Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...
Population genetics of grey wolf in Western Carpathians
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Suchomel, Josef (oponent)
Vlk je vrcholový predátor, ktorý hrá kľúčovú rolu pri udržiavaní ekologickej rovnováhy najmä v lesnatých habitatoch. Táto diplomová práca sa zaoberá populačnou štruktúrou a demografiou vlka dravého na Slovensku. Štúdia je založená na dátach z dvoch zimných sezón v rokoch 2017 až 2019. Zvláštna pozornosť sa venuje územiu Západných Karpát. Na slovenskom území sa areál vlka dravého môže rozprestierať až na 60 % celej oblasti. Štruktúra a početnosť vlčích populácii je ovplyvňovaná prirodzenými faktormi, ako je izolácia horských celkov, disperzia, i antropogénnymi vplyvmi ako fragmentácia populácií líniovými stavbami, zvýšená mortalita vplyvom dopravných kolízií a donedávna každoročnými kvótami na odstrel jedincov. Bol využitý prístup najmä neinvazívnej genetiky pomocou vybraných 10 jadrových mikrosatelitových markerov, markeru na detekciu pohlavia a mitochondriálnych sekvencií. Najskôr bola overená druhová príslušnosť vzoriek ku skúmanému druhu a pod štatistickou kontrolou bola prevedená filtrácia kvality dát. Pomer pohlavia u skúmanej vzorky bol 1:1,3 v prospech samcov. Na identifikáciu jedincov do haploskupín a následne do haplotypov, sme použili mitochondriálne markery. Pre popis populačnej štruktúry bola použitá Bayesiánska klastrovacia analýza mikrosatelitových dát pomocou programu STRUCTURE....
Vlk obecný v rámci časopisu Myslivost
Grosser, Dominik ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá napětím mezi mysliveckou perspektivou a přísnou ochranou vlka obecného v kontextu České republiky. V rámci teoretické části konstruuji porozumění myslivosti z historického i současného praktického pohledu, diskutuji její "tradiční" pojetí, představuji přírodovědné argumenty pro návrat vlka, jeho současné rozšíření, právní ochranu i překážky, které mohou bránit jeho návratu. Současně dále problematizuji konflikt návratu mezi místními lidmi a diskurzem přísné ochrany vlka, ve které na základě zahraniční literatury vystupují prvky asymetrie moci, která je způsobena zavedením dominantní a hegemonické ochrany v rámci veřejného prostoru. S těmito předpoklady vstupuji do následné kritické diskurzivní analýzy časopisu Myslivost, který vydává Českomoravská myslivecká jednota. Pro svou práci si vytyčují cíl rozklíčovat způsoby reprezentace, kterými časopis Myslivost konstruuje sociální realitu o vlkovi obecném a zároveň analyzovat ideolog(i-e), které stojí na pozadí a umožňují legitimizovat daný diskurz. Na základě své analýzy zjišťuji, že vlk je v rámci časopisu Myslivost reprezentován zejména jako "kříženec" a "uměle vypuštěné" zvíře, které ztrácí či do budoucna může ztratit svou plachost. Dané reprezentace vlka souvisí také s aktéry, kteří jsou v časopise zobrazováni. Kromě...
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.