|
|
Identifikace potenciálně vhodných habitatů pro výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus) s využitím dálkového průzkumu Země
Kadeřábková, Tereza ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Cílem práce bylo testovat možnosti dat DPZ s různým prostorovým rozlišením (data z UAV s rozlišením 5 cm, data družice RapidEye s rozlišením 5 m a data družice Sentinel-2A s rozlišením 10 m) a různých metod DPZ (neřízená klasifikace, řízená klasifikace, vegetační indexy NDVI a TVI) pro identifikaci potenciálně vhodných habitatů výskytu sysla obecného. Analýza byla prováděna v užším zájmovém území Velkých Pavlovic a následně v širším zájmovém území 5 krajů Moravy a Slovenska a využívala data terénního mapování biotopů a nor sysla, které prováděli biologové v rámci projektu "Sysli pro krajinu, krajina pro sysly". Metody DPZ byly nejprve testovány v užším území na datech RapidEye. Metoda vykazující nejpřesnější výsledek z hlediska detekce nor byla poté aplikována v širším zájmovém území, kde byla využita data Sentinel-2A. Přesnost výsledků byla vyjádřena jako podíl detekovaných nor ve výsledné vrstvě získané z dat DPZ ku celkovému počtu zmapovaných nor v terénu. Nejlepšího výsledku dosáhla metoda definice intervalu vycházející z výpočtu průměru a směrodatné odchylky hodnot TVI v místě výskytu nor (přesnost 68,91 % pro zájmové území Velkých Pavlovic a data RapidEye při pokrytí 51,69 % užšího území; přesnost 49,89 % pro území pěti krajů a data Sentinel-2A při pokrytí 11,66 % širšího území). Výstupy byly...
|
|
|
Detekce Land Cover Change se zaměřením na zemědělskou půdu
Klouček, Tomáš ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Hlavní náplní práce je tvorba a zhodnocení modelů pro detekci změny orné půdy na travní porost založená na hybridní Change Detection metodě, která kombinuje přístupy vycházející z výpočtu vegetačních indexů, odčítání obrazu a analýzy hlavních komponent. A to na šesti lokalitách s různou sezónní konfigurací snímků vysokého rozlišení a na jedné lokalitě pokryté snímkem velmi vysokého rozlišení, které byly rovnoměrně rozprostřeny v podhorských oblastech České republiky. Volba jednotlivých prediktorů a z nich vycházejících nejvhodnějších modelů byla podložena statistickým výpočtem. Aplikace vybraných modelů byla provedena pomocí multi-temporální objektové klasifikace a jejich přesnost ověřena pomocí referenčních dat. Přínosem práce je nalezení obecně aplikovatelného modelu použitelného pro zkoumanou změnu krajinného pokryvu a dále pak vyhodnocení potenciálně nejvhodnější sezónní konfigurace snímků. Hodnotná je i samotná metodika výběru prediktorů a výpočet pořadí nejvhodnějších modelů, který je dle dostupné literatury jedinečný. Práce přináší cenné nové poznatky zapadající do zatím málo probádané problematiky detekce změny orné půdy na travní porosty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Markery fyziologického stavu borovice ve vztahu ke genetické variabilitě
Šafránková, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Šlechtění jehličnatých stromů prochází v České republice v posledních desetiletích významným rozvojem, především díky molekulárně genetickým metodám, které zpřesňují a zjednodušují zmapování genotypů stromů a výběr elitních jedinců. Zatím se ovšem v ČR vybírají elitní jedinci pouze podle lesnických parametrů (jako je výška a tloušťka kmene nebo kvalitní tvárnost kmene), které ne vždy korelují se schopností stromu odolávat abiotickým a biotickým stresům. Recentně je snaha do výběrových kritérií při šlechtění jehličnatých stromů zařadit i fyziologické metody a výběr elitních jedinců provádět i podle nespecifických indikátorů stresu, které dokáží mnohem lépe postihnout fyziologickou zdatnost stromu, než lesnické růstové parametry. Výzkum této práce probíhal na genotypech borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které se nacházejí v semenných sadech Doubrava a Silov v Plzeňském kraji v České republice. Semenné sady jsou výsadby stromů, které slouží ke sběru geneticky hodnotného reprodukčního materiálu, jsou tedy součástí šlechtitelských programů. Na jehlicích borovic, odebraných v červenci roku 2015, byla provedena analýza nespecifických indikátorů stresu -obsahu fotosyntetických pigmentů, fenolických látek, ligninu, celulózy a prolinu a byla změřena odrazivost a rychlá kinetika fluorescence chlorofylu a....
