|
VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD DAŇOVÉ OPTIMALIZACE
Safínová, Eva ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly, které se objevují ve zdanění fyzických a právnických osob. Konkrétně zaměřuje na porovnání zdanění osoby samostatně výdělečně činné se zdaněním společnosti s ručením omezeným. Porovnávání je zaměřeno především na právní stav před a po reformě veřejných financí od 1.1.2008. Součástí práce je i analýza daňového zatížení podnikatele v letech 2004 ? 2007.
|
| |
|
Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
Šebesta, Adam ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935" pojednává o bolševickém experimentu v oblasti správy multinárodnostní říše na příkladu východní Karélie v meziválečném období. Práce zkoumá specifika karelského vývoje ve srovnání s centrální národnostní politikou. Unikátní region, v jehož čele stáli finští komunističtí emigranti, je v jistém smyslu esencí národnostní politiky SSSR. Ve snaze získat podporu všech národnostní na území Ruska se bolševici uchýlili k pragmatické politice ústupků. Vznik autonomní Karélie byl zapříčiněn součtem faktorů. Díky politice budování národnostních kádrů byli Sověti dočasně nakloněni lokální správě. Mírová jednání s Finskem v Tartu žádala vyřešení karelské otázky a autonomní Karélie byla odpovědí finským požadavkům. Region se měl stát výkladní skříní socialismu a demonstrovat mírové soužití národů. Finští bolševici byli připraveni se tohoto úkolu ujmout. Práce zkoumá vedle vývoje národnostní politiky v Karélii i faktory, které ovlivňovaly stupeň nezávislosti, jako např. hospodářskou politiku a finanční závislost na centru, jazykovou a vzdělávací otázku a konkurenci karelské autonomii ze strany dalších regionálních celků, jako např. souostroví GULAGu pod správou OGPU. Jako specifická ilustrace odhodlanosti karelského vedení osídlovat republiku titulárním...
|
|
Mezinárodní a vnitrostátní aspekty dvojího zdanění
Doležalová, Veronika ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Veronika Doležalová Mezinárodní a vnitrostátní aspekty dvojího zdan ní 89 Záv r Ve své rigorózní práci "Mezinárodní a vnitrostátní aspekty dvojího zdan ní" jsem si vytý ila n kolik cíl za ú elem ohrani ení p edm tu dvojího zdan ní v da ovém právu. V první kapitole jsem se pokusila vymezit dvojí zdan ní pomocí charakteristických znak , jenž jsem p i studiu odborné literatury a právních p edpis nalézala. P i jejich uspo ádání k posouzení souvislostí se ukázaly velmi významným celkem poznatk . Prvním z takových charakteristických znak se projevil právní základ zdan ní, a to nejen jako p edpoklad, nýbrž i jako výsledek uskute ování práva státu ukládat dan , které náleží k jeho výkonu státní suverenity. U zd vodn ní r zných aspekt úpravy právního základu zdan ní považuji za významná p edevším ta jeho ur ení, která jej relativn rozd lují na ást týkající se mezinárodního dvojího zdan ní a ást o vnitrostátním dvojím zdan ní. Výkonem státní suverenity vznikají státu právní následky, které nicmén nep ímo ovliv ují nezávislost státní suverenity jiných stát v mezinárodním spole enství. Se snahou stát eliminovat nep ímé zásahy do výkonu jejich suverenity souvisí nejd ležit jší charakteristický znak, který je p edm tem zájmu p edevším podnikatelské ve ejnosti, nebo se týká nástroj , jenž státy p ijímají k omezení i vylou...
