|
|
Využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie
Beránková, Petra ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hesslerová, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie. První část byla věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá pracemi zpracovanými v tomto oboru. Hlavními výzkumnými otázkami byly, jestli se změnil začátek, konec, délka a vrchol vegetačního období v průběhu zkoumaného období. Další výzkumnou oblastí bylo srovnání s pozemními fenologickými daty. Dalším cílem práce bylo tedy hledání závislostí vypočtených údajů fenologických proměnných z vegetačních indexů s fenologickými pozemními daty. Jako základní datová sada byla využita sada GIMMS, která distribuuje vegetační index NDVI. Další datové sady byly MERIS MTCI, data MODIS s vegetačními indexy NDVI, EVI a LAI. Výsledky analýzy vývoje vegetační fenologie vykazují trendy v posunech, nejvýrazněji u začátku vegetačního období, kde došlo k posunu do dřívější doby. Výsledky analýzy vegetačních dat DPZ s pozemními fenologickými daty ČHMÚ se odvíjely vždy podle konkrétní lesní fenologické stanice. Zajímavé byly výsledky u fenologické stanice Svobody nad Úpou, kde se shodovaly výsledky trendů směrnic u téměř všech datových sad. Srovnání křivek průběhu vegetačních indexů s pozemními daty odpovídalo nejvíce u vybraných stanic křivkám datových sad MCD LAI a MTCI MERIS. Nejlepší...
|
|
| |
|
|
Hodnocení krajinných funkcí pomocí multispektrálních družicových dat Landsat
Hesslerová, Petra
Hlavním cílem disertační práce bylo vytvoření metody, založené na využití multispektrálních družicových dat a disipační teorii, umožňující analýzu fungování krajiny. Teoretickým základem je Prigoginova teorie disipačních struktur a samoorganizace, v nichž je disipace energie chápána jako přeměna energie slunečního záření na další formy energie. V tomto procesu má nezastupitelnou úlohu dostupnost vody a vegetace, jež je schopna sluneční záření vázat do biomasy (proces fotosyntézy) a transpirací ji účinně přeměňovat na latentní složku tepla. Maximální disipace tohoto denního energetického pulsu je považována za základní ekologickou funkci krajiny; teplota krajinného pokryvu a její změny v čase, jsou indikátory, určující rovnováhu mezi oběhem vody, energetickou i látkovou bilancí krajiny. Na příkladu modelového území severozápadních Čech a části Saska bylo ukázáno fungování různých krajinných typů - od krajiny relativně přírodní, po krajinu s extrémně silným antropogenním zatížením. Pro hodnocení byla vybrána družicová data Landsat TM, z let 1986, 1995 a 2004. Družicové snímky pocházejí z různých období vegetační sezóny, proto bylo možno analyzovat nejen časový vývoj, ale rovněž chování vegetace v různé fenologické fázi. Byly vybrány parametry, zjistitelné metodami DPZ, relevantní pro hodnocení...
|
|
|
Využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie
Beránková, Petra ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Hesslerová, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití vegetačních indexů ke studiu časových změn vegetační fenologie. První část byla věnována detailnímu rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá pracemi zpracovanými v tomto oboru. Hlavními výzkumnými otázkami byly, jestli se změnil začátek, konec, délka a vrchol vegetačního období v průběhu zkoumaného období. Další výzkumnou oblastí bylo srovnání s pozemními fenologickými daty. Dalším cílem práce bylo tedy hledání závislostí vypočtených údajů fenologických proměnných z vegetačních indexů s fenologickými pozemními daty. Jako základní datová sada byla využita sada GIMMS, která distribuuje vegetační index NDVI. Další datové sady byly MERIS MTCI, data MODIS s vegetačními indexy NDVI, EVI a LAI. Výsledky analýzy vývoje vegetační fenologie vykazují trendy v posunech, nejvýrazněji u začátku vegetačního období, kde došlo k posunu do dřívější doby. Výsledky analýzy vegetačních dat DPZ s pozemními fenologickými daty ČHMÚ se odvíjely vždy podle konkrétní lesní fenologické stanice. Zajímavé byly výsledky u fenologické stanice Svobody nad Úpou, kde se shodovaly výsledky trendů směrnic u téměř všech datových sad. Srovnání křivek průběhu vegetačních indexů s pozemními daty odpovídalo nejvíce u vybraných stanic křivkám datových sad MCD LAI a MTCI MERIS. Nejlepší...
|
|
|
Hodnocení krajinných funkcí pomocí multispektrálních družicových dat Landsat
Hesslerová, Petra
Hlavním cílem disertační práce bylo vytvoření metody, založené na využití multispektrálních družicových dat a disipační teorii, umožňující analýzu fungování krajiny. Teoretickým základem je Prigoginova teorie disipačních struktur a samoorganizace, v nichž je disipace energie chápána jako přeměna energie slunečního záření na další formy energie. V tomto procesu má nezastupitelnou úlohu dostupnost vody a vegetace, jež je schopna sluneční záření vázat do biomasy (proces fotosyntézy) a transpirací ji účinně přeměňovat na latentní složku tepla. Maximální disipace tohoto denního energetického pulsu je považována za základní ekologickou funkci krajiny; teplota krajinného pokryvu a její změny v čase, jsou indikátory, určující rovnováhu mezi oběhem vody, energetickou i látkovou bilancí krajiny. Na příkladu modelového území severozápadních Čech a části Saska bylo ukázáno fungování různých krajinných typů - od krajiny relativně přírodní, po krajinu s extrémně silným antropogenním zatížením. Pro hodnocení byla vybrána družicová data Landsat TM, z let 1986, 1995 a 2004. Družicové snímky pocházejí z různých období vegetační sezóny, proto bylo možno analyzovat nejen časový vývoj, ale rovněž chování vegetace v různé fenologické fázi. Byly vybrány parametry, zjistitelné metodami DPZ, relevantní pro hodnocení...
|
|
| |
host ::
RSS.