|
| |
|
| |
|
|
Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936)
Hejná, Karolína ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936) mapuje život významného novináře a politika konce 19. a počátku 20. století od dob jeho studií až po závěr jeho profesionální kariéry. Je zpracována na základě literatury, která o Janu Herbenovi vyšla nebo popisuje období přelomu 19. a 20. století, dobových periodik a archivních materiálů z Památníku národního písemnictví v Praze nebo Herbenova letního domu v Hostišově. Soustřeďuje se především na období vydávání listu Čas, který se pod vedením dr. Jana Herbena stal ústředním deníkem realistické strany Tomáše Garrigua Masaryka, na aféry, se kterými bylo vydávání Času spojeno (mezi něž patřily spor o Rukopisy, vlna protestů proti Času po uveřejnění prvního úvodníku s názvem "Naše dvě otázky" od Huberta Gordona Schauera, Hilsneriáda nebo obžaloba dr. Jana Herbena z defraudace peněz ze sbírky pro mostecké sirotky). Je zde v krátkosti popsána i Herbenova poválečná novinářská praxe v Lidových novinách, humoristickém týdeníku Nebojsa a v Národní práci, jeho spisovatelská kariéra a práce politika. V úvodu práce se nachází charakteristika období, ve kterém dr. Herben žil a pracoval, popis mediální scény a platné legislativy této doby společně s charakteristikou jednotlivých politických stran, ve kterých dr. Herben působil.
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
| |
|
|
Československý zahraniční odboj v roce 1918 z perspektivy realistické teorie
Mojžíš, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářská práce je objasnit úlohu, kterou sehrály jednotky československých legií při uznání Československého zahraničního odboje ze strany dohodových mocností. Pro formulaci hypotézy byly v této práci použity postuláty klasického realismu podle H. Morgenthaua, jež zdůrazňují klíčovou roli vojenské síly při posuzování relevance mezinárodně-politických aktérů. Proto bude v empirické části práce nejdříve vyložen vývoj vojenských jednotek, které vznikaly bezprostředně po vypuknutí války z iniciativy českých a slovenských krajanů v zahraničí. Politické vedení zahraniční akce se po sporech o cíle a prostředky odboje zformovalo až v roce 1916 do Československé národní rady. Dohodové mocnosti nicméně měly až do poloviny roku 1918 zájem na zachování Rakousko-Uherska, které považovaly za důležitého činitele systému rovnováhy moci ve střední Evropě. Zlom v jejich uvažování nastal až v souvislosti s ozbrojeným vystoupením čs. legií v Rusku proti bolševické vládě v květnu 1918. Jak ukázal můj výzkum, právě ovládnutí velké části Sibiře a Transsibiřské magistrály československým vojskem představovalo rozhodující faktor v bezprecedentním uznání Československé národní rady, jako vlády dosud neexistujícího československého státu.
|
|
| |
|
|
Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936)
Hejná, Karolína ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936) mapuje život významného novináře a politika konce 19. a počátku 20. století od dob jeho studií až po závěr jeho profesionální kariéry. Je zpracována na základě literatury, která o Janu Herbenovi vyšla nebo popisuje období přelomu 19. a 20. století, dobových periodik a archivních materiálů z Památníku národního písemnictví v Praze nebo Herbenova letního domu v Hostišově. Soustřeďuje se především na období vydávání listu Čas, který se pod vedením dr. Jana Herbena stal ústředním deníkem realistické strany Tomáše Garrigua Masaryka, na aféry, se kterými bylo vydávání Času spojeno (mezi něž patřily spor o Rukopisy, vlna protestů proti Času po uveřejnění prvního úvodníku s názvem "Naše dvě otázky" od Huberta Gordona Schauera, Hilsneriáda nebo obžaloba dr. Jana Herbena z defraudace peněz ze sbírky pro mostecké sirotky). Je zde v krátkosti popsána i Herbenova poválečná novinářská praxe v Lidových novinách, humoristickém týdeníku Nebojsa a v Národní práci, jeho spisovatelská kariéra a práce politika. V úvodu práce se nachází charakteristika období, ve kterém dr. Herben žil a pracoval, popis mediální scény a platné legislativy této doby společně s charakteristikou jednotlivých politických stran, ve kterých dr. Herben působil.
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
host ::
RSS.