|
|
Závěť
Havlíková, Julie ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záv Tato diplomová práce pojednává o jednom z po ízení pro p ípad smrti, a to o záv ti. Cílem práce je popsat a rozebrat nyní ú innou právní úpravu záv ti obsaženou v zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, která oproti úprav p edcházející z staviteli nabízí široké spektrum možností, jak ovlivnit osud svého majetku po smrti. Jak na záv , tak na instituty s ní související je v práci pohlíženo nejen z hlediska právní úpravy samotné, ale rovn ž z hlediska judikatury, pokud možno aktuální, ale i historické. Sou asn je erpáno z komentá , d vodových zpráv, odborných lánk a dalších literárních zdroj v etn krátkého nahlédnutí do právních úprav zahrani ních. Kapitola první je úvodem do d dického práva obecn . Nalézá se v ní také pojednání o tradi ních zásadách tohoto právního odv tví v etn rozboru p edpoklad d d ní. V následující druhé kapitole je o záv ti pojednáno podrobn ji v etn po izovací zp sobilosti, problematiky omylu a výkladu záv ti. Rovn ž je zde nastín no porovnání záv ti s d dickou smlouvou a dov tkem, které jsou dalšími po ízeními pro p ípad smrti. Kapitola t etí je v nována formám záv ti v etn záv tí privilegovaných. Kapitola tvrtá se zaobírá institutem, který se v ú inné právní úprav nevyskytuje, avšak diskuze o jeho zavedení v právním prost edí probíhají. Tímto institutem je záv ve form videa....
|
|
|
Limity zůstavitelovy vůle
Horejcová, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Limity zůstavitelovy vůle Zásada autonomie vůle je jedním ze základních principů dědického práva. Je respektováním lidské osobnosti. Cílem této práce je komplexní seznámení s pojmem autonomie vůle zůstavitele a následně jejími limity. Toho je dosaženo v pěti hlavních kapitolách. První kapitola seznamuje čtenáře s dědickým právem obecně a následně jeho zásadami, což je důležité pro lepší pochopení celé problematiky. Druhá kapitola se věnuje prvotnímu zakotvení zásady autonomie vůle v římském právu a následnému vývoji této zásady v průběhu novodobých dějin, především v obecném zákoníku občanském a následně v občanských zákonících dvacátého století. Jsou zde popisovány instituty, kterými měl zůstavitel možnost v průběhu dějin vyjádřit svojí vůli a jejich vzájemná komparace. Třetí kapitola se týká nového občanskému zákoníku. Tato současná právní úprava je velmi rozdílná od úprav předešlých. Poskytuje velice podrobnou úpravu dědického práva a dává zůstaviteli široké možnosti, jak lze projevit poslední vůli a naložit se svým majetkem pro případ smrti. V kapitole analyzuji jednotlivá pořízení pro případ smrti a jejich limitaci skrze jejich formální nároky. Velká část je věnována závěti, jakožto vrcholnému projevu zůstavitelovy vůle, jejím formálním nárokům vyžadovaných zákonem a možným formám a obsahu....
|
|
|
Životní motivy filantropů vedoucí k darování odkazem ze závěti na dobročinné účely
Korček, Lenka ; Kroupa, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá motivací filantropů, kteří učinili odkaz formou závěti na dobročinné účely. Cílem práce je popsat problematiku dárcovství formou odkazu v závěti a přístup společnosti k této formě dárcovství. Teoretická část přináší charakteristiku individuálního dárcovství, filantropie a dárcovství ze závěti. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu s cílem zjistit a porozumět důvodům nebo motivacím, které vedly filantropy k tomu, aby takové rozhodnutí učinili. Důvody a motivace byly zjišťovány na základě polostrukturovaných rozhovorů s narativními prvky se čtyřmi respondenty. Zjištěné důvody a motivace k darování formou odkazu se týkají argumentů spojených s dárcovstvím, důvěryhodností, informacemi, účelem a odpovědností
|
|
|
Komparativní analýza českého a francouzského dědického práva a rozbor příslušné francouzské právní terminologie s glosářem
ZÍKOVÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparativní analýza české a francouzské právní úpravy dědického práva. Druhotným cílem je analýza příslušných právních termínu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se následně dělí na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o české právní úpravě dědického práva. Druhá kapitola se věnuje úpravě dědického práva ve Francii a ve třetí kapitole následuje komparace české a francouzské úpravy dědického práva. Poslední kapitola obsahuje rozbor konkrétní francouzské právní terminologie a její součástí je také francouzsko-český glosář. Práce je zakončena závěrem a resumé ve francouzštině.
|
|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Dědění ze závěti
Řípa, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo pojednat o problematice dědění ze závěti, přičemž zkoumán nebude pouze institut závěti, ale i další zákonná ustanovení dědického práva, bez kterých se při výkladu problematiky dědění ze závěti neobejdeme. Předkládaná práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola je zahájena úvodním slovem autora, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Následuje krátký historický exkurz, kde je problematika závěti a dědického práva obecně stručně vyložena v historickém kontextu a konečně je tato úvodní kapitola zakončena vymezením platné právní úpravy dnešní doby. Druhá kapitola této práce věnuje pozornost stěžejním zásadám dědického práva, kde jsou jednotlivé zásady vyjmenovány a podrobněji rozebrány, přičemž na některé konkrétní projevy těchto zásad je výslovně upozorněno jak v této kapitole, tak i v kapitolách následujících. Kapitola třetí se dále podrobně zaobírá jednotlivými předpoklady, které musí být nutně naplněny k tomu, aby k samotnému dědění vůbec mohlo dojít. O těchto předpokladech je pojednáno v pěti podkapitolách, které se nazývají: smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a přijetí dědictví. Kapitola čtvrtá je pomyslným těžištěm celé práce, když pojednává o institutu závěti. Tato kapitola...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
host ::
RSS.