|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Aristotelovo pojetí etiky
Vitošková, Markéta ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje Aristotelovým pojetím etiky. Její náplní je přiblížení a přehledné zpracování této disciplíny. Nejprve přibližuje všeobecnou charakteristiku doby, Aristotelův život a postavení etiky v systému Aristotelovy filosofie. Dále práce objasňuje obecnou povahu Aristotelovy etiky. Zabývá se jejím předmětem, cílem, dobrem a blažeností, ctnostmi a mravním jednáním. Poté jsou zmíněny rozumové ctnosti, které jsou reprezentovány věděním, uměním, moudrostí a rozumností. Následuje kapitola o mravních ctnostech, mezi které patří statečnost, uměřenost, štědrost, velkorysost, velkomyslnost, zdravá ctižádost, klidnost a pravdivost. Dalším tématem je pojetí spravedlnosti a její dělení na spravedlnost obecnou a částečnou. Poslední kapitola diplomové práce je pak věnována přátelství a jeho druhy. Klíčová slova: Aristoteles, etika, ctnost, spravedlnost, přátelství
|
|
| |
|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti?
Lovětínský, Petr ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti? Klíčová slova: etika, ctnost, učení, učitelnost, vědění, jednání Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast etiky ctností jakožto jednoho z hlavních proudů praktické filosofie a na téma možnosti se ctnosti naučit nebo ji jiným způsobem získat. V úvodu představuje kontext a východisko svého tématu a vedle toho základní kritéria, podle kterých bude posuzovat odpověď na hlavní otázku. Následně přináší také obecný popis principů, na kterých stojí etika ctností. V dalších dvou hlavních kapitolách se věnuje popisu pojetí ctností u dvou nejvýznamnějších představitelů tohoto druhu morální filosofie, tedy Platóna a Aristotela. Tento popis je u obou autorů stavěn s ohledem na ty aspekty ctnosti, které jsou styčnými body s možností a způsobem jejich učení. V další části je pak uvedeno několik dalších příkladů pohledu na obě popsané koncepce z hlediska učitelnosti ctnosti. Závěr pak shrnuje popsané aspekty ctnosti, jakým způsobem se dotýkají učitelnosti a zda splňují požadavky stanovené v úvodu práce.
|
|
|
Koncept naděje v Pavlových epištolách
Sluka, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá epištolami apoštola Pavla. S využitím řecké konkordance v nich hledá verše obsahující slova naděje a doufat, rozebírá je a zkoumá souvislosti, v nichž Pavel o naději píše. Rozbor pak je použit pro vytvoření zobecněných charakteristik: kdo nebo co je podle Pavla zdrojem naděje, co je jejím předmětem či cílem, jaké jsou její účinky, jak rozlišit naději prospěšnou, neúčinnou a škodlivou, jaká je souvislost a pořadí ctností v triádě víra - láska - naděje. Kromě explicitního použití slova naděje práce bere v úvahu i některá místa vyjadřující naději bez výslovného uvedení toho pojmu. Získaná vlastní zjištění hodnotí a porovnává s publikovanými závěry jiných autorů v odborné literatuře od konce 20. stol. do současnosti a s názorem dvou novodobých významných církevních dokumentů zabývajících se nadějí. Závěry práce ukazují Pavla jako biblického autora, jenž pojem křesťanské naděje používá mimořádně často v širokém spektru souvislostí a jehož listy mají pro porozumění tomuto pojmu referenční význam. Naděje je v Pavlově podání významně christocentrická a má velmi úzký vztah k víře a lásce. Práce naznačuje obecnou užitečnost naděje a dává k úvaze její možné aktuální využití jako jednoho z prostředků preevangelizace.
