|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Návrh souborů a metodik v pracovních činnostech pro žáky základních škol v oblasti ručního obrábění kovů
AMBROŽOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce je navrhnout takové výrobky v technické výchově pro základní školy v oblasti ručního obrábění kovu, aby žáci poznali různé metodické postupy a výrobek měl pro ně nějaký význam a zároveň je jeho výroba bavila. V teoretické části jsem se věnovala vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, dále vzdělávacímu programu práce s technickým materiálem na základní škole. Do své práce jsem zahrnula základní informace o kovech a jejich vlastnostech. Nedílnou součástí teoretické části je bezpečnost a hygiena práce ve školní dílně. Dále čtení výkresů a metody ručního obrábění kovů. Tato část je vypracována pomocí odborné literatury. Do praktické části jsem vybrala 5 výrobků, které jsem popsala a sama si je zkusila vyrobit. Dále jsem v praktické části vytvořila dotazníky, kde jsem navázala na tyto výrobky a rozeslala je žákům i pedagogům. Jeden dotazník je určený pro žáky Základní školy Malá Strana, Týn nad Vltavou. Zde 62 respondentů odpovědělo na 10 otázek. Druhý dotazník je věnován pedagogům, kteří učí na jihočeských základních školách, kde mi odpovídali na 12 otázek.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pěstitelské práce na vybraných základních školách
Škorpilová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukou pěstitelských prací na vybraných základních školách. V teoretické části je charakterizován předmět Pěstitelské práce a je uvedena stručná historie výuky tohoto praktického předmětu. Dále je věnována pozornost současnému zastoupení pěstitelských prací ve školních vzdělávacích programech, je uveden přehled očekávaných výstupů a obsahu učiva tohoto předmětu a jsou sestaveny možnosti aplikace průřezových témat a mezipředmětových vztahů v jeho rámci. V závěru teoretické části jsou uvedeny prostorové možnosti pro výuku tohoto předmětu, přehled vydaných učebnic a metodických materiálů, možnosti inovace předmětu a jeho souvislost s potravinovou soběstačností a využíváním potravin z místních zdrojů. Praktická část se zabývá nejprve zodpovězením základní výzkumné otázky: Jak probíhá výuka předmětu Pěstitelské práce na vybraných základních školách? Uvedeny jsou charakteristiky jednotlivých škol, je popsán způsob, hodinová dotace a formy výuky tohoto předmětu, vybavení školy pro výuku předmětu a popsány jsou také aktuální, zajímavé a netradiční metody, které mohou posloužit jako příklady dobré praxe výuky Pěstitelských prací. Tyto údaje byly zjišťovány formou kvalitativního výzkumu. Dále se praktická části zabývá zodpovězením vedlejších výzkumných otázek a uvedeny jsou...
|
|
|
Využití přírodních materiálů pro praktické činnosti v základní škole speciální
Pešková, Tereza ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Vaňková, Petra (oponent)
5 NÁZEV: Využití přírodních materiálů pro praktické činnosti v základní škole speciální AUTOR: Tereza Pešková KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Jitka Vodáková CSc. ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je ověřit si účinnost speciálně vytvořeného programu činností s přírodními materiály na rozvoj osobnosti žáků s autismem. Teoretická část popisuje specifika žáků navštěvujících základní školu speciální a jejich diagnózy, tedy mentální retardaci, kombinované postižení a zvláště pak autismus. Dále představuje přírodní materiály: jejich druhy, zpracování, zařazení prací s přírodním materiálem v Rámcovém a Školním vzdělávacím programu a zmiňuje bezpečnost při práci s přírodninami. Praktická část popisuje výzkumné šetření. Hlavní metodou bylo přímé pozorování 4 žáků s autismem při práci s přírodninami. Hodnocení kontrolních testů a výsledky 6 měsíční práce potvrdily účinnost programu. V kazuistikách žáků popisuji, v jakých oblastech činnosti s přírodninami byly přínosem. KLÍČOVÁ SLOVA Mentální retardace, autismus, porucha autistického spektra, kombinované postižení, pervazivní vývojové poruchy, triáda postižení, strukturované učení, Rámcový vzdělávací program, Školní vzdělávací program, pracovní činnosti, výtvarná výchova, jemná motorika, smyslové vnímání, komunikace,...
