|
|
Specifické obtíže dospělých s dyslexií
Táborová, Zuzana ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obtížemi dospělých s dyslexií. Jedná se o problematiku, které v České republice není věnováno příliš pozornosti. V rámci teoretické části je na základě české i zahraniční literatury charakterizována dyslexie včetně shrnutí možných obtíží, které se mohou s touto poruchou pojit. Empirická část popisuje výzkum, jehož cílem je zmapovat (zejména kognitivní) obtíže dospělých s dyslexií, kterým mohou čelit při běžných každodenních činnostech, a dále jejich vnímanou osobní účinnost. Data jsou porovnána s intaktní populací. Výzkumná skupina zahrnuje 120 dospělých osob, z toho 60 osob s dyslexií a 60 bez dyslexie (66 žen a 54 mužů). Intaktní populace byla párována s jedinci s dyslexií na základě shodného pohlaví, roku narození a nejvyššího dosaženého vzdělání. Soubor využitých metod čítal anamnestickou část a tři sebeposuzovací dotazníky - Dotazník kognitivních chyb, Dotazník dyslektických obtíží (vytvořený pro účely diplomové práce) a Dotazník obecné vnímané účinnosti. Výsledky potvrdily vyšší obtíže u dospělých s dyslexií. Výše vnímané osobní účinnosti se neliší, u osob bez dyslexie je však více spojena s vnímáním vlastních obtíží. Nicméně i u dospělých s dyslexií souvisí s problémy v každodenních činnostech (Dotazník dyslektických obtíží). Kognitivní selhávání...
|
|
|
Vliv pravidelné pohybové aktivity na sebepojetí u žen
Polášková, Michaela ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Záměrem této práce je zkoumat v rámci sebepojetí žen jejich tělesné sebehodnocení a generalizovanou self-efficacy (vnímaná osobní účinnost), a to v souvislosti s pravidelnou pohybovou aktivitou, kterou tyto ženy provozují. Pro komplexnější uchopení tématu sebepojetí a sportu navíc sledujeme několik dalších proměnných: Body Mass Index (BMI), subjektivní sebevědomí, profesionální úroveň sportování a to, zda má žena děti. Teoretická část práce se zabývá konceptem sebepojetí se zaměřením na tělesné sebepojetí u žen a na self-efficacy ve sportu. Dále pojednává o vzájemném vztahu pohybu (těla) a psychiky. V empirické části práce jsme kvantitativním výzkumem na souboru 100 sportujících žen zjišťovali jejich tělesné sebehodnocení v souvislosti s typem pohybových aktivit, kterým se věnují. Zabývali jsme se také zjišťováním vztahu tělesného sebehodnocení, generalizované self-efficacy a dalších proměnných. Jako výzkumné metody jsme použili Profil tělesného sebehodnocení (PTS) a Dotazník obecné vlastní efektivity. z výsledků výzkumu na našem souboru vyplývá, že není statisticky významný rozdíl v tělesném sebehodnocení žen dle typu pohybových aktivit, které pravidelně vykonávají. Dále jsme zjistili statisticky významně vyšší tělesné sebehodnocení u profesionálně sportujících žen oproti ženám sportujícím...
