|
|
Charakteristiky ptačího zpěvu vypovídající o agresivní motivaci jedince
Škvařilová, Anežka ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Zpěv hraje u pěvců zásadní roli při komunikaci a zároveň v sobě ukrývá celou řadu informací o vysílateli. Zpěv může například prozradit věk vysílatele, jeho fyzickou zdatnost či individualitu. Zároveň může vypovídat o tom, jak je pěvec ochotný zaútočit. K tomuto účelu používají samci signály eskalace agrese, které uplatňují především při obraně teritoria, kdy se pomocí nich navzájem informují o své motivaci k boji. Existuje několik charakteristik zpěvu pěvců, které jsou některými autory považovány za signály eskalace agrese. Patří mezi ně střídání typů zpěvů, opakování zpěvů oponenta, přezpívávání oponenta, délka trvání zpěvu, rychlost zpěvu a tiché zpěvy. Ukazuje se, že charakter signalizace konfliktu je druhově velmi variabilní. Tato bakalářská práce tyto charakteristiky zpěvu podrobně rozebírá a podle ustanovených kritérií hodnotí, zda se dají považovat za signály eskalace konfliktu u různých druhů pěvců. Klíčová slova: signály eskalace konfliktu, agresivní chování, teritoriální interakce, playback, charakteristiky zpěvu, útok
|
|
|
Hlasové projevy žab
Karochová, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů zabývajících se hlasovými projevy žab. Cílem bylo porovnat známé informace o typech vokalizace, vlivu pohlavního výběru na volání samců, sborovém chování žab a vlivu predace. Výzkum bioakustiky byl uskutečněn na mnoha druzích žab z různých koutů světa, přičemž nejvíce experimentů bylo provedeno na neotropických žábách, konkrétně na Physalaemus pustolosus. Akustická komunikace je poměrně silně rozšířený jev napříč celou živočišnou říší. Téma bioakustiky je v poslední době vcelku hojně studované. Nejvíce prací je ale většinou zaměřeno na ptáky či savce a studium žab, zejména evropských druhů, je neprávem opomíjeno. Detailně prostudovaný je vliv pohlavního výběru samičky na parametry hlasových projevů samců, zatímco výzkum jiných evolučních principů jako například vliv predátora je studován jen okrajově. Výzkumy na nových druzích žab se většinou zaměřují na popsání typů hlasových projevů, které se u daného druhu vyskytují. Dále na detailnější studium jednotlivých parametrů hlasu jako je frekvence nebo intensita a u žab vokalizujících ve sborech se zjišťuje zejména načasování nebo synchronizace. Nově byla zjištěna schopnost některých žab tvořit ultrazvuk a překvapivé bylo i zjištění vokalizace u samiček některých druhů. Zobecnění...
|
|
|
Akustická komunikace a varovné signály dvou druhů syslů Spermophilus citellus a S. taurensis (Sciuridae; Rodentia).
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
5 ABSTRAKT Akustická komunikace a varovné signály sysla obecného a nedávno popsaného sysla taurského byly v minulosti jen velmi málo zkoumány. Cílem této práce proto bylo získat základní informace o akustické komunikaci uvedených druhů hlodavců. Bylo zjištěno, že sysel obecný vydává 6 vokálních (growl, rapid growl, scream, squeak, chirp, whistle) a 1 nevokální (tooth chatter) zvuk. Tyto zvuky jsou vydávány při bezprostředním ohrožení života, během vzájemných kontaktů a po zaregistrování predátora. Varovným signálem obou druhů je tonální harmonický hlasový projev whistle. Nejčastěji se skládá ze dvou odlišných elementů, které mohou splývat, mohou se překrývat v čase nebo mohou být odděleny intervalem. První element se vyznačuje konstantní frekvencí, zatímco druhý element je o něco více frekvenčně modulován. Někteří jedinci obou druhů vydávají varovné signály tvořené jen jedním elementem. Na základě rozdílů v akustické struktuře varovných signálů je u obou druhů možné rozlišovat různé jedince. U sysla taurského byly nalezeny rozdíly mezi varovnými signály samců a samic. Klíčová slova: Spermophilus citellus, Spermophilus taurensis, Sciuridae, sysel, antipredační chování, akustická komunikace, vokalizace, hlasový repertoár, varovný signál.
