|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Fejfárek, Martin ; Hůrka, Petr (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce v širších souvislostech představuje problematiku flexibilních forem pracovní doby. Flexibilita v oblasti pracovní doby je významnou součástí flexibility pracovního práva a rovněž flexibility celého pracovního trhu. Právní úprava i praktické využívání flexibilních forem pracovní doby jsou velice aktuálními tématy a cílem práce je o těchto tématech podat komplexní a zároveň přehledný výklad. Jako teoretická východiska jsou v práci zařazeny části věnované vybraným právním zásadám, mezinárodní a vnitrostátní úpravě pracovní doby a pojmu flexibilita. Stěžejní část práce je potom rozdělena do tří dílčích celků, z nichž první pojednává o praktickém využívání flexibilních forem pracovní doby, ve druhé jsou představeny jednotlivé formy pracovní doby, jejichž úprava je obsažena v zákoníku práce, a třetí část je věnována flexibilním formám pracovní doby, jejichž úpravu zákoník práce nezahrnuje.
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Fejfárek, Martin ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce v širších souvislostech představuje problematiku flexibilních forem pracovní doby. Flexibilita v oblasti pracovní doby je významnou součástí flexibility pracovního práva a rovněž flexibility celého pracovního trhu. Právní úprava i praktické využívání flexibilních forem pracovní doby jsou velice aktuálními tématy a cílem práce je o těchto tématech podat komplexní a zároveň přehledný výklad. Jako teoretická východiska jsou v práci zařazeny části věnované vybraným právním zásadám, mezinárodní a vnitrostátní úpravě pracovní doby a pojmu flexibilita. Stěžejní část práce je potom rozdělena do tří dílčích celků, z nichž první pojednává o praktickém využívání flexibilních forem pracovní doby, ve druhé jsou představeny jednotlivé formy pracovní doby, jejichž úprava je obsažena v zákoníku práce, a třetí část je věnována flexibilním formám pracovní doby, jejichž úpravu zákoník práce nezahrnuje.
|
|
|
Trendy v oblasti pracovních podmínek
Fialová, Zuzana ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
2 Bakalářská práce Trendy v oblasti pracovních podmínek se soustředí na aktuální tendence v oblasti pracovních podmínek, zejména na trend demokratizace organizací. Práce se zaměřuje na analýzu tohoto jevu, který dosud nebyl v souvislosti s pracovními podmínkami dostatečně rozpracován. Práce se orientuje na důvody rozvoje tohoto jevu, na jeho podstatu a projevy. Kontext a důvody vzniku a rozvoje jsou formulovány zejména na základě výzkumů z oblasti pracovní spokojenosti a jsou identifikovány také v teoriích pracovní motivace. Bakalářská práce také představuje podstatu jevu demokratizace s využitím odborných zdrojů, které se tímto fenoménem zabývají. Důraz je kladen zvláště na souvislost trendu a pracovních podmínek. Postupně rozpracované pracovní podmínky jsou doplněny o související myšlenky demokratizace a doplněny tak o aktuální poznatky. Analýza vychází z příkladů realizace konceptu demokratizace v praxi, které jsou v práci uváděny vždy ke konkrétnímu tématu. Práce usiluje o obohacení dosavadního zpracování tématu o komplexní analýzu souvislostí demokratizace organizací v kontextu pracovních podmínek. Klíčová slova Pracovní podmínky, pracovník, organizace, pracovní prostředí, svoboda v práci.