|
|
|
Atribuce a vnímaná osobní účinnost u dětí mladšího a staršího školního věku
Stárková, Tereza ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literárně přehledovou část a návrh výzkumu. Teoretická část se nejprve zabývá motivací v pedagogickém procesu a vývojovými obdobími, na něž je práce zaměřena. Těžiště pozornosti spočívá ve konceptech vnímané osobní účinnosti a v atribucí. Jsou zde vysvětleny nejdůležitější teorie a pojmy vztahující se k oběma konceptům, dále jejich vývoj v dětství a vztah ke školní práci. V empirické části jsou popsány způsoby jejich měření u dětí a tato část práce se věnuje souvislostem vnímané osobní účinnosti a atribucí, které jsou také tématem návrhu výzkumu. Klíčová slova vnímaná osobní účinnost, atribuce, mladší školní věk, starší školní věk
|
|
|
Specifické obtíže dospělých s dyslexií
Táborová, Zuzana ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obtížemi dospělých s dyslexií. Jedná se o problematiku, které v České republice není věnováno příliš pozornosti. V rámci teoretické části je na základě české i zahraniční literatury charakterizována dyslexie včetně shrnutí možných obtíží, které se mohou s touto poruchou pojit. Empirická část popisuje výzkum, jehož cílem je zmapovat (zejména kognitivní) obtíže dospělých s dyslexií, kterým mohou čelit při běžných každodenních činnostech, a dále jejich vnímanou osobní účinnost. Data jsou porovnána s intaktní populací. Výzkumná skupina zahrnuje 120 dospělých osob, z toho 60 osob s dyslexií a 60 bez dyslexie (66 žen a 54 mužů). Intaktní populace byla párována s jedinci s dyslexií na základě shodného pohlaví, roku narození a nejvyššího dosaženého vzdělání. Soubor využitých metod čítal anamnestickou část a tři sebeposuzovací dotazníky - Dotazník kognitivních chyb, Dotazník dyslektických obtíží (vytvořený pro účely diplomové práce) a Dotazník obecné vnímané účinnosti. Výsledky potvrdily vyšší obtíže u dospělých s dyslexií. Výše vnímané osobní účinnosti se neliší, u osob bez dyslexie je však více spojena s vnímáním vlastních obtíží. Nicméně i u dospělých s dyslexií souvisí s problémy v každodenních činnostech (Dotazník dyslektických obtíží). Kognitivní selhávání...
|
|
|
Interakce učitelka MŠ-dítě při řešení problémových situací
Mertinová, Aneta ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby interakce učitelek s dětmi v mateřských školách a svou pozornost zaměřuje na jejich interakci zejména při problémových situacích. K výběru právě problémových situací nás vede zájem o posilování psychické odolnosti dítěte a otázka, jaký způsob interakce k jejímu posílení může přispět. Doporučení pro interakci s dětmi předškolního věku hledáme v teoretické části skrze porozumění charakteristikám a potřebám předškolních dětí a prostřednictvím seznámení se s jednotlivými koncepcemi psychické odolnosti. Opíráme se zejména o přesvědčení Bandury a Seligmana, ale nacházíme inspiraci i v dalších pramenech. Současně sledujeme výsledky zahraničních studií, které popisují povahu interakce v jejich předškolních zařízeních. V empirické části práce se zabýváme otázkami, jaké interakce učitelka-dítě v mateřské škole se nejčastěji vyskytují při řešení problémové situace a zda mohou tyto interakce ze strany učitelky k dítěti být chápány jako podpůrné pro posilování psychické odolnosti dítěte. Náš výzkum je založený na analýze 242 událostí natočených na videozáznam při návštěvách předškolních zařízení v Praze. Naše výsledky pak také srovnáváme s německou studií Königové (2006), ze které jsme převzali kódovací systém. Klíčová slova: psychická odolnost, vnímaná osobní účinnost, zkušenost...
|
|
|
Možné souvislosti mezi školním vývojem a specifickými obtížemi dospělých s dyslexií
Táborová, Zuzana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá obtížemi dospělých s dyslexií a to z hlediska jejich školního vývoje. V rámci teoretické části je na základě české i zahraniční literatury charakterizována dyslexie včetně shrnutí možných obtíží, které se mohou s touto poruchou pojit. Je zde také popsán průběh školní docházky v kontextu dyslexie. Empirická část popisuje výzkum, jehož cílem je zmapovat souvislosti obtíží dospělých s dyslexií s jejich školním vývojem. Data jsou porovnána s intaktní populací. Výzkumná skupina zahrnuje 120 dospělých osob, z toho 60 osob s dyslexií a 60 bez dyslexie (66 žen a 54 mužů). Intaktní populace byla spárována s jedinci s dyslexií na základě shodného pohlaví, roku narození a nejvyššího dosaženého vzdělání. Soubor využitých metod čítal anamnestickou část, školní dotazník a tři sebeposuzovací nástroje - Dotazník kognitivních chyb, Dotazník dyslektických obtíží a Dotazník obecné vnímané účinnosti. Výsledky potvrdily souvislost školního vývoje s projevy dyslexie v dospělosti avšak pouze v omezené míře. Ta je pravděpodobně dána nedostatečnou péčí o tyto osoby v rámci školní docházky. Celkové závěry práce ukazují, že je nutné poskytovat těmto jedincům specifickou péči a to jak v dětství tak také v dospělosti. Klíčová slova: dyslexie, dospělí s dyslexií, dyslektické obtíže,...
