|
|
Vnitřní řády DM s aspektem na výchovná opatření
Stelzerová, Klára ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
4 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat, jak jsou organizovány vnitřní řády vybraných domovů mládeže. Analyzovat jednotlivé části vnitřních řádů a porovnat je s legislativou i mezi sebou navzájem. Zjistit, jaký motivační systém, resp. systém výchovných opatření, je v těchto zařízeních používán, jak je vymezen, kde je k dohledání, kdo a jak s ním seznamuje žáky. Dozvědět se, které prvky výchovných opatření se jeví jako přínosné pro řešení nekázně v těchto zařízeních a jak jsou vymahatelné. Teoretickou částí bude zmapována organizační struktura domovů mládeže, pozornost bude zaměřena také na legislativní základnu, nezbytnou pro fungování těchto zařízení v České republice a budou zmíněna vnitřní opatření nezbytná pro provoz. V pozadí nezůstane ani úloha těchto zařízení. V praktické části budou analyzovány vnitřní řády dvou vybraných domovů mládeže a budou porovnány (komparovány) s legislativním rámcem. Pomocí studia pedagogické dokumentace, dotazníku pro žáky a vychovatele a hloubkových strukturovaných rozhovorů s vybranými pracovníky domovů mládeže bude zjišťováno, jaká výchovná opatření jsou využívána, jak se s nimi pracuje a jaké jsou možnosti či návrhy změn. KLÍČOVÁ SLOVA domov mládeže, vnitřní řád, legislativa, výchovná opatření
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
|
|
Genderové aspekty českého skautingu. Proč holky chodí do skauta?
Žárská, Magdaléna ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje informace získané během kvalitativního výzkumu, který se konal v Praze v roce 2009. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětmi ze skautských oddílů analyzuje genderové aspekty českého skautingu. Ve své diplomové práci představuji krátkou historii skautského hnutí ve světě i v České republice se zaměřením na formování dívčího skautského hnutí. Mým předpokladem je, že český skauting nabízí unikátní prostředí pro genderově senzitivní vzdělávání. Domnívám se, že nekoedukované skautské oddíly jsou v tomto procesu klíčovým prvkem, protože dětem nabízejí možnost vyzkoušet si různé věci a aktivity bez genderově motivovaných společenských předsudků. Tento předpoklad se snažím ověřit skrze analýzu zkušeností mých informátorů a informátorek. Klíčové pojmy: Skauting, gender, zkušenost, identita
|
|
|
Přechod dětí z běžné základní školy na základní školu praktickou
Voldřich, Michal ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Purková, Veronika (oponent)
Přílohy Příloha č. 1. Struktura rozhovoru 1. Bývalá třída, škola Co se ti vybaví, když si vzpomeneš na bývalou třídu? Co tě tak napadá? Mohl bys mi o tvé bývalé škole něco povědět? Jak ses v bývalé třídě cítil? Jak ti tam bylo? 2. Bývalý spolužáci, kamarádi, vztahy v bývalé třídě, školní úspěch A co tvoji spolužáci? Mohl/a bys mi o nich něco povědět? Jací byli? Jak jsi s nimi vycházel? A co kamarádi? Měl si v bývalé třídě nějaké? Byli to spíš kluci, nebo holky? Cos dělal/ý o přestávkách? A co učitelé, jací byli? Jaký byl váš třídní učitel? Měli ste pana učitele nebo učitelku? Mohl si za ním zajít když si něco potřeboval? Jak jsi s nimi vycházel? Zažil s v minulé třídě něco hezkého? Zažil si nějaký trápení? Bylo něco/někdo co ti pomohlo? 3. Oblast učení a sebehodnocení hlediska školního úspěchu A co učení? Jak ti to šlo? Bylo pro tebe ve škole něco těžkýho? Co tě ve škole bavilo? Jaký předmět byl pro tebe nejtěžší? Jaký předmět si měl nejradši? 4. Přechod- jaká změna nastala v oblasti vztahů a s nimi spojenými pocity- hlavní téma!!! A jak se stalo, že jsi přešel na tuhle školu? A kdo to vymyslel? S kym sis sednul do lavice? A kdo ti ukázal tuhle školu? Změnilo se něco po tom, co si přešel/přešla do nově třídy? Jaká pro tebe byla ta změna? Bylo tam pro tebe něco těžkého? Jak ses ze začátku cítil? A co noví...
