišt ní a výb ru dan . Vždy je nutné zjistit, kdo je subjektem (poplatníkem) dan , jaké jsou jeho p íjmy a které z nich podléhají zdan ní, tj. sou asn se zjiš ují p íjmy, které jsou od dan osvobozené. Tím se zjistí, které z p íjm poplatníka tvo í p edm t dan . Z t chto p íjm se ur í základ dan , který se dále upravuje o nezdanitelné ásti a odpo itatelné položky. Ze základu dan se, prost ednictvím sazby dan , vypo ítá vlastní da ová povinnost. Ta m že být ješt snížena o p ípadné slevy na dani a kone ná da se následn odvede ve stanovené lh t p íslušnému správci dan . Srovnání dan z p íjm u jednotlivých stát je obtížené, práv proto, že v každé zemi je da...
|
|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech mezi lety 1720 a 1780
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Resumé: Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech v letech 1720 - 1780 Kupferstich-Kabinett v Drážďanech byl založen roku 1720 kurfiřtem Friedrichem Augustem I. Saským, zvaným Augustem Silným, jako nejstarší museum grafiky v Německu. V roce 1720 se stává prvním ředitelem Kupferstich-Kabinettu Johann Heinrich von Heucher. Sbírka se rozrůstala například nákupy kreseb či grafik. V roce 1728 koupil J. H. von Heucher sbírku kreseb Gottfrieda Wagnera z Lipska. V roce 1738 vytvořil Johann Heinrich von Heucher první inventář Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech. Kresby a grafiky rozřadil dle uměleckých škol a ikonograficky dle námětů. V roce 1746 byl zvolen novým ředitelem Carl Heinrich von Heinecken. Díky svým kontaktům se sběrateli a znalci umění dále rozšiřoval obsah sbírky Kupferstich-Kabinettu. Pro sbírku nejvýznamnější sběratel byl Pierr Mariette z Paříže. Spolupráce neprobíhala jen na vzájemné výměně a prodeji uměleckých děl, rovněž i na poli kunsthistorických spisů. C. H. von Heinecken tvořil ale i sám. Nově uspořádal sbírky Kupferstich-Kabinettu a neurčené kresby se snaží přiřadit autorovi či umělecké škole. Christian Ludwig Hagedorn zastával funkci ředitele Kupferstich-Kabinettu od roku 1763. Kupferstich-Kabinett prošel rekonstrukcí a je zpřístupněn veřejnosti. Následuje katalog vybraných kreseb italských...
|
|
Sebastiano del Piombo ve veřejných sbírkách České republiky
Nová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pujmanová, Olga (oponent)
Magdaléna Nová Sebastiano del Piombo ve veřejných sbírkách České republiky 2008 RESUMÉ Sebastiano del Piombo (vlastním jménem Sebastiano Luciani) se narodil v roce 1485 v Benátkách. Umělecké školení absolvoval u nejlepších benátských umělců té doby, jakými byli Giovanni Bellini a Giorgione. Dílnu Giovannni Belliniho brzy opouští a obrací se k novátorské tvorbě Giorgionově. Velmi rychle si vypracoval svůj vlastní umělecký styl, ve kterém dokázal skloubit benátskou koloristickou tradici s monumentálností objemů a tvarů. Kolem poloviny prvního desetiletí 16. století se stává samostatným umělcem a dostává své vlastní umělecké zakázky. V roce 1511 dostal možnost odejít v doprovodu svého prvního mecenáše Agostino Chigiho do Říma, kde ho čeká první velká římská zakázka při výzdobě Chigiho předměstské vily. Zjišťuje, že římská umělecká tvorba je jeho vlastnímu stylu, ke kterému se propracovával v Benátkách, velmi blízká. Ihned po příchodu do Říma je přímo konfrontován s dílem Raffaela, se kterým společně pracuje ve vile Farnesina. Později se spřátelí s Michelangelem, který svého benátského přítele podporoval v získávání nových zakázek i vlastními návrhovými kresbami k některým jeho dílům. Vztah těchto dvou umělců nám dnes dokládá část jejich vzájemné korespondence. V České republice se nacházejí dvě díla původem...
|
|
Zlatnická bohemika doby lucemburské ve vídeňských dvorních sbírkách
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Resumé Předložená práce se věnuje významným českým z druhé poloviny 14. století uloženým ve vídeňské Světské a Duchovní klenotnici (Weltliche und Geistliche Schatzkammer). Na krátký popis vzniku vídeňských dvorních sbírek navazují monografická pojednání 17 uměleckých děl dotýkající se jejich historie, technických vlastností, uměleckého charakteru a případně uměleckohistorické problematiky. Do práce jsou pojaty nejprve některé součásti říšského pokladu, upravené, nebo doplněné v době mezi lety 1350-1378, kdy jej Karel IV. dočasně spravoval. Dále jde o tři relikviáře, které původně přináležely ke Karlem obnovenému českému královskému pokladu. Do vídeňských sbírek se dostaly spolu s říšským pokladem, ke kterému byly přičleněny druhotně za vlády Zikmunda Lucemburského. České vladařské jablko a žezlo, užívané až do roku 1627 se Svatováclavskou korunou při korunovacích českých králů zůstaly ve Vídni poté, co byly vyměněny za reprezentativnější insignie ze 16. století, zhotovené původně pro císaře Karla V. V závěru Práce jsou popsány tři relikviáře uložené v Duchovní klenotnici, o jejichž českém původu uvažují někteří autoři. Text doplňuje obrazová příloha. Počet znaků bez mezer 95 706 Počet znaků včetně mezer 112 101
|
|
Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Johana Krůfová Resumé Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky Bakalářská práce se zabývá vybranými kresbami výtvarných umělců tvořících v Římě v období manýrismu, jejichž kresebná díla se nacházejí ve veřejných sbírkách na našem území. Jedná se o tyto umělce: Giulio Romano, Perino del Vaga, Polidoro da Caravaggio, Francesco de'Rossi zvaný Salviati, Giorgio Vasari, Marco Marcchetti da Faenza a Taddeo Zuccari. Obsahem práce je seznámení s funkcí kresby a jejím významem ve výtvarném umění šestnáctého století v římském manýristickém období. Dále obsahuje stručné životopisy umělců tvořících v Římě, popisy kreseb a charakteristiku veřejných sbírek České republiky. Z důvodů dostupnosti pramenů a možnostem vidět kresby v originále byly zvoleny kresby, které jsou u nás uloženy ve veřejných sbírkách. Jedná se o sbírku kreseb, kterou spravuje Národní galerie v Praze, kolekci kreseb uloženou v arcibiskupském zámku v Kroměříži, jejichž majitelem je Arcibiskupství olomoucké, kresebný soubor v Moravské galerii v Brně a sbírku kreseb grafického kabinetu Karáskovy galerie v Památníku národního písemnictví v Praze. Výlučně jde o figurální témata, studie postav, portrétů, náročnější skupinové ikonografické celky s biblickým nebo mytologickým námětem. Práce si klade za cíl vytvořit ucelený soupis pouze...
|
host ::