|
|
|
Křesťanské hodnoty v etice ctností
MACHULOVÁ, Helena
Cílem práce je přispět k vyjasnění pojmu ?křesťanských hodnot? a poukázat na možné spojení tohoto pojmu s etikou ctností. Práce začíná reflexí pojmu ?křesťanských hodnot? jak z pohledu filosofického, tak i teologického, následuje hledání spojnice mezi křesťanskými hodnotami a etikou ctností. Práce je metodologicky koncipována v několika na sebe navazujících krocích. Prvním je reflexe pojmu ?hodnota? ve filosofii hodnot 20. století. Důraz je kladen také na souvislost pojmu ?hodnota? a ?dobro?, protože existuje předpoklad, že lze najít nějaký blíže neurčený vztah hodnoty a dobra. Dalším krokem je teologické rozpracování pojmu ?hodnota?, které postupuje od biblického zkoumání, při kterém se zaměřujeme nejen na samotný termín, ale i na otázku, zda se hodnotové myšlení v Písmu nevyskytuje v jakési implicitní podobě. Dále pokračuje promyšlení pojmu hodnota z hlediska systematicko-teologického, kdy se nejprve pokoušíme nahlédnout hodnoty jako určitá vyjádření Boží dokonalosti a následně přistupujeme k pohledu morálně teologickému, kdy předkládáme křesťanské pojetí hodnoty. Tímto teologickým rozvinutím pojmu ?hodnota? získáváme základ pro vymezení křesťanských hodnot. V poslední části práce pak představujeme souvislost mezi hodnotami a etikou ctností. Podrobněji se věnujeme popisu samotné etiky ctností, dále pak nastínění role hodnot v etice ctností, včetně teologického rozvinutí této nauky. Závěrem lze říci, že uspokojivá a široce sdílená definice hodnoty v podstatě neexistuje. Prokozumali jsme proto i pojem dobra, abychom se pokusili najít odlišnosti těchto dvou pojmů a dospěli jsme k závěru, že odlišnost pojmu ?hodnota? od pojmu ?dobra? není hodnotovými etiky přesvědčivě vysvětlena. Lze najít mnoho shod mezi oběma pojmy, ale ne rozdíly. V teologické reflexi pojmu hodnota jsme se pokusili hledat biblický základ hodnot. Jazyková analýza biblického textu rychle ukázala, že pojem hodnota není v Bibli příliš frekventovaný a jistě ne v jeho dnešním chápání. Hlubší zkoumání jednotlivých novozákonních textů však poukázalo na to, že hodnotové výroky v Bibli nacházíme poměrně hojně. Týkají se jednak uvedení hodnoty nejvyšší, ale i hierarchie hodnot nebo hodnot přirozených a nadpřirozených apod. 188 V dalším kroku teologické reflexe se ukázalo, že v křesťanském pojetí je Bůh zdrojem veškerého dobra/hodnot. On je původcem i cílem všeho co je, a vše, co od něj pochází, je dobré. V oblasti etiky ctností jsme poukázali na bohatou tradici přemýšlení o ctnostech, která dnes opět zažívá svoji renesanci. Etika ctností je zajímavá proto, že se liší ve svém pojetí od jiných normativních etik tím, že je zřetelně teleologická ? zaměřuje se na lidské jednání z pohledu posledního cíle lidského života. Je také spojená s přirozeným zákonem. Základem každé z kardinálních ctností je totiž některé ze základních dober lidské přirozenosti. Pěstování ctností v životě vede člověka k cíli jeho života, ať už jím je přirozeně zdařilý život, nebo v křesťanském pojetí život věčný, tedy společenství s Bohem. V posledním kroku se ještě podívejme na samotný pojem ?křesťanských hodnot.? Ukázali jsme dvojí možný pohled na tyto hodnoty. V první řadě je možné pojetí inkluzivní, které vychází z toho, že Bůh je původcem všeho, co je dobré, a tudíž všechna dobra je možné chápat jako dobra křesťanská. Zde pak ale není žádný rozdíl mezi dobry a křesťanskými dobry. Snad jen v úhlu pohledu toho, kdo tato dobra hodnotí. V druhé řadě je možné i pojetí exkluzivní, kdy za křesťanské hodnoty označíme to, co je specificky křesťanské, tedy to, co má svůj základ přímo ve Zjevení. Jinými slovy jde o ta dobra/hodnoty, které bychom neznali nebýt křesťanství.
|
|
|
Víra a křesťanská výchova jako východiska při hledání osobní identity a životní cesty mladých
Kavanová, Blanka ; Mašek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
KAVANOVÁ, Blanka. Víra a křesťanská výchova jako východiska při hledání osobní identity a životní cesty mladých. Praha, 2018. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, katedra teologické etiky a spirituální teologie. ANOTACE Klíčová slova: křesťanská výchova, identita mladých, křesťanská identita, kázeň, předurčení, žitá víra, mravní výchova Diplomová práce se zabývá tím, jak křesťanská výchova, poskytovaná zejména v rodině, může mladým pomoci při budování vlastní identity. V první kapitole se soustředí na teoretická východiska. Nastiňuje situaci výchovy jako místa sekání svobody a autonomie vychovatele a vychovávaného a ukazuje na faktory, které se podílí na budoucí podobě identity mladých. V dalších kapitolách popisuje roli rodičů jako primárních vychovatelů, roli mladých samotných jako tvůrců vlastní identity a překážky a obtíže výchovy. Práce ukazuje, jak mohou křesťanské hodnoty uplatňované ve výchově a žité v rodině dětem pomoci při utváření smysluplného směřování vlastního života a vlastní identity. Zároveň bere v potaz svobodu a v procesu výchovy rostoucí autonomii vychovávaného, který je vždy aktivním partnerem vychovávajícího. Práce navrhuje konkrétní oblasti výchovy, na které by se rodiče měli zaměřit, pokud usilují o vybudování pevného základu pro víru svých dětí. Pro...
|
host ::
RSS.