|
|
|
Vliv diskurzu mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů
Komasová, Sarah ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce experimentálně zkoumá vliv diskurzu škol mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů. Hypotéza práce předpokládá, že míra kooperace účastníků je ovlivněna diskurzem, v jehož rámci je rozhodnutí prezentováno. Experimentální model je vystavěn na opakovaném vězňově dilematu, jež je prezentováno jako vyvíjející se situace mezinárodních vztahů pomocí diskurzivně zabarvených narativů. Tyto narativy, které v experimentu představují nezávisle proměnnou, vycházejí z diskurzů mezinárodních vztahů konkrétně z realismu, neoliberalismu a konstruktivismu. Účastníci experimentu byli přiřazeni ke konkrétní experimentální manipulaci na principu náhodného rozdělení. Experiment potvrdil rozdíl v rozhodování účastníků vystavených realistickému a neoliberálnímu diskurzu, při dodržení principu náhodného rozdělení, jež bylo ověřeno za pomoci sledování kontrolních proměnných. Pochopení mechanismu rozhodování účastníků dále rozšiřuje kvalitativní analýza rozhovorů s vybranými účastníky experimentu, která analyzuje zejména faktory ovlivňující volbu konkrétních strategií a způsob její aplikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv efektu flow na prožívání, chování a zkušenost člověka
Čašková, Barbora ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Autorka se v práci věnuje možnostem využití hry a efektu flow v oblasti sebepoznání. V teoretickém pojednání představuje vymezení hry a uvádí cíle, které lze hrou dosáhnout. Prací dokazuje, že hra je i pro dospělé jedince přínosná. Popisuje metodu zážitkové pedagogiky, která s hrou systematicky pracuje a uvádí také způsoby využití hry v terapii. Dále seznamuje čtenáře s fenoménem flow a jeho dimenzemi. Mezi efektem flow a hrou jsou ukázány podobnosti a možnosti pro jejich využití v psychologii. Kapitola o sebepoznání seznamuje s pojmy vztahující se k tomuto termínu a se způsoby sebepoznání. Druhá část práce předkládá empirický výzkum. Rozhovory s účastníky experimentu jsou základem pro kvalitativní analýzu a interpretaci. Cílem výzkumu je zjistit, zda zkušenosti ze hry a z prožitků flow vedou k sebepoznání. Výsledky potvrzují, že hra přináší řadu zajímavých podnětů pro sebeuvědomění. Ukázalo se, že flow nemusí být jedinou podmínkou sebepoznání, zážitek z nečekané situace až frustrace je také dobrým zdrojem. Zásadní bylo zjištění důležitosti členství ve skupině a nutnost reflexe. Sami účastníci hodnotí jako přínos především uvědomění týkající se jejich aktuální životní situace. Závěry práce naznačují, že při hraní je možné dosahovat podobných výsledků, o které usiluje psychoterapie, současně však...
|
|
|
Zkušenosti učitelů anglického jazyka s výukou žáků se specifickými poruchami učení
Charvátová, Andrea ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak jednotliví učitelé anglického jazyka na základních a středních školách (N=50) nahlížejí na problematiku specifických poruch učení, především dyslexie. Důležité jsou také informovanost a vzdělanost vyučujících v tématu, jejich názory na zařazení těchto žáků/studentů do běžných tříd a především jejich osobní zkušenosti s výukou žáků/studentů se specifickými poruchami učení. V teoretické části práce je představena historie a charakteristika specifických poruch učení, dále se již zaměřuji na dyslexii, u které jsou představeny příčiny, diagnostika a možnosti reedukace. Důležitou roli zde hraje pomoc odborníků, která je také součástí teoretické části. Následně je věnována část výuce cizích jazyků s důrazem na angličtinu, kde je zmíněna vhodná metodika práce a možné pomůcky pro děti se specifickými poruchami učení. V empirické části jsou představeny tři případové studie dyslektických žáků/studentů a popsán a vyhodnocen samotný výzkum - dotazníkové šetření. Z výpovědí dotazovaných je zřejmé, že mají dobré znalosti o tématu specifických poruch učení, jejich zkušenosti s výukou těchto dětí jsou značné, názor na smíšené třídy převládá kladný, nicméně v drtivé většině odpovědí vyšlo najevo, že tuto výuku učitelé považují za velmi náročnou a z toho důvodu nemají o práci s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv diskurzu mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů
Komasová, Sarah ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce experimentálně zkoumá vliv diskurzu škol mezinárodních vztahů na rozhodování jeho aktérů. Hypotéza práce předpokládá, že míra kooperace účastníků je ovlivněna diskurzem, v jehož rámci je rozhodnutí prezentováno. Experimentální model je vystavěn na opakovaném vězňově dilematu, jež je prezentováno jako vyvíjející se situace mezinárodních vztahů pomocí diskurzivně zabarvených narativů. Tyto narativy, které v experimentu představují nezávisle proměnnou, vycházejí z diskurzů mezinárodních vztahů konkrétně z realismu, neoliberalismu a konstruktivismu. Účastníci experimentu byli přiřazeni ke konkrétní experimentální manipulaci na principu náhodného rozdělení. Experiment potvrdil rozdíl v rozhodování účastníků vystavených realistickému a neoliberálnímu diskurzu, při dodržení principu náhodného rozdělení, jež bylo ověřeno za pomoci sledování kontrolních proměnných. Pochopení mechanismu rozhodování účastníků dále rozšiřuje kvalitativní analýza rozhovorů s vybranými účastníky experimentu, která analyzuje zejména faktory ovlivňující volbu konkrétních strategií a způsob její aplikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.