|
|
|
Hodnocení časových řad družicových snímků k pozorování disturbancí v oblasti Nízkých Tater
Laštovička, Josef ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hais, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na nalezení vhodné metody pro pozorování změn stavu lesní vegetace v letech 1992-2015 a její vyhodnocení. Na základě Time Series technologií (časových řad) jsou vyhodnoceny družicové snímky z oblasti Nízkých Tater. Konkrétně se jedná o snímky Landsat 4, 5, 7 a 8, pro něž je nutné k pozorování jednotlivých vegetačních indexů provést kalibrace a úpravu hodnot vstupních dat vzhledem k tomu, že se jedná o snímky pořízené odlišnými senzory s různou radiometrickou rozlišovací schopností. Z tohoto hlediska se práce zabývá možnostmi normalizovaných relativních radiometrických korekcí a vyhledání konkrétního vhodného typu korekce pro snímky Landsat CDR. U vytvořené kalibrované datové sady jsou vyhodnoceny řady jednotlivých vegetačních indexů. Výsledné hodnoty jsou vyhodnoceny ve vztahu s výskytem lesních disturbancí, jako např. větrné bouře či orkány, biologičtí škůdci a další. V závěru práce diskutuje dosažené výsledky, hodnotí zkoumané metody kalibrace a vhodnost vegetačních indexů pro pozorování kalamitních stavů. Pro efektivní tvorby časových řad je vyvinuta aplikace pro vytvoření časových řad ze snímků Landsat CDR a také aplikace pro přípravu dat relativní radiometrické normalizace. Klíčová slova: Time series, radiometrické korekce, atmosférické korekce, Landsat CDR, vegetační indexy,...
|
|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie
Beránková, Petra ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hesslerová, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie. První část byla věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá pracemi zpracovanými v tomto oboru. Hlavními výzkumnými otázkami byly, jestli se změnil začátek, konec, délka a vrchol vegetačního období v průběhu zkoumaného období. Další výzkumnou oblastí bylo srovnání s pozemními fenologickými daty. Dalším cílem práce bylo tedy hledání závislostí vypočtených údajů fenologických proměnných z vegetačních indexů s fenologickými pozemními daty. Jako základní datová sada byla využita sada GIMMS, která distribuuje vegetační index NDVI. Další datové sady byly MERIS MTCI, data MODIS s vegetačními indexy NDVI, EVI a LAI. Výsledky analýzy vývoje vegetační fenologie vykazují trendy v posunech, nejvýrazněji u začátku vegetačního období, kde došlo k posunu do dřívější doby. Výsledky analýzy vegetačních dat DPZ s pozemními fenologickými daty ČHMÚ se odvíjely vždy podle konkrétní lesní fenologické stanice. Zajímavé byly výsledky u fenologické stanice Svobody nad Úpou, kde se shodovaly výsledky trendů směrnic u téměř všech datových sad. Srovnání křivek průběhu vegetačních indexů s pozemními daty odpovídalo nejvíce u vybraných stanic křivkám datových sad MCD LAI a MTCI MERIS. Nejlepší...