|
|
Sociální situace imigrantů žijících ve zvolených lokalitách České republiky z pohledu vybraných determinant zdraví
ZÁLESKÁ, Veronika
Dle Wilkinsona a Marmota (2003) je oblast deseti sociálních determinant zdraví patrně nejkomplexnějším přístupem k analýze zdravotního stavu jedince. Cílem disertační práce bylo zhodnotit sociální determinanty zdraví v oblasti sociální opora, stres, dětství a doprava. Kvantitativní metoda zkoumání objektu výzkumu byla realizována pomocí dotazování. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti pobývající v České republice déle než jeden rok, ve věkové kategorii 18 - 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Respondenti pobývali ve vybraných lokalitách: hlavní město Praha, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Osloveno bylo celkem 246 respondentů. Z výsledků šetření je zřejmé, že Českou republiku jako domovský stát vnímají častěji Ukrajinci než Vietnamci a Mongolové. Byl prokázán vztah mezi vybranými charakteristikami sociální opory, subjektivním hodnocením zdraví, přítomností deprese a stresových symptomů psychického a fyzického původu. Jako velmi důležitá se v oblasti sociální opory ukázala schopnost komunikovat v českém jazyce. Denně je působení stresu vystavena desetina respondentů. Nejčastěji vystavení stresovým situacím udávali Mongolové, nejméně pak Ukrajinci. Většina respondentů má přítomny známky deprese. Své zdraví hodnotili statisticky významně častěji jako průměrné respondenti, kteří mají přítomnu středně silnou, těžkou až extrémně vyjádřenou depresi. Náročnější pohybové aktivity statisticky významně častěji provádějí muži, vysokoškoláci a intelektuálně pracující respondenti. Imigranti, kteří uvedli, že se pravidelně věnují chůzi a pohybovým aktivitám, hodnotí své zdraví jako dobré a udávají nepřítomnost známek deprese. Během těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné prohlídky a průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický. Velké procento respondentek v těhotenství pracovalo 9 a více hodin. Zdravotní stav nejmladších dětí respondentů je dobrý, většina prodělala jen běžná dětská onemocnění. Více než desetina dětí respondentů není zdravotně pojištěna a proočkována. Imigranti se často ocitají v nepříznivé sociální situaci a je tedy důležité přijmout opatření, která budou eliminovat jejich dopady. Mezi stěžejní patří např. sociální programy zacílené na imigranty, preventivní programy zaměřené na děti cizinců a zvyšování jazykových znalostí imigrantů.
|
| |
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
Hospodářská trestná činnost zaměřená na veřejné zakázky
Pohorský, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
- 101 - Resumé V této práci jsem se zabýval problematikou hospodá ské trestné innosti se zam ením na ve ejné zakázky. V práci je podrobn rozebrána historie ve ejných zakázek a jeho vlivu na ádné a hospodárne využití ve ejných finan ích prost edk . Je zhodnocena stávající, ale i p edešlá právní úprava v oblasti zadávání ve ejných zakázek. Dále jsou zde rozebrány základní terminologické pojmy jako : zadavatel, uchaze , zájemce, dodavatel, dále pak zakázky podle p edm tu, podle výše p edpokládané hodnoty apod., a také postup zadavatele i uchaze e, spole n s innosti v souvislosti se zadáváním ve ejné zakázky. V souvislosti s hospodá skou trestnou innosti jsou v práci vyjmenované a rozebráne n které skutkové podstaty trestných in v etn jejich charakteristik. Hospodá ska kriminalita je tady rozebrána a popsána, jak ve vztahu k trestn právnímu postihu, tak i ve vztahu dopad na ekonomickou situaci pro stát. Práce se v nuje problematice odhalování a dokazování této hospodá ské trestné innosti, která má své specifika od ostatné trestné innosti a vyžaduje vysokou úrove znalosti problematiky jak policejních orgán , tak všech podílejících se odborník z jednotlivých oblastí práva, zahrnující hospodá skou trestnou innost. Nechybí ani zpracování stru ného srovnání s právní úrovni na Slovensku k hospodá ským testným in m,...
|
|
Daň z příjmů v České republice a Evropské unii
Nováková, Marta ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
ZÁV R P ekážky jsou ony obávané v ci, které spat íte, když odvrátíte pohled od svého cíle. Henry Ford V této rigorózní práci jsem se zabývala pohledem na da z p íjm fyzických a právnických osob z hlediska jejích jednotlivých konstruk ních prvk , p i emž jsem se snažila o srovnání zdan ní v eské republice a ve státech Evropské unie v etn n kolika kandidátských zemí. V Evrop se zatím neobjevují významn jší snahy o harmonizaci p ímých daní, jako je tomu na poli n kterých daní nep ímých. Každý stát, a lenský i ne lenský, si proto vytvá í vlastní právní úpravu a p izp sobuje ji svým hospodá ským podmínkám. P esto však všechny zem zachovávají stejný postup p i zjišt ní a výb ru dan . Vždy je nutné zjistit, kdo je subjektem (poplatníkem) dan , jaké jsou jeho p íjmy a které z nich podléhají zdan ní, tj. sou asn se zjiš ují p íjmy, které jsou od dan osvobozené. Tím se zjistí, které z p íjm poplatníka tvo í p edm t dan . Z t chto p íjm se ur í základ dan , který se dále upravuje o nezdanitelné ásti a odpo itatelné položky. Ze základu dan se, prost ednictvím sazby dan , vypo ítá vlastní da ová povinnost. Ta m že být ješt snížena o p ípadné slevy na dani a kone ná da se následn odvede ve stanovené lh t p íslušnému správci dan . Srovnání dan z p íjm u jednotlivých stát je obtížené, práv proto, že v každé zemi je da...
|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
host ::
