|
|
Hudba jako hodnota v životě člověka
Studená, Hana ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Práce se zabývá problematikou hodnoty hudby v životě člověka. V teoretické části autorka podává z dostupné literatury výklad pojmu hudba a jejích funkcí v životě člověka. Dále se zaměřuje na vliv hudby na lidskou psychiku, v kontextu emocí, myšlení, fantazie či motivace. Autorka se dále věnuje popisu hudebního vývoje osobnosti na základě odborné literatury. Pozornost věnuje také problematice hodnot a hodnotové orientace v životě člověka. V empirické části autorka pracuje se třemi skupinami respondentů. Jedná se o skupiny hudebníků, kteří se zabývají aktivní hudební činností, tedy hrou na hudební nástroj/ popřípadě zpěvem. Do svého šetření zahrnula jak profesionální typ hudebníků (skupina studentů hudby), tak amatérský typ hudebníků (skupina pracujících s hudebním koníčkem a skupina studentů vysokých škol s hudebním koníčkem). Celkově se jedná o 33 respondentů, ve věku od 20 do 30 let. Autorka zvolené skupiny mezi sebou vzájemně porovnává na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. V porovnání jednotlivých skupin se zabývá především problematikou vývoje hudební činnosti a vlivy, které v tomto vývoji hrály roli, motivací k hudební činnosti, vlivem hudební činnosti na osobní život respondentů (především v souvislosti se vztahovou rovinou), hodnotou a funkcí hudby v celkové hodnotové...
|
|
|
Partnerské vztahy u osob se schizofrenním onemocněním
Říhová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerskými vztahy u osob se schizofrenním onemocněním (F20). Cílem této studie bylo zjistit, jaký význam přisuzují ženy a muži se schizofrenií v období mladé dospělosti partnerským vztahům, jaké mají zkušenosti, ideály a očekávání. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsáno onemocnění schizofrenie, jeho specifika, etiologie, epidemiologie, symptomatologie, deficit v oblasti sociální i kognitivní a současné způsoby léčby zaměřené na psychosociální intervenci. V druhé části je prezentováno téma partnerských vztahů u zdravých osob, aby navázala třetí část, tedy samotné téma partnerských vztahů u osob se schizofrenním onemocněním. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie. Byly zrealizovány polostrukturované rozhovory s 11 respondenty mapující problematiku partnerských vztahů a sexuality. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti sociálních vztahů u osob se schizofrenií.
|
|
|
Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína ; Lacko, D. ; Pástorová, I. ; Pecková, A.
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity).
|
|
|
Vybrané techniky sebepoznání jako prostředek sebevýchovy v životě vysokoškolských studentů
HOMOLOVÁ, Martina
Práce se zabývá prozkoumáním pojmů sebevýchovy a sebepoznání a následně významem vybraných technik sebepoznání a sebevýchovy v životě vysokoškolských studentů. V první kapitole se autorka věnuje problematice v mladé dospělosti se zaměřením na studenta vysoké školy, kdy zohledňuje období ústřední důležitosti pro rozvoj identity, vliv rodinné výchovy na osobnost jedince v mladé dospělosti a význam spirituální a emoční inteligence. Autorka konstatuje, že je nutné otázce spirituální a emoční inteligence věnovat pozornost zejména v období na hranici adolescence s časnou dospělostí, kdy se do popředí dostává nalezení hodnoty jedince a lepší proniknutí do sebe samého. Druhá kapitola je orientována hlouběji k sebevýchově a významu vybraných technik, které vedou k jejímu dosažení na základě impulzů psychoterapie a zážitkové pedagogiky. Podkapitola impulzů psychoterapie se větví na autohypnózu, rodinné konstelace a arteterapii. Druhá podkapitola impulzů zážitkové pedagogiky zahrnuje volnočasové aktivity v průběhu regulování zátěžových situací a následně outdoorovou animaci jako volnočasovou aktivitu.
|
|
|
Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu.
MAREK, Jakub
Disertační práce s názvem Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu prezentuje část výsledků z výzkumného projektu Psychosociální determinanty bezdomovectví mladých lidí, řešeného ve spolupráci s prof. Vágnerovou. V celkové podobě byly jeho výsledky publikovány v monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013). Cílem disertační práce je popsat bezdomovectví jako proces, který zahrnuje tři části. První část, "pre" bezdomovectví, sleduje primární činitele bezdomovectví, které předcházely "pádu" na ulici a které jej provázely. Druhá část, "in" bezdomovectví, sleduje sekundární činitele bezdomovectví, tedy faktory udržující jedince v situaci bezdomovectví. Třetí část procesu, "post" bezdomovectví, sleduje reintegrační proces, terciární činitele a bariéry v reintegračním procesu. Z uvedeného rozdělení vychází teoretická i praktická část práce. Teoretická část obsahuje stručný výklad psychologických teorií, které mohou určitým způsobem vysvětlit chování bezdomovců. V dalších kapitolách je prezentován souhrn výsledků zahraničních výzkumů, zaměřujících se na bezdomovectví mladých lidí. V praktické části jsou nejprve uvedeny popisné výsledky kvantitativního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat život bezdomovců. V následující kvalitativní výzkumné části jsou (s využitím principů zakotvené teorie) analyzována data zachycující příběhy exbezdomovců. Na jejich základě je posléze sestaven model adaptace a reintegrace mladých bezdomovců. Výsledky získané na základě kvantitativních dat vesměs korespondují s poznatky ze zahraničních výzkumů. Nálezy kvalitativní studie naznačují, že reintegrační proces bezdomovců byl odstartován určitým negativním impulsem (znehodnocení dosavadního životního stylu), po němž následovalo nalezení pozitivního impulsu (nalezení významné hodnoty nacházející se mimo bezdomovecké prostředí). Na ně navazovalo nalezení možností, jak dosáhnout této hodnoty. Pro úspěšné završení tohoto procesu a udržení nového životního stylu bylo nutné zároveň získat i některé nezbytné dovednosti a kompetence.
|
|
|
Kvalita života u studentů prezenční formy oboru Výchova ke zdraví, PF JU.
MUNDUCHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce Kvalita života u studentů prezenční formy oboru Výchova ke zdraví, PF JU v Českých Budějovicích se v teoretické části zabývá především definováním pojmů zdraví, kvalita života a životní styl současného člověka. Zabývá se hodnocením kvality života a přístupy ke zkoumání kvality života. V dalších kapitolách se věnuje charakteristice dospělosti a především období mladé dospělosti. Soustředí se na rozvoj poznávacích procesů, vztahu k normám a socializaci v tomto období. Ve výzkumné části jsem si kladla za cíl zhodnotit kvalitu života studentů oboru Výchova ke zdraví. Výzkum práce byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí dotazníku WHOQOL ? BREF a několika vlastními otázkami. Z výsledků dotazníků jsem vyhodnotila, že většina studentů má zdravotní stav dobrý a 93,2% z nich je spokojena se svým zdravím a prostředím, ve kterém žijí. 97,2% respondentů považuje svou kvalitu života za dobrou nebo dokonce velmi dobrou. Z odpovědí z poslední části dotazníku vyplynulo, že více než polovina respondentů žije zdravým způsobem života, nebo se o to alespoň snaží. Závěrečná část mé práce obsahuje odpovědi na cíle a výzkumné otázky. Po srovnání výsledků všech tří ročníků, jsem došla k závěru, že obor Výchova ke zdraví nejvíce ovlivnil studenty 2. ročníku a to v pozitivním slova smyslu. Výsledky jsou zajímavou sondou do života studentů poměrně mladého oboru Výchova ke zdraví
|
|
|
Percepce přechodu z adolescence do dospělosti u vysokoškolských studentů
VALIŠOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice přechodu do dospělosti u vysokoškolských studentů. V teoretické části je vymezeno období adolescence a jednotlivé změny a úkoly, ke kterým v tomto období dochází. Dále je popsána problematika přechodu do dospělosti, jeho výzvy, koncepce vynořující se dospělosti a vymezení mladé dospělosti. Kvalitativní výzkum vedený formou polostrukturovaných rozhovorů ukázal, že problematika přechodu do dospělosti se stává u vysokoškolských studentů nelehkým úkolem kvůli svobodě přicházející se studiem na vysoké škole, ale zároveň i jisté zavázanosti dokončit studium a určité závislosti na rodičích. Se studiem na vysoké škole se tak stává nelehkým úkolem být plně samostatným, vytvořit si vlastní zázemí, a tím dosáhnout důležitých kritérií dospělosti. Přesto se ale ukazuje, že proto, aby se mladý člověk cítil být dospělým, musí přijmout alespoň určité závazky do budoucna a být samostatným.
