Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Buněčné procesy během ovíjení stonků a úponků
Šimečková, Jana ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Skokan, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá ovíjením pomocí stonků a úponků a buněčnými procesy, které se při něm uplatňují. Rostliny, které ke svému růstu potřebují oporu, se nazývají popínavé a jedná se o velmi rozmanitou skupinu. Pro úspěšné ovinutí je důležité, aby došlo ke kontaktu rostliny a opory. To umožňují mimo jiné pohyby zvané skototropismus a cirkumnutace. Po kontaktu s oporou dochází k ovíjení. Důležitou roli při ovíjení hrají zřejmě specializované buňky G-fibers. V souvislosti s helikálním růstem obecně jsou intenzivně studovány také mikrotubuly a celulózní mikrofibrily. Kompletní obraz buněčné signalizace při ovíjení zatím není znám, je ale popsáno mnoho chemických látek, které ovíjení ovlivňují, například jasmonáty a další rostlinné hormony. Mezi popínavé rostliny se řadí mnoho významných plodin, přesto toho o jejich ovíjení stále mnoho nevíme.
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
The evolution of auxin homeostasis mechanisms
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Buschmann, Henrik (oponent) ; Holzinger, Andreas (oponent)
Evoluce mechanismů homeostáze auxinu Dizertační práce Roman Skokan, 2021 Abstrakt Linie streptofyt obsahuje vyšší rostliny (Embryophyta) a několik skupin primárně sladkovodních řas zvaných charofyti. Přestože fytohormon auxin je konzervovaným vývojovým regulátorem ve vyšších rostlinách, málo je známo o možných evolučních počátcích mechanismů odpovědi na auxin v charofytech. Zjistili jsme, že jeden z těchto mechanismů, tedy transport auxinu z buněk skrze proteiny z rodiny PIN, je velmi pravděpodobně hluboce konzervovanou vlastností streptofyt. Dále jsme studovali stupeň konzervace genových rodin známých rostlinných auxinových přenašečů v zelené linii (Viridiplantae). Objevili jsme hlubokou konzervaci některých z těchto rodin mimo vyšší rostliny. Dále jsme pomohli popsat jedinečné rozrůznění rodiny PIN ve skupině Charophyceae. Ve snaze objevit nativní funkci transportu auxinu v charofytech jsme objevili růstovou odpověď na externě aplikovaný auxin v řase Closterium, ačkoli snaha připravit stabilní mutantní linie v nativním PIN homologu stále probíhá. Celkově naše práce přinesla důležité poznatky o evoluci transportu a odpovědi na auxin ve streptofytech, přestože mnoho otázek zůstává stále nezodpovězených.
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
Evoluce mechanismů transportu auxinu.
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Auxin, nejdéle studovaný fytohormon, je v porovnání s ostatními fytohormony unikátní svým směrovaným tzv. polárním transportem. Tato vlastnost napomáhá zprostředkovat širokou škálu působnosti auxinu ve všech stadiích života rostliny. Polární transport auxinu se v evoluci vyvíjel společně s rostlinami. Zkoumáním mechanismů transportu auxinu a jeho biosyntézy, metabolismu a především signalizace můžeme snad lépe objasnit mnoho důležitých milníků evoluce rostlin, jako vývoj složitější mnohobuněčnosti či přesun rostlin na souš. Tato bakalářská práce shrnuje dostupná data a podává základní přehled rysů s auxinem spojených. Jak dosud známo, pokročilé mechanismy transportu auxinu a jeho signalizace, známé z vyšších rostlin, nejsou zřejmě fylogeneticky staré a v řadě řas zcela absentují. Biosyntéza auxinu je ovšem vcelku běžná a mnoho zelených řas obsahuje ortology důležitých enzymů spojených s metabolismem auxinu. Dle dostupných informací se zdá, že kompletní auxinová signalizace, spojená s degradací v proteasomu a ovlivňující genovou expresi, v řasách chybí. Polární transport auxinu, dosud znám nejdříve ze sporofytů mechů, byl nedávno zjištěn v gametofytické stélce parožnatky (Chara) z oddělení zelených řas Streptophyta, které jsou považovány za přímé předchůdce vyšších rostlin. Proteiny sekvenčně podobné...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.