|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bomberová, Eva ; Sochor, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
1. identifikační údaje Vinařský majer v Jaroslavicích 2. urbanistické řešení Řešeným územím je pozemek manželů Markelových o rozloze přibližně 6,5 ha. Nachází se při okraji zástavby obce Jaroslavice mezi zalesněnou částí bývalé zámecké bažantnice a zemědělsky obdělávanými poli vinic (z části vlastních). Hlavní myšlenkou pro řešení vinařství bylo jeho zasazení do krajiny a vytvoření vinařství, které bude rodinným podnikem. Objekty vinařství tvoří kompaktní „hospodářský“ dvůr (majer) na pravoúhlém prostoru a navazují na stávající dům, který se jako jediný zachoval ze stavby cihelny a stává se rodinným domem majitelů. Jednotlivé provozy jsou rozděleny do samostatných objektů a jsou umístěny zejména s ohledem na plynulost výroby a návaznost vlastních vinic. Část pro ubytování návštěvníků je orientována směrem do krajiny, aby i přes blízkost bylo zajištěno soukromí rodiny. Středobodem vnitřního dvora se stává degustační místnost/místo pro stravování sloužící k setkávání majitelů, návštěvníků se samotným vínem. Pro oddělení provozu vinařství a pohodlí návštěvníků jsou na stávající cestu navázány 2 obslužné komunikace – pro návštěvníky:ze směru příjezdu od centra obcek k parkování za výrobní částí; a pro techniku: z opačné strany majeru, pro nejkratší a nejideálnější svoz hroznů a techniky z vinic (druhá část vinic Markelů se nachází asi 2km cestou kolem bažantnice). Část pozemku při stávajícím domu je rovinného charakteru, tedy ideální k vytvoření prostoru dvora v jedné úrovni ploch a zajištění bezbariérových přístupů do jednotlivých budov. Zároveň při řešení bez podzemních částí objektů je nutná jen munimální úprava terénu. Pozemek je v horní části využit pro navýšení kapacity vinic. Ve zbylé, rozsáhlé ploše je možné založení ovocných sadů – jabloní, švestek, rakytníkových keřů či rozšíření počtu mandloní. Celý soubor objektů tvoří kompaktní celek, přesto je díky oddělení jednotlivých provozů možné výstavbu etapizovat dle priority pro rozvoj vinařství jako takového. Tedy hlavní je výrobní a skladovací část, degustace a ubytování může být doplněno při postupném rozvoji podniku. 3. architektonické řešení Klidné prostředí v přírodě jižní moravy je ideálním místem pro spojení návštěvy rodinného vinařství s odpočinkem. Návrh se snaží o nejvýhodnější spojení provozu podnikání s využitím místa pro bydlení. Díky možnosti etapizace výstavby mohou majitelé optimálně investovat a rozvíjet soubor do konečného celku. Všechny objekty tvarově vychází ze stávajícího domu, jsou jednopodlažní(vyjímkou je ubytovací část s obytným podkrovím) a opláštění dřevěnými prkny všechny objekty sjednocuje do celkově jednoduchých hmot. Celkově by vinařství mělo, díky přírodnímu materiálu stárnoucímu postupně s okolím, zapadat do krajiny a nerušit jedinečnost tohoto místa.
|
|
|
Influence of grapevine growing methods on quality of wine
Šprláková, Katarína ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
This thesis is concerned about the impact of ecological and integrated cultivation of vines for wine quality. The theoretical part describes the history, characteristics of the vine, the conditions that can affect the quality of grapes and the finished product. This work also describes the chemical composition of the fruit of the vine, the base phase of processing of grapes and wine production, from cider pressing to bottling processes and analyzes the chemical composition of wine. In the experimental part are monitored changes of chemical parameters (dry matter, alcohol, total and reducing sugars) in the musts during the process of fermentation. The musts come from grapes of Rulandské modré grown in a system of integrated and ecological production.
|
|
|
Buněčné procesy během ovíjení stonků a úponků
Šimečková, Jana ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Skokan, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá ovíjením pomocí stonků a úponků a buněčnými procesy, které se při něm uplatňují. Rostliny, které ke svému růstu potřebují oporu, se nazývají popínavé a jedná se o velmi rozmanitou skupinu. Pro úspěšné ovinutí je důležité, aby došlo ke kontaktu rostliny a opory. To umožňují mimo jiné pohyby zvané skototropismus a cirkumnutace. Po kontaktu s oporou dochází k ovíjení. Důležitou roli při ovíjení hrají zřejmě specializované buňky G-fibers. V souvislosti s helikálním růstem obecně jsou intenzivně studovány také mikrotubuly a celulózní mikrofibrily. Kompletní obraz buněčné signalizace při ovíjení zatím není znám, je ale popsáno mnoho chemických látek, které ovíjení ovlivňují, například jasmonáty a další rostlinné hormony. Mezi popínavé rostliny se řadí mnoho významných plodin, přesto toho o jejich ovíjení stále mnoho nevíme.