|
|
|
Ontogeneze vokalizace papoušků šedých ve srovnání s člověkem
Roubalová, Tereza ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Lidská řeč bývá považována za jedinečný prostředek komunikace. Počátky lidské vokalizace, které k řeči vedou, však vykazují vzorce či principy, které se objevují i ve zvířecí komunikaci. Mezi lidmi a zvířaty byly odhaleny podobnosti v sociálním uspořádání, na nervové úrovni, v kognitivních schopnostech i ve funkci vokální signalizace. Rozvinutou vokalizací mají ovšem k lidem v těchto ohledech blíže ptáci a konkrétně papoušci než primáti. Vokální ontogeneze však byla, alespoň na papoušcích, zkoumána jen okrajově, a proto se stala tématem této práce. Papoušci šedí (Psittacus erithacus) vykazují vysokou úroveň kognitivních schopností a jsou tak vhodným druhem pro srovnání s člověkem. Cílem práce tedy bylo zmapovat raný vokální vývoj papoušků šedých do 11. týdnů věku a ten posléze teoreticky porovnat s raným vokálním vývojem dětí. Repertoár byl mapován pomocí videonahrávek čtyř mláďat neochočených papoušků šedých, které vlastní FHS UK v Praze. Nahrávky byly poslechově a vizuálně analyzovány přes audio software Sound Forge Pro 11 a Sound Forge Audio Studio 10. Po zmapování vokalizace jsme pomocí stádiových modelů teoreticky srovnaly vývoj rané vokalizace dětí a papoušků. V repertoáru papoušků jsme identifikovaly několik typů volání a nalezly jsme i několik vokalizačních kontextů. V komparaci vývoje...
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
|
|
|
Hlas a jeho modulace ve výběru partnera
Vobecká, Tereza ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
1 Abstrakt Hlasová komunikace je u člověka jedním z hlavních prostředků dorozumívání. Informace z hlasového projevu poskytuje nejen řeč, ale i jeho akustické vlastnosti (např. výška hlasu). Různé akustické parametry hlasu mají lidé tendenci spojovat s konkrétními charakteristikami člověka, ať už jde o tělesné vlastnosti, jako je velikost těla či pohlaví, nebo o osobnostní rysy, jako je dominance nebo atraktivita. Lidský hlas je dynamický a mění se v závislosti na vnitřním stavu mluvčího i na vnějších okolnostech. Změnu hlasu může vyvolat například emoční rozpoložení mluvčího nebo to, k jakému člověku právě hovoří. Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o modulacích akustických parametrů hlasu a jejich vlivu na percepci člověka v kontextu výběru partnera.
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus (abstrakt) Irena Schneiderová; Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů. Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Využití a potenciál individuálního akustického monitoringu u ptáků
Kouřil, Jan ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Monitoring živočichů je klíčovým nástrojem pro řadu oborů a může mít mnoho podob. Jednou z těchto forem je akustický monitoring, který je výhodný hlavně pro výzkum živočichů s výraznými hlasovými projevy. Ptačí vokalizace jsou jedny z nejnápadnějších vůbec. Krom mnoha dalších informacích o jedinci, který je vydává, z nich lze zjistit také jeho identitu. Vokální individualita byla u ptáků mnohokrát ověřena a je považována za rozšířený fenomén. Pokud jsou individuálně specifické vokalizace dostatečně rozdílné od hlasových projevů ostatních jedinců daného druhu a zároveň stabilní v čase, umožňují nám jedince identifikovat a sledovat na základě jejich hlasových projevů, tedy pomocí individuálního akustického monitoringu. Jeho prostřednictvím byla úspěšně zjišťována převážně ekologická data (abundance, míra přežívání atd.). Doposud byl použit hlavně u druhů s jednoduchými, hlasitými vokalizacemi, jejichž sledování pomocí běžně používaného fyzického značení je ztíženo nepřehledným prostředím, kryptickým zbarvením, nízkou hustotou výskytu apod. Nejčastěji se s ním setkáváme u sov, přestože řada studií potvrdila vokální individualitu, popřípadě i její časovou stabilitu u mnoha různých druhů ptáků. V porovnání s běžně používanými metodami individuálního monitoringu je tak individuální akustický monitoring...
|
host ::
RSS.