|
|
|
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat
Chrást, Josef ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Jedlička, Jan (oponent)
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat Abstrakt V této práci jsou zkoumány možnosti využití dat středního prostorového rozlišení MERIS pro účely monitorování kalamit lesních ploch. Cíl práce je zaměřen na monitorování kůrovcové nákazy v pohoří Šumava. K tomuto účelu byla využita časová řada snímků MERIS z období 2002 - 2009. Spektrální chování poškozeného jehličnatého porostu bylo analyzováno na základě hodnot vybraných vegetačních indexů (NDVI, LAI, LAI.Cab, fCover, fAPAR a tří nově definovaných indexů) a jejich časového vývoje. Výsledky byly porovnány s hodnotami pro zdravý lesní porost. Dosažené hodnoty spektrálních indexů prokázaly schopnost dat MERIS monitorovat lesní disturbance regionálního charakteru.
|
|
|
Výzkum dlouhodobých změn hodnot vegetačních indexů
Beránková, Petra ; Jedlička, Jan (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou výzkumu dlouhodobých změn hodnot vegetačních indexů konkrétně indexem NDVI (Normalizovaný diferenční vegetační index). První část je věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá výpočtem a interpretací hodnot vegetačních indexů. Hlavním tématem práce je prozkoumat vztah mezi změnami teplot a hodnot NDVI a srážek a hodnot NDVI v období 1982-2006. Tyto souvislosti jsou zkoumány pomocí korelační a regresní analýzy. Pozornost je soustředěna na oblast Česka, střední Evropy a Finska. Průměrná hodnota NDVI ve střední Evropě vzrostla v zkoumaném období o 0,0012 za rok. Průměrná hodnota NDVI v Česku vzrostla o 0,0014 za rok. Na území Česka vzrostla hodnota NDVI ve třech ročních obdobích (jaro, podzim a zima). V létě v některých oblastech poklesly hodnoty NDVI. Korelační koeficienty mezi NDVI a teplotou a NDVI a srážkami vyšly shodně nejvyšší na jaře. Klíčová slova: NDVI, vegetační indexy, teplota, srážky, střední Evropa, Česko
|
|
|
Porovnání vybraných vegetačních indexů a určení jejich vhodnosti pro popis variability výnosu na zemědělském pozemku
Křížová, Kateřina ; Kumhálová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Výpočet vegetačních indexů (VI) je jednou z metod, jak efektivně hodnotit stav sledované vegetace. Jedná se o nedestruktivní a nízkonákladový přístup, jehož výsledky zásadně napomáhají při plánování agronomického managementu zemědělského pozemku.
Předkládaná práce se zabývá určením vhodnosti vybraných VI pro popis variability výnosu zemědělských plodin s přihlédnutím k topografickým atributům území a meteorologickým podmínkám. Studijním územím byl pozemek o rozloze 11.5 ha, přičemž k výpočtu VI byly využity družicové snímky systému LANDSAT 5 s prostorovým rozlišením 30 m. Analýza byla prováděna pro roky 2005 a 2011, kdy byla pěstována pšenice ozimá, a roky 2006 a 2010, kdy byl pěstován oves. S využitím SW ENVI a ArcGIS byly získány hodnoty jednotlivých VI, které umožnily provedení statistické analýzy. Výsledky této analýzy ukazují na silnou míru korelace mezi všemi vybranými VI a výnosem, respektive topografickým faktorem. Lze tedy říci, že vybrané VI jsou vhodné k popisu variability výnosu na zemědělském pozemku.
|
|
|
Multispektrální analýza obrazových dat
Novotný, Jan ; Druckmüller, Miloslav (oponent) ; Martišek, Dalibor (vedoucí práce)
Letecký hyperspektrální dálkový průzkum Země je využíván jako prostředek pro monitorování aktuálního stavu složek životního prostředí. Tato práce se zabývá analýzou hyperspektrálních dat s cílem segmentace korun stromů. Je navržen a popsán algoritmus využívající adaptivní ekvalizaci a Voronoiovy diagramy k rozdělení plochy lesa na jednotlivé koruny stromů. Počítačový program tento algoritmus provádí a umožňuje jeho vyzkoušení na reálných datech, kontrolu a analýzu výsledků segmentace.
|
host ::
RSS.