|
|
|
Once upon a time, there was a stranger on the road
Vondráčková, Kristýna ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá analýzou pětidílného románu Gargantua a Pantagruel francouzského spisovatele Francoise Rabelaise. Důraz je kladen zvláště na zařazení Rabelaisovy tvorby do historicko-literárního kontextu doby přechodu mezi středověkou a renesanční společností. Konkrétněji se zabývá autorovými humanistickými myšlenkami a jeho kritikou soudobé společnosti, které tvoří hlavní linii samotného díla. Cílem práce je především pokus o nastínění různých možných významů pojmů « cesta » a « cizinec » v Rabelaisově díle a vysvětlení role těchto tematických pojmů v autorově pojetí kritiky společnosti.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bomberová, Eva ; Sochor, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
1. identifikační údaje Vinařský majer v Jaroslavicích 2. urbanistické řešení Řešeným územím je pozemek manželů Markelových o rozloze přibližně 6,5 ha. Nachází se při okraji zástavby obce Jaroslavice mezi zalesněnou částí bývalé zámecké bažantnice a zemědělsky obdělávanými poli vinic (z části vlastních). Hlavní myšlenkou pro řešení vinařství bylo jeho zasazení do krajiny a vytvoření vinařství, které bude rodinným podnikem. Objekty vinařství tvoří kompaktní „hospodářský“ dvůr (majer) na pravoúhlém prostoru a navazují na stávající dům, který se jako jediný zachoval ze stavby cihelny a stává se rodinným domem majitelů. Jednotlivé provozy jsou rozděleny do samostatných objektů a jsou umístěny zejména s ohledem na plynulost výroby a návaznost vlastních vinic. Část pro ubytování návštěvníků je orientována směrem do krajiny, aby i přes blízkost bylo zajištěno soukromí rodiny. Středobodem vnitřního dvora se stává degustační místnost/místo pro stravování sloužící k setkávání majitelů, návštěvníků se samotným vínem. Pro oddělení provozu vinařství a pohodlí návštěvníků jsou na stávající cestu navázány 2 obslužné komunikace – pro návštěvníky:ze směru příjezdu od centra obcek k parkování za výrobní částí; a pro techniku: z opačné strany majeru, pro nejkratší a nejideálnější svoz hroznů a techniky z vinic (druhá část vinic Markelů se nachází asi 2km cestou kolem bažantnice). Část pozemku při stávajícím domu je rovinného charakteru, tedy ideální k vytvoření prostoru dvora v jedné úrovni ploch a zajištění bezbariérových přístupů do jednotlivých budov. Zároveň při řešení bez podzemních částí objektů je nutná jen munimální úprava terénu. Pozemek je v horní části využit pro navýšení kapacity vinic. Ve zbylé, rozsáhlé ploše je možné založení ovocných sadů – jabloní, švestek, rakytníkových keřů či rozšíření počtu mandloní. Celý soubor objektů tvoří kompaktní celek, přesto je díky oddělení jednotlivých provozů možné výstavbu etapizovat dle priority pro rozvoj vinařství jako takového. Tedy hlavní je výrobní a skladovací část, degustace a ubytování může být doplněno při postupném rozvoji podniku. 3. architektonické řešení Klidné prostředí v přírodě jižní moravy je ideálním místem pro spojení návštěvy rodinného vinařství s odpočinkem. Návrh se snaží o nejvýhodnější spojení provozu podnikání s využitím místa pro bydlení. Díky možnosti etapizace výstavby mohou majitelé optimálně investovat a rozvíjet soubor do konečného celku. Všechny objekty tvarově vychází ze stávajícího domu, jsou jednopodlažní(vyjímkou je ubytovací část s obytným podkrovím) a opláštění dřevěnými prkny všechny objekty sjednocuje do celkově jednoduchých hmot. Celkově by vinařství mělo, díky přírodnímu materiálu stárnoucímu postupně s okolím, zapadat do krajiny a nerušit jedinečnost tohoto místa.
|
|
|
Influence of grapevine growing methods on quality of wine
Šprláková, Katarína ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
This thesis is concerned about the impact of ecological and integrated cultivation of vines for wine quality. The theoretical part describes the history, characteristics of the vine, the conditions that can affect the quality of grapes and the finished product. This work also describes the chemical composition of the fruit of the vine, the base phase of processing of grapes and wine production, from cider pressing to bottling processes and analyzes the chemical composition of wine. In the experimental part are monitored changes of chemical parameters (dry matter, alcohol, total and reducing sugars) in the musts during the process of fermentation. The musts come from grapes of Rulandské modré grown in a system of integrated and ecological production.
|
|
| |
|
|
Nové metody výroby sazenic révy vinné (Vitis vinifera)
ZUKAL, Radim
Bakalářská práce se zabývá popisem způsobů množení révy vinné. Révu vinnou lze množit generativně i vegetativně. U generativního množení je popsáno novošlechtění a udržovací šlechtění. Vegetativní množení se zabývá popisem přímého množení, nepřímého množení a množení in vitro. Popsána je také technologie výroby sazenic révy vinné.
|
host ::
RSS.