|
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
|
Pracovní činnosti jako součást terapeuticko-formativních aktivit v dětských domovech
LOMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přípravy dětí umístěných v dětských domovech na reálný život mimo zařízení. Jednou z možností, jak dosáhnout zlepšení současného stavu je využití terapeuticko ? formativních přístupů v běžné pedagogické praxi vychovatelů. Jako vhodnou se jeví zejména činnostní a pracovní terapie. Cílem bakalářské práce je proto příprava, realizace a evaluace edukačního projektu využívajícího pracovní činnosti k rozvoji kompetencí, neboli dovedností, schopností, znalostí a postojů potřebných k samostatnému životu dětí z dětských domovů. Text práce je rozdělen do čtyř částí. První kapitola je zaměřena na dětské domovy jakožto školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, tedy zejména na jejich legislativní zakotvení, funkci, charakteristiku cílové skupiny a současné trendy v této oblasti. Ve druhé části jsou vymezeny a představeny terapeuticko ? formativní přístupy, které jsou součástí pedagogické praxe u nás nebo v zahraničí. Patří mezi ně mimo jiné terapie hrou, činnostní a pracovní terapie, terapie s účastí zvířat, expresivní terapie či psychomotorické terapie. Třetí část je věnována významu práce a pracovních činností v životě člověka. Práce je zde pojata jako jedna ze základních lidských aktivit, která směřuje nejen k hmotnému zabezpečení, ale také k uspokojení psychických potřeb a pozitivní změně sociální role jedince. Čtvrtá kapitola obsahuje zpracovaný a v praxi ověřený edukační projekt, který vychází z výstupů předchozí analýzy informačních zdrojů a v souladu s nimi je zaměřený na rozvoj kompetencí k samostatnému životu, v tomto případě konkrétně na přípravu stravy. V metodické části projektu jsou specifikovány cíle, stanoveny metody, formulovány hlavní zásady realizace a vymezen systém hodnocení. Následuje popis struktury projektu, záznam z jeho realizace a závěrečná evaluace. Projekt je vytvořen na základě studia odborných zdrojů, přičemž jsou zohledněny potřeby a specifika cílové skupiny. Je určen pro 8 dětí z dětských domovů ve věku od 12 do 18 let. Z jeho názvu ?Gurmánský výlet do Itálie? je patrné, že obsahem je příprava jídel italské kuchyně, která je v současné době velmi populární. Hlavními obecnými cíli projektu je podpořit přípravu dětí na samostatný život po ukončení ústavní výchovy a rozvoj pozitivního vztahu k běžným pracovním činnostem. Konkrétní cíle jsou nácvik základních kuchařských dovedností, příprava několika jednoduchých jídel, získání znalostí o surovinách potřebných k přípravě jídel, propojení zeměpisných údajů o Itálii a reálií získaných v průběhu školní výuky s konkrétními informacemi spojenými s regionální gastronomií a motivace k dalšímu osobnímu rozvoji kuchařských dovedností. Hodnocení projektu je třístupňové a zahrnuje sebehodnocení realizátora, hodnocení projektu ze strany účastníků a hodnocení získaných kompetencí účastníků realizátorem s využitím hry a rozhovoru. Projekt byl realizován ve spolupráci s Dětským domovem v Boršově nad Vltavou v únoru až květnu 2013. Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že plánovaných cílů bylo dosaženo a projekt se osvědčil. Vytvořený edukační projekt může být bez dalších úprav realizován s jinou skupinou dětí, tedy v jiném dětském domově, případně po tematické úpravě opětovně se stejnou skupinou dětí, což by mohlo mít pozitivní efekt v upevnění získaných znalostí a dovedností a dalším zlepšení vztahu k přípravě stravy v běžném životě.
|
|
|
Pracovní činnosti jako motivace k výběru učebního oboru
RADA, Miroslav
Moje diplomová práce se zabývá tématem: "Pracovní činnosti jako motivace k výběru učebního oboru". Základní myšlenkou mé práce je možnost spolupráce základní školy se středním odborným učilištěm při provádění pracovních činností. Tyto se nekonají v prostorách dílen školy, ale v odborných dílnách středního učiliště. Detailněji se zabývám zhotovením testových úloh a didaktického testu, který má u dané skupiny žáků objektivně zhodnotit, zda provádění praktických činností na učilišti má vliv pro volbu jejich dalšího studia.
|
|
|
Soubor pracovních námětů pro rozvoj technické gramotnosti a myšlení u dětí na 1. stupni ZŠ
ŠRÁMKOVÁ, Lucie
Teoretická část diplomové práce je věnována aktuálnímu vymezení pojmů technická gramotnost a technické myšlení, problematice technické výchovy a jejím významem ve vzdělávacím procesu, obsahem technického vzdělávání na prvním stupni ZŠ a strategiemi určených k posílení technické gramotnosti a technického myšlení. V praktické části je vypracován soubor pracovních námětů pro rozvoj technické gramotnosti a myšlení, určený pro žáky prvního stupně ZŠ. Závěr praktické části je věnován orientačnímu ověřování vybraných námětů na prvním stupni ZŠ.
|
host ::
RSS.