|
|
|
Atribuce a vnímaná osobní účinnost u dětí mladšího a staršího školního věku
Stárková, Tereza ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literárně přehledovou část a návrh výzkumu. Teoretická část se nejprve zabývá motivací v pedagogickém procesu a vývojovými obdobími, na něž je práce zaměřena. Těžiště pozornosti spočívá ve konceptech vnímané osobní účinnosti a v atribucí. Jsou zde vysvětleny nejdůležitější teorie a pojmy vztahující se k oběma konceptům, dále jejich vývoj v dětství a vztah ke školní práci. V empirické části jsou popsány způsoby jejich měření u dětí a tato část práce se věnuje souvislostem vnímané osobní účinnosti a atribucí, které jsou také tématem návrhu výzkumu. Klíčová slova vnímaná osobní účinnost, atribuce, mladší školní věk, starší školní věk
|
|
|
Vnímaná akademická účinnost u žáků středních škol
Draberová, Jana ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Koncept vnímané akademické účinnosti, který rozšiřuje teorii vnímané osobní účinnosti Alberta Bandury, je významným činitelem ovlivňujícím školní úspěšnost studentů. V rámci této práce jsme se pokusili vytvořit výzkumný nástroj, který by byl schopen vnímanou akademickou účinnost měřit. V teoretické části se zaměřujeme na obecné vymezení konceptu vnímané osobní účinnosti a dále na konkrétnější charakteristiky vnímané akademické účinnosti. Část empirická se pak věnuje vývoji dotazníku, jeho psychometrickým charakteristikám a zjišťování jeho validity. Dotazník byl ověřován na výzkumném vzorku 611 studentů prvních až třetích ročníků pěti pražských gymnázií. Ze získaných závěrů vyplývá, že se jedná o reliabilní, psychometricky kvalitní výzkumný nástroj s uspokojivou validitou využitelný ve školní praxi. Výzkum rovněž odhalil zajímavé souvislosti vnímané akademické účinnosti s dalšími proměnnými, jako je pohlaví, věk či prožívání náročných školních situací studenty. Klíčová slova: vnímaná osobní účinnost, vnímaná akademická účinnost, motivace ke studiu, středoškolští studenti, diagnostika, Dotazník studijních zkušeností
|
|
|
Vliv pravidelné pohybové aktivity na sebepojetí u žen
Polášková, Michaela ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Záměrem této práce je zkoumat v rámci sebepojetí žen jejich tělesné sebehodnocení a generalizovanou self-efficacy (vnímaná osobní účinnost), a to v souvislosti s pravidelnou pohybovou aktivitou, kterou tyto ženy provozují. Pro komplexnější uchopení tématu sebepojetí a sportu navíc sledujeme několik dalších proměnných: Body Mass Index (BMI), subjektivní sebevědomí, profesionální úroveň sportování a to, zda má žena děti. Teoretická část práce se zabývá konceptem sebepojetí se zaměřením na tělesné sebepojetí u žen a na self-efficacy ve sportu. Dále pojednává o vzájemném vztahu pohybu (těla) a psychiky. V empirické části práce jsme kvantitativním výzkumem na souboru 100 sportujících žen zjišťovali jejich tělesné sebehodnocení v souvislosti s typem pohybových aktivit, kterým se věnují. Zabývali jsme se také zjišťováním vztahu tělesného sebehodnocení, generalizované self-efficacy a dalších proměnných. Jako výzkumné metody jsme použili Profil tělesného sebehodnocení (PTS) a Dotazník obecné vlastní efektivity. z výsledků výzkumu na našem souboru vyplývá, že není statisticky významný rozdíl v tělesném sebehodnocení žen dle typu pohybových aktivit, které pravidelně vykonávají. Dále jsme zjistili statisticky významně vyšší tělesné sebehodnocení u profesionálně sportujících žen oproti ženám sportujícím...
|
host ::
RSS.