|
|
| |
|
|
Rozvržení pracovní doby
Vejvarová, Aneta ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na vývoj právní úpravy rozvržení pracovní doby a ukázat jak dlouhou cestu musel tento institut pracovního práva ujít, než dostál současné podoby. Jelikož je Česká republika členem Evropské unie, je tato práce zpracována i s přihlédnutím k právu tohoto seskupení. Práce se skládá z úvodu, tří kapitol a závěru. V úvodní kapitole se stručně zaměřuji na vývoj právní úpravy rozvržení pracovní doby. Svůj historický exkurs zahajuje v roce 1918, i když je samozřejmě možné tento institut pozorovat již ve starších dobách. Podstatou této kapitoly je pojednání o zákonu č. 65/1965 Sb., zákoník práce, který je předchůdcem současné právní úpravy. Druhá kapitola se zabývá rozvržením pracovní doby obsaženém v současném pracovněprávním kodexu a podrobně se věnuje jednotlivým typům rozvržení pracovní doby, zejména pak kontu pracovní doby, které je novinkou v našem právním řádu. V závěrečné kapitole je upraveno rozvržení pracovní doby v souvislosti s mezinárodními dokumenty a s předpisy Evropského společenství, s nimiž musí být český právní řád v souladu.
|
|
|
Pracovní doba a doba odpočinku
Tomcová, Hana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní dobou a dobou odpočinku v podmínkách české právní úpravy, která je ovlivněna komunitárním právem Evropské unie, jejíž je Česká republika členem. Tato problematika je velmi aktuálním tématem, a to především v důsledku rozsáhlé novelizace zákoníku práce s účinností k 1. 1. 2012. Cílem této práce je poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy pracovní doby a doby odpočinku zachycujícího jak její vývoj, tak i její současnou podobu. Zároveň nebude opomenuta ani komparace dané tématiky v šesti zemích, jež jsou rovněž členskými státy EU.
|
|
|
Moderní společnost a pracovní čas
KUCHAŘOVÁ, Lenka
Poslední desetiletí vývoje společnosti přinesla mnohé zásadní změny, které se odrážely i na utváření pracovního času. Tato práce se snaží podat komplexní pohled na průběh utváření a vývoje pracovního času (jeho vydělení a osamostatnění, variace délky pracovní doby) s důrazem na současné netradiční (flexibilní) způsoby rozvrhování pracovní doby, jejichž uplatňování je v soudobé společnosti stále častější a žádoucí. V závěrečné kapitole je přiblížen vývoj legislativního pojetí pracovního času a pracovní doby v československém a českém zákonodárství.
|
|
|
Vývoj chápání pojmu volný čas v Československu v letech 1960 - 1989
SMRTOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá chápáním volného času v 60. ? 80. letech 20. století. Jaké bylo rozdělení pracovního dne. Jaké byly principy volného času a jeho využití. V prvních dvou kapitolách se zabývám vymezením pojmu volného času. Třetí kapitola je o kategoriích volného času. Čtvrtá kapitola se zabývá pedagogikou volného času. Poslední pátá kapitola je o využití volného času a zájmové činnosti.
|
|
|
Regulace pracovní doby, evaluace hospodářsko -- politických opatření
Šenk, Michal ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Štěpánková, Kateřina (oponent)
Práce je zaměřena na konkrétní příklady socioinženýrských rozhodnutí v oblasti regulace pracovní doby a pomocí ekonometrické analýzy jsou ohodnoceny případná dosažení vytyčených cílů. V teoretické části jsou nastíněny postupy, jak a proč příslušné autority regulují pracovní dobu, jaké jsou náklady a výnosy takového počínání a jak ekonomičtí teoretikové vnímají oblast pracovní doby jako po regulaci volající. Převzetím už existujících analýz, ale především vytvořením vlastního ekonometrického modelu, jsou zanalyzovány pětatřicetihodinový pracovní týden ve Francii, efekty povinné maximální pracovní doby v Evropské unii i německé politické snahy o prosazení naopak delšího pracovního týdne. Výsledky zmíněných případových studií jsou napasovány na českou realitu, která je podrobněji nastíněna a dále je předpovězen vývoj v českém prostředí v případě přijetí totožné legislativy. Jako východisko posloužilo zmapování historického vývoje délky pracovní doby, údaje o produktivitě práce, ekonomická realita vybraných ekonomik před, v momentu volby toho kterého opatření, i po něm nebo legislativní zázemí problematiky řízení pracovní doby.
|
host ::
RSS.