|
|
|
Problémy sebepojetí mladého dospělého člověka v české společnosti a pomoc sociálního pracovníka při jejich řešení
JELÍNKOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem problémů sebepojetí mladého dospělého člověka z pohledu psychologie. Působení společenských prvků na vstup do dospělosti je možné pozorovat skrze individualismus, konzum a kvalitu života, které ovlivňují dvě nejdůležitější životní oblasti, práci a vztahy. Hlavní část práce je zaměřena na problémy sebepojetí mladého dospělého člověka v návaznosti na (ne)spokojenost v sociální rolích, které obsahují různá očekávání. Nespokojenost člověka může být zapříčiněná preferencí ideálního ?já?, které není v souladu se skutečnými požadavky ze strany sociálního prostředí. To může mít negativní dopady na sebepojetí a sociální fungování dospělého jedince. Při vzniklých problémech sebepojetí, jež mohou mít důsledky v psychických potížích, se jedinec obrací na sociálního pracovníka. Teoretická východiska jsou aplikována na konkrétní oblasti sociální práce (sociální práce s mladými dospělými, sociální práce s rodinou, manželské a rodinné poradenství).
|
|
|
Motivace mladých lidí pro práci v Diecézním centru života mládeže v souvislosti s očekáváním církve
HRONOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá mladými lidmi ve věku rané dospělosti a jejich motivací pro práci v Diecézních centrech života mládeže. Popisuje tato centra, kde žije tým mladých lidí spolu s knězem, kteří se podílí na pastoraci české mládeže. Mapuje vznik a poslání těchto domů. Charakterizuje duchovní i materiální aspekt Diecézních center života mládeže. Práce dále zkoumá, které motivy mají pozitivní vliv na motivaci k rozhodnutí pro vstup do týmu a práci v něm. V této souvislosti se práce také zabývá pozicí mládeže v církvi v českém i celocírkevním měřítku. Okrajově pak přibližuje hlavní linii pastorace mládeže v ČR, řízenou Českou biskupskou konferemcí.
|
|
|
Absolventky VŠ, jejich pracovní aspirace a představy o rodinném životě
Krucká, Zuzana ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Tato práce se zabývá absolventkami vysokých škol, jejich pracovními aspiracemi a představami o rodinném životě. V teoretické části je nejprve nahlédnuto na vysokoškolské vzdělání českých žen z hlediska historického vývoje a také na současnou situaci v českém terciárním vzdělávání v souvislosti s počty studujících žen. Dále je věnována pozornost vzdělanostním aspiracím žen a jejich motivaci k vysokoškolskému studiu. Vysokou školu studentky obvykle ukončují během životního období, které je dle vývojové psychologie označováno jako mladá dospělost. Práce se tedy zabývá přechodem mladých lidí do dospělosti a popisuje specifika tohoto období z pohledu ženy. Mladí lidé především vstupují do pracovního života, přijímají svou novou pracovní roli a osamostatňují se od rodiny. Od ženy je také očekáváno, že se po ukončení studia stane matkou. Dnešní absolventky vysokých škol tedy musí velmi často řešit problém harmonizace jejich pracovní a mateřské role. V praktické části práce jsou předloženy názory čtyř mladých absolventek vysoké školy. Jejich postoj k naplňování úkolů tohoto životního období byl zjišťován prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Ženy popisovaly především období studia vysoké školy a jejich motivaci ke studiu. Dalšími tématy rozhovoru byl moment ukončení studia a jejich vstup do pracovního života. Na závěr byl zjišťován průběh procesu osamostatňování se těchto žen od rodičů a představy o budování jejich vlastní rodiny, o jejich mateřské roli a možnostech sladění této role s jejich pracovními aspiracemi.
|
